Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pondělí 18. května 2020 ve 21:58 ® BUBIMA reakce na …

STAN BEZ PODLÁŽKY NEZNÁŠ? ASI JSI NEBYL NA VOJNĚ. KAŽDÝ VOJÁK MĚL CELTU A TA SE DALA S NĚKOLIKA DALŠIMI SPOJIT A POSTAVIT STAN. O nějakém bivaku jsem v době kdy se stanovalo nikdy nelyšel. Neslyšel jsem že by nějaké armády rozbyly bivakový tábor, ale vždy jenom stanový a to určitě ve středověku neměli podlážky. Asi jsi slyšel o horolezcích kteří ve stěně stanovali, jelikož jejich přístřešky podlážky mají a tudíž se nejedná o nějaké bivaky, jak se již staletí o jejich přístřešcích nesprávně uvádí. Jenom díky rybářům se tento výraz uvedl na pravou míru. Asi jsou lidé, kteří nevědí, že přespání pod širákem je také bivakování.Jen z tohoto důvodu se nepíše o zákazu bivakování, ale zákazu stanování. Dále bych chtěl podotknout, že není pravda, že co není zakázáno je povoleno. Nikdo cizí nemůže ani povolit, mimo samotného majitele, aby si někdo přespával na něčím soukromém pozemku a již vůbec během pobytu na jeho parcele vykonával potřebu či rozdělával ohně. Majitel musí pouze umožnit PŘÍSTUP NIKOLI PŘÍJEZD k výkonu rybářského práva a to pouze v ofiko době povolení rybolovu. Zajímavou věc jsem zažil. Rybář usnul a měl pruty ve vodě. Porybný mohl sebrat povolenku.Pro­kazatelně nemohl okamžitě zasáhnout. Rýbář měl vytažené pruty ve vidličkách a nebyl u prutů, opět mohl být bez povolenky za neoprávněný zábor lovného místa. Naše řády jsou zcela na vůli kontrolních orgánů a můžeš je znát sebelíp.

reagovat

Středa 2. května 2012 ve 13:13 ® FInnnp

Nejlepší bivak je obytné auto.Je to zajímavé,ale to nikomu nevadí,ale zase se s ním nedostanete na všechny místa.

reagovat

Středa 2. května 2012 v 9:16 @ zíček reakce na …

chlapi měl jsem výstup s měšťákama u Dyje , bivak bez podlážky,ale hodil jsem si na podlahu stavební plachtu, přece se nebudu čvachtat v marastu ,už 2hý den chcalo,vše jem si tahal na lehátko a rybačka stála za H…!Myslím si že s podlážkou bych nadělal míň škody sobě, tak přírodě. O IQ těch,kdo dělají tyhle vyhlášky nemám valného mínění,dohra bya na „MNV“protože jsem odmítl zaplatit 500Kč.Ve finále jsem dostal ty,ty,ty a velkomysně mi to prominuli,ale kde to jsme!A den v pr…i!

reagovat

Pondělí 27. dubna 2009 ve 21:40 ® lukas4724

Já osobně vlastním bivak bez podlážky a po několika leté zkušenosti při bivakovaní déle jak 8 dní je bez podlážky tráva pryč vyšlapané cesta atd a pokud prší tak bahno. Pokud je podlážka tak je jedno zda tam je člověk 4 nebo 15 dní a tráva pouze lehlá. Podle mého nesmyslnej zákon. Jedinej význam je podle mého aby bylo omezené stanování, stan bez podlahy neznám.

reagovat

Úterý 17. února 2009 v 0:09 ® Jarda carp

b.gun – jsem rád ,že jsi napsal ve shrnutí toto : RS nemá nárok kontrolovat nebo postihovat za stan či přístřešek. Byl jsem mnohokrát svědkem peskování RS za stan.Prý kdyby byl bivak (bez podlážky) ,tak je vše v pořádku…Rozum mi zůstává stát nad vysvětlením ..důvodem je udusaná tráva po stanu s podlážkou.Pokud budu mít bivak bez podlážky,dám tam lehátko ,cajk apod.Výsledek je udusaná tráva.Kamarád to vyřešil vyříznutím podlážky ,to aby mněla dušička klid.Výsledek je udusaná tráva v obou případech a ,jak to zpívá D.Landa – :předpis je předpis,vůl zůstane volem,zákon je zákon a život jde kolem…:D

reagovat

Pondělí 16. února 2009 ve 21:09 ® 1Mara

B.gun ještě jedna otázka ty znáš osobně Honzu Laibela ze Světce ? Že si dával jeho foto do fora o Běle se sumcem a já měl zato že to je on, tak proto jsem tě i tam tak oslovil, takže se tímto omlouvám.Mi jsme se potkali spolu loni na Labku na srazíku s klukama ,měl jsi vláčák a hodně si se bavil u Pípi vid ?

reagovat

Pondělí 16. února 2009 ve 20:45 ® 1Mara

oprava Aby to to bylo že tábořím.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 ve 20:41 ® 1Mara

B.gun- to je hezký a děkuji za výklad i když si myslím že to není ještě uplně to ořechový,ale nic nemnění na tom že tábořit znamená to, a přístřešek znamená ono,a přes den tam můžu chytat a použít deštník proti dešti a večer nebo noci né , nikde ale nepíšou od kolika večer tam nesmím býtalo že tábořím. Ale jinak ti děkuji za odpověd.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 ve 20:36 ® jájá reakce na …

b.gun: Tak to je dost dobrý průřez zákonem,či vyhláškou. Proto jsem pátral jak má vlastě rybář spát mezi půlnocí a ránem, aby nemrznul a nemoknul(nelze-li lovit non-stop). Jediné co tedy zákon umožňuje bez sankce,dohad a pokuty je goretexoví povlak přes spací pytel(nemokneš, nemrzneš a nepaříš se). V tomto případě se jedná o nocování pod tzv. širákem. Jen ta investice je nemalá: cca 2000 kč.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 v 18:01 ® b.gun

Problematika táboření v přírodě – a tím pádem i tzv. bivakování u vody – je poměrně komplikovanou záležitostí. Kdysi jsem si dal trochu práce a z dostupných zdrojů poskládal alespoň ty základní informace, které se této problematiky dotýkají (a jsem si vědom, že to zdaleko nemusí být všechno) …

Takže nějaké informace z dostupných zdrojů: Vycházíme z toho, že co není zákonem a jinými předpisy zakázáno, je povoleno. A jelikož žádný předpis táboření plošně nezakazuje, je táboření povoleno na celém území ČR – ovšem s výjimkou míst, na kterých je to nějakým předpisem zakázáno.
Z výkladu MŽP k pojmu táboření ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že tábořením se rozumí pobyt v přírodě spojený se stavěním přístřešků, s přenocováním, přípravou stravy, vykonáváním hygieny, likvidací odpadků atd. Za přístřešek se považuje technické zařízení, které chrání před povětrnostními vlivy – pro potřeby táboření je to stan, stan bez podlážky, celta apod. (tj. i bivak, deštník + bočnice atd.). Naproti tomu přespání „pod širákem“ se za táboření nepovažuje.
A teď k příkladům, kdy je táboření zakázáno:

• zákon o ochraně přírody a krajiny – tábořit a rozdělávat ohně nelze mimo místa k tomu vyhražená na celém území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací; v ostatních zvláště chráněných územích (přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky …) táboření zakázáno není, ale zřizovacím aktem daného území mohou být stanoveny bližší ochranné podmínky, které je třeba respektovat – může být stanoveno, že se pro určité vymezené činnosti vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody (takovouto činností může být i táboření);
• zákon o lesích – v lese je obecně zakázáno táboření mimo vyhrazená místa; dále je zakázáno mimo vyhrazená místa kouřit a rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně, stejně tak je zakázáno rozdělávat a udržovat otevřený oheň až do vzdálenosti 50 m od okraje lesa;
• tábořit lze pouze na místech, na která lze i vstupovat – nelze tábořit na zastavěných a stavebních pozemcích, ve dvorech, v zahradách, sadech, vinicích, chmelnicích a na pozemcích určených k faremním chovům zvířat;
• na orné půdě, loukách a pastvinách lze tábořit pouze v době, kdy nejsou intenzívně využívány – táboření je zakázáno při pastvě dobytka a v době, kdy by mohlo dojít k poškození porostů a půdy;
• tábořit nelze na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob – k táboření je nutný jejich souhlas;
• táboření může být omezeno/zakázáno prostřednictvím obecní vyhlášky;
• zákaz táboření může být uveden i v Bližších podmínkách;
• mimo vyhrazená místa nelze tábořit v ochranných pásmech (ochranné pásmo vodního zdroje, ochranné pásmo chráněných území, ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů atd.)
• táboření mohou omezovat také provozní řády objektů apod.

Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí, táboření by nemělo způsobit vlastníku nebo nájemci pozemku škodu.

Shrnutí:

Než někde rozbijeme tábor, je nutné:

• zjistit si, kde se daný pozemek nachází (katastr, zvlášť chráněné území, les, intenzívně využívaná zemědělská půda, ochranné pásmo atd.);
• zjistit si vlastníka pozemku – u pozemku vlastněného fyzickou osobou získat souhlas vlastníka;
• zjistit si, zda nezakazuje táboření obecní vyhláška;
• důkladně prostudovat místní Bližší podmínky.

Důležité je chovat se ve všech případech slušně a tak, aby vlastníku pozemku nevznikla škoda – v případě jejího vzniku se domluvit na náhradě. Slušným chováním si můžeme vysloužit určitou míru shovívavosti.

Vyjma případu, kdy je táboření zakázáno Bližšími podmínkami, není RS oprávněna rybáře za táboření postihovat. To přísluší obecní policii, PČR, orgánu ochrany přírody, lesní stráži …

Předpisy nečiní rozdíly mezi jednotlivými druhy přístřešků (s podlážkou/bez podlážky), pokud je používání některého typu tolerováno, či upředňostnováno na úkor jiného, jedná se de facto o překročení pravomoci veřejného činitele.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 v 16:58 ® 1Mara

Tak tu podlahu chápu , ale ten přístřešek né Přeci když bude špatné počasý tak je uplně jedno jestli mám nad sebou deštník s bočnicema , který je zapíchnut do země, nebo bivak který je zapíchnut do země já v tom prostě nevidím rozdíl, nebo deštník co držím v ruce to je přeci stále přístřešek, a to samý platí i o lehátku, nechápu jak někdo mi může zakázat ležet na lehátku a to že je tam někde zákas táboření a na křesle mužu sedět ?tak atmi někdo vysvětlí proč tam můžu se válet celej den a nesmím se tam válet přes noc, když to není ani napsaný v ryb.řád. Pochopím z jakého důvodu se nesmí bivakovat,ale tak to tam nemám co dělat ani přes den , tudíž nemužu tam chytat ryby . Nevím nerozumím tomu, tak vás prosím o vysvětlení.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 v 11:51 ® luk888

Včera jsem psal na diskuzi na stránky svazu v OVĚ. Zachvilku mi přišel na E-mail od rybáře a zároveň porybného, který mi napsal že třeba mu osobně je jedno jestli tam stanuju, nebo bivakuju ale ostatní porybní můžou mít připomínky. Dále mi napsal, že když půjdu na danný revír a budu tam chtít bivakovat nebo stanovat, tak se mám poptat na příslušným úřadě v tom okrese(např. Vrbice – bohumín ).Bivak bez odepínací podlažky také nepomůže, protože podlahu tam prostě jako rybáři nesmíme mít.

reagovat

Pondělí 16. února 2009 v 6:57 ® OndraČ reakce na …

b.gun> Mě se to tak zdá nějaky divný!!!

reagovat

Neděle 15. února 2009 ve 22:12 ® 1Mara

b.gun Honzo zajímalo by mě teda jaký rozdíl je mezi bivakem bez podlážky a deštníkem 2,2 s bočnicema a deštníkem bez bočnic ? To jako že když si roztáhnu deštník tak v tom případě mám přístřešek a tím porušuji zákon ? Nevím co si o tom myslet – může te mi to někdo vysvětlit ? Dík.

reagovat

Úterý 12. srpna 2008 ve 22:38 ® b.gun

Zákon nerozlišuje mezi stanem, tzv. bivakem apod., všechno je to přístřešek. Pokud je tedy v daném místě táboření zakázáno, je tam také zakázáno stavění jakýchkoliv přístřešků bez rozdílu toho, zda mají podlážku, či nikoliv. Pokud je v takovém případě některý druh přístřešků tolerován (či upřednostňován na úkor jiného), je tak činěno v rozporu se zákonem …

reagovat

Úterý 12. srpna 2008 ve 22:09 ® Bulldog.o

Čekal jsem takovou odpověď a myslím, že je to pravda, ale stále nevím o co to tvrzení opřít.

reagovat

Úterý 12. srpna 2008 v 19:50 ® Moll

Stanovat můžeš i v bivaku, pokud nemá odepínací podlážku, takže cokoli s fixní podlážkou je stan … I bivi …

Takže buď ustřihnout podlážku a každej ti může políbit nebo si kup zahradní altánek 2×3m za 300 v tescu a 3 velké plachty a máš to ..... (nebo mít chatu u Labe jak Piranha  )

reagovat

Pondělí 11. srpna 2008 ve 22:35 ® Bulldog.o

No mohl by to vysvětlit někdo systémem ne jedna paní povídala. Snad existuje nějaká vyhláška nebo dokonce zákon co to stan vlastně je. Přeci určit zda stanuji nemůže jen tak někdo na základě svého úsudku, ale určení zda jde o stan musí osoba provádějící kontrolu provést dle přesně nastavených pravidel. Možná se to zdá jako pitomost, ale pokuty ohledně stanovaní jsou velmi časté a myslím že nepatří mezi nejmenší. Jak již jsem se zmínil je, ale třeba znát problematiku stanování přesně a ne se opírat o „Vomáčka říkal“.

• Já osobně znám jenom rady od „Vomáčky“.-

reagovat

Pondělí 11. srpna 2008 ve 22:18 ® Piranha

Chatu u Labe

reagovat