Chytej.cz

Návazce a systémy na FEEDER necteno

18.5.2008 | BlueShark | 8.902 zobrazení | 43 odpovědí

Mám jeden velký dotaz. Umí tu někdo přesně a přijatelně vysvětlit rozdíly mezi pevným a průjezdným systémem na řece a na stojáku? Proč co a jak? Resp. proč u páternosteru u řek je systém lepší než u průběžky? Já chytám na průběžku na řekách pořád, v čem mám nevýhodu? Děkuji…

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

pridat prispevek
novější starší
Stránky:   2 1  
Středa 1. září 2010 ve 22:55 ® Juraj reakce na …

chose120> Někde jsem zašantročil kabel k foťáku. Až ho najdu dodám.

reagovat
Středa 1. září 2010 v 8:46 ® chose120 reakce na …
chose120

Juraj> Další důležitou věcí je postavení prutu pro tuto montáž a vzdálenost nahození závaží od břehu.Z tou zarážkou ti to hneed vyvrátím viz foto.Nastražení trvá cca 10–15 sekund nejdéle.Na tuto montáž tahám cejny lopaty-viz foto..Rád by jsem se podíval na tu tvou montáž.Můžeš mi to vyfotit a hodit sem.Díky..

reagovat
foto/forum/2010/th-img14693.jpgfoto/forum/2010/th-img14694.jpgfoto/forum/2010/th-img14695.jpg
Středa 1. září 2010 v 0:05 ® Juraj

chose120> Vidíš. Vše se vyvíjí a já se musím též pousmát nad tím, co jsem před dvěma lety napsal. Dnes používám tak v 80 – ti% páternoster, i když o dost vytuněný proti klasickému. Vypadá to takto: Na kmenovém vlasci mikroobratlík, na něm z druhé strany fluo vlasec (může mýt i fluocarbon, ale je zbytečně moc tuhý) 0,29. Na něm cca po 35cm obyč uzlík, pak mini helikoptérový obratlík (Sema č.12) a těsně za ním další uzlík. Uzlíky fixují helikoptéru proti posouvání po vlasci, ale nebrání v otáčení. Pak následuje po 10 cm obratlík s karabinkou, do které se připne krmítko. Do helikoptéry pak návazec a je to. Při zatažení od ryby i propadu vodním sloupcem se helikoptéra protáčí a rozmotává. Když už se to zamotá, tak to jde, narozdíl od klasického páternosteru, snadno rozplést. Jinak s tebou souhlasím ve všem, až na umístění nástrahy mimo háček. V závodě nemám čas mrcasit se s jehlou a zarážkami. Pokud najdeš aktuálně optimální vyladění sestavy je to zbytečné. Nicméně pravdu můžeš mít v tom, že ten ideál může být za pomoci umístění nástrahy mimo háček dosažen rychleji.

reagovat
Úterý 31. srpna 2010 ve 22:04 ® chose120
chose120

Přečetl jsem si zde vaše výtvory a musím se trošku smát.Mám jinou teorii.Vše záleží na místě kde budeme chytat to je základ.Je logické že nebudu dávat návazec 15–20 cm na tekoucí vodu o hloubce 2–3 metry.Dále musíme zvážit na jakým dně chytáme a jaké jsou možnosti zakrmování místa.To si myslím že je první základní věc.Když nahodíme krmítko do prudkého proudu tak z toho krmení moc nezbude a ryby se nakrmí hodně pod námi-pokud s krmení neuděláte beton.Někdy chytám s návazcem 0.30 vlascem a kmenovým vlascem 0.20 a malým háčkem až se mi ten silon nemotá!Důležité je jak tu nástrahu nabídnete!!Já dávám vše mimo háček!Tento karas na 0.30 návazec,mimo háček nástraha, olovo 40gramů,zarážka z náplastí-byla to rána jak z děla do prutu.:-)

reagovat
foto/forum/2010/th-img14688.jpg
Úterý 31. srpna 2010 ve 14:28 @ Acid

Jsem začátečník a tak zatím pouze saju informace. Rád se s váma podělím o jednu vychytávku, kterou používám skoro 20 let. Když vážu návazce na páternoster, tak používám obrtlík, který vážu bokem ke kmenovému vlasci. U kmenového vlasce na něj navléknu nějakou hadičku. Na klasiku používám ventilkovou cca 3 cm a na feder silikonovou cca 0,5–1 cm přes obrtlík. Úplně to motání návazce nezabrání, ale významě omezí.

reagovat
Pátek 23. května 2008 v 9:11 ® profo reakce na …
profo

Salmo : kolega dělá ještě jednu věc a to , že si vytvoří dva i tři krmné fleky. Jak do nich najede malá ryba, tak nahodí do druhého. Ono totiž se stává, že malá najede jen do místa kam stále něco padá a jak padat přestane, tak se stáhne na jiný flek a tak se to prý nechá selektovat. Větší ryba chce víc klidu. Osobně s tím nemám moc zkušeností a tak ti to dávám jen na zváženou, ale né jako mou zkušenost..

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 23:22 ® Salmo reakce na …
Salmo

profo> jasně,chápu celkem mi pomáhá zmenšit háček a napíchnout na něj pouze jednoho červíka(podél­ně),pak jsem sice schopný zaseknout i ty nejmenší rybky ale k soustu se nedostane žádná větší nebo jenom náhodou a to já zase nechci :-P

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 23:10 ® profo reakce na …
profo

Salmo : taky se mi to stává. Na to není přesná odpověď co s tím. Většinou se to nějak vytříbí samo pomocí odstranění toho červa a nebo kuku. Jedna věc, která mi na to pomáhala docela slušně, bylo házet na kraj krmného místa a nebo tak metr stranou od něj. Ale tady hodně záleží na tom jak dobře znáš dno a danou vodu. Bez těchto znalostí lze jen velmi těžko radit..:-((

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:52 ® Salmo reakce na …
Salmo

sendvič jsem zkoušel ale když najedou malý mršky okolo 15 cm tak to strhají a nedoberou

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:47 ® profo reakce na …
profo

monaster : to máš pravdu psal jsem hlavně o tekoucí vodě. Ale taky jsem psal o tom, že 10–15cm se jedná o vzdálenost pouze mezi uchycením na kmenu a zátěží (krmítkem). Forpas je něco jiného a pokud je potřeba, pak i na stojáku se používá forpas v délce klidně až 1 metr. Osobně na stojáku (a je to tam opravdu podle druhu vody nikde to není stejné a tak se nedá říci něco universálního) používám zatím nejdelší forpasy do 50cm. jinak pokud ti plotice nechtějí brát samotnou kuku, tak zkus sendvič kuku s červem. uvidíš zda je na to převědčíš.

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:40 ® Salmo reakce na …
Salmo

to mi taky dělají…holt je každá voda jiná a asi je to dobře :-)

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:38 ® monaster reakce na …
monaster

profo: ale tys psal řeka. já mám zkušenost ze stojáku. jednoho a toho samýho. za rok 72 docházek. kratší forpasy jsme zkoušel taky. ale jak jsme chtěl plotici přes 30 nastoupil aprůbežka , delší forpas a šup. hlavně na zrnko kuku. teď na jiným stojáku mi nchtějí kuku zobat. jdou na žížalku na plavačku jak divoký :-)

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:29 ® profo reakce na …
profo

monaster : kdyby jsi pozorněji četl, tak zjistíš, že 10–15cm je délka závěsu zátěžě nebo krmítka. Je jedno co použiješ. Píšu zátěž, páč bobjí je zátěž, jen se každé používá při jiných příležitostech. Jinak osobně chytám na forpasy dle potřeby až do 1,5 metru, takže tebou deklarovaných 60cm a víc není nic zvláštního.

foks01 . není co závidět. Dalo to práci a ještě to hodně práce dá. Chce to zkoušet a nedat se odradit pár neuspěšnými vycházkami. Drž se a uvidíš, že se ti bude dařit a že to rychle zvládneš..;-)

BS, Salmo : není zač, jsem rád, že může i někdo jiný zúročit to co jsem vyzkoušel a nemusí se s tím tolik trápit jakojá…:-)

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:16 ® Salmo reakce na …
Salmo

profo> taktéž děkuju,dost mi to pomohlo :-))

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 22:14 ® BlueShark
BlueShark

monaster: profo se bavi o delce k zatezui, to jest uzlu, ne delce forpasu :-)

profo: DEKUJU ZA VELICE PODROBNE POPSANE SYSTEMY, to je to co jsem presne potreboval, na par veci jsem prisel a napadlo me, ale ted to vim od zkuseneho a o to tu jde, dekuju moc :-) Vazim si Te :-)

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 21:24 ® monaster reakce na …
monaster

Profo: říkáš 15 cm. a proč tedy jsme největší plotice tahal s návazcem 60a víc? jen zátěž ne krmítko.......

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 21:16 ® foks01
foks01

profo-jak ti závidim že tomu rozumíš…taky se pomalu prokousávam ale dá to práci..:)) dík

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 v 16:35 ® profo reakce na …
profo

foks01 : délka se standardně dělá okolo 10 – 15 cm k zátěži. Čím je delší, tím déle ryba ucítí odpor zátěže. Nad 15cm se délka prodlužuje většinou v případě hodně bahnitého a nebo kamenitého dna a to z důvodu, aby zátěž nestáhla nástrahu mezi kameny a nebo do bláta. Pokud berou ryby opatrně a 10–15cm k zátěži je i tak špatně čitelné pro záběr, pak bych volil balatonku a nebo alespoň půlbalaton. Tím dosáhneš ještě o trochu citlivější montáže, ale s tím, že sice uvidíš lépe záběr, ale zátěž ryba pozná prakticky okamžitě po záběru. Citlivost se zvýší tím, že ryba tahá za napnutý kmen relativně krátkým forpasem. Jde stejnou věc udělat i obráceným páterem, ale tam i přes to co jsem popsal má ryba větší volnost než u balatonky. Z tohoto se dá říci, že balatonka je citlivější, ale rybář musí být rychlejší. Jiný problém je to na tekoucí vodě. Tam se dává u pátera 10–20cm k zátěži, ale viditelnost se většinou zvětšuje prodloužením forpasu na délku místy až 1,5metru. Sám chytám určité úseky řek s forpasy okolo 1,1 metru. Pokud se ti bude ryba více zažírat, bude mít háček moc hluboko, pak je potřeba forpas zkrátit.

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 v 16:09 ® foks01
foks01

nejlepší je stejně praxe…ale bez teorie je praxe nekolikrát delší…zajímalo by mě ,jestli na páternosteru má vliv na lepší viditelnst záběru i délka vlasce k zátěži nebo krmítku nebo jestli je nějaký standard který se používá?? a jestli ano tak v jaké situaci zkrátit či prodloužit

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 v 15:32 ® profo reakce na …
profo

glein : není zač. Taky jsem začínal a bylo taky pár lidiček kteří to chápali a podali mi pomocnou ruku v začátku. Dnes sice už toho vím dost, ale stále si myslím, že profík za mě ještě zdaleka není, ale rád poradím abych splatil tak trochu to co se mi v mém začátku dostalo…:-)

reagovat
Čtvrtek 22. května 2008 ve 12:28 ® Glein reakce na …

profo: Hezke, diky. S feederem zacinam, zatim jsem pouzival jen prubezku, ale vidim, ze budu muset vyzkouset i jine montaze.

reagovat
Středa 21. května 2008 ve 22:47 ® Juraj reakce na …

V 90-ti% používám průběžku, protože má jednu nespornou výhodu – nemotá se. Páterá používám jen když není zbytí. (nánosy bahna, jemné braní). Průchodnost jsem o dost zlepšil tím, že místo klasické karabinky používám kladkový průjezd na anglána. Zdá se mi, že záběry jsou tak mnohem čitelnější.

reagovat
Středa 21. května 2008 ve 22:44 ® profo reakce na …
profo

All : jinak montáže jsou ode mne zpracovány právě na tomto serveru a to zde : www.chytej.cz

reagovat
Středa 21. května 2008 ve 22:38 ® profo
profo

BS : tak já to tedy zkusím. Jemnost pátera je dána tím, že ryba když ucítí odpor, tak rybář vidí mnohem čitelnější záběr. Je to dáno tím, že ryba nemusí překonávat žádný odpor. Zátěž je mimo směr tahu ryby a tím pádem ji nikterak neovlivňuje. U průběžky citlivost mírně ztrácíš právě tím, že monofil (šnůra) prochází trubičkou, krmítkem či očkem zátěže. Tím je dáno, že zátěž je přímo ve směru tahu ryby a ta prakticky okamžitě po záběru cítí odpor. Není to sice plný odpor zátěže, ale cítit pro rybu je dosti. Tohle co jsem teď popsal je základem brzkého jarního chytání jak na stojáku, tak na řece. V této době ryba přijímá potravu jen velmi málo a opatrně, proto v drtivé většině vítězí rybář z dobře odladěním páterem oproti jakoliv zvládnuté průběžce. Ne řece je ještě jedna věc, které na určitých místech může hrát dosti podstatnou roli při braní ryb. Tou věcí je jak se chová forpas na páteru a na průběžce. V proudu totiž dochází dost často k tomu, že při použití pátera se nástraha i když není sama o sobě plovoucí začne vznášet mírně nade dnem a neleží nýbrž je aktivní. Kdežto u průběžky je ve většině případů nástraha v proudnější vodě přitlačena ke dnu a tím se stává neaktivní. Tohle je důvod, který si sice většina feederařů ani neuvědomuje, ale proč právě používají na řekách pátera po celý rok. Já osobně používám obě montáže, ale volím tu či onu podle potřeby, podle reliéfu dna, podle toho co chci aby nástraha dělala a podle toho na jakou rybu jsem se přichystal či jakou chci eliminovat nebo úplně vyřadit z možnosti záběru. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pouhý výběr montáže má za následek jistou selekci některých druhů ryb. Bohužel moje poznatky ještě nejsou dostatečné, abych na toto téma zpracoval nějaký článek. Tohle téma si nechám ještě uležet. Doufám, že jsem tobě i ostatním dostatečně pomohl. Případné další dotazy se pokusím zodpovědět také.

reagovat
Středa 21. května 2008 ve 22:22 ® Salmo reakce na …
Salmo

BlueShark> Taky si nad tím lámu hlavu ale rovněž ti to nepovím.Používám průběžku :-))

reagovat
Středa 21. května 2008 ve 12:06 ® monaster reakce na …
monaster

BS: neřeknu. neřeknu :-) já používám jen průběžku :-)

reagovat
Středa 21. května 2008 v 11:26 ® BlueShark
BlueShark

HaD: Davide, urcite uz si neco pochytil :-) A v cem pokracujete v nataceni? :-)

Jde tu o to ze rikate ze paternoster je jemejsi ale proc? Kdyz pokazde jde pres olovo a kdyz mam prubezku tak jde vzdy jen vlasec rovnou ke spicce, zanedbam-li hmotnost nastrahy a hacku :-) To my kurna nekdo vysvetlete :-) Jedine kde je to totez snad je kdyz mi zabere smerem zpet tak je to pres krmitko nebo olovo.

KDO SE TU CHOPI ODPOVEDI A POVI :-)

reagovat
Úterý 20. května 2008 ve 22:10 ® foks01
foks01

já teda osobně moc průběžku v lásce nemám…má nej sestava je páternoster s dvěmy většímy bročky…dá se pěkně zasekávat i sebemenší ohnutí špičky…je to dost citlivé..na hodně pomalu tekucí vodu a vracáčky výborné

reagovat
Úterý 20. května 2008 ve 21:38 ® Kubah

Já chytám víc na průběžku, jen pokud jsou jemné záběry tak zkouším paternoster

reagovat
Úterý 20. května 2008 ve 21:28 ® HaD
HaD

Já osobně raději chytám paternoster. Přijde mi citlivější. Ale jsem ve feederu stále embryo i přes to, že jsem strávil moře času s Ospreyem při natáčení. V pátek pokračujeme, tak z něj zase nějaké informace vypáčím :-)) )

reagovat
novější starší
Stránky:   2 1