Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Neděle 24. února 2008 v 19:25 ® cormaxx

Tý jo, to je dlouhý )

reagovat

Neděle 24. února 2008 v 19:24 ® cormaxx

Už je to pár let.Byl jsem s tátou a strejdou týden u vody.Opodál jsme měli menší karavan,gril a přístřešek proti sluníčku z plachty.6 dní bylo „azuro“,snad ani mráček.Opalovali jsme se,kapři brali celý den,v pravé poledne jsme chytli 2 úhoře 88,91cm i nějaký štičky přes 70.Prostě naprostá paráda.V podve­čer,před poslední nocí, šel kolem nás chlápek který chodil šoulat se splávkem do potopených stromů a říkal nám:"dneska už to balim,volal mi kamarád,že se přímo na nás řítí bouřka a vítr 140km/h.Po pohledu na oblohu,kde nebyl ani mráček a na vodě ani vlnka,jsme se pousmáli a měli z něho prdel.Opravdu to netrvalo ani půl hodiny a byla naprostá tma.Po pár minutách začal vichr a silný déšť.Přislo to přímo proti nám po vodě.Zalezli jsme do karavanu.Měli jsme ho zaparkovanej užší stranou proti větru(naštěstí)­.Seděl jsem na posteli u okna,kde jsem měl výhled na pruty ve stojanech.Karavan se houpal jak kocábka v Čelistech Samozřejmě že jsem měl strach.Asi po čtvrt hodině přílítnul nějakej klacek,který se zastavil až o okno karavanu,kde jsem seděl.Plexisklo to nevydrželo a udělala se v něm díra tak 20×60cm.Vítr, který hnal děšť přímo směrem na okno,valil vodu přímo na mě.Tu díru jsem zacpával ještě hodinu,co bouřka trvala,spacákem­.Když přestalo pršet,šli jsme si zvednout stojany a pruty,který ten nápor bohužel neustály.Plachta nám taky odletěla bez rozloučení.Za tu chvilku stoupla voda o 25cm na výšku a z naší plážičky bylo ho*no.Zkontrolovali jsme si pruty a opřeli je vedle a šli spát,já bez spacáku,ale nějak mi to navadilo,protože topení hřálo perfektně.Dopoledne jsme si všechno zabalili a jeli domů Ps:kdo ví,tak to bylo v Libkovicích na panelce

reagovat

Neděle 24. února 2008 v 19:23 ® Robur

je pravda, že jsem byl jednou u řeky, průtrž jak sviňa, tak jsme šli dom jak vodníci a jen co jsem vstoupili mezi domy, začínají tak 200m od řeky, tak sucho a hic a do toho šlo 5 durch mokrých rybářů

reagovat

Neděle 24. února 2008 v 19:19 ® DEATH reakce na …

Nepatřím mezi lidi co chytají na vodě lampiony, co ještě svítí.

reagovat

Neděle 24. února 2008 v 18:00 ® Piranha reakce na …

Zajimavy, esli neke

reagovat

Neděle 24. února 2008 ve 13:25 ® DEATH

Mám tři zajímavé zážitky, co se týče počasí a tak vůbec. 1. Pofukovalo, vlnky na hladině, ale nic, v čem by se nedalo chytat. Najednou se z dálky začal přibližovat „neviditelný parní válec“, zkrátka a dobře vlnky zmizely a hladina byla jak zrcadlo. Čapnul jsem pruty, mírně to fouklo, asi tak mírně, že jsem do tý řeky málem šel i s prutama a moje židlička, ta klasická z kovovejch trubiček a plátno, tak ta letěla daleko předaleko. Pak když se kravili Němci ve stíhačkách a dávali si nízký přelety (To jsme k nim byli ještě benevolentní a doma si to dovolit nemohli), přirovnal bych to asi jako, kdyby mi prosvištěl těsně za zadkem nákladní vlak. Stejnej ohlušující řev, stejný dunění, dokonce i vlnky se tim chvěním udělaly. Poprví to šlo. Ale když to vzali stejným stylem zpátky, tak se všichni sbalili a šlo se dom. A teď jedna z radostnějších věcí. Sedím si takhle v létě na ostrově chytám, najednou přijde otec a říká, zvedej se a pojď se podívat. Ostrov byl rozdělený na dvě půlky, na jedné pršelo, na druhé sucho, ale takovým stylem, že jsem stál a koukal jsem na stěnu vody předemnou a pak to přišlo, jak malý dítě. Skok doprava do deště, skok doleva do sucha. Musí se ale nechat, že to byl nářez 

reagovat