Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 27. dubna 2007 v 16:14 ® Prichy reakce na …

regulus: jasan, jen jsem upozornil, ze milion micek by stale jeste nebylo nic, proti nasemu ulozisti kalu uprostred mesta kde jsme jako deti chodili a hledali karbid na vyrobu „bomby“ . Dal se nevyjadruji, abych nebyl nekym napaden, dle me toto neni problem jen pstruha.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 ve 13:53 ® Cottus reakce na …

Myslím si,že jedním ze základních předpokladů "návratu Poů je dostatečný počet generaček v hlavním toku odkud pak mohou vyjet i do těch kapilár…

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 10:23 ® Salmo1 reakce na …

Ta boční kapilára nebyla slovována tak 6let,je to jenom čůrek.Nicméně pstruh vykazoval barevné znaky(nechci psát původní,nebo čisté)Krkonošské linie.Byl prostě doma.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 10:12 ® Salmo1

modrák-Pokud je to potůček,jak píšeš tak ta teplota tam má asi dost zásadní vliv.Ale při slovování násady někdy koukám kde všude pstruh může být.Boční kapilára široká 40–50cm.hloubka tak max30–40cm v louce(kde v létě slunce peče),tak tam bylo sloveno několik Po 25–30cm.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 9:59 ® modrak reakce na …

Salmo1: Hele, to o čem tady mluvím není ani revír ani chovná kapilára. Prostě pár malých zapomenutých lesních potůčků, kam vkročí maximálně noha hajnýho nebo houbaře, takže o nějakém vysazování uměle vytřených ryb se dá úspěšně pochybovat a o jejich průniku z dolních částí toku také, protože je to MPčko a PO se tam rozhodně nevysazuje.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 9:50 ® modrak reakce na …

Nejsem žádný odborník, pH a kyslík jsem nezkoumal, a vranku bych na té lokalitě asi nehledal. Ale vzhledem k tomu že jsou to defakto nížinné potoky (nadmořská výška cca. 350m), napadlo mě, co tam asi tak provedou dva tři týdny tropických dnů v řadě.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 9:41 ® Salmo1

Ja nepíšu o vodách kde se pstruhům z různych příčin už nedaří.Ale pokud vezmu klas.pstruhovku,kde se daří více(vrankám,stře­vlím,mřenám,hrou­zkům,mihulím ad.)Prostě se tam nedaří jenom rybám které úměle vytíráme a u kterých už dneska není přirozený výtěr,který částečně eliminuje lidské zásahy.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 9:32 ® Salmo1

Modrák-No sláva,bohužel jen částečně Přihodím:Pokud v takovémto potoce,který je nedotčen"hospo­dařením",najdu pod každým vhodným kamenem vranku která vyžaduje chladnou a kyslíkatou vodu tak máme o čem přemýšlet.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 9:21 ® modrak reakce na …

No, vliv rybářů, regulace, MVE, predátorů … asi ano, ale nemůže být dalším vlivem změna vodního a teplotního režimu na potocích díky extrémním klimatickým jevům? Páč, vím o pár lesních kapilárách kde bych výše uvedené vlivy vyloučil a přesto tam za cca 20 let potočák zcela vymizel, třebaže se tam v dobách mého mládí běžně vyskytovaly kusy 30+ a potoky jsou na první pohled stále stejné. Znečištění a chemizaci na dané lokalitě vylučuji, změny pH asi také, díky vlivu opukového podloží a úživnost je, dle mého, dobrá, páč chrostík, jepice a blešivec je zde velice hojný.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 8:49 ® rarach

Staník: Přirozená populace Po, je mýtus. Poslední zbytky v Čechách snad žijí na Šumavě, zbytek už jsou kříženci různých dovezených či krajových forem, bohužel potočák je v tomto velmi lehkomyslný a tře se vším sobě podobným. Cottus: O tom se celou dobu mluví, přechod na krajské hospodaření, je počátek katastrofy.

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 8:21 ® BoBo-Falknow

Stanik: Přesně!

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 1:37 ® Cottus reakce na …

Tak trocha tradiční provokace,…CO děláme jinak, než před 20 lety,kdy nastal masivní úbytek Po? Je zde stále tendence rušení místních líhní, nákup plůdku od vzdáleného velko- svazo dodavatele, praktická beztrestnost masařství, chránění nepůvodních predátorů aj. Údržbu toků raději alibisticky přenecháme bagru… Úbytek Po beru jako ukázku nefunkčnosti dosavadního systému hospodaření na P vodách.!!

reagovat

Pátek 27. dubna 2007 v 1:05 ® regulus reakce na …

PRICHY – obávám se, že nejde o nepochopení, je holým faktem, že já mám to štěstí, že bydlím na JM a jaksi tady bylo nebo možná i je jedno z nejčistších prostředí. Povrchový doly a chemičku kousek od baráku ti rozhodně nezávidím a z druhé strany za to nemůžu. Mám sice lehce ekologický sklony, ale to neznamená, že budu tvrdit, že se má zastavit Temelín nebo jinou podobnou pikačovinu. Taky jsem nenapsal nic v tom smyslu, že to dřív (za komárů) bylo lepší, jen jsem zkonstatoval postupný vlivy civilizace na životní prostředí bez ohledu na momentální politickej režim, Němci se chytli za nos taky až bylo porýní skoro v prdeli. Možná je ta tabletka do myčky směšná, ale spočítej si kolik se jich použije, je to kousíček něčeho ke kousíčkům něčeho jinýho a ve finále je to průser. Jinak moje teta žila v Teplicích, takže trochu vím jak to v okolí vypadalo, nic k závidění. I když je to na druhým konci republiky, jsu rád, že se to zlepšilo.

Stanik – nepochybuji o tom, že se čistota vody neustále zlepšuje, teda pokud tam zrovna někomu neuteče nějakej sajrajt, ale já mluvil o vlastnostech, tzn. o tom, že to sice vyhovuje normě, ale nevyhovuje pstruhům nebo jejich přirozené potravě. NETVRDÍM, že to tak je, je to jen polemika a protože tomu nerozumím, tak jsem to nanesl do fóra spíš jako otázku, jestli by to nemohla být jedna z mnoha příčin.

BOBO – zní to sice paradoxně, ale zase se dostáváme k tomu co jsem říkal, voda je vizuálně čistější, ale má jiný vlastnosti, třeba jiný PH a je to špatně. Třeba je kyselejší nebo zásaditější voda větší průšvih než nějakej plující bordel. Opět, není to tvrzení na základě nějakých poznatků, ale jen hypotéza, aby mě zase někdo nevzal za slovo.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 23:56 ® Prichy reakce na …

Bobo: jsou ryby lepe videt a rybari je lepe najdou? 

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 23:30 ® Stanik reakce na …

BoBo-Falknow: No myslím že na tvé teorii asi taky bude trochu pravdy. Něco podobného se stalo např. na Labi (HK) a určitě nejen tam. Se zmenčujícím se přísunem živin do vodního toku se musí zákonitě zmenčit i produkce biomasy (fytoplankton, zooplankton, bentos) a tím pádem i zmenšení potravní nabídky pro ryby. Navíc vzhledem ke změně kvality vody dochází ke změně žijících společenstev.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 23:05 ® BoBo-Falknow

Tak trošku přileji oleje do ohně Co Vy na to, že zlepšení čistoty vody paradoxně zapřičiňuje úbytek potočáka (a ostatních)? 

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 20:23 ® Stanik reakce na …

Regulus: Pracuji v chemické laboratoři, tak mi ty hodnoty něco říkají a myslím si že na většině revírů bude ta voda asi v cajku. Určitě se najdou revíry kde ta voda asi není v pořádku ale je jich minimum. Podle mě je, jak už psal Rarach, těch příčin několik, ale myslím že největší podíl má člověk-rybář. Pak ty MVE a jejich „dodržování“ provozního řádu – dodržování nějakého minimálního průtoku. A úpravené toky, žádné úkryty, přirozená trdliště. A nesmím zapomenout na našeho oblíbence, kormorána. Pak tam má být nějaká přirozená populace(PO)?

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 19:16 ® Prichy reakce na …

regulus: aha, mozna nase nepochopeni prameni z toho, ze kazdy jsme z jineho „useku“ nasi male vlasti. Jeste pred casem se v tom mem okrese vyplacelo tak zvane „umrtne“ Chemicku mam vzdusnou carou 2–3km, tepelnou elektrarnu 6–7km, palivovy kombinat cca 20km a vsude kolem diry po tom jak se tu rabuje uhli......co se tyce ovzdusi a vody, zde dle mych opravdu jen obcasnych informaci velice zlepsilo!

Limity odsireni se o hooodne zprisnily, a je to videt i v lesich v okolnich horach. Drive napr kolem Klinovce rostly stromy doslova spalene kyselymi desti. Navic se zavrene doly rekultivuji a jsem vubec udiven, jak rychle ta zelen tam roste.

promin, ty tabletky do micek me malinko rozesmaly…kdyz castecne vim, co se tady delo za komunistu…nastesti jsem si z debat dostpelych, kdyz se nektere roky nesmelo konzumovat ovoce z vlastnich zahradek, kdyz se nesmelo na houby apod, nic nedelal

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 17:19 ® pif

jen na okraj…tento rok máme v třecím kanale hrouzka…pak se vysadí zpět do pstruhovýho potoka.....

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 16:29 ® spechy

Pstruzi nejsou má doména,ale chtěl bych něco kté čistotě vody a čistírnám,protože jsem pracovník čov vím jaké jsou požadavky na vypouštění vyčištěné vody do řekya,protože vím,že se PO i PD běžně na naší čističce vyskytuje a již léta se tu u nás tře!i cháněná mřenka mramorovaná tak si myslím,že vodou to asi zřejmě nebude?nevím?

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 14:16 ® rarach

Modrák: Souhlas, dostupnost povolenek je problém, na druhou stranu MO nic nenutí, mají z toho prdlajdu.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 14:11 ® modrak reakce na …

rarach: Proč ne, když bude tento systém dobře fungovat, absolutně nemám námitek. Ale několikrát jsem se to takhle, v rámci vícedenních služebních cest na jižní Moravu, pokoušel řešit a musím říct, že to bylo natolik neprůchodné, že jsem si nakonec raději pořídil republiku.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 13:57 ® rarach

Modrák: Souhlas, i když ne bezbřehý, přestaňte už používat tyto pseudokomunistické termíny a podívejte se na to třeba tak jak se díváte na rodinný rozpočet o počtu povolen si má rozhodovat MO, která revír obhospodařuje a také ví jak je na tom. Při současném velmi omezeném zarybňování, nezbývá než omezit počet lovících, bohužel není jiné východisko, bo tento systém je kontraproduktivní a neustále zhoršuje situaci na pstruhovkách. V sobotu jsme hovořili se znalcem Ohře 8, který na ní chytá 30 let a jednoznačně potvrdil zhoršení stavu revírů po přechodu do Krajského hospodaření, vysazuje se 25 x méně co do počtu a některé druhy vůbec, rybářů je ale 50 x více. Řešení vidím opravdu pouze v možnosti koupě několika celoročních povolenek a zbytek denní hostovačky, chceš si zachytat, ano, ale zaplať přímo nám.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 ve 13:26 ® modrak reakce na …

Rarach: Nezbývá mi, až na pár drobností, než souhlasit. Hlavně mám námitku k tomu, že je příliš mnoho rybářů. Ano, doba kdy rybařil pouze pan starosta, správce velkostatku, hoteliér a pan farář je sice pryč, ale i tak se domnívám, že současný počet rybářů je udržitelný, pokud se lidé nebudou chovat jako dobytek, a v rybaření nepůjde z 95% o levné obstarání žrádla.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 11:47 ® regulus reakce na …

Salmo1 – dobrej odkaz

Prichy – relevantní data jsou asi v odkazu od Salma, mě ale nic neříkají, chemie nebýt moje kobyla. Netvrdil jsem, že je voda závadná, pouze že má PATRNĚ jiný vlastnosti díky vlivům civilizace a samozřejmě, že není tak čistá, jako kdyby tady ta civizace nebyla. Zrovna tak netvrdím, že by kvůli tomu mělo lidstvo spáchat hromadnou sebevraždu. Jenom sem nastínil jednu z možných hypotéz, co MŮŽE být jedním z vlivů na na úbytek pstruha, nic víc. Ono TŘEBA může stačit jen to, že voda bude kyselejší nebo zásaditější. Fakt nevím, jaký je chemický složení tablety do myčky a co všechno z ní jsou schopny odbourat současný čističky vody. Je dost pravděpodobné, že čistota vod u nás ve valné většině odpovídající příslušné normě, ale soudruh pstruh na tento fakt jaksi nereflektuje. -:)))

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 10:55 ® rarach

Uno: Nevím jakou máš zkušenost s lovem za pomocí agregátu a jakou máš vůbec zkušenost s odlovem pstruhů na chovných potocích. Vem to logicky, každá kapilára či potok někam vtéká nebo se spojuje, kdybychom mohli dělat pstruha na spodní částí toku, tak je to jiná, takže buď jak buď, nějakou spojitost s nějakým revírem to nakonec mít bude, pokud tedy potok nekončí v nějakém návesním rybníku s přepadovou trubkou u v toku 2 m. nad hladinou. Moje osobní zkušenost je, že pokud se chov. potok vlévá do pstruhovky, tak tam prakticky nikdy velkého PO agregátem neodlovíme, ale pokud se vlévá do MP, tak vždy a to i když máme splavy atd. Problémy s úbytkem pstruha a jeho hlavní příčinyˇ(budu to psát jak mne to napadá není to podle důležitosti:

1. Člověk – rybář

1. rybářů je moc
2. nechovají se dle RŘ, který není ideální, ale jeho dodržování by přeci jen ke zlepšení přispělo.

2. revíry – mnoho P revírů již dnes ani P revíry není,

samej hnusnej Tloušť či proudník. přesto se tam udržuje pstruhový režim. Hospodaření na revírech v rámci krajů, je naprostá zhovadilost, která nemá obdobu a která je i příčinou bodu 1 a.

3. Zásahy do revírů ve formě, nesmyslného bagrování, čístění koryt a provozu MVE. Nedodržují se sanační průtoky, zanášejí se koryta. Životní prostor pro pstruha se tímto zmenšuje, sterilní hladká koryta jsou dobrá tak pro pouštění lodiček z kůry.
4. Přístup jednotlivých MO, jsme chudí, nikdo nechce nic dělat – na prvním místě je smradlavý nepůvodní kapr. Bohužel MO nedokáží využívat, fondy EU, kdyby je to někdo naučil nebo přesvědčil, že to má význam, jistě by se koruna navíc našla, ale asi by to zase sežral někdo jinej?

To o práci v jednotlivých MO není až tak úplně pravda, co mám zkušenost, tak se kolem P revírů točí pouze nadšenci a povětšinou jsou i v naprosto nevyhovujících podmínkách jsou celkem úspěšní, zatím. Čistota toků je dobrá, kapilár či chovných potoků se většinou nedotýká žádný významný zdroj znečištění, u P revírů je to již horší, přesto doby kdy tekla voda barevná, tak jak se barvilo v přádelně, je už naštěstí pryč. .

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 9:53 ® Salmo1

hydro.chmi.cz

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 8:24 ® Prichy

regule, aniz bych se chtel vyjadrovat k problematice pstruha, chytl bych se te cistoty vody, mas k tomu nejake relevantni data? Priznam se, ze to neni muj konicek, ale celkem verim odbornikum v laboratorich, kteri provadeji mereni.

reagovat

Čtvrtek 26. dubna 2007 v 0:30 ® Salmo1

Plošně nemůžu souhlasit.Generačka se vrací sama v 98%.Co je odloveno,je následně vysazeno do revíru.Je možné že nějaká POg je použita k úm.výtěru na líhni a tady může vzniknout podezření na nekalé praktiky. Bohužel pstruh se mizí i tam kde má relativně dobré podmínky.Některé důvody jsou níže popsány.Já přidám hlavně míchání generačního materiálu(rajo­nizace),maximál­ní ochrana genofondů domácích populací.Nefun­kčnost hájených pásem,která neslouží k ochraně gen.ryb ale jsou přeplněna rybou nepůvodní a konkurenční(Pd).

reagovat

Středa 25. dubna 2007 ve 23:17 ® Cottus

Uno: blahopřeji k odvaze…těch problémů je zajisté víc, ale elektroodlov je jedním z nich…( viz. Prapodivný svět) Je tu dost rozumných argumentů ( viz. Regulus), ale hlavním pojítkem jsme My – rybáři…Co jsme dosud udělali pro změnu k lepšímu…

reagovat