Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pondělí 17. srpna 2009 v 6:46 ® Petrson reakce na …

Proč trochu neoživit Sander> (Středa 21. června 2006 v 7:41 ® Sander ) Nejsem zrovna přesvědčený, že duhoň tahá zásadně proti proudu, nikdy s ním Silný proud jej víceméně bere – což je jasné. Že by nedostatečně silný průtok na sádkách při výchově mladých adeptů na prut? – nechám lámat hlavou profíkům. Potvrzuje se to i na Vltavě, kde jsem několik km po proudu od vysazení viděl chytit kondičního duháka, ca 38 (puštěn z důvodu údajného hájení . Ale taky proti proudu, kde se chytali duháci už 14 dní po výsadbě až pod Modřanským jezem. To hlavní kam mířím, jestli by se stejně nechoval i vysazený potok, v podmínkách regulací a proudů, které jsou těm jeho přirozeným dost vzdálené.

reagovat

Čtvrtek 22. června 2006 ve 14:32 ® Dědek

Takže jsem se se zájmem prokousal příspěvkama a nad prosazováním některých názorů jenom žasnu. Pokud nazve někdo pupaka, hrajiho, bo-bo borcema, kteří o tom nic neví, tak by někdy s nima měl zajít na ryby nebo si zjistit, co pro ryby dělají. Co se týká potočáků, jsem letos mile překvaten, protože na 10 ryb připadá tak 8 potočáků. Je to krásná ryba, ale i duhák, který přežije rok, dva ve volné přírodě se mu začne vyrovnávat. Jako všechno, i rybolov je z velké části komerce a je tedy pochopitelné, že pro nedočkavé masaře se nasazují chudáčci bez ploutví. Naštěstí se množství těchto spoluobčanů zmenšuje s přibývajícím časem od zahájené. Nacpou břicho a když zjistí, že pro pozdější chycení je potřeba trochu víc než jenom rohlík na plavanou, omrzí je to a začíná být klid. A tento koloběh se opakuje každým rokem. A s přicházejícím podzimem je naděje dostat i pěkně dorostlého duháka, který ti na šňuře nedaruje chycení zadarmo.

reagovat

Čtvrtek 22. června 2006 v 9:35 ® rarach reakce na …

Sander, pokud o nich víš a jsi natolik informovaný, že jsou to granuláči, tak rohlík je věru ten nejlepší způsob jak je pochytat. Nech je 14 dní být a uvidíš sám, jak je to super ryba.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 18:24 ® xycht reakce na …

Přesně tak, tloušťů tři prdele…a situace se podle mě zhoršuje dost dramaticky, protože před 3 mi lety nebyl na Malši v jednom místě kam jezdím, problém ulovit třeba 10 potočáků – někteří 30+ … Dnes? Samej tloušť, občas lipánek…

reagovat

Středa 21. června 2006 v 17:11 ® Shrek

Za sebe mohu říct pouze jedno:Duhák proti proudu táhne a to dosti morbidním způsobem.Kdo zná Radošovský jez na Ohři 12,ten ví,že v létě,když je normální stav vody a nejezděj kánoisti,tak tam skáčou mraky duháků nad jez.Ohře 12 je MP voda a duhák tam naplul z cca 2 km po proudu vzdálené pstruhovky. No ještě že táhne,neni nic lepšího než listopadovej, prosincovej duhák chycenej na feeder na červa či žížalku.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 16:17 ® RybaříkX reakce na …

Je to pravzláštní věc, ale duhák má velmi podobné (ne-li stejné) potravní spektrum jako potočák. Tedy minimálně lze hovořit o potravní konkurenci. Počty jsou jednoduché. Mám-li 100kg brambor, mohu krmit buď jedno velké, nebo dvě malá prasata. Hodně pravdy má Petrson – původní druh je komerčně neúspěšný. Pak jsme ale ve zcela jiné rovině, v rovině komerční, kde není prioritou zachování a vylepšení již tak doničené přírody. Pak jsou zcela na místě debaty o slovitelnosti (např. v kg/ha). Jenomže pánové, hospodaříme s něčím a na něčem co není naše a máme to jen půjčené. Účty budou platit i generace po nás. Nevím, zda si evědomujete, že s tím jak je vytlačován potočák mizí i perlorodka, která je s ním pevně spojena svým rozmnožováním. Platí zcela nekompromisně úměra čím méně potočáků, tím méně perlorodek. Že se setkáváme častěji a častěji s tlouštěm i tak kde dříve nebyl? Bodejť by ne – kolonizuje prostředí, kde už ryby náročnější neustojí zhoršené životní prostředí. A nebo kde jsme mi rybáři vychytali jeho přirozeného predátora – potočáka. Pravda, v roce 1973 jsem se zajímal o zcela jiné věci. Bylo mi 17 let a hledal jsem především rybu, kterou jsem si o vody mohl odnést. Ono jich totiž díky smrdutým vodám v revírech bylo počertu málo. Jsem nesmírně rád, že se situce přece jen zlepšila, ale mám obavu, že potočák bude jako komerčně neúspěšný druh vytlačen druhy sice nepůvodními, ale komerčně úspěšnými.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 16:13 ® Sander

Nikdy jsem neřekl, že vím vše o pstruhách atd. To nikdy vědět nebudu, protože se jim věnuji jen málo. To si sami vsugerováváte a používáte proti mně. Ale zbytečně. Jen jsem zde uvedl některé věci, které je možno opakovaně na P vodě pozorovat, nic víc, nic míň…

rarach > a čím sportovnějším se mám zabývat? To myslíš muškařinu? Tou se také zabývám, ale líp si na té pstruhovce zachytám s tou plavačkou a nepřijde mi to nesportovní. Když se chovám k rybě ohleduplně, nevidím v tom problém.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 15:59 ® Sander

toulovec > bohudík slavím teprve 21.narozeniny, ale dám vědět, čemu jsem se přiučil!

reagovat

Středa 21. června 2006 ve 13:52 ® toulovec

před pár lety tu byl taky jeden podobně chytrej jako sander, ve svých krásných 14 letech se oháněl životními zkušenostmi, životním nadhledem a pohledem na svět, o pstruzích věděl naprosto vše. Chytil se taky s pupákem i hraji na něho reagoval jestli si pamatujete. Takže mi nezbývá Ti milý Sandere pogratulovat k tvým krásným 22. narozeninám které v tomto roce slavíš a těšit se na krásné životní zkušenosti, kterými nás obdaříš.

reagovat

Středa 21. června 2006 ve 12:55 ® rarach reakce na …

Sander: Tak ty duháky pochytej a roznes v kýblech po tůních, dyť to přece zvládne každé pětileté dítě ne. Přestaň chodit na pstruhovku s rohlíkama a třešněma, zabývej se něčím sportovnějším, nebudeš mít čas na tyhle bláboly.

reagovat

Středa 21. června 2006 ve 12:28 ® Sander

hraji > uvážlivým nasazováním se toho moc zkazit nedá, ale nepřiměřeným ano. V tůni plné duháků za chvíli není nic živého a pro ostatní přítomné ryby je to až moc velký potravní konkurent – a myslíš, že je to dobře?

reagovat

Středa 21. června 2006 ve 12:23 ® hraji

S lítostí konstatutji, že se na Chytej objevil další neomylný. Nevím jaké konkrétní a skutečné zkušenosti s vysazováním pstuha duhového máš, kolik jsi jich doopravdy vlastnoručně vysadil a kolik jsi jich později ulovil, ale tvůj příspěvek je tendenční a zavádějící. Znám vody, kam vysazovali duháky v roce 1973 a pořád je tam pstruh obecný, vranka, mihule, střevle, tak nevím co ten duhák vlastně devastuje? Zkus mi to vysvětlit. A kdo chytil v životě duháky, který ve volné vodě přežije jeden rok a víc, dá mi za pravdu, že se to s těmi chudáky bez ploutví z násady nedá srovnávat. Myslím, že uvážlivým a přiměřeným vysazováním pstruha duhového se na našich pstruhových vodách už nic zkazit nedá

reagovat

Středa 21. června 2006 ve 12:07 ® ZN

pupák: uvědom si, že je vždy potřeba nějakého „arbitra elegance“, jehož znalosti dovolí obracet palec nahoru či dolů. To už věděli ve starém Římě

reagovat

Středa 21. června 2006 v 11:52 ® Sander

pupak > jestli jsem se Tvým příspěvkem dobře prokousal a pochopil z něj, že nasazuješ duháky a ještě k tomu vícekrát do roka  – nějak mi nedochází podstata věci. Naházet 4 kýble duháků do vody umí už pětileté děti. Něco jiného pak je znát jejich návyky a vědět, co na té řece dokáží způsobit. Ale jsem rád, že jsi tuto debatu ukončil – sice nesmyslem, ale aspoň něčím.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 11:40 ® pupak reakce na …

Sander – mas naprostou pravdu jsi neomylny a moudry a jsem rad ze to sledujes, zatimco ja to nasazuju a podstatne vice jak 3× do rokas a tim koncim debata s takto vzdelanym clovekem je pro me ztrata casu!

reagovat

Středa 21. června 2006 v 10:05 ® Sander

Bobo-Falknow > pravda, asi to k těmto dedukcím vedlo. Víš, kdykoli píšu něco o P vodách, mám tak trochu clonu před očima a hledím jen na „můj“ domácí revír, což asi není to nejlepší…

reagovat

Středa 21. června 2006 v 10:00 ® BoBo-Falknow reakce na …

Sander: No vidíš, že jsme schopni domluvit se normálně. Marabu neřeš, já na to sice odpovídal ještě jednou, ale to jsi asi opravdu neviděl. Migrování jsem tak nějak vyrozuměl z Tvých příspěvků a to zjevně chybně. Že se u Vás nasazuje málo potočáků jsem vyrozuměl z věty „Ale řeknu ti jedno – lepší už to nebude!!! Jak s prostředím pro potočáka, tak se snahou vrátit ho do původní obliby – dnes už bohužel zase na úkor duháka.“, u nás se nevysazuje roček PO, ale ryby 15–60 cm (samo převažují ryby do 20-ti cm . A zbytek jsme si vyjasnili 

reagovat

Středa 21. června 2006 v 9:42 ® rarach

Upřesnění : Duhák je cestovatel a táhne jak po proudu tak i proti proudu, na rozdíl od sivena vyhledává i nejproudnější úseky. Co se týká stojáku, tak siven zvláště na hodně hluboké stojáky rybářsky moc vhodný není, bo se po čase stahuje do hloubky a stává se prakticky nechytatelným, mimo hlubiné přívlače!

reagovat

Středa 21. června 2006 v 9:36 ® Sander

Bobo-Falknow > jestli jsem se Tě nějak dotkl, tak se omlouvám. Nicméně, opět musím reagovat, na to co jsi napsal.

Nikdy jsem neřekl, že duhák pro mě není vhodný soupeř, to nevím, jak jsi na to přišel.

„Duháci se sjedou a společně migrují po řece“ – druhou část věty jsem také nikdy nenapsal, také nevím, jak jsi k ní přišel (a uznávám, že je to blbost)

„Nasazuje se málo potočáků“ – to jsem TAKÉ nikde nenapsal… a souhlasím s tebou, nasazuje se jich dost (sice roček, ale za sezonu i 3000ks na menší P vodu, a i proto neříkám, že je jich nedostatek)

„Siven je stanovištní ryba“ – můžeš mít pravdu, co jsem o něm napsal, jsem si nikde v knize nepřečetl, to je praxe

A co se týče škodlivých ryb na P vodách – naprostý souhlas, musí se to posuzovat jednotlivě k danému revíru, to je pravda…

A konec tvého příspěvku – nemyslím si, že jsem citlivý na své ego, nechtěl jsem Tě urazit, jen jsem Tě chtěl upozornit na nesmyslnost Tvého příspěvku, že jsem „mimo“ bez udání důvodu. Děkuju za tvé příspěvky k věci, ať se to týká přívlače či jiných rubrik. Moc si toho vážím a když neodpovídám, asi to bude z důvodu nepřítomnosti…ale nějak si nemohu vzpomenout, že jsem Ti někdy neodpověděl (u „marabu“ jsi mi jen napsal, že se ti to „nezdá jsko marabu“, kde jsem Ti tuším také odpověděl…)

reagovat

Středa 21. června 2006 v 9:32 ® perch

ja souhlasim ze Sanderem, alespon u nas jsou duhaci jen na nekolika mistech(a jinde uz ne), v kazde jine tuni jeden vetsi, ale vic ani ranu, a s tema tloustema to je taky divne, je jich az moc hodne, jedu na pstruhovku a vzdy si pekne zachytam, ale vetsinou jen tlouste, no diky boze za ne…=)))

reagovat

Středa 21. června 2006 v 8:50 ® BoBo-Falknow

Sander: Podívej, rozjíždět tady osobní napadání asi nebude to pravé, ale myslet si můžeš co chceš. Pokud by jsi ale chtěl myslet alespoň trošku dál, než jen na to, kdo je jaké hovado, vnímal by jsi mojí větu v kontextu svého předchozího příspěvku. Mám pocit, že toho o salmonidech moc nevíš, ale abych to rozvedl i pro Tebe a nejen reakci na Tvůj předposlední příspěvek.

• Duhák se Ti nezdá být vhodným soupeřem? – Nechytej čerstvě nasazené granuláče.
• Duháci se sjedou do hejna a společně migrují po řece? Nesmysl! Něco jiného by bylo, kdyby jsi napsal, že se kumulují na místech, která jsou pro ně z nějakého důvodu vhodná.
• Nasazuje se málo potočáků? Víš něco o problematice umělého výtěru PO? Třeba u nás se vysazuje PO dostatek, ale je to dáno tím, že máme vhodné chovné potoky a dostatek „bláznů“, kteří kolem toho „lítají“. Co pro to děláš Ty mimo plků na netu?
• Siven je stanovištní ryba, můžeš tu psát opak jak chceš, sivenovi je to jedno a své chování kvůli Tobě nezmění.
• Paušalizovat, že „škodlivé“ ryby na P revír patří je stejný nesmysl jako paušalizovat, že tam nepatří, je potřeba koukat na každou vodu samostatně, šablony jsou k ničemu.

  A nakonec můj vztah k duhákovi. Jsem rád, když se jich pár set kousků nasadí, nemám žádný problém klepnout ho. Podotýkám, že PO je u nás dost a ročně se PO nasadí několik tisícovek (u nás). Pokud by byla situace opačná, stavěl bych se k tomu také jinak.

  Všimnul jsem si, že když v Tvém případě reaguji k věci („marabu“ v přívlači, „bojovnost“ duháka zde) , tak na to nereaguješ, zkusil jsem to jinak a koukám že pán je dost citlivý na své ego Přestaň být tak přecitlivělý a nesnaž se někoho urážet, i když Ti třeba leze na nervy. Mezi dospělými (což podle karty jsi) se to nedělá.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 8:41 ® Sander

Dobrá,když jste všichni přesvědčeni o tom, že duhák tahne proti proudu, dám vám sem dva z mnoha případů, kdy je tomu naopak. Jsem zvědav, jak na toto budete reagovat. První – 150ks duháka se nasadí do malé tůňky u fotbalového hřiště. Neuběhne ani týden a ryby se ve větším množství začínají chytat až nad jezem, což je asi 1000m po proudu. Když je vyšší voda, ryby pokračují náhonem až ke spodnímu stavidlu, což je ještě dobrý kilometr dolů – náhon se dost často vypouští tak i proto vím, že tam je mraky duháků. Dolejc už nemůžou, leda by vjeli do turbíny.

Druhý – nasazení většího množství duháka na menší soutok řeky s potokem. Je tam docela proudná zregulovaná voda, takže již druhý den se ryby hromadí nad menším jízkem, kde je voda hlubší a pomalejší. Urazí necelý kolimetr po proudu…

Tak pánové, jak toto vysvětlíte?

reagovat

Středa 21. června 2006 v 8:20 ® Sander

Bobo-Falknow > promiň, píšeš dost z cesty. Když už někomu napíšeš, že je mimo, bylo by dobré to nějak odůvodnit, nemyslíš?! Jinak tvůj příspěvek postrádá smysl, spíše si řeknu, co mi to sem píše za ho..do

reagovat

Středa 21. června 2006 v 8:20 ® Milky

Toulíku jestli si stojíš za tvým výrokem …duhák je jen maso, tak je mi tě docela líto.Je to živý tvor a ty bys asi taky netleskal šťěstím, kdyby někdo o tvém početí hovořil jako o biohazardu.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 8:18 ® rarach

Zdar pánové: taky jsem nechtěl reagovat, protože vím , že rybáři na duháka veskrze koukají skrz prsty, ale já tento přístup nesnáším, protože duhák, když dostane čas na adaptaci, stává se rybou velmi plachou a zdaleka ne tak dobře chytatelnou. Nechci tady opakovat předchůdce, ale velmi souhlasím s Pupákem a pravdu má i Petrson. Duhák právě pro svůj cestovatelský život potočákovi zdaleka nekonkuruje jako siven, který je skutečně stanovištní ryba. O tom že duhák táhne proti proudu není vůbec sporu, to potvdrdí mnoho lidí co se kolem P revírů motá. Navíc se duhák u nás již zřejmě tře na více místech, protože třeba v pondělí jsem chytil 10 cm duháčka v místech kde je nikdo nedal víc než 5 let. Na stojácích větších velikostí dorůstá duhák gigantických rozměrů a sebrání takové obludy s hubou menšího psa, zastavuje na boatu tep. Co se týče sivena máme v našem kraji říčku kde žije naprosto divoce a krásně se zde tře a potočákovi nekomkuruje, protože je zde kyselá rašeliništní voda a jsme moc rádi, že ho tam máme. Proč mám rád duháka: Je to krásná a velmi bojovná ryba. PS: Potočák je samozřejmě nejkrásnější, ale o něm téma není.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 7:36 ® Petrson

Jde bohužel o dlouhodobý trend, zaviněný více faktory. Jednak probíhá jakási recese, dá se říct i krize, s umělým výtěrem potočáků (obsáhlý článek od F. Reisera na téma přineslo před cca 2 – 3 měs. Rybářství). Ruku v ruce s tím „díky“ slavným „protipovodňovým opatřením“ (v reálu: betonováním říčních koryt, které hrozbu povodní zvyšují a podporují) ubývá vhodných teritorií k přirozenému výtěru PP a tím pádem i zásoby generačních kusů pro onen výtěr. Zde se jeví PD a Si jako vhodná náhrada – jednak se lépe daří je vytírat uměle, díky jejich již zmíněné vyšší odolnosti, vlivem čehož je také jako násada levnější. Což je tedy u nepůvodního druhu poněkud paradoxní – tím víc, že se v přírodě ani nevytírá. Ovšem je to vpodstatě doklad, jak hluboko jsme zašli s ničením původních biotopů, které přestávají být přirozeně funkční; doklad vlivu určitého ekonomického diktátu, a nedostatku mechanismů, vracejících stav toků přírodě blízkému stavu. Ty, přes veškeré proklamace zodpovědných (myslím hlavně politiky), nejsou nastaveny v potřebné míře – klasika, příroda neumí křičet a nemá voličské mandáty, tudíž samozřejmě ostrouhá a zůstává bohužel tradičně na posledním místě. Mám dojem, že pro duháka a Si také hraje fakt, že se obstojně přizpůsobují stojatým vodám (čímž tedy stoupá jejich poptávka, což roztáčí další ekonomickou spirálu – cena může ještě klesat a PP se tak na trhu stává nekonkurences­chopným). Zde si však nejsem jistý, proč to nejde i u PP – zkoušel to vůbec v takové míře někdo? Jistě, vím, že probíhaly pokusy zejména s jezerními formami, ovšem není mi jasné, proč to neuspělo (nedostatek kyslíku ve stojatých vodách? Asi; zde bych byl rád, kdyby někdo znalejší problematiky reagoval). Každopádně se dostávám k dalšímu, a dle mě velmi podstatnému, a totiž lidskému, faktoru. Myslím, že je příčina také v šlendriánském přístupu svazů. Prostě se nakoupí salmonid, který je zrovna nejdostupnější, bez valného rozmyslu se „hodí do nejbližší túně“ i s vědomím, že vzhledem k absenci reprodukce jde pouze o „spotřební materiál“. Je velmi podivné, že za celou dobu, co trend úbytku PP a Li sílí, se v rámci svazu neuskutečnil žádný plošnější projekt na jejich renesanci. Vysazování lososů je sice krásná věc, ale sama o sobě zdaleka nestačí.

reagovat

Středa 21. června 2006 v 0:43 ® BoBo-Falknow reakce na …

Sander: Tak mám pocit, že mimo jsi Ty – a to pořádně…

reagovat

Úterý 20. června 2006 ve 21:58 ® Sander

pupak > pravdu máš jen v jedné věci, a to v té, že většina problémů s duháky je spojena s leností lidí, co je nasazují. Jinak pleteš pátý přes devátý. Sory, ale asi máme každý svou pravdu a to co píší v knihách o duhákovi a sivenovi, platí zřejmě pro domácí vody, ne pro malé české pstruhovky. Jsem o tom, že se duháci i siveni sjedou, pevně přesvědčen a navíc – sleduji to 3× do roka. Mohl bych ti dát spousty příkladů, že duhák jede po proudu dolů, ve velkém hejnu (tzn. většina ryb) se zastaví v nějaké tůni s klidnější vodou. To mi prostě nevymluvíš, protože VÍM, že to tak je. U sivena je to trochu problematičtější, ale veskrze dost podobné. Něco jiného bude, když ryby budou v revíru setrvávat několik sezon, pak se jedná o ryby s typickými návyky a jako nasazený brojler se nechová. Jenže, to jsou 3 ryby za celý rok… Toť vše.

reagovat

Úterý 20. června 2006 ve 21:23 ® xycht

Já spíš sleduju, že pstruhovky (teda aspon u nás) ovládá čím dál víc tloušť …

reagovat

Úterý 20. června 2006 v 18:14 ® pupak

Sander – nechtel sem ani reagovat, ale preci jen mi to neda . . .

Takových 150 duháků vysazených do 50m dlouhé tůně

• to neni chyba duhaka, ale lenost lidi co u vas nasazuji rybu, ze ji neroznesou!

Bohužel duháky nelze nasazovat rovnoměrně, páč by se stejně sjeli

• prosim nepokousej se mi tvrdit takovej blabol ze se sjedou . . .je to naivni fakt.

  i siveni se sjedou do jednoho krátkého úseku . . .

• maximalne se sjedou na schuzi . . . promin , ale precti si aspon zakladni info kde se dozvis neco o teto rybe a prestanes tvrdit ptakoviny, plati to co u duhaka – lenost lidi co nasazujou!

mají větší tendenci táhnout proti proudu

• zase blbost siven je ryba stanovistni . . .

  A ted ti reknu muj nazor pokud chces neco pro PO udelat prihlas se v MO at te navrhnou do pstruhoveho odboru a pokus se pro nej neco udelat. A mozna az jednou budes roznaset to „maso“ (duhaka) po reviru tak pochopis, ze je to zivy tvor stejne jako PO

reagovat