Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Čtvrtek 10. listopadu 2005 ve 14:50 ® Holajz2

Souhlas s příspěvkem Prutoshe (viz dole). Každý rybář k tomu musí dojít asi sám! Nejde chodit na ryby, že všechno vezmu, pak by v ní za chvíli nic nebylo, ale ani s tím, že když je pouští on, já pustím taky. Druhá varianta nezní sice tak špatně, ale troufnu si říct, že ten člověk co pouští ty ryby, nemá z lovu takové uspokojení, jako když si je bral. Moje slova se vám můžou zdát jako troufalá či nesmysl, ale mluvím z vlastní zkušenosti. Když jsem byl malej, všechno se bralo. Mluvím hlavně o kaprech, je to naše nejlovenější ryba. Vyrůstal jsem v prostředí, kde se chytil kapr a vzal se (pokud měl míru). Nikdo nepoložil otázku, proč ho vzít?! Prostě to tak bylo. Mě ovlivnil stýc, který bral kapry od 45 cm, ikdyž měli míru 35. Dal jsem si svou míru na 39 cm. Ikdyž jsem chytil kapra třeba 37cm, nevzal jsem ho, měl jsem svou míru. Ikdyž jsem pak z okolí slyšel, že jsem hloupej, když ho pouštím, že druhej ho chytne a vezme… Uplynula nějaká doba a bratránek se strýcem začali chytat na boilie a větší kapry pouštět. Pak, když jsem s něma chodil chytat, připadal jsem si jako ten nejhorší, že beru kapra 43 cm, když oni všechno pouštijou. Neměl jsem absolutně žádnej kladnej pocit z rybolovu. Ani z uloveného kapra v cajdáku, ani z puštěného kapra ve vodě. Po ulovení sem o tom přemýšlel a došel k tomu alibistickému, že když to berou ostatní, tak proč bych nemohl já. Ale to je špatná cesta. Pak uplynul zase nějaká doba a byl jsem úspěšnějším rybářem, ryby jsem bral, a ryb jsem měl dost, někdy i přebytek. A pak se člověk začne přemýšlet, a ptát sám sebe, proč to dělá a nebo k čemu to vede. Beru kapry, udělám si je na grilu, mňamka. Ale ať mi nikdo neříká, že má kapra každej týden k obědu a že jich musí vzít 35 za rok. Tomu nevěřím. Ať si každej šáhne do svědomí. Já jich mám letos 15 (43–56cm). Nepíšu to, abych se chlubil, ale to je prostě fakt. Někomu se to může moc, někomu průměr a někomu málo. To je na každém z vás. Kapra si vezmu, když mám chuť, když sestra slaví narozeniny a chce nějakýho na gril a na Vánoce. Ale když ho nechci, nemám potřebu, tak ho pustím. Nemusím všechno co je mírový, sníst. Letos sem pouštěl hodně kaprů přes 40cm, nej tedy jen 46 cm, ale jde o princip.

reagovat

Čtvrtek 10. listopadu 2005 ve 14:35 ® Holajz2

Souhlas s příspěvkem Prutoshe (viz dole). Každý rybář k tomu musí dojít asi sám! Nejde chodit na ryby, že všechno vezmu, pak by v ní za chvíli nic nebylo, ale ani s tím, že když je pouští on, já pustím taky. Druhá varianta nezní sice tak špatně, ale troufnu si říct, že ten člověk co pouští ty ryby, nemá z lovu takové uspokojení, jako když si je bral. Moje slova se vám můžou zdát jako troufalá či nesmysl, ale mluvím z vlastní zkušenosti. Když jsem byl malej, všechno se bralo. Mluvím hlavně o kaprech, je to naše nejlovenější ryba. Vyrůstal jsem v prostředí, kde se chytil kapr a vzal se (pokud měl míru). Nikdo nepoložil otázku, proč ho vzít?! Prostě to tak bylo. Mě ovlivnil stýc, který bral kapry od 45 cm, ikdyž měli míru 35. Dal jsem si svou míru na 39 cm. Ikdyž jsem chytil kapra třeba 37cm, nevzal jsem ho, měl jsem svou míru. Ikdyž jsem pak z okolí slyšel, že jsem hloupej, když ho pouštím, že druhej ho chytne a vezme… Uplynula nějaká doba a bratránek se strýcem začali chytat na boilie a větší kapry pouštět. Pak, když jsem s něma chodil chytat, připadal jsem si jako ten nejhorší, že beru kapra 43 cm, když oni pouštijou. Neměl jsem absolutně žádnej kladnej pocit z lovu. Ani z uloveného kapra v cajdáku, ani z puštěného kapra ve vodě. Pak uplynul zase nějakej rok a byl jsem úspěšnějším rybářem, ryby jsem bral, a ryb jsem měl dost, někdy i přebytek. A pak se člověk začne přemýšlet, a ptát sám sebe, proč to dělá a nebo k čemu to vede. Beru kapry, udělám si je na grilu, mňamka. Ale ať mi nikdo neříká, že má kapra každej týden k obědu a že jich musí vzít 35 za rok. Tomu nevěřím. Ať si každej šáhne do svědomí. Já jich mám 15 (43–56cm). Nepíšu to, abych se chlubil, ale to je prostě fakt. Někomu se to může moc, někomu průměr a někomu málo. To je na každém z vás. Kapra si vezmu, když mám chuť, když sestra slaví narozeniny a chce nějakýho na gril a na Vánoce. Ale když ho nechci, nemám potřebu, tak ho pustím. Nemusím všechno co je mírový, sníst. Letos sem pouštěl tedy nej kapra jen 46 cm, ale jde o princip.

reagovat

Středa 9. listopadu 2005 ve 14:43 ® muf

já se ještě divím, že v našem okolí jsou ještě nějaké ryby když moji krajánci pif a kelt jsou jako já Jinak já jsem ale o krok vpředu vůči nim, mě se musí ryby zalíbit

reagovat

Úterý 8. listopadu 2005 v 0:09 ® kelt

Jsem na tom jak Pif. Miluju ryby. Na másle. Na zelenině. Na rožni. Prostě na všechny způsoby. Mňam…

reagovat

Pondělí 7. listopadu 2005 ve 23:59 ® pif

hmmm,to já jsem na začátku a ne a ne udělat krok k lepším zítřkům

reagovat

Pondělí 7. listopadu 2005 ve 23:55 ® Prutos

dzordzo: Mooc pěkně řečeno! Já sem někde v půli cesty

reagovat

Pondělí 7. listopadu 2005 ve 23:32 ® dzordzo

Od rybovraha k notorickýmu pouštěči je dlouhá cesta. Já ji mám za sebou sebou. Přeju všem (a hlavně rybám) Vaše dlouhé a rychlé kroky !!

reagovat

Pátek 4. listopadu 2005 v 7:53 ® ywan

berem málo, 4–5 zubáčov ročne aj to musí mať 50 a viac. Občas štuku alebo lieňa – fakt málokedy. Tento rok som mal veľké šťastie na zubáče 45–50 takže doma odpočívajú iba 3 /pre pokoj v rodine /

reagovat

Čtvrtek 3. listopadu 2005 ve 23:28 ® mirmen

Bílá ryba má smůlu většinou jen tehdy, když dostaneme cuť na zavináče,pomazánku nebo na salát, někdy 1–2 x ročně , některý rok se vrátí do vody všechny ulovené. Parmu beru jen 1, max.2 ks ročně, do udírny coby krmi pro znalce, většinou kolem 60ti cm.

reagovat

Čtvrtek 3. listopadu 2005 ve 23:24 ® mirmen

U kapříků si beru tak 10–15 kousků ročně ( cca 1,5–3 kg) a zbytek (většinu)pouštím. U okounů někdy kousky nad 30–32 cm, u štiky většinou od 60ti výš ( vyjimkou táboření, kdy někdy slupneme i štičku 55 cm, v alobalu), u candátů od 50cm výš. Hady beru zhruba od 50–52 cm výš ( nejlepší jsou stejně ti mezi 50–60 cm, nejsou tak tuční). Podle chuti si ponechávám většinou 20–50 kg ryb ročně a několikanásobek pouštím ( letos několik desítek mírových kaprů a něco dravců pod mé osobní míry) + párset cejnů, kterým se v zimě a na jaře dost věnuju.

reagovat

Čtvrtek 3. listopadu 2005 v 11:52 ® pepino99

99,999 procent jde zpátky do vody. Za poslední dva roky nepamatuju že bych si něco vzal teda krom nástražáků. A že se na 10 denní výpravě venku sní jeden sumec do metru ..... ???

reagovat

Čtvrtek 3. listopadu 2005 v 11:29 ® FABi

Chodím na ryby, abych si odpočinul. 99,8 % ryb pouštím. Vyjímku tvoří vánoční kapr.

reagovat

Středa 2. listopadu 2005 v 10:14 ® hraji

Vztah mám velmi pozitivní, ovšem nepřekračuje rámec vztahu mezi predátorem a kořistí. Vážím si ryby, chovám se k ní s náležitou opatrností, ale skutečným miláčkem je pro mě jen moje akvarijní rybička. A dospěl jsem k němu během 32 let rybaření.

reagovat

Úterý 1. listopadu 2005 ve 23:27 ® Prutos

Tomix: praktikuju to skoro stejne jako ty a naprosto s tebou souhlasim. DEATH : proc by to melo byt smesny? Ja myslim ,ze ucta k zivemu tvoru je zakladem spravneho pristupu k veci.

reagovat

Úterý 1. listopadu 2005 ve 22:37 ® Tomix

Z ryb, které si vezmu si vybírám. Beru hlavně dravce a pokud se náhodou zadaří při některé mé ojedinělé vycházce za kapry, tak i nevelkého kapra. Malé ryby pouštím všechny a kromě toho i ryby jako bolen, parma, tloušť apod. nemají podle mě v kuchyni co dělat. Zároveň si velmi vážím kapitálních ryb, i když jsem zatím žádnou nechytl – možná kvůli jejich malému počtu, a těm patří svoboda dvojnásob.

reagovat

Úterý 1. listopadu 2005 v 19:08 ® Tumi

Death:přesně ke každýmu živému organismu se má mít úcta.

reagovat

Pondělí 31. října 2005 ve 21:46 ® Čajda

Máme ryby rádi,ale ne z mrazáku. Takže když mám chuť a hlavně je co brát,tak si rybu nechám(vůbec nezáleží na druhu) a hned ji zkonzumujeme. Ale mám svoje pravidla,letos jsem si ještě nic nevzal. Když už se zadařila mírová ryba,zas mi ji bylo líto zabít.

reagovat

Pondělí 31. října 2005 ve 20:16 ® 

Já mám vlastní pravdilo, které dodržuji už přes 30 let. u kapra pod 40 a nad 65 cm. pouštím a nemám co řešit. Jinak je to každého věc, ale rozum bychom měli mít všichni. Jenže to vidím dost v tmavých barvách. Petrv zdar!

reagovat

Neděle 30. října 2005 ve 21:10 ® DEATH

Pouštím. většinou. ale to neznamená,že si sem tam nějakou rybu nevezmu. ale mám svý míry např. kapr 50 – 60 ostatní zpět… Je pravda že těch 50tek+ dostanu hodně málo,ale aspoň má šanci zbytek dorůst… Snažim se vždy přijít na to,jak z ryby dostat nástrahu,pokud je tam nějak hůř seklá.. Mno,jak se k tomu dostat. Já se k tomuhle přístupu dostal výchovou,možná to někomu přijde směšný,ale mě učili mít úctu ke všemu živímu,ať je to cokoliv…

reagovat

Neděle 30. října 2005 ve 20:59 ® skwor

U nás se ryby moc nejí, a tak vše co chytim vrátim vodě.

reagovat

Neděle 30. října 2005 ve 20:40 ® nurse02

Nechytam zase tak dlouho, ale z pocatku jsem bral vic. ted tak nejak pocituju litost. ony ty ryby tak smutne kuli ocicka. Obcas teda vezmu neco domu aby byl klid. Jo a parmu bych nevzal nikdy.

reagovat

Čtvrtek 27. října 2005 v 10:48 ® brundibar

chytám dravce na vláčku a jím je: na každou rybu se dost nachodím a chytám na lehký cajk, takže ryba má šanci a když prohraje, tak prohraje i svůj život, ví to a proto ji to nevadí. to bylo z filmu zlatí úhoři. jinak kapry až na 3 vánoční pouštím a bílou rybu taky

reagovat

Čtvrtek 27. října 2005 v 7:22 ® vsetinek

Ryby beru jen když nemám nic doma. Teď mám doma jednoho kapra a candáta, takže už neberu nic. Stačí mi to. Když to sním, chytím další. pokud se podaří. Ale mámkolegu v práci masaře. Každý den mu to říkám, ale on je hloupý. Doma má asi 30 kaprů a žere je sám. A když se doslechl, že vysadili kapry tak si raděj vzal dovču aby mu je někdo nevytáhl. A to tam nasadili sotva mírové ryby. Petrův zdar

reagovat

Čtvrtek 27. října 2005 v 0:00 ® xycht

snažim se k rybám chovat ohleduplně. ryby jím takže nějakou vezmu, ukončim to rychle a bez trápení ryby

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 23:49 ® Tomucha

tak za sebe :

1. beru duháky, na Poličce
2. bez ohledu na velikost pouštím 100% potočáků a lipanů, je jich málo takže by mi stejně nechutnali

3)kapry beru, ty mi chutnají a takový ty normální ryby jako cejn, jelčák. to jde z5

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 23:43 ® willIam

Co se tyče kapru pustím 100% ulovených a u dravcu si beru 1 štiku a 1 candata za rok. U kaprů jsem k tomu dospěl když jsem chytil jako 15ti letý kapra 68 cm a kapr zakončil svuj život v mrazaku a dost mě štvalo že jsem takovou pěknou rybu zabil a tak jsem si rekl ze budu takhle velke ryby pouštět ale časem jsem se zacal slitovavat i nad menšími kusy až to došlo kdnešnímu chyť a pusť.

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 23:43 ® joba

vzhledem k tomu,že mi ryby chutnají tak některé vybrané kousky sežeru (okoun,candát,had) a zbytek pouštím

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 20:21 ® kodlk

Když mám chuť, tak si dám čerstvou rybu. Je to ale asi tak 1% z ulovených ryb. Zbytek patří vodě. Dá se vůbec sežrat 300 ryb ročně? To už by mi asi narostly ploutve a šupiny Tak co vlatně jsem? Masař, nebo pouštěč?

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 20:15 ® raduch

50:50

reagovat

Středa 26. října 2005 ve 20:10 ® Prutos

Ja urcite nejsem masar, ale nejsem ani fanaticky poustec. Kdyz jsem s rybolovem zacinal,tak jsem od vody bral vse co melo miru . Kdyz ale zacalo chycenych ryb pribyvat uvedomil jsem si, ze tolik ryb vlastne nepotrebuju! Tak se stalo,ze sem pustil prvni rybu! Udelalo mi to radost a od te doby jich poustim vetsinu. Cim vetsi a krasnejsi rybu poustim tim vic me to zahreje na dusi Smyslem rybareni je pro me jakesi dusevni uspokojeni,od­pocinek a obcas chci taky chytit rybu proto, abych ji mohl sezrat! Tak to zkratja vidim ja! Pousteni ryb nikomu nemuzes prikazat,kazdy na to musi prijit sam! (nekteri jedinci na to bohuzel nikdy neprijdou)

reagovat