Chytej.cz

Příspěvek v diskuzi "Z lovu"

Pátek 5. září 2014 ve 20:32® Klobasa
Klobasa
Datum lovu: 4.9 2014 | Revír: Turyńský rybník (Záplavy) | Způsob lovu: Přívlač

Čtyřhodinová výprava dvou tichých bláznů.

Tak jsme včera s parťákem Mírou opět vyrazily na ryby. Platí pravidlo, že spolu málokdy něco chytnem a většinu času prokecáme. Vybrali jsme si místo u odtoku z rybníka a počasí bylo opravdu nádherné. K vodě jsme dorazili po šesté navečer. Mirek se rozhodl echolotem zmapovat dno a ryby, já potrápit smáčkem nějakého dravčíka. Povedl se mi okoun patnáct čísel, který zhltnul Hadova sedmicentimetrového posledního smáčka na dropshot tak poctivě, že jsem měl co dělat, abych ho udržel naživu. Naštěstí se povedlo, jen smáček přišel o oko:(.
Míra třetím hodem urval kačenku a lítostivě se díval na sonar na břehu. Co teď? Velký kačer si ji přijel okouknout a parťák na to: ;tak, teď by mohla přijet štika nebo sumec a slupnout mi jí„! I vítr, darebák, naschvál přestal foukat a hladina byla klidná jako zrcadlo. Po mém zjištění že jsem zrovna bez čeřínku začala záchranná mise. Mirek vyndal vezírek, já našel pět šutrů, sáhnu po šestém a začínám proklínat pejskaře-co myslíte? Mám ho…tam! Ale jak na kachnu ve vodě? Indiáni byli fakt frajeři- hodit lasem tak, že smyčka padne koni přesně na krk, se nepovede jen tak někomu. Držím kamarádovi prut s odklopenou cívkou a pozoruji, jak se trápí s vezírkem napíchnutým na háček a prvními třemi hody po stylu kovbojů zasáhnout asi deset metrů vzdálený cíl. Takhle to nepůjde pronesu suše a jdu hledat další kamení. Tři oblázky navíc doufám postačí a umytou rukou, předám parťákovi prut, roztočím keser nad hlavou a na třetí hod se mi podaří přístroj zasáhnout. Po dvacetiminutovce snažení máme kachničku v podběráku a totálně rozplašené loviště.
Beru do ruky druhý prut s novou nástrahou-bílo červené kopýtko 7cm.od Berkley, které jsem nově nakoupil v Itálii na dovče v sadě šesti kusů za sedm europeněz a odebírám se daleko od kamaráda s myšlenkou chvíly ho nevidět (znáte to, mlčeti někdy zlato) a přelstít nějakého dravce pod nedalekou vrbičkou. Po desetiminutovce snažení mám vázku. Nic naplat, musím do vody, neochotně vykasám gatě, položím prut a sunu se do teplé vodičky (echolot naměřil 24 stupńů). Asi metr a půl od břehu s uchem těsně u hladiny nahmatávám drahocennou gumičku. Páčím za háček jigovky lví silou, až se vázka pohne a háček se ohne. Kdepak kámen, je to antikorový buben od pračky bez špagátu-kdysi asi řízkovnice chycená pěkně za tlamu, vlastně za dírku. Jak se brodím ven s tím úlovkem, všimnu si, že pod břehem trčí zelená asi dvaapůlcentimetru v průměru dobře schovaná starší hadice s nově zašroubovanou zátkou na závit. Aha, tak proto tady celé okolí tak libě nevoní. Na břehu okouknu buben, dvířka otevřená obě dokořán-v duchu si vynadám za hloupost-co když tam byl schovanej metrovej úhoř? Ale je tam zase(h…o)! Takový úlovek by mě nemohl přece těšit, uklidňuju se, mám na ně přece posbírané rousnice dešťovky a mražené sedmicentimetrové perlínky, jen počkejte vy hadi až se setmí. Paní naproti ve vilce předstírá věšení prádla a sleduje jak si myji špinavé nohy a ruce a obouvám fusekle. ;Neztratili jste buben od pračky?“ houknu na paní a dobře vím kam míří zakopaná hadice pod cestou,– k jejich luxusní vilce.Paní povolá z balkonu pána, ten koukne na buben a ptá se mě, zda není pozdě večer na to prát prádlo? Juknu na mobil v kapse, odpovím cosi jako že je, vezmu kov do ruky a chvátám za parťákem nastražit pruty na noční labužníky. Cestou přemýšlím, KOLIK asi takových hadic a hadiček, trubek a trubiček trčí od každé chaty do řek a potoků a říček a rybníků??? Buben odevzdám kolegovi bobkaři, ten poděkuje a myslím, že si s ním bude vědět rady. Po debatě s kámošem mi není lépe a ze snů mě vytrhne až první záběr-podprutový polystyren s půlmetrovým průvěsem je přilepen na prutu a špička cuká doprava. Zásek, prut v oblouku jen tři vteřiny, známé hadí potřesení hlavou, ale s jistotou to tvrdit nemůžu (mohl to být kapr nebo jiná větší ryba)a tah povoluje jako už mnohokrát. Devátá hodina odbila, no jo už jsou tady a myslím si o sobě zase něco neslušného-proč tu pusu jen nezavřu a nesleduju své pruty?. Na druhém prutu se malý mrtvý perlínek na pletence, čekající na potupné snědení krásného ostnatého pruhovaného rytíře s vlčími zuby a neomylným zrakem , ani nehne. Mírovy pruty jsou taky němé, světla zelených diod se odráží od hladiny. KRÁSA! Ve třičtvrtě na deset, při debatě o sobotním lovu na Vltavě, se mi opakuje situace z deváté hodiny-musím si totiž zapálit dramko. S tím rozdílem, že mi olovo s rousňákem při záseku vyletělo z vody po pěti vteřinách v tahu ryby a nervy mi už povolily naplno a neslušná slova už musela ven od plic. No nic, nahodím novou rousnici a do závěrečné se už samozřejmě nic neděje. Balíme a jedem domů. Na Kladně se rozloučím s parťákem ze střední školy a po telefonu domluvíme dnes sobotní výpravu velrybářskou snad úspěšnou…na na na…, na Vltavskou princezničku mezi vodami. Co říct na závěr?? PETRŮV ZDAR Všem podobně postiženým nadšencům a já osobně z těchto krásných i smutných zážitků v mé churavé mysli přetrpím i zimní měsíce, kdy mi led nedovolí hodit cokoli do mých oblíbených revírů a vstoupit na pro mě posvátnou půdu!! NO NENÍ TO KRÁSA, TA RYBAŘINA??

(0) (4) Komentáře k příspěvku: (2)Přidat komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.
  • Středa 8. října 2014 v 15:11

    Klobasa: Dík Míro, však víš jak mně literatura bavila ve škole, na rozdíl od někoho:) Rybařina je krása:) Dám tam asi ještě nějaká story z našich společných lovů, alespoň pro legraci:), snad to někoho pobaví.

  • Pátek 5. září 2014 ve 21:41

    Deaf: Krásně jsi to napsal…kde se v tobě vzala ta literární můza ? Jak jsem to tak četl, tak jediný co mě napadá, že se na chytání spolu vykašleme ( stejně většinou chytíme ho..o – apropo..ty vlastně včera doslova a do písmene :-))a budeš povinně psát.. Ale když jezdit nebudeme, tak zase nebude psát o čem, takže pevně doufám že to zítra na Vltavě zlomíme a něco se čapne- (doufám že ne zas h…o ),no a kdyby ne tak alespoň bude zas o čem psát, o čemkoliv, protože na rybách se dá zažít spousta věcí a právě proto.....NENÍ TO KRÁSA,TA RYBAŘINA?

Zobrazit další příspěvky z diskuze „Z lovu“.