Vyhledávání

Všeobecná diskuze

V diskuzi je 128.438 příspěvků, z toho 128438 jste ještě nečetli → nejstarší z nich.

Chci vložit příspěvek.

Neděle 2. dubna 2006 v 18:05® Shrek

Frk> Tak něco o tom vim,no,ale jen tak poskromnu.

Lužní les patří k druhově nejrozmanitějším ekosystémům u nás. Hlavním znakem pro lužní les je přítomnost vodního toku nebo velkého množství podzemní vody v jeho blízkosti. Díky tomu je zde podmáčená půda, která vyhovuje vlhkomilným rostlinám i živočichům. Kvůli nadměrné vlhkosti dochází v takto stále podmáčené půdě k nedostatku kyslíku. Tento nedostatek má za následek řadu chemických redukčních pochodů, které dávají této vrstvě půdy modrozelené zbarvení a zvláštní zápach. Odborně se takové půdě říká glejová. Půda na těchto územích je bohatá nejen na vodu, ale i na živiny, které řeka naplaví spolu s pískem, zeminou či štěrkem.

Voda však není jediný faktor, který zapřičiňuje velkou druhovou rozmanitost lužních lesů. Tím dalším je velice příznivý teplotní poměr, který dává možnost dlouhého vegetačního období rostlin. Po letních deštích se z tohoto území může stát prakticky neprostupná džungle plná malých močálů, lián, hmyzu a zpívajících ptá­ků.

Nejvíce a největší lužní lesy najdeme v nížinném pásmu na pravidelně zaplavovaném území kolem řek.

Flóra

Kostival lékařský Kostival lékařský Lužní lesy zdaleka nejsou všude druhově stejné. Záleží především na množství vody, které se vyskytuje v půdě na dané lokalitě a na intenzitě záplav tohoto území. Nejblíže u toku, na trvale zamokřených místech, můžeme vidět vrbové a olšové porosty. Dále od břehu se potom přidávají topoly. Jsou to dřeviny, které mají měkké dřevo. Proto se této části lužního lesa začalo říkat měkký luh. Dále potom následují další listnaté dřeviny, které už mají dřevo tvrdší a pomalu rostou (dub, jasan…). Pokud zabrousíme do keřového pásma, určitě v lužním lese mimo olše najdeme střemchu, svídu nebo třeba zimolez. Na světlejších místech pak kalinu a oba bezy. V létě se lužní les promění v podstatě neprostupnou džungli díky šlahounům chmele obecného, popence obecného, ostružiníku sivého a svízele přítuly.

V jarních měsících se zde prosazují spíše světlomilnější rostliny, jako je třeba orsej jarní, bledule jarní, sněženka… V letních měsících, kdy rostlinám stíní husté koruny stromů, uvidíme spíše stínomilné rostliny. Například děhel lesní, pomněnka bahenní, kosatec žlutý, vrbina penízkovitá, pryskyřník plazivý, kostival lékařský, netýkavka nedůtklivá, kopřiva dvoudomá a další.

Obecně lze říci, že větší rozmanitostí květeny se mohou chlubit místa, která nejsou tak často zaplavována, ale přesto mají dostatek vláhy. Na častěji zaplavovaných nebo stinných místech se vyskytují spíše trávy, výjimečně se zde vyskytne nějaký ten mech.

Fauna

Rostliny samozřejmě nejsou v těchto lesích samy. Společnost jim dělá především bezpočet druhů hmyzu, měkkýšů a obojživelníků. Velmi dobré podmínky pro hnízdění a dostatek potravy do lužních lesů přivádí i velké množství ptáků. K výhradně vlhkomilným druhům jako jsou cvrčilky, rákosníci, čápi, volavky či k kvakoš noční se přidali snad všichni lesní ptáci s výjimkou těch, kteří preferují výhradně jehličnaté lesy. Zejména v letních měsících po dešti je život v lužním lese kvůli náletům hmyzu a dusnému a vlhkému vzduchu utrpením nejen pro člověka, ale i pro ostatní teplokrevné živočichy. V zimě však lužní les utichne a zelená vegetace zmizí. zůstanou po ní jen oschlé stonky.

Jinak Ti děkuji za odpověď.Fakt jsi mi pomohl.

Neděle 2. dubna 2006 v 18:03® Frk

alivio/ Nepovídej, nevěřím )))

Neděle 2. dubna 2006 v 18:02® zedus

pif> To je pravda, jednou všichni zaplatíme těžký prachy za to aby se řeky daly do původního stavu.

Neděle 2. dubna 2006 v 18:00® Shrek

ehm,prosím prosím,co je to lužní les?Já jen abych byl v obraze.Nebudu si hrát na chytráka a raději se zeptám.Děkuji všem.

Neděle 2. dubna 2006 v 17:58® regulus

pif> dobrej fór, to je právě to, co se v nedávné minulosti likvidovalo a věřím tomu, že i likvidovat bude. Regulace řeky je lepší kšeft, než vysázení lužního lesa.

Neděle 2. dubna 2006 v 17:56® regulus

HaD> To je těžko říct, ale regulace ve smyslu vybetonování břehů a narovnání toků fakt nic nevyřeší. Těma řekama při povodních poteče určitý množství vody a jediný co se dá trochu ovlivnit je jak rychle proteče. Když proteče rychleji než za současnýho stavu tak sice v místě „A“ nebude možná tak vysoká hladina, ale o pár kiláků dál, kde při původním stavu problémy nebyly, náhle nastanou. Dalším řešením jsou odlehčovací koryta, kde je za normálních okolností sucho a při povodních se tudy odvádí část toku, aby nebylo zaplavený město. Něco podobnýho má třeba Břeclav i když tam je v odlehčovacím korytu voda stále. Moje názory sou asi subjektivní, ale nemyslím, že úplně blbý. Nikdo mě ale nevyvrátí názor, že čím víc betonu, tím hůř.

Neděle 2. dubna 2006 v 17:54® pif

regulus> řešení jsou lužní lesy,nebo klikatý,zarostlý meandry.

Neděle 2. dubna 2006 v 17:09® HaD

ladamaj> to si taky myslím…prostě byla původní koryta řek zasypána, řeky byly odkloněny a na bývalých korytech vystavěna města. A příroda nám to teď vrací i s úroky… Řeška prostě chce téci tudy, kudy byla „zvyklá“…

Neděle 2. dubna 2006 v 17:07® regulus

mirmen> A ty si myslíš, že dneska přemýšlí jinak. Dřív jme poroučeli větru dešti, dnes jsou to lukrativní projekty za neskutečný peníze, čím víc betonu, tím líp a je všem jedno, že to není to nejlepší řešení. Abys rozuměl, oni se dají udělat protizáplavový opatření, ale tak, že se narovná řeka, aby to rychlej odteklo a udělalo vostudu někde jinde (to je mimochodem Svratka a Svitava v Brně)to je k ho.nu. Řešení jsou protipovodňový hráze a jakýsi prostory (území) kde nestojí baráky, kam se ta voda v případě povodní rozleje a následně pomalu odteče tuším se tomu říká poldry nebo tak nějak, to má určitě smysl, ale zregulovat řeku je k ničemu, vyřešíš místní problém a vyrobíš dva další.

Neděle 2. dubna 2006 v 17:01® ladamaj

HaD>Naprosto stebou souhlasím to to jsou následky zásahu do přírody a nato nemusím být ekologista jak tam natom sou kluci čus.Láďa

Neděle 2. dubna 2006 v 16:56® HaD

neumím posoudit, zda regulace Lužnice a Nežárky bude řešením, nicméně voda, pokud se vylije z koryta, půjde vždycky svou trasou, kudy kdysi tekla tisíce či miliony let

Neděle 2. dubna 2006 v 16:45® Shrek

regulus> to mi nedělej tohle a raději mi napiš,kdy můžu k Tobě přiject.Vyčistíš mi totiž celej notebook,jak je zaslintanej!!!! 

Neděle 2. dubna 2006 v 15:09® mirmen

regulus, mou oblíbenou řekou je Orlice. Kdysi nebyla regulovaná, pak se vyřádilo Povodí Labe a.s. , zkrátilo tok průpichem , zpevnilo břehy kamenným závozem. Komančové tam v rámci „hospodářskotechnic­kých úprav pozemků“ ( HTÚP I. , HTÚP II.) zaváželi jezírka a ramínka v údolní nivě, v záplavové oblasti. Sice získali pár desítek hektarů luk a pastvin, zato ale snížili schopnost krajiny zadržovat vodu při povodních. Tato drobná zdržení měla vliv i na rychlost povodňové vlny ( nyní jde rychleji). Orlice je na tom ještě relativně dobře oproti jiným říčkám ( Trotině, Dědině atd.atd.atd.).

Neděle 2. dubna 2006 ve 14:55® regulus

mirmen> nevím jak vypadá Lužnice a Nežárka, ale zcela jistě vím jak bude vypadat po zregulování. Zcela určitě dojde k narovnání toku a bude vypadat jako Svratka pod Brnem (viz mizerná zimní fotka). Co ti k tomu mám říct, rovná řeka pokud možno bez zatáček, aby voda mohla co nejrychleji protéct, ovšem taky bez úkrytů pro ryby ..... Potěš vás pánbůh …

Před více jak patnácti lety jsem byl zastánce tzv. „Akce špunt“. Byla to akce ekologů (nemyslím ekologistů) za snížení hladin druhé a třetí nádrže pod Pálavou a tak částečné obnovení alespoň části původního lužního lesa, který byl megalomanskou stavbou zničen. Dodnes zastávám názor, že bylo sice nutné udělat opatření proti záplavám, dokázal bych pochopit první Mušovskou vodní nádrž, rekreační účely apod., ale Věstonická a Novomlýnská jsou naprosto zbytečné. Nebyl by žádnej problém, nechat v těchto nádržích původní tok řeky a udělat dvě hráze u kterých by se v případě potřeby prostě zavřely „vrata“. Z toho důvodu mě nikdy neuvidíte na Dyji 5 a 6 chytat a může mě kdokoliv říkat kolik je tam ryb, i na Mušov jezdím velmi zřídka. Výsledek tohoto veledíla je zku.vená příroda, změna klimatu a ráj masařů.

Neděle 2. dubna 2006 ve 14:06® mirmen

na taky navštěvovaném webu někdo zmínil, že sledoval diskuzní pořad na ČT1, v němž pan poslanec Filip uvedl, že " je nutné zregulovat Lužnici a Nežárku, nebo jinak povodním nezabráníme…"

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:37® regulus

CeP> -:)))))))))

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:29® CeP

regulus> hele ty bejvalej kamarade.. sem si kvuli tobe musel dojit do sklepa pro vyslouzilou patnactku CRT bo z elcedecka zustaly jen zbytky… to si skarede odskaces..!!

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:27® red

kua teraz som dotlacil snicle ale ked vidim ten kus masa tak som tusim zas hladny

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:24® regulus

ORIMP> CeP asi sežral monitor -:))))

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:23® regulus

oprava cooment-comment

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:19® xyz

MrCement> To mas zato ze ho pouzivas na trapeni rybisek

Neděle 2. dubna 2006 ve 13:00® ORIMP

regulus:mňam!hneď som dostal chute!U nás na Slovensku sa v krčmách väčšinou chlastá,u vás sa dá dobre aj najesť. 

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:45® mirmen

CeP, letos jich na jaře nasbírám kufr, protože mně pak nebaví v létě lozit po trávě a nasbírat jich pár za noc

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:43® mirmen

regulus , pěknej šupináč

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:35® regulus

No cooment (ORIMP sorry, použil jsem tvoji fotku)

CePíno, ne abys to smázl

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:32® regulus

CeP> co ti brání v tom, si zajet do Brna na ryby, vlastně na kolínko nebo žebírko? -:)))))))))

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:10® CeP

mirmen> krucajs.. to se musim zastavit u zimaku estli tam po nich taky nejsou stopy. a zaukoluju synovce at jsou poradny zasoby.

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:08® CeP

regulus> ty smejdeeee… Holiday uz nikdy nefot!! jaxem to zkouknul takxem si vzpomnel na kolinka a na zebirka… hnedkaj sem zacal desne slintat a ted toho mam plnou klavesnici! se z ni dokonce zacina aji jiskrit…

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:07® mirmen

CeP, naplno ještě ne, ale v noci na dnešek už jich musela bejt venku spousta a smůlu měkly ty, co si vybrali za rejdiště asfalt To jsem šel do práce až těsně před sedmou. Co mám vysledováno, tak první ranní sběrači ) skoro za šera ) jsou kosáci .

Neděle 2. dubna 2006 ve 12:05® CeP

mirmen> že by rousnice na pochoďáku?? )