Cesta nebyla vybrána náhodně. Byla organizovaná Davidem Havlíčkem, kterého není třeba návštěvníkům tohoto serveru nijak představovat, ve spolupráci s Mgr. Zdeněkem Edelmannem (CK Pepa) a jeho severskými zahraničními partnery. Díky tomu jsme navštívili některé nejvyhlášenější rybářské revíry ve Švédsku (Top 10 Fishing Sweden) a v Norsku. Zúčastnili jsme se mezinárodních rybářských závodů. Rybařili jsme i na těch nejzapadlejších místních vodách, kam nikdo z místních rybářů nezavítá, navštívili zajímavá místa, poznali příjemné lidi i zvláštní zvyky. Z natočeného materiálu posléze vzniklo DVD Laponsko, které je součástí kolekce DVDček nabízených firmou CHYTEJ.cz.
Doufám, že i Vám se alespoň na malou chvíli vtisknou momenty z cest do rybářské duše a přenesou Vás tak na křídlech fantazie do vzdálených zemí, kde spolu prožijeme zajímavá dobrodružství na zemi i ve vodě.
Srpnové rybářské putování zahajujeme naloděním do útrob obřího trajektu. Naše dodávka s pěti rybáři a nezbytnou technikou se vydává na cestu.


Moře mezi Německem a jižním Švédskem je nezvykle klidné. Po cestě potkáváme několik menších lodí. Je vidět, že jsme na frekventované námořní cestě mezi starým kontinentem a bájnou severskou zemí.


Naše další cesta vede po souši až do švédského města Umea. Teprve na místní benzínové stanici jsem si uvědomil, že jsme na správném místě. Místo běžných konzumních produktů, na které jsme zvyklí z našich čerpacích stanic, je zde nabízena jednoduchá rybářská výbava – prut s cívkou vlasce a velkým splávkem.

Brzy přijíždíme k velkému jezeru. Konečně jsme tady! Ale co to? Náš švédský kolega nám vysvětluje, že si tento revír máme nechat na ráno.

Rychle se chystáme a přejíždíme kousek za město. Na řeku, která vtéká do jezera.

Připadám si jako ve filmu Vinnetou a Old Shatterhand. Sedím v kánoi. Před sebou jen krabičky s nástrahami. Proplouváme s bratrem tichou řekou a u toho rybaříme. I když to tak nevypadá, dno lodi je jak po řádění indiánského tomahavku. Naše kánoe je děravá jak ústa staré ženy. Brzy máme potíže. Několikrát musíme zastavit a vylít vodu z lodi.
V blízkosti leknínových polí dostává bratr první záběr. Malá štika neohroženě zaútočila na velkou rotační třpytku.

Já rybařím na wobblery Salmo Slider. Po jednom náhozu zůstávám viset na břehu ve vysoké trávě. Po jejím uvolnění letí nástraha vzduchem. V tom okamžiku na ní útočí štika okolo 50 cm. Vzdušný útok se jí příliš nedaří. Nástrahu sice trefuje, ale trojháček jí zasáhl mimo tlamu.

Menších štik je na řece opravdu hodně. David se baví tím, že při splouvání si strčí vláčecí prut za opasek a na záda. Ve vzdálenosti 10-15 m za lodí táhne wobbler. Každý záběr pádla a zrychlení lodi se přenáší na hladinového popa. Nástraha se přitápí a my sledujeme reakce štik, které na nástrahu útočí. Slunce mezitím pomalu klesá k obzoru.

Jeden divoký útok menší štiky upoutal pozornost opravdové baltické královny. Velká štika se vyjíždí podívat, když se náhle nad její hlavou mihne pop a s typickým žblunknutím se kolem něj rozstříkne voda. Štika okamžitě útočí. Michal je ve střehu a správně zasekává. Také David zdatně kormidluje kánoi. Boj nemá konce. Přece jen se ale daří a štika končí v Michalových rukou.

Mlčky sleduji, jak se měří štika, na kterou je i dřevěný metr krátký.

Michal obdivně sleduje ulovené monstrum. Štika 123 cm a 18 kg. Ulovená na popa! Vypadá to, že stále ještě nevěří, že se mu podařil trofejní úlovek. Po několika fotkách se vrací ryba zpět do rodného živlu.

Také my nasedáme do lodí a necháváme se unášet k našemu jezeru, do míst, kde máme zajištěný první nocleh.
Ještě, že severské noci jsou tak světlé. Na ryby jsme vyjeli v 20:00 a náš příjezd byl po půlnoci.


Pokračování příště
Film s názvem LAPONSKO od Baltu k Atlantiku, který jsme na naší cestě natočili, můžete objednat na adrese:http://www.rybarskefilmy.cz/ID00168/dvd-laponsko-od-baltu-k-atlantiku-100-min/
Text i foto: Milan Rozsypal - Milhaus
solich76> nejdražší? kdepaaak. Divil by ses možná
Pěkný článek. Ale myslím, že lepší je to prožít než jen o tom číst. Velká závist… :-)
Krásný zážitek. Vždy říkám … né merlíny,žraloky a tuňáky ale sever a štiky. To je pravá rybařina. Ono se taky né nadarmo říká, že sever má ještě panenskou přírodu a patří k nejdražším. Ale stojí to za to.
Super článek a ještě hezčí fotky. Rád bych někdy taky někdy navštívil takové kouzelné vody.
Paráda. Mám z léta totožný zážitek s rybou stejné velikosti taky na hladinovku. Jenom v mém případě byla ryba lepší.
Je to moc pekne napsane a nadherny ryby…
No to jsem neměl vidět toho krokodýla a ještě k tomu na popa!! Já snad půjdu popovat i na ledě..
Hezké čtení, připomíná mi chvíle, které jsem v poblíž města Umeå i výše na sever v oblasti Luleå a Kiruna mohl před pár lety strávit. Přeji další pěkné úlovky a Petrův zdar. Jaromír
Pěkný článek a hezké úlovky pokračujte takhle pořád a Petrův zdar – Mr. Vydra