Po polní cestě jsme sjeli k hezkému asi hektarovému rybníčku, kde už čekali kluci. Správce rybníka Honza je sympatický pohodář.

Musím se přiznat, že soukromé revíry neuznávám a už pár let jsem na žádném nebyl. Nejvíc ze všeho mi na nich vadí ryby převezené ze svazových vod. To je prostě hrozný nešvar většiny těchto revírů. Honza mě však ujistil, že u klubovky toto nehrozí. Rybník se už víc než deset let nelovil a ryby zde narostly po svém.

„Žádné převezené ryby“, to je zde pravidlo číslo jedna a tak to má být. O oživení populace rybníka se následně postarala násada mladých pěkně rostlých ryb ze sádek.

„V rybníku je určitě ještě dost kaprů, co se zatím nikdy nechytili.“ Tahle věta doslova zalahodila mým uším.

Obešel jsem rybník a prohlédl si místa jak na souši, tak ve vodě. Zahlédl jsem pár vyhřívajících se kaprů a hned mi vrtala hlavou myšlenka vytáhnout sem přítelkyni Lucii a jeden víkend klubovce obětovat. Slovo dalo slovo a na příští týden jsem měl zamluvená dvě místa.

 

Ve čtvrtek jsem si pro jistotu vytiskl mapu, připravil vše potřebné, z mrazáku vyndal boilies a nechal ho již schnout. Na každý prut jsem chtěl vyzkoušet jiné boilies. Neplánoval jsem žádnou masivní krmnou kampaň, kterou s oblibou používám na přehradách a větších vodách. Lucce jsem vzal na jeden prut kilo naší Zelené olihně s aminokomplexem Oliheň, chobotnice – výtažek z koi kapra a na druhý prut kilo Kořeněného smraďocha s AK Kořeněný smraďoch. Sobě jsem na jeden prut vzal přeci jen o něco víc krmení a to tři kila mého nejoblíbenějšího boilies Červený játrový losos s AK Čerstvý uzený losos a ke druhému prutu kilo boilies Konopí ovoce s AK Scopex RH. K tomu všemu jsem si přibalil ještě 3 kg halibut pelet a kyblík žížal.

V pátek jsem v práci odpočítal poslední minuty, nabral Lucku a mojí foxteriérku Zorku a vyrazili jsme směr Tábor. Po příjezdu jsem zjistil, že mám nejen volná dvě domluvená místa, ale že jsme na rybníčku úplně sami.

„Paráda,“ řekl jsem si. „To si položím montáže po rybníku, jak se mi jen zlíbí.“

Lucka mě vyrušila z rozjímání : „Jé, tady je had!“

„Slepýš není had,“ vzpomněl  jsem si na otřepanou frázi ze školních lavic.

Pěkné zvířátko, ale raději pojďme lovit.

Slepýš vítací

 

Ze všeho nejdříve jsem rozbalil člun, vzal olovničku a vyrazil prozkoumat podvodní terén. Dle předpokladů bylo téměř všude bahno. Vybral jsem si místo, odkud jsem mohl lovit na hloubce u hráze a Lucii jsem vybral místo, odkud lovila v okolí přítoku.

Rybník má silný přítok, díky němu je v něm i přes početnou obsádku kaprů překvapivě čistá voda. U přítoku byli kapři najetí celý den. Vůbec se nenechali člunem vyrušit. Bylo vidět, že na rybníce se zatím ještě nepoužíval člun na zdolávání a kapři ho neměli spojený s žádným nebezpečím.

Bivak jsme si postavili na Lucčině místě a pro každého z nás jsem připravil podložku a kýbl na polévání kaprů.

Útulné místo, ze kterého lovila Lucka

 

Rybařina mohla začít. Kam to šlo, jsme nahodili, kam to kvůli větvím nešlo, jsme raději zavezli. Ke každému prutu jsme nakrmili boilies a pelety. Asi po půl hodině přijel správce revíru Honza. Dali jsme se do řeči a pověděl mi, že se zde s boiliesem zatím příliš nechytalo a ryby na něj ještě nejsou úplně zvyklé.

„To je jedině dobře,“ pomyslel jsem si.

Vtom mi přichází první záběr na lososa. Kapr nabral nekompromisně směr do křoví a taky se tam dostal. Pohotově jsem skočil do člunu a z vázky jsem ho dostal na čistou vodu. Tam už jsem si v klidu vychutnal první souboj. Domorodec měl 9,4 kg - dobrý začátek.

První kapr 9,4 kg

 

Rychle se přiblížil večer a já zdolal na lososa dalšího kapra kolem 60 cm. Do rána chytila i Lucka jednoho pěkného kapra na Zelenou oliheň. Já vytáhl na lososa tři kapry. Ráno u kávy se mi znovu rozjel prut na lososa, výsledkem byl tento lysec 9,8 kg.

 

Lucii neuniklo, že na lososa to vážně bere.

„Dej mi taky to červený, když ti to na to tak jde.“

Lososa si s sebou na ryby beru vždy dost, takže nebyl problém Lucce jeden prut zásobit lososem. U přítoku Lucce začalo solidně brát, každou chvíli vytáhla kapříka kolem 55 cm.

Montáž na jeden a půl 20 mm červeného játrového lososa, nejlepší zbraň na zdejší kapry

 

Lucka se mnou na rybách nebyla prvně a už vytáhla i krásného osmikilového kapra na Orlíku, když jsem jí na chvíli svěřil prut. Přesto její styl zdolávání nebyl ještě zcela vypilován. Zejména u točení kličkou s povolenou brzdou se mi ježily vlasy na hlavě. Po zhruba pěti zdolaných rybách už se ale Lucka vše naučila a dokázala kapry hravě udržet i před vázkami v podobě křoví, kterého kolem rybníka není málo.

Kapr zpět ve svém živlu

 

K večeru jsem vybalil feeder a žížaly. Na žížalu ryby velmi rychle reagovaly. Braly hlavně plotice a okouni. Po setmění se mi povedl i menší kapr a krásný lín. Lucie mezitím vytáhla několik kaprů.

Jeden z prvních Lucčiných kaprů na výpravě

 

Večerní lín

 

Na noc jsem přehodil a převezl všechny pruty a nastražil na ně boilies. Během několika minut přišla první jízda na Lucčin prut od přítoku. Kapr kolem 55 cm. A ryby braly dál. Do rána jsme se moc nevyspali. Mě přišel záběr zhruba každé dvě hodiny, Lucce to u přítoku bralo v jednom kuse. Z kraje vždy vytáhla jednoho kapra, opřela prut o strom a šla zpátky do bivaku. Netrvalo dlouho a přišel záběr i na druhý prut. To už jsem také vstal a oba pruty vyvezl k přítoku. Za noc jsme zdolali asi 12 kaprů.

Po pár hodinách lovu už jsem řekl jen: „Někam to nahoď, nebo to nech opřený.“

Ráno zbývalo už jen pár hodin do plánovaného odjezdu a přeci jen jsme si ještě chtěli vytáhnout pár místních kaprů, takže jsme se začali znovu naplno věnovat lovu. Lucce přišli konečně dva pořádní kapři. Jeden šupináč a druhý lysec, oba na Kořeněného smraďocha. Měla z nich velkou radost.

Druhý den už jsem Lucce do zdolávání neměl co žvanit

 

Konečně macek!

 

A druhý ranní macek

 

Já také zdolal jednoho slušného šupináče a při balení věcí mi ještě symbolicky zabral kapr, kterého jsem chytil hned jako prvního.

Můj ranní šupík

 

Tento kapr nás uvítal a ještě se zašel na podložku rozloučit

 

Byl to krásný, slunný víkend uprostřed klidné přírody. Vytáhli jsme spoustu ryb, usmažili jsme pořádný kus masa, vypili pár lahví vína, no prostě paráda. Oběma se nám výprava na klubovou vodu chytej.cz moc líbila. Všem sportovním rybářům přeji hodně úspěchů, ať už na chytejácké klubovce nebo jiných revírech.

 

Za Free fish cz team Ondřej Kopačka