Klasická helikoptérová montáž je všeobecně známa, nicméně jsem postupně došel různými experimenty, metodou pokus omyl, ke zhotovení montáže vlastní konstrukce, zejména proto, že kupované komponenty na „helikoptéru“ nejsou z nejlevnějších a na Sečské přehradě, kde je mi souzeno lovit nejčastěji, se nevyhnu poměrně častému utržení nástrahy s kompletní montáží.

Místo kupovaného olova s dlouhým očkem používám dvě olova vlastní výroby, z nichž jedno je delší a druhé kratší. Mezi tato olova, která spojím drátem, vložím obratlík, podobně jako je tomu u originálního provedení, mezi gumové korálky na dlouhém očku. Na obrázku je montáž bez gumových korálků, které používám jen v případě očekávání úlovku nad určitou hmotnostní hranicí, kdy by mohlo hrozit vyvrácení obratlíku. Osobně se na trofejní kapry nespecializuji, protože si rád povodím ryby v hmotnostech běžně dostupných na zdejší lokalitě.

Pevného stažení obou olov k sobě docílím utažením několika závitů u horního očka, na něž po uvázání kmenového vlasce navléknu příslušnou bužírku proti zamotání nástrahy. Dolní zakončení spojovacího drátu je jednoduché očko zaklepané do olova.

 

Mám s tímto provedením výborné zkušenosti, nahazování je jednoduché a s mými pruty 3,60 m dlouhými s vrhací zátěží 2,75 lb dokážu nahodit do vzdálenosti 70 až 80 m. Kdyby bylo třeba nahazovat dále a tudíž zvětšit hmotnost  zátěže, je vhodnější zvětšit raději délku olov, než jejich průměr.

Moje montáž na obrázcích je z olov o půměru 11 mm, větší je dlouhé 35 mm a kratší 22 mm. Takto zhotovená montáž má hmotnost 60 g, což, jak mám vyzkoušeno, je optimální vrhací zátěž pro moje pruty.

Tvar olov je vyhovující, zejména s přihlédnutím na jednoduchost zhotovení formy. Stačí vrták potřebné tloušťky se špičkou přebroušenou do kulata. Pravda, vyžaduje to jistou dávku „řemeslné zručnosti“, ale který rybář není tak trochu kutil nebo nemá aspoň takového kamaráda?

Moje úlovky s touto montáží nemohu prezentovat jako výsledky ke chlubení, nicméně si s ní pro moje účely bohatě vystačím k vlastní spokojenosti. Chytám převážně na rohlíkové boilie vlastní výroby v lisu, který jsem si zhotovil na radu jednoho z kolegů chytejáků. Rád bych se odvděčil nějakým jiným nápadem, což je také jeden z důvodů, které mě vedly k napsání tohoto článku.

 

Přesto, že rybařím déle než půl století, pořád je co vylepšovat a učit se od ostatních rybářů. Přeji všem hodně úspěchů u vody a spoustu zábavy při výrobě rybářských vychytávek za dlouhých zimních večerů.

Petrův zdar!

 

Text i foto: Nordboy