Před třemi lety mě začal učit chytat jeden rybář, který má už asi třicetiletou zkušenost v lovu kaprů na řece. Ukázal mi, jak se dají kapři chytit doslova pod břehem a není potřeba ani moc krmit. Byl jsem zvyklý chytat bobkařským způsobem - však to znáte, kdo dál dohodí, víc chytí. Ale není tomu tak! Právě ty největší ryby často plavou blízko břehu, přímo pod vámi.

Kapr chycený metr od břehu
Začátky mého pravého rybaření byly právě na řece Odře. Mezi tím jsem ještě poznal jednoho výborného kapraře z Opavy – který má přezdívku Bachy na mrk.cz a je autorem mnoha článků o lovu kaprů na krátkou vzdálenost. Neváhal jsem a sešel se s ním na Stříbrném jezeře v Opavě, abych se něco málo přiučil. Nakrmili jsme blízko břízek, které byly ve vodě asi metr od břehu a čekali. Chytil jsem kapra měřícího 62 cm. Tak se mi potvrdilo to, co jsem si myslel, že chytat 100 metrů od břehu, není vždycky to pravé ořechové. A tímto jsem se začal věnovat chytáním kaprů na krátkou vzdálenost.
Vždy, když jedu chytat ryby, obejdu si revír a dívám se, kde se objevují kapři a amuři. To je první věc, co mě zajímá. Nejsem zastánce rybářů, kteří dávají bójky do vody a pak tam sypou pytle krmení. Připadá mi to jako totální hloupost a s rybařinou, jako takovou, to nemá nic společného. Ryba je od počátku zvyklá sbírat to, co najde na dně pod stromy nebo blízko rákosí a travin. To, co je pro ni přirozené a ne to, co rybáři koupí v rybářských obchodech a nahážou do vody.
Obešel jsem si takto jeden revír a zjistil, že se kapři ukazují na místě, kde je zatopený lesík a nikdo tam neumí ze břehu bokem nahodit. Přístup je tam špatný pro rybáře, ale pro ryby je to ideální místo. Mají zde klid, voda má v lesíku hloubku kolem 60 cm a na okraji i 90 cm a více. Byli tam amuři, kapři a plno jiných druhů ryb, které se v místě ukazovaly. Hned jsem přemýšlel, jak se k nim dostat a jaký způsob lovu zvolit, čím zakrmit atd. Jak jsem to nakonec vyřešil, popíšu v následujících odstavcích.
Nástraha
Jako nástrahu používám suchou kukuřici, kterou pořádně uvařím v tlakovém hrnci. Používám pětilitrový hrnec. Moje zkušenost je taková, že do tlakového hrnce nasypu asi 900 gramů suché kukuřice a zaliju po rysku 3,8 litrů vody. Pak to vařím 1 hod 35 minut. Musíte si dát pozor, abyste ji nespálili, protož pak nic nechytíte! Kukuřice musí být dostatečně popraskaná, jinak nemá potřebný účinek. Musí jít nádherně rozmáčknout mezi prsty.

Další důležitá věc je, že kukuřice musí být čerstvá, nejlépe ještě horká v kyblíku. Právě ve vůni a struktuře (měkkosti) je největší rozdíl mezi kukuřicí vařenou čerstvou a vařenou starší nebo rozmraženou. Kukuřice postupně ztrácí vůni a stává se tužší. Proto vařím jen takové množství kukuřice, které spotřebuji maximálně do dvou dnů. Přitom ji nechávám stále ve vlastním vývaru. Právě v čerstvosti a měkkosti uvařené kukuřice jsem poznal lepší výsledky při lovu kaprů a amurů.
Technika lovu
Lovím převážně na jemnější náčiní. Používám feedrové pruty medium délky 3,30 cm s gramáží 80 g, kmenový silon 0,18 – 0,20 mm, malý háček ve velikosti kukuřičného zrna za použití 30 – 60g olova, kukuřici na šňůrce bez zarážky, která se lehce dotýká háčku.

Vlasce na cívkách měním dvakrát do roka. Po každém rybolovu odstřihnu podle opotřebení 2 - 3 metry vlasce. Vše záleží, na jakém dně lovím. Pokud už jdu do extrému, tak používám i šnůru z nosností 18 kg, k tomu velký háček se šňůrkou u háčku, na kterou navleču kukuřičku a tvrdší kaprové pruty.
Vnadění
Množství a složení krmného partiklu podřizuji aktuálním podmínkám. Pokud to jde, používám do měkka uvařenou kukuřici bez dalších příměsí. Krmím podle aktivity ryb. Když tam ryba není, poznám to tak, že nemám přejezdy přes silon a nebo se ryby neukazují. Krrmím vždy maximálně do 10 až 15 metrů od břehu. Takto se mi podaří vždycky chytit 2-3 kapry, pokud tam jsou nebo proplouvají. Po každé vytažené rybě dokrmuji jednou lopatkou. Pokud je aktivita velká, tak i více lopatkami. K tomu mi slouží cobra (viz. foto).

Je třeba se s ní trošku naučit házet. Dělám to tak, že nahodím olovo s nástrahou a hned jak se udělá po dopadu na hladině kruh, hodím cobrou kukuřici na místo, kde dopadla nástraha. Pokud to nestihnu, pozvednu prut a zjistím, kam mi jde silon a 2 - 3 m za něj zakrmím. Tak vím, že mám přesně zakrmeno.
Oblečení
Koupil jsem si obyčejné broďáky, které dneska pořídíte kolem 1200,- Kč. Osvědčilo se mi, mít na sobě dlouhé kraťasy, se kterými se vejdu do broďáků. Vše záleží na tom, jaké je počasí a teplota.
Dále nezapomeňte na krátkou bundu nebo takovou, která se dá dole utáhnout, ať vám nepadá dolů, zbytečně se nenamočíte, k tomu ještě hrubé ponožky a kšiltovka. Tělo musí být v teple, ať se nenachladíte. To je základ.
Samotný lov
Den předem jsem si uvařil kukuřici a nechal pěkně horkou v kyblíku mezi rybářskými věcmi. Ráno po snídani jsem se vydal na to super nepřístupné místo, kde nikdo nechytá. Chlapi, co mě viděli na posledním chytatelném místě u lesíku, se smáli, kam jdu, že se tam nedostanu a ryby prý neberou. Usmál jsem se a šel dále. Oblékl jsem si mezi stromy broďáky a dorazil k místu, kde jsem viděl skákat obrovské ryby.
Ale problém! V tomto místě byla velká hloubka, která dosahovala nad můj pas, musel jsem zvolit vzdálenější místo asi o 50 metrů výše.
Teď bylo pro mě důležité najít něco, kde bych si položil batoh s věcmi. Našel jsem zde potopený strom. To byla pro mě záchrana! Jinde se nedalo chytat kvůli hustému porostu. Zde jsem si udělal místo pro batoh a zároveň mi posloužil jako podložka na návazce.

Hned vedle na stromě jsem si udělal věšák na bundu a boty dal do igelitové tašky.

Pak jsem si připravil feedrové pruty, přilehlé stromky sloužily jako podpěry. Opodál byla na místě ve vodě ponořena střecha z malé chatky. Využil jsem ji jako stůl, kde jsem si položil pruty, podběrák, kukuřici a prošívací jehlu. Teď už jen chybělo upravit si před prutem rákosí, které jsem musel v jednom místě polámat, aby se nepletlo do silonu.
Vidličku jsem píchl do uřezaného stromku přede mnou, v němž byla malá prasklinka.

Připravil jsem si kukuřičku na šňůrce a nahodil asi 10 metrů před sebe, zakrmil a čekal. První hodina byla ze strany ryb jen seznamování s nástrahou. Chytly se menší rybky.

Ale pak to přišlo! Prudká rána do prutu a ryba si brala vlasce, kolik chtěla. Hurá, otočil jsem ji. Dostal jsem ji od sebe asi tři metry a pak mi zajela prudce doprava na kritické místo, kde jsou stromky. Šel jsem za ní, ale dál už to nešlo, bylo tam hodně vody a má fleecová mikina se nad pasem ponořila do vody. A najednou ejhle, bylo po rybě. Háček nevydržel a ohnul se jako drát.

To musela být desetikilová ryba! Měl jsem štěstí, že jsem tam nespadl celý! Říkal jsem si v duchu, podruhé se to nesmí stát!!!
Po dané zkušenosti jsem vyměnil háček. Pravděpodobně jsem ryby vyplašil a hodinu a půl se skoro nic nedělo, kromě jednoho chyceného karase. Až v poledne to přišlo. Prudký záběr a kapra 50 cm jsem zvládl do 5 minut.

Za deset minut po kaprovi mi přišel amur 60 cm. Záběr nebyl nijak agresivní. Tahal jsem ho k sobě jak plotici a pak jsem ho uviděl a samozřejmě on mě taky.
To byl „fičák“! Doprava, doleva, feeder ohnutý až do vody, ale pořád jsem si říkal, nesmíš ho pustit ani o metr do těch stromů po bocích, jinak o něho přijdeš. Amur se trošku unavil, dostal se přede mě do rákosů, které jsem polámal a šel jsem k němu s podběrákem. Zakalil jsem vodu a navedl ho do něj. Tím jsem ho zmátl a dostal ho. Konečně jsem vyhrál!!!

Byl jsem totálně vyčerpaný, ale ten zážitek je nezapomenutelný. V tu chvíli jsem si ani neuvědomoval, jak se to všechno rychle událo.
Po mých dalších návštěvách a zkušenostech na tomto místě jsem musel sáhnout po tvrdých prutech a šnůře z velkým háčkem. Ti amuři, co tam plavali, měli k metru a asi tři jsem nezvládl vůbec. Silon 0,20 mm prostě nevydržel nebo se narovnaly háčky.

Okolní porosty nebyly pro souboje s velkými rybami ideálním prostředím
Na závěr bych řekl, že lov z vody není nic o vysedávání, ale pořádný fyzický záběr. Ono, stát 6 hodin zabrozený ve vodě, není fakt pro každého, ale odměna, kterou můžete dostat, je veliká. Proto neseďte doma, běžte do přírody a možná se vám splní sen, jako mě. Zážitky vám zůstanou navždy.
Text i foto: Josef Pchálek - chose120
V každém pŕípadě je to podstatně aktivnější lov, jako vyvážení 700 metrú daleko, jak jsem sledoval před týdnem na Liptovskej Mare. A přinesl jsem těm vyvážečúm štěstí, přišly najednou záběry na 5 ze 6 prutú. To bylo zábavy, jak se jim to křižovalo. A nadávání, protože kapříci měli okolo 60 a bylo třeba zase vytáhnou 5 udic 700 metrú daleko. Velká zábava. Proto muškařím a z vláčím.
Jakýsi Little (búh ví, kdo to je) o tom píše v románu „Anglers Mail Guide to Big Carp Fishing“ (Hamlyn, London, 1988. Česky Fraus, Plzeň, 1994. Popisuje hledání kapříkú, brodění za těmi rybičkami…
ilyenin>Jak se oteplí voda tak to tam půjde.Ale bojím se že tam bude taky mnoho rybářů po tomhle článku.Doufám že to málokdo poznal.Bavil jsem se s jedním místním rybářem co tam chodí a on tam údajně vytáhl amura 126 cm.Sám tomu nemůžu uvěřit,že by u nás v těchto podmínkách něco takového vyrostlo.No uvidíme..
Tož snad příští rok to vyjde a pujdeme tam i spolu, ale asi již už to nebude takové jako letos, jak vím , tak ze zkušenosti tam už bude míň vody než letos, ale ryby tam budou určitě,jak sem ti říkal, já tam viděl i amura kolem 150 cm, a taky hejno tolstolobiků, v létě si zase zachytáme.Zdarec a hezky si to napsal
bowler>Labe je velká řeka pokud vím.A u nás Ta Odra je potůček proti Labi.Takže strategii bych volil jinou to je samohřejmé.Ale v tomto článku jsem nepopisoval do detailu řeku ale stojatou vodu.Pokud se jedná o lov tak jdu na jistotu a ne náhodně,jak píšeš v tom je ten rozdíl.Tímto způsobem jsem letos vytáhl kolem 200 kaprů a nic na tom měnit nebudu.A bojky neuznávám jak vidím kolik toho zůstává ve vodě po rybářích.Pokud se jedná o vzdálenost tak mám větší šanci tu rybu chytnout na blízko než na 100 metrech.To už rozebíral Bachy na mrk.cz a mám na to stejný názor.
Chose,Chose,jak můžeš odsuzovat a nazývat hloupé to co jsi nikdy nezkoušel?Pojď mi ukázat jak chytáš kapry 10+ na Labi bez pořádného zakrmování.Myslím chytat běžně a né náhodně.Na takové odsuzování jsi ještě rybářské mládě,takže pro příště vol slova opatrněji. PS:moc hezky po estetické stránce vypadá ta fotka s kaprem v kuchyni/myšleno ironicky/.
IV.TO.ŠIRDA> Děkuji..
Širda chytá celý život na splávečky u břehu a taky mě to naučil… Chose 120 – napsal jsi vynikající článek, kterému opravdu rozumí jen ti,kteří chytají na plavanou a chovají se velice potichu,krmí jemnými a lákavými návnadami a pozorují šumáky na vodě…
Celkem pěkný článek a věřím, že i dobrý zážitek. Jen já osobně bych tam nevydržel stát ani dvě hodiny pokud by se nic nedělo, to bych asi spadl se zamotanou hlavou do vody z prokouřenýých X krabičem cigár:-D Pokud by se dalo sednout na ten spadenej strom tak by to byla paráda;-)
Jde vidět, že umíš docela drsně improvizovat:-D
Paráda, musí to být zabíračka.
chose120> super článek.Jako bych se tam viděl.Souhlasím ve všem s Tebou.Raději sice sedím na pevné zemi,ale jinak chytám téměř stejně.
dobber> Děkuji za kladný ohlas..
Přidal bych ještě jednu poznámku samozřejmě, že také hraje roli na jaké vodě člověk chytá, zda jde o stoják nebo řeku, ale také například jaký je břeh jak se řeka stáčí, jaké je dno případně koryto řeky apod. A samozřejmě přesně jak píše chose120 velkou roli hraje i hloubka roční období a aktivita ryb. Osobně se snažím před lovem sledovat aktivitu ryb (občasné šplouchy apod.) a podle toho se rozhoduji kde zakrmím a zda nahodím metr od břehu nebo třeba sto metrů. Je fakt, že ne vždy je aktivita ryb vidět, ale je to jedno z použitelných vodítek, alespoň mě se už několikrát osvědčilo. Článek velmi povedený a pěkný.
hraji> On se dá kapr chytat metr od břehu i tři sta metrů a oboje může mít svůj smysl. Důležité je, aby člověk věděl, proč to dělá a ty ryby tam byly.
Určitě mi dáš za pravdu, že jsou situace, kdy nemá cenu házet daleko a právě tak jsou i jiné, kdy se v pásu několika desítek metrů podél břehu slušnější ryby nedočkáš.
Je to závislé na revíru, ročním období i na zvyklostech místních ryb.
Vzít prut a nazdařbůh to napálit sto dvacet metrů daleko je samozřejmě pitomost.
Chytání kaprů blízko břehu, to není nic nového. V sedmdesátých letech minulého století jsme tak běžně lovili, a nejen my. To až dodatečně přišla nesmyslná móda dalekých náhozů.