Pro lov na Drop Shot je velice důležitý prut, který by měl být delší a měkčí a který je schopen přenášet naše pohyby do pohybu nástrahy. Kamarád z Německa chytá touto technikou už delší dobu. Naučil mě ji používat a já si hned koupil prut Cormoran Carbo star x Drop Shot (viz foto).
Takovýmto prutem můžeme docílit správného pohybu nástrahy na jednom místě. Měla by představovat rybku sbírající potravu ze dna potravu, případně poraněnou a zmítající se v posledních křečích. Pokud možno, snažíme se vytrvat co nejdéle na jednom místě a zbytečně nevytahovat a nepřehazovat nástrahu. Pohybem prutu nástrahou jemně třeseme, mírně popotahujeme nebo necháme zvolna volně klesat. Tento lov je o opravdu jemném a citlivém zacházení s nástrahou a jejím kontaktu s rybářem.
U Drop Shotu jde v první řadě o jemnou a citlivou přívlač, ale ne vždy. Ve většině případů použití se jedná o určitou metodu vertikální přívlače, podobné lovu s brokem, umístěným na vlasci před nástrahou (Split Shot fishing) nebo chytání s nástrahou umístěnou na volném návazci a zátěži umístěnou na kmenovém vlasci. U posledně jmenované montáže, tak dobře známé všem závodníkům v přívlači, však vzniká nutnost správného nastavení jak délky návazce s nástrahou, tak délky vlasce od návazce ke konci vlasce s olovem. Obě tyto délky mají přímý vliv na náš úspěch nebo neúspěch.
Princip nastražení Drop Shotu a některé způsoby napíchnutí nástrahy
Ovšem škatulkováni není to podstatné. DS se většinou používá při jemné přívlači, což ale vůbec nevylučuje její použiti při lovu větších či velkých ryb. Základním rozdílem vůči všem přívlačovým montážím je skutečnost, že se zátěž nachází na konci vlasce, zatímco háček s nástrahou je na kmenovém vlasci (návazci) mezi rybářem a zátěží. Zátěž není spojena s nástrahou a volná nástraha tak neklade dravci při útoku a jejím vcucnutí žádný odpor. Obrovskou výhodou je, že část, která podléhá oděru od skal, kamení nebo mušlí, se nenachází mezi rybářem a nástrahou nebo chycenou rybou. Tím získáváme naprostou svobodu při chytáni na ostrých skalních hranách nebo na dně porostlém mušlemi a nepřijdeme o chycenou rybu kvůli porušenému nebo předřenému vlasci.
Okoun ulovený na klasickou DS sestavu - nezatížený smáček asi 30 cm nad koncovou zátěží
Přímé spojení ruky držící prut se zátěží na konci a nástrahou mezi nimi umožňuje i to nejcitlivější a nejjemnější vdechnutí života naši umělé či mrtvé rybce, streameru nebo dokonce wobleru. Skutečnost, že cítíme spíš zátěž a ne přímo nástrahu, by mohla vést k mylné představě, že nebudeme mít nástrahu pod naprostou kontrolou, ale při troše cviku v mělčí vodě, kdy nástrahu můžeme vidět, můžeme mnohé způsoby jejího vedení natrénovat a přesvědčí nás to o opaku.
Takové trénování je vhodné vždy, ať již chytáme s DS nebo na jinou montáž. A jako vždy u lovu různých druhů dravců, na různých místech, za různých podmínek, a tedy zároveň i za použití někdy podstatně rozdílného náčiní, se bude lišit i naše práce s nástrahou.
DS montáž má ale také nevýhodu. Jedná se o krouceni vlasce. Zátěž opatřená úchytem s karabinkou tento nedostatek montáže pouze zmírní. Je to dáno tím, že krouceni vlasce způsobuje nástraha a ne zátěž a tak se zkrouceneho vlasce nikdy zcela nezbavíme.
Technika a styl navazování
Při sestavováni DS montáže se někteří z vás setkají poprvé se speciálními háčky a zátěžemi. Dále potřebujeme normální monofIlní vlasec nebo pletenku jako kmen a fluorocarbon jako návazec. Spojíme je buď přímo uzlem nebo mikrokroužkem. Pokud možno se vyhneme použití karabinky nebo obratlíku.
Samozřejmě, ještě nám chybí nástrahy. Začneme ale pěkně popořadě.
Co navinout
Monofilní vlasec jako kmenový si zvolí každý podle svého uvážení. Ale jak na okouny, tak na candáty se jeho průměr pohybuje mezi 0,16 až 0,20 mm. Musíme si však uvědomit, že mnozí výrobci vlasců velmi dobře vědí, že většina rybářů vlasce nakupuje podle poměru síly vlasce a jeho nosnosti. Zájemce vidí nízký průměr, vysokou nosnost a nízkou cenu. Kupuje. Bohužel, realita je taková, že údaje některých výrobců jsou mnohdy zavádějící, ne-li přímo lživé. Kritérium nákupu vlasce má souviset s jeho veškerými vlastnostmi (ohebnost, pružnost, průtažnost, odolnost vůči oděru a reálná nosnost).
Hledání vlasce, který vám bude vyhovovat a splňovat vaše představy, může trvat i několik rybářských sezón. Struktura vlasce se mění také jeho stářím a způsobem uskladnění.
Pletená šňůra - s jejím výběrem je to podobné jako u vlasce a mezi rybáři existuji na šňůry dost rozdílné názory vycházející z různých zkušeností. Zpravidla dostávají přednost šňůry kulaté (lépe létají) a barvené. Mnozí rybáři se domnívají, že barva šňůry může ryby plašit a nebo dokonce odrazovat. Není to založeno na pravdě. Na průzračných vodách ale raději volíme delší fluorokarbonový návazec. Pokud používáme jako kmen pletenku, tak se při lovu okounů jedná o průměr 0,06 mm, u candátů je to 0,10 mm. Posledně jmenovaný průměr postačí i na štiky.
Fluorcarbon - jedná se o všeobecně známý návazcový materiál, který má lom světla téměř identický s lomem světla vody, tudíž je ve vodě obtížně viditelný. Je ho zapotřebí hlavně na tocích s průzračnou vodou a tam, kde jsou ryby, vzhledem k silnému rybářskému tlaku, velmi opatrné. Tento materiál je běžně dostupný, většinou v 50 m balení. Pro lov okounů s DS montáži použijeme fluorocarbonové návazce o průměrech od 0,16 do 0,20 mm.
Zátěže
U lovu na Drop Shot se používají speciální zátěže s originálnim druhem samosvorky vlasce. Avšak na písčitém dně a tam, kde nejsou vázky, lze použít i běžná hruškovitá olůvka, která v sobě mají zalitý obratlík. Ten je důležitý. Věřte, že nákupem jiných zátěží neušetříte — vlasec se bude příliš kroutit. Když potom chceme změnit výšku nástrahy ode dna, jsme ovšem donuceni převazovat uzel zátěže a chceme-li například chytat s nástrahou výše nade dnem než doposud, musíme vyměnit celý návazec.
A v tom je celá inovace nových DS zátěží. Ať již budeme chtít chytat nade dnem 20 cm nebo 2 m, bude záležet pouze na zvolené délce návazce a na tom, kde na návazci navážeme nástrahu a kolik návazce nám pod nástrahou ještě zbude. DS olůvko samotné totiž velmi lehce posuneme podle toho, jak daleko ode dna nástrahu chceme mít.
Existují DS zátěže kulaté, hruškovité, oválné a tzv. pencil weight, tedy tužkovité zátěže.
Oválné a tužkovité zátěže jsou určené k lovu na vodách s kamenitým, členitým dnem, na vody s menšími větévkami a listím na dně a vůbec tam, kde hrozí vázka. Na základě podlouhlého resp. úzkého tvaru mají menší tendenci zapadnout mezi kameny a uváznout mezi nimi.
Nástrahy
Pokud řešíme nástrahy používané při lovu na DS, hovoříme hlavně o gumách. Zkráceně řečeno se jedná o dvě kategorie gum. Jednak o tzv. „no action" nástrahy, které spíše vydávají vibrace než aktivní a živý pohyb, nemají kopyto a ani mohutné ocasy. Patří mezi ně i v posledních letech oblíbeni „smáčci". Většina těchto nástrah je velmi útlá a má minimální náznak ocasu nebo žádný. Používá se také celá plejáda různých žížalovitých nástrah, na které u nás chytá málokdo. U nástrah existuje potápivé, vznášející se a pomalu stoupající provedení. Mnohé jsou baleny v soli a ochuceny různými druhy chutí (flavours). Použiti tohoto druhu gum souvisí s převážně vertikální prezentaci nástrahy (z lodi), se schopnosti celé montáže udržet nástrahu co nejdéle na jednom místě (hotspot) a v zorném poli dravce.
Jako opravdu vynikající a účiná nastraha se mi osvědčily ochucené a aromatizované gumy Berkley - Gulp Alive. Tato nástraha je jedinečná svým složením. Je vyrobená z kukuřičného škrobu, je pórovitá a tekutý dip, v kterém je uložena, se dostane do vnitřku nástrahy a následně pomalu šíří okolím. Její další plus je že je pro rybu strávitelná a v případě utržení se v přírodě přirozeně rozkládá.
Druhou kategorií jsou nástrahy všem dobře známé, tedy twistery, shady, kopyta, chobotničky a další gumy, jejichž pohyby jsou aktivní, vehementní, živé a vydávají svým pohybem dost vln pro postranní čáry dravců. Nejsou to nástrahy pro DS typické ale dají se použít, když ryby berou více než ochotně.
Háčky
Háčky se používají speciální, i když je možné použít ten či onen normální háček s očkem, pokud možno z tenčího drátu. U speciálnich DS háčků s očkem se navléká guma pouze hlavovou části, tzv. „nose hooking", tedy „za nos".
Nastražení smáčka "za nos"
V některých případech (např. při špatném dobírání) lze háček zasunout hlouběji do těla nástrahy, do jisté míry to ale omezí její pohyb
Ve většině případů jde o jemnější typ přívlače. Proto je dobré, aby háčky byly z tenkého drátu a samozřejmě velmi ostré. Většinou se dají sehnat ve velikostech 14 až 2/0, ale většina výrobců dodává menší velikostní rozpětí, nejčastěji č. 8, 6 a 4.
Malý seznam jmen nezalamovaných modelů DS háčků:
Split Shot / DS hook od Gamakatsu
Mosquito háček od firmy Owner
Drop Shot hook od Daichi
Další DS háčky rozlišujeme následovně:
Wide gap offset hooks (háčky se „Z" s jakýmsi „odskokem“ na ramínku hrajícím roli při navlékání nástrahy, u očka a zakulaceným ramínkem háčku), Offset hooks (ramínko je rovné, má pouze ono „Z"). Tyto dva, jelikož mají delší ramínka, se používají, pokud chceme mít špičku háčku dále od hlavy nástrahy a tehdy, pokud chytáme v partiích s vodími rostlinami. Nástrahu totiž můžeme na háček navléknout i tak, že je jeho špička těsně pod povrchem nebo na okraji hřbetu. Výrazné méně travin pak uvízne na nástraze.
Pár modelů:
Offset EWG od Gamakatsu
Offset od X point
Down Shot hook od Ownera
Velmi speciální jsou tzv. stand out háčky, tedy háčky „vyčnívající", které na základě svého tvaru a uchyceni na návazci stojí vždy v 90° úhlu k vlasci návazce. Na vlasci je háček uchycen ve dvou bodech a to má za následek extrémní přenos jakéhokoliv pohybu návazce na nástrahu. Při navazování tohoto háčku lze použít kterýkoliv z uzlů, kterým dáváte přednost. Není tedy nutné používat uzel Palomar. Tyto háčky existuji ve velikostech od č. 6 do 2/0.
A opět několik modelů:
Stand Out Hook red model (ST8ZS) od Daiichi
Standout Drop Shot hook od TTI Blakemore
Všechny popsané typy háčků jsou zachyceny na následujícím obrázku:
a) Klasický oblý háček pro nastražení "za nos"
b) Wide gap offset hook
c) Offset hook
d) Stand out hook
Anglické názvy jsou ponechány proto, že pod nimi dané typy háčků snadno vyhledáte na Internetu.
Navázání háčku
Velmi důležitou věcí je způsob navázání háčku na kmenový vlasec nebo návazec. Obvykle se používá uzel zvaný Palomar.
Je jednoduchý a háčku umožní, aby stál víceméně v 90° úhlu ke kmenovému vlasci nebo návazci.
Postup vázání uzlu Palomar:
1 - Potřebujeme: Nástrahu, ofsetový háček, zátěž a fluorocarbonový vlasec (zde nahrazen kvůli viditelnosti obyčejným vlascem 0.50 mm)
2 - Vlasec provlékneme 2 x očkem
3 - Uděláme jednoduchý uzel
4 - Vzniklou smyčkou provlékneme háček
5 - Uzel utáhneme
6 - Spodní konec návazce ještě jednou protáhneme očkem a utáhneme
7 - Hotový uzel s háčkem odstávajícím kolmo od návazce
Návazce uděláme různě dlouhé, tak od 1 do 2 m, přičemž při chytání na hluboké vodě může být návazec dlouhý i několik metrů. Normální vzdálenost mezi nástrahou a zátěží je mezi 20 - 30 cm, ale někdy, když to moc nejde, je dobré vyzkoušet i menší nebo větší vzdálenosti (třeba na velké řece to bude mezi 30 - 60 cm).
Ještě důležitá maličkost. Fluorokarbonový návazec spojíme s kmenovým vlascem nebo šňůrou za pomoci dvou smyček. Jednu smyčku s dvojitým uzlem uděláme na kmenovém vlasci, druhou na horním konci návazce. Smyčku návazce provlékneme smyčkou na kmenovém vlasci a konec návazce i s háčkem provlékneme okem smyčky na návazci. Po staženi tak vznikne uzel mezi dvěma smyčkami. Na upevnění návazce nepoužijeme karabinky ani obratlíky.
Jak navléknout nástrahu?
Malé nástrahy (3—8 cm) upevníme na malý háček (č. 8, 6 nebo 4) s očkem jednoduchým propíchnutím hlavy nástrahy a necelá půlka obloučku se špičkou budou koukat z nástrahy ven — napíchnutí za nos. To je jednoduché, ale u ofsetových háčků a stand out háčků, určených většinou pro větši nástrahy, se napichování provádí trochu jinak. Je to sice také jednoduché jako facka, ale nejlépe vám to opět ukážou obrázky...
1 - Do středu hlavové části zapíchneme háček zhruba po konec zpětného háčku
2 - Háček propíchneme spodní částí hlavy
3 - Háček je třeba protáhnout nástrahou až k očku, potom ho otočíme tak, aby špička ukazovala ke hřbetu nástrahy a zároveň vidíme, kde musí být háček zezdola nástrahou propíchnut. Háček byl protažen tak, aby vystoupil uprostřed hřbetu.
Při chytání ve vodách s vodními travinami nebo různými druhy zábran, napíchneme háček do nástrahy tak, aby byla v nástraze skryta i špička háčku, čímž si ušetříme mnohé vázky, ale při zasekávaní to někdy může být příčinou záseku do prázdna.
Prut
Jako jindy a s jinými věcmi, se vše odvíjí od toho, jak máme hluboko do kapsy. Ale přestože to bude pro většinu z nás hlavním kritériem, neznamená to nutně, že pouze drahé pruty splňují požadavky na chytání DS metodou. Já používám, jak už jsem uvedl, Cormoran Carbo-star X Drop Shot special.
Jaký prut vlastně potřebujeme? Musíme s ním nahodit montáž tam, kam chceme. Potřebujeme prut, se kterým nebude problém vodit a pohybovat nástrahou tak, jak je zrovna nezbytné. A samozřejmě s ním musíme rybu zaseknout, zdolat a vylovit. Ve většině případů bude naše celá DS montáž vážit mezi 10 až 30 gramy. Takže asi v tomto rozpětí by mohla být odhozová zátěž prutu. Pruty s vyšší odhozovou zátěží budeme uplatňovat pouze na vodách se silným proudem a při lovu větších štik.
Menší štiky zabírají na Drop Shot velmi rády, pro ty větší je lépe použít větší nástrahy, silný fluorocarbon a celkově silnější sestavu.
Abychom mohli efektivně chytat, potřebujeme prut se špičkovou akcí. Prut, s jehož pomocí budeme schopni nástrahu rozechvět tak, aby „pulzovala". K tomu je zapotřebí taková špička, která bude dostatečně měkká, poddajná, aby rybě ještě více usnadnila vcucnutí nástrahy.
Někteří výrobci přilepili k přivlačovému prutu špičku z plného uhlíkového vlákna, jiní z materiálu nazvaného titanium. To samo o sobě není na škodu, jen vlákno nesmí být příliš měkké. Musí být možný nához s montáží bez sebemenší obavy ze zlomení špičky prutu. Na druhou stranu nesmí být špička příliš tvrdá — rychlá, neboť by rozpohybovala nástrahu víc než je pro DS třeba. Blank prutu by měl být až na špičku rychlý a mít dostatečné rezervy.
Ideální, univerzální prut pro DS neexistuje. Záleží i na tom, na jaké nástrahy chceme chytat, jaké druhy ryb, kde chceme chytat a jaké pruty upřednostňuje každý z nás. Pruty by měly být dlouhé mezi 190 m až 2,70 m. Ty delší z tohoto rozpětí bohatě vyhovují i k lovu ze břehu.
Naviják
Tady je výběr celkem jednoduchý. Někteří fajnšmekři chytají s přivlačovými multiplikátory, ale většina rybářů se smekacími navijáky. Volba smekacího navijáku pro DS přívlač závisí na tom, jestli chytáme jemně okouny či candáty, se silnějším náčiním štiky anebo mořské ryby. V prvním případě to bude přívlačový naviják velikosti 2000 až 2500, u lovu štik zvolíme spíše velikost 2500 až 3000. Na mořskou DS přívlač si pořídíme o něco větši přívlačový naviják, který bude odolný proti slané vodě. Já používám Shimano Catana 1000 FA.
Příště se spolu podíváme na samotnou techniku lovu a další záležitosti spojené s lovem na Drop Shot. Zatím se s Vámi loučím a přeju Petrův zdar.
Text: David Linka - candatek18
Foto a ilustrace: Osprey
Poznámka redakce 26.10. 11:30: Krátce po zveřejnění článku jsme byli upozorněni, že velmi podobný článek již existuje na jiném českém serveru.
Autor je velmi mladý rybář (dle karty 14 let) a evidentně si ušetřil většinu práce stažením materiálu z webu - tento způsob práce je typický pro současné školství a zde se ukazují jeho důsledky.
Vzhledem ke skutečnosti, že text zveřejněný na serveru CHYTEJ.cz prošel zásadními redakčními úpravami a veškerý obrazový materiál je nový (z "dílny" M. Horáčka) a daleko obsáhlejší, bude zde článek ponechán.
Chtěl bych poděkovat autorovi za článek. Dnes jsem poprvé vyzkoušel DS, i když trochu improvizovaně. Klasický háček, smáček, vlasec 0,16 a tanec mohl začít. Výsledek opravdu překvapil. Dvě štiky, tloušť 50 cm a spousta drobných okounů. Vidět dva okouny najednou, jak jdou po nástraze, to je prostě paráda. Zkoušel jsem i klasickou přívlač se třpytkou a nebyl ani záběr. Takže díky za článek a Petrův zdar ! :-)
nedělali jsme vide ale teďka zrovna předevčírem jsem byl na Orlíku a 6 okounu 35–40cm docela vydařená rybačka.
s kamarádem sme taky děali tanec se smáčky ale na video a je to paráda chytat na DS nebo jenom na smáčky s jemným prutem.
HaD> tak to koukej stihnout?-))) Někdy to vyzkoušej s B.nymfou na vysazené duhoně
Robur> zkušeností zatím nemám tolik, abych mohl dávat velké rozumy, nicméně DS mě velmi oslovil a odkázal jsem s ním bodovat na závodech, kde byla konkurence ohromná a ryby moc nespolupracovaly. Podsekávání bych se moc nebál, pokud ho nebudeš cíleně praktikovat. tak velké skoky se s nástrahou zase nedělají. K chodu – zkus si to s návazcem a napřímo. Obojí má své výhody a obojí může nachytat. Každý typ navázání se ale chová úplně jinak. Když to stihnu, udělám pokračování tance se smáčky na okouny. Tentokrát s DS :-)
Robur>
Robur> to snad ne
Barr> Často si říkáme, jací jsme fanatici a co pro naše zájmy všechno obětujeme, ale asi jsme pohodlní. Jsem sběratelem „rybářských“ knih (nevyšlo jich zase až tak moc). Když jsem četl v „Šimkovi“, jak sedal v sobotu navečer v Praze na vlak, jel na Oravu, či na Poprad a v neděli se vracel do Prahy nočním rychlíkem, aby v pondělí ráno fungovalv zaměstnání, tak jsem přemýšlel, či bych o to stál. Stejně jezdili i v 50. a 60. letech vodáci z Prahy na Váh i s čluny. V noci ze soboty na neděli tam, v noci z neděle na pondělí , zpátky. K z vás by to dělal? Asi nikdo…
Robur> jaká podsekávácí sestava nepřímé navázání na sestavu neni drop shot dava se to na kmenovy vlases nebo na 1–5cm dlouhou pletenku v pripade proudu tak ti zapadne za kamen a nastraha pracuje furt ale v klidne vodě jako je třeba UN Orlik tam musis pevne nastrazeni jinak nic moc neanchytas.......
já neřeším, zda je boční či přímé spojení lepší nebo horší. Já se ptám, zda to neodporuje pravidlům, tedy zda nemůže být příme spojení označeno za podsekávací sestavu.
candatek18> abych se přiznal, čekal jsem něco jiného. Třeba by mne zajímalo, jestli si ( teď to platí i pro ostatní kolegy ) pohráváš se vzdáleností nástrahy od zátěže, jestli je taky rozhodující hmotnost zátěže, velikost háčků, atd.
Robur> k tvé otázce, určitě. Zkoušel jsem jak pevné připojení, tak i boční návazec a to přímé jednoznačně vyhrálo. Trpaslíky nechej Sněhurce a hurá k vodě:-))
Zdar todle je moc pěkný článek a podle toho vysvětlení jsem zkusil to co jsi tam psal a máš pravdu najel jsem si nad lavici,a skály a nachytal jsem asi 30okounu nejdelší měl 45cm.tento článek bych ocenil nějakou cenou dáš mi na tebe kontakt že by sme si někdy vyjeli na přívlač.
jižan> takaže nejlepší je si vyjet na vodu a najít si místo kde to klesá prudce nebo pozvolně do hloubky,někalé skály padlé stromy hluboce ve vodě lavice atd já hlavné chytám nad korytama potoků u skal a nad lavicemi.ja jezdím na místo kde je díra a padá to od kraje 35m-až pozvolně do hloubky díry 42m.připravím prut na DS Cormoran carbo-star X Drop Shot udělám si sestavu napíchnu smáčka vždycky dávám přirozenou barvu bílou jako plotičky a pruhovanou až svítivou když nejdou nat y přirozené ale já pokaždé na ty přirozené smáčky chytnu okouny cadátky i štiku jsem dostal 75 na 4cm smáčka.pustím si to pod loď a kdo má echolot sleduje jak nástraha propadává sloupcem až na dno nějakého útvaru u dna.potom „Ťukám“ jsou to jakoby malé záseky a pomalu svíjím nahoru sloupcem může se stát že na první nához se ryba nezláká tak opakuji a opakuji potom kdyý přestanu tak tam kolikrát uý tu rybu mám.kdo echolot nemá a chce chytat na DS není to nic složitého kdo zná řeku,ÚN.najde si místo z loďky a podvdomě hází do místa kde ví že je nějaká díra koryto,padlý strom,lavice,nebo kameny klesající do vody hluboko.a kdo nezná svoje loviště lze si najít v lokalitě skály přístupné někdy těžce někdy lehce potom stačí nahazovat na hloubku a pomalu ťukavími mini záseky stahovat ke břehu na mojí zkušenost vždycky okoun zabral někde u přechodu skály a volné vody tzv. hloubky skála pak je podní vymletá lavice a pak to padá bez překážek do hloubky.Ale kdo má echolot má možnost sledovat jak ryba jede k nástraze a jak vykresluje echolot dno a překážky .Já mám echolot lowrance x126 a je to pro mě výkonný echolot a věřím že rybáří kteří ho mají musejí být spokojení jako já.Ale někdy stačí smáčka stahovat bez mini záseků a okouni když jsou hladoví to vezmou i za normálního stahování ale lepší je to zatraktivnňovat záseky atd.
Robur>Na DS lze chytat i ze břehu ale boční návazec nepoužívám nemá to tak aktraktivní chod nástrahy jako s olovem pod nástrahou ale háček lze připevnit na kmenový vlasec přes griner a mělo by to fungovat taky.ze břehu jsem nachytal spoustu okounů,štik,tloušťů a candátů.
mám otázečku, DS jsem lehce zkoušel, ale nějak se neodstávám na vody a hlavně lodě, kde by měl být použit. Otázk ale je: Je vlastně možné mít háček připevněn přímo na kmenovém vlasci? Prostě někde v hlavě nějaký trpaslík říká, že někde četl, že by to tak býti nemělo. Je to tedy v kontextu chytání na položenou, tedy tak, že by měl být použit boční návazec, což zde zjevně není.
Omlouvám se,nepatří to k tématu – na Gimanu jsem byl,co jste chytali ?
Moravann> já jsem také zažil zbytek té doby a pro některé věci nijak nelituju – např.hromadné rojení jepic v létě na parmových vodách,bohatýrské vyprávění mých dávno zemřelých strýců-rybářů,veliká hejna parem.Tenkrát říkali,že jsou malá.Ještě je nutné říci,že všude na MP bylo hájení do 15.6.,že neměli volné soboty a přesto se necítili ochuzeni ve svých rybářských právech.Také nářadí bylo různé,třeba vlasec 0,30mm měl nosnost 3,50kg.
No nevím, mě se to zdálo povědomé a na konci jsem se dočetl že se nemýlím :-) Pro mě tedy nic moc, spíš nic než moc.
osprey> Já jsem 1950 a taky jsem zažil už jen dozvuky té předválečné doby a jen z doslechu. Děda byl dost starý a furt chlastal a hledal fajfku, co měl v hubě (nejvhodnější výraz) i když spal. Díky tomu, že jsem si tu zavzpomínal, jsem o to dlouho přemýšlel a debatoval s manželkou. Zajímavé je, že múj otec, ani jeho bratr, tyto lovecké geny neměli a podědili jsme je až já a múj syn (spolu chodíme na ryby bohužel tak 1× ročně, naposledy to byl loňský výlet do Švédska na Giman).
kingkubik> Neřeším koušou mi to 100 procent :D když chytám okouny a koušou mi to štiky tak tam dám na chvíli lanko na 5kg. Pak už je to jen o nastavení brzdy , trpělivosti a štěstí.
Moravann> Krásné čtení. To by dalo i na povídku. A mohla by být fakt super.
Atakovat nikoho nepotřebuju a už vůbec ne lidi, co viděli a zažili víc než já.
Byla to v některých věcech krásná doba (samozřejmě okupaci a nástup komunistů k moci bych si odpustil), já zažil jen její závan a mrzí mě, že je to pryč.
Tu věc s olůvkem koulejícím se po dně chytám taky. Jenom parmy došly a tlouště nám vyžárají kormoráni:-(
osprey> Čekal jsem horší ataky. Co používal děda za svých mladých pytláckých let za mmateriály, netuším, možná, že ty sedule (hedvábí), o kterých píše Šimek a jiní. Po válce nějakou dobu používal umelá vlákna, která získal páráním amerických padákú (za války skrýval na púdě a v lesích nějaké americké letce, co museli vyskočiť z rozstříleného bombardéru (prý letěli ze Slovenska, kde bombardovali nějakou fabriku – děda skrýval roky parádní kolt 45´ co mu dali a říkal, že to ma na komouše). Později, když mne lákala chemie, jsem se dočetl, že Amíci používali za války nylon fy Du Pont (vynašel slavný Wallace Carothers -http://en.wikipedia.org/wiki/Wallace_Carothers). Kdyby jsi mne zabil, nevím, na čem mne učil dělat děda uzlíky a přivazovat háčky (uměl ten zpúsob třemi prsty, šup sem, šup tam a je to. Já se to nenaučil, i když noční lov mníkú mne naučil vázat háčky po slepu. Ale měl v 50. letech, kdy se mi trochu věnoval (když nebyl právě na mol), nějaký „silon“. Bylo to čiré a „neposlušné“. Pokud se týká toho, co jsem psal o paternoster systému a feedru. Děda zásadně (skutečně zásadně), používal malé olova, jen takové, aby dostal systémek ke dnu. Vím, že si lil malé olivky a zaléval do nich očka z drátu. Myslím, že nějakých 5 gramú to mohlo mít. Od kohosi z Brna si sháněl velmi tenký tonkin (slovo bambus ani nepoužíval). Takže žádná olověná kotva na dno a paternoster. Většinou měl 2 háčky a malé rybičky (cca 10 cm) jako nástrahu. Chytal v zatopených kamenolomech, co tam bylo (candát, štika, snad pstruh, co tam vycestoval výtokem).Já jsem už jeho největší slávu nestihl. Vím, že víc se věnoval vysoké. Byl v oblasti řeky Hané vyhlášený pytlák a báli se hoo všichni hajní. Píše se o něm i v nějaké knížce. Za první války prošel s čs.legií celé Rusko a po nalodění v Jokohamě se vrátil přez Francii na Moravu pytlačit. Pokud se týče feedrování, tak samozřejmě neměl dnešní výbavy, ale jako prut tenký tonkin a jako zátěž na konci paternosteru zase olivku cca 5g.Praktizoval (a později i já) lov valením se udice po dně, tedy žádná statika. Nahození do správného místa šikmo proti proudu a ponechání splavovat udici dolú, až ke břehu. Při správné volbě místa a existenci ryb, co hod, to záběr. Jak jsem psal, parma 5 kg žádná vzácnost. Proto se používal jen jeden háček, 2 parmy současně člověk z vody nedostal. Děda měl rád a vyznával jemnou techniku. Vykládal mi i o chytáni na mušky, ale to nikdy nedělal, jen to viděl praktizovat nóbl pány na Hané (on i já, jsem tam nachytali nespočet potočákú do rukou). Dnes je tam Opatovická přehrada. Pěkná, ale ta krásná meandrující říčka s pitnou vodou je pryč…
AdamHT> a jak resis to ze to na harte berou stiky preci jen 18nactka je pro ne lahudka:Dja byl dnes na harte a hnus zima vitr ryby nebrali jen sledovali me navnady az pod nohy jednu jsem vydrazdil primo pod nohama kdyz se zastavila skakal jsem ji banjem az malem po hlave:D
Drop shot chytám a mám na to uspěchy, hlavně okouny, někdy i štika. Krátký proutek (ten proto že chytám z lodě), malé multiplikátorové vajčko, kmenovku 0,18 a na konec 0,12 cca 1,5 m. Někdy dám offset haček , někdy s rovným ramínkem. Zátěž podle hloubky kde chytám. Pak už to je o způsobu vedení, buď pocukávat a nebo nechat chvílemi volně stát. Výhoda je , že tak často nevisím a to se na Hartě dokážu pěkně vystřílet ze zásob :)
Moravann> ahoj, můj táta mi taky kdysi ukazoval něco, čemu říkal na drnkačku, dneska vím, že to byl obyčejnej páternoster. Nastražoval rousnici nebo mrtvou rybku. Chytal tak zabrozenej pod jezama a zátěž byla tak těžká, aby se v silném proudu ani nehnula. Celý vlasec byl vyšponovaný a na krátkém asi 10cm návazci v produ vlála nástrana. Občas se trochu povolilo a prstem drbalo za vlasec, aby se pohyb nástrahy zagresivnil. Cílová ryba štika, semtam parma. Dropshot je o nečem jiném. Parmy chytal taky ze břehu podobně jako na my dnes feeder, říkal tomu na houpačku – montáž zase páternoster, nástraha rousnice, těžký olovo to přibije ke dnu a tvrdý prut vyšponovat a tak na vydličce vyvážit, aby se záběrem prut lehce převážil a zhoupnul špičkou k hladině. Nedá se u toho moc koukat jinam, jinak prut končí ve vodě.
osprey>Myslím, že do budoucna je vhodnější to řešit dělbou práce. Když budeš dělat všechno, hrozí syndrom hudebního klauna – dupáním hraje na buben, drnká na tři nástroje najednou a z huby mu trčí harmonika, ale ta muzika celkem nic moc… :-)
Celkem zajímavá technika, jen škoda, že autor místo času věnovaného opisováním se nevěnoval lovu, třeba by nám sdělil něco více o technice vedení:-))
Moravann> Dík za reakci. Ono skoro všechno už tu bylo. Ale díky moderním materiálům jsou některé techniky dotaženější. U toho Drop Shotu jde o pohyb té nezatížené nástrahy upevněné přímo na kmeni bez jakéhokoli návazce.
Docela by mě zajímalo, jak to řešil děda s tehdy dostupnou materiální výbavou (to není nějaký jízlivý výpad, prostě by to mohlo být zajímavé). Co nastražoval, jaké ryby chytal a tak.
Pokud jde o feeder, tak lov na špičku se praktikuje dlouho a v mnoha obměnách. Chytal jsem druhou sezónu a naučil jsem se od ostatních takhle lovit parmy s dlouhým teleskopem. Ale prut schopný házet těžké krmelce a zakončený jemnou laminátovou špičkou to prostě posunul dál. Dneska se s tím dají dělat úžasné věci.
V té muškařině si už starý Karel Liška dokázal skvěle zachytat, ale dnešní technologie to posunuly do úplně jiné dimenze – já vlastně muškařím jenom proto, abych si užil ten úžasný pocit z toho cajku a viděl rybu, jak sebere mouchu, kterou jsem v potu tváře usmolil.
To přece není „relativně nový styl“. Chytal tak už múj děda – pytlák za 1. republiky. A naučil to mne. Měl určitě přez 60 když mi to jako klukovi vysvětloval. Říkalo se tomu na drnkačku. V knize z roku 1934 se to nazývá spíš šouračka (ale to jen proto, že to provozoval tak, že chodil z místa na místo, ale lovil de facto technikou drop shot, checheche. Paternoster sestava udice (souudicoví). Děda mne naučil i zpúsob lovu, kdy používal prut s úžasně měkkým koncovým dílem. Chytal tak hlavně parmy, jako lopaty.Já se k tomu vrátil asi před 20 lety, když jsem si hrál a do nového, čerstvě zlomeného lehkého teleskopu jsem vložil koncový díl z mušáku. Vznikl podobný prut, jako si vyrobil děda. Také parmy od 3 do 5 kilo na Váhu. A zpúsob lovu? Teď se tomu říká feeder. Ono už bylo asi všechno vymyšleno… Teď už téměř monotématicky muškařím.
AlanG> Dík. Musím říct, že do budoucna bych potřeboval malý technologický a strojařský kurz.
Flip> Základy tam jsou a jak už jsem psal. Já dokážu stvořit jen omezený počet článků (opravdu dobrých maximálně 5 do roka) a kde si nejsem jist, raději mlčím. Ty víš, kolik mám na DS nachytáno (no, už o něco víc, ale pořád je to málo). Tak jsem se do toho nehrnul a byl jsem rád, že psal někdo jiný. Teď budu muset udělat pokračování (ten článek má druhou půlku) vlastními silami – tj. vyrazím k vodě, pochytám, pofotím a tak. Málokdo si umí představit, jak otravné je jet k vodě pro konkrétní fotky, které samozřejmě obvykle nedovezeš, takže je pak nemáš a musíš to nějak řešit.
Ona tahle aférka s napůl převzatým článkem taky bude mít svůj pozitivní dopad. Lidičky zjistí, že můžou přečůrat redaktora, ale už ne dav čtenářů a dají si větší pozor.
Flip> to máš těžké.Když opisuješ aq potřebuješ to zamaskovat… A chudák redaktor,nic netuše, to pak v dobrém úmyslu dává zase zpět
Mezi prvoligovými články z Chytej.cz je to okresní přebor-od všeho trochu-dohromady nic.
osprey>Ok, chápu. K tomu „titaniu“ – titan v názvu bývá u prutů použit pouze jako vyjádření vlastností (synonymum pro lehkost a současně i odolnost a pevnost), ne že by tam byl prvek fyzicky přítomen.
AlanG> Je to neustálý kompromis mezi svobodou autora a mírou našich redakčních zásahů. V tomto případě navíc autor moc nectil práva jiných autorů, což jsem zjistil poměrně pozdě.
A materiál „titanium“? Titanový drát tam nebude a firmy většinou tají, co přesně tam je – po technologické stránce. Uhlíkový či laminátový kompozit s titanovými vlákny?
Ale jsem za tvoje příspěvky rád.
Poznámka kurzívou leccos vysvětluje. Ještě bych se u podobných článků přimlouval za vyřazení kapitol o prutech a navijácích (pokud samozřejmě nejde o specialitu i v tomto směru), stejně jako se poslední dobou do článků o Norsku už moc často nedává popis cesty od Cínovce po Rostock. Autorův výlet do špiček z „plného vlákna“ a „materiálu zvaného titanium“ je opravdu horor.
zadar: obrázek omylem vypadl, už tam je
Zajímavé, ale vůbec jsem nepochopil, jak celá sestava vypadá, chtělo by to ještě nějaký obrázek.