Pyskoun růžový má tělo podobné okounům, které je protáhlé a poměrně nízké. Hlava je velmi dlouhá. Rty jsou neobyčejně silné – odtud také bylo odvozeno jméno pyskoun. Čelisti jsou vysunovatelné, zuby jsou v obou čelistech jen v jedné řadě. Postraní čára není příliš výrazná, kopíruje linii hřbetu.
Jedná se o barevně velmi atraktivní rybu. Samci mají na hlavě podélné modré pruhy, které pokračují až na boky. Hřbet a boky jsou žluté nebo oranžové. Na konci hřbetu nemají tmavé skvrny.
Tělo samic nemá tak výrazně modrou hlavu. Hřbet a boky jsou žluté nebo oranžové. Na konci hřbetu a na kořenu ocasní ploutve mají 3 tmavé skvrny, které jsou bíle odděleny.
Samice jsou menší, dorůstají délky 30 cm, větší samci až 35 cm.
Pyskouni se obvykle živí korýši, měkkýši, občas i červy, ale troufají si i na umělé mořské mušky a malé gumové twistříky.
Pyskoun růžový žije nad skalnatým dnem porostlým řasami a vodním rostlinstvem v hloubce 2 – 200 m. Aktivní je za dne, v noci se skrývá ve skalních dutinách. Většinu roku se zdržuje spíše ve větších hloubkách, jen v létě v mělčinách.
Místo s výskytem pyskounů
Tření probíhá v letních měsících. Samec postaví hnízdo na dně, samička do něj naklade jikry a sameček se pak o ně stará. Mladé rybky se stahují do mělčin na pobřeží.
Pyskoun růžový patří do široké rodiny pyskounů, která zahrnuje asi 500 druhů žijících od středního Norska a Skotska přes Středozemní moře do Atlantiku až po rovníkovou Afriku.
Tohoto krásně zbarveného pyskouna jsme chytili u ostrova Hitra náhodně při hlubinném lovu tresek pilkerováním v asi 50 metrové hloubce na postranní kelerová peříčka. Byl to jediný úlovek tohoto druhu v místech, kam jezdím už 5 let, ale mám zprávy od dalších kolegů, kteří ho chytili na Averoyi a Finnoyi.
U břehů Hitry jsem pak vícekrát chytil na kus tresčího masa na háčku pod molem celou řadu menších i větších pyskounů v klasické rybí barvě bez tohoto nádherného šatu.
Z Finnoye mi kolega poslal vyobrazení růžového pyskouna chyceného při lovu makrel na makrelová peříčka - viz srovnání s velikostí makrel v přiložené fotce.
Přidávám ještě snímek pyskouna růžového chyceného při lovu makrel na Finnoyi v září na makrelová peříčka.
Původně jsem chtěl napsat reportáž "Na lovu pyskounů", ale než se tak stalo, všiml jsem si, že na webu mne s touto problematikou předběhl J. K. - dokonce ve formě videofilmu „PYSKOUNI NA UDICI“, který si každý může prohlédnout na:
http://kocafilm.cz/index.php?id=61
Vřele doporučuji.
Text i foto: Eduard Berka - eberka