411 053 LABE 21

Tento revír začíná od jezu elektrárny v Hradišťku a pokračuje až k odstavenému ramenu Sánské strouhy v Kovanicích. K revíru také patří úseky malých říček Kouřimky (Výrovky) a Šembery.

Labe pod zdymadlem v Nymburce

 

Je nutné uvest, že od roku 1989 doznalo Labe neuvěřitelných změn hlavně v oblasti čistoty a kvality vody.

Na tento revír chodím asi nejraději. Jedná se o širokou a hlubokou řeku, jejíž regulované koryto má typický příčný průřez zachycený na následujícím obrázku.

Hloubka řeky v korytě většinou nepřesahuje 4 m. V hluboké části koryta se vyskytují ti největší kapři. Rybáři je většinou loví na boilies různých velikosti a chutí. Pro mě jsou ovšem nejoblíbenějšími rybářskými technikami feeder a přívlač. Dříve jsem chytával na Labi na polotěžko se splávkem. Mezi mými úlovky převažoval karas obecný a perlín, ale nechyběli ani kapři.

Obsádka je tu ale daleko pestřejší. Mezi ryby vyskytující se v tomto revíru patří: kapr obecný, amur bílý, štika obecná, sumec velký, candát obecný, karas obecný, cejn velký, okoun obecný, plotice obecná, jelec tloušť.

Příčný profil koryta

 

Jaro na Labi

Na jaře, když je voda mírně přikalená a sluníčko již uspokojivě hřeje, beru do ruky feedrový prut a jdu na Labe pod malou vodní elektrárnu u zdymadla Nymburk. Tok řeky je v těchto místech spíše klidný a proto si vystačím s prutem medium dlouhým 3,3 m. Špičky používám podle váhy krmítka, ale hlavně podle síly proudu, který je na jaře velmi proměnlivý a tak není výjimkou, že špičky několikrát během lovu měním.

Na jaře používám montáž  paternoster s  krmítkem vážícím max. 15 g,  protože v této době stačí menší objem vnadící směsi.

 

Vnadící směs používám na jarní feederování spíše tmavší  a přidávám do ní dále pražené konopné semínko, které zvyšuje lepivost směsi, což lze využít v silných proudech. Do krmení ještě přidávám sypké posilovače, osvědčená příchuť  na jaře je scopex a anýz.

Z namíchané směsi připravím zhruba šest koulí velikostí odpovídající tenisovému míčku, kterými zakrmím lovné místo ještě před složením prutu a navázáním montáže na kmenový vlasec. Musíme si ovšem uvědomit, že proud nám odnese vnadící směs a její složky níže po proudu. Proto nahazuji asi  2-3 metry pod krmné místo.

Druh a velikost nástrahy volím podlé cílové ryby. Lovím-li plotici a cejna, používám červy v počtu 2-3 ks na háček. Na těžší a větší ryby (karas, jelec, kapr) s úspěchem používám kostičky napařeného rohlíku velikosti 5x5x5 mm.

Na jaře berou kapři velmi dobře, což dokazuje následující obrázek.

Dubnový labský šupináč (foto: Petr Jakoubek)

 

Léto a podzim na Labi…

V letních měsících se na Labe chodí převážně na kapry, candáty a sumce. Osobně nepreferuji kaprařinu v moderním pojetí. Ovšem na druhou stranu, když si chce rybář chytit velké nebo dokonce kapitální ryby, musí mít moderní vybavení a hlavně i finanční prostředky na krmení. Rybáři si pak mohou plnit své sny v podobě krásných kaprů.

Labský poklad  (foto: Michal Klacek)

 

V létě velmi rád chodím na labské candáty. Především preferuji lov na feeder. Tento způsob lovu candátů mi příjde jako nejšetrnější k uloveným rybám, neboť je zasek okamžitý a candát nemá rybičku “zažranou“.

Problematiku lovů candátů na feeder jsem popisoval v článku (http://chytej.cz/clanky/779/kouzlo-labskych-tunich-a-slepych-ramen/).

Uvedu zde jen nejdůležitější fakta. Používám stejný feedrový prut jako při lovu bílých ryb. Při lovu candáta používám kvůli silnějšímu proudu tvrdší špičku tj. 2oz (56g). Co se týče montáže, používám kmenový vlasec obvykle průměru 18mm,  jako návazec používám splétanou šňůru o síle 0,12 mm a nosnosti 10kg. Montáž je stejná jako už vyobrazený paternoster, jenom nepoužívám krmítko, ale olůvko a délka návazce je zhruba 40 až 50 cm.

Olůvko používám ploché, aby se nástraha udržela na místě, kde byla nahozena. V závislosti na síle proudu volím olůvko 30-50g. Jako nástrahu volím spíše menší rybičku do 7cm nebo filety z nástražních rybiček. Zásadně používám jednoháček a věřte mi, zásek vždy sedí tak, jak má. Je zbytečné používat dvoj či trojháčky.

V létě candáti berou víceméně celý den, ovšem s blížícím se podzimem se doba braní posouvá k odpoledním až podvečerním a večerním hodinám. Několikrát se mi podařilo chytit na candátí montáž a nástrahu i sumce velkého.

Místo candáta zabral sumec

 

Jelikož je na tomto revíru povolena přívlač až od 1. září, celý podzim se věnuji na Labi převážně přívlači.

Své praktické zkušenosti z přívlačí na řece Labi popisuji v článku (http://chytej.cz/clanky/790/kouzlo-privlace-na-tekoucich-vodach/).

Dobré zarybnění je zárukou mnoha skvělých rybářských zážitků. Neuvěřitelné jsou chvilky, kdy na plovoucí hladinové woblery (poppery) přelstíme velmi opatrné boleny na rozhraní proudu a klidné části řeky. Štiky velmi dobře berou od září až do napadnutí prvního sněhu. Velké množství okounů říčních nám může zpříjemnit nejedno dopoledne při podzimních vycházkách k řece.

Nejúspěšnějšími nástrahami na okouny jsou rotační třpytky velikosti 1 až 2 červené barvy nebo kombinace stříbrné s červenou. Je třeba je vláčet těsně nad dnem. Okouni se zdržují v hejnech a ve větších hloubkách. Jestliže hejno okounů najdeme, není problém jich na jednom místě chytit až 6 kusů.

Okoun říční v záři podzimního slunce

 

S tímto revírem se rozloučíme statistikami úlovků z roku 2009, které jsem získal od rybářského svazu.

 

Druh ryby           ks       Váha (kg)       Váhový průměr (kg)

Kapr obecný          162               730,6                         4,51

Cejn velký              121                82,8                          0,68

Štika obecná           69               147,5                         2,14

Karas obecný          21                 20,1                         0,96

Amur bílý                  2                  15,5                         7,75

 

Labská štika…(foto: Jakub Kemr)

 

Trofejní amur bílý

 

Konec dne na Labi

 

411 065 MRLINA 1

Mrlina je přítokem Labe. Tento revír začíná na soutoku s Labem v Nymburce a táhne se až k silničnímu mostku ve Velkém Vestci. Na celém revíru platí všeobecný zákaz lovu ryb od 16. 3. do 30. 4.

Říční forma kapra obecného žijící v Mrlině

 

Rybaření na Mrlině bylo fascinující, ale i náročné. Jistou výhodu měly ryby díky  průzračné vodě, protože bylo těžké se k nim nepozorovaně přiblížit. Zdejší velcí tloušti mi nedali spát a tak jsem na ně chodil s bičem, jen tak na „práskačku“ (vlasec dlouhý zpravidla 3 délky biče). Na konec vlasce jsem umístil základní mušku na tlouště Red Tag,  která když na hladině začala pracovat tak, jak má nebo jsem jí pomohl malými popotaženími bičem, nebylo dne, kdy by se tloušť nespletl a já se neradoval z pěkného úlovku. Ovšem bylo to podmíněno naprostým klidem a ukrytím na břehu do roští či rákosu - prostě ryby vás opravdu nesmí vidět.

V současné době chodí rybáři na Mrlinu většinou na kapra a štiku. Osobně, většinou v červenci a srpnu, si rád sednu na břeh a pokouším se navázat kontakt s kapry. Podstatou úspěchu je hlavně výběr vhodného místa (hloubka alespoň 70 cm a více) a také přiměřené zakrmení. První dny krmím cca 1 kg vařených těstovin, dvěma plechovkami vařené kukuřice a směsí kukuřičného šrotu a strouhanky. Takto  krmím asi tak 3 dny, aby na lovné místo najely i menší ryby a cejni s kapry. Známkou aktivity na dně jsou malé bublinky stoupající k hladině. Další dny a během vlastního lovu přikrmuji jen v malých dávkách vařenou kukuřicí a ochucenou kukuřicí určenou jako nástraha.

Montáž, kterou používám, je velmi jednoduchá. Jako zátěž vzhledem k velikosti revíru používám ploché olůvko 20-30g. Do montáže obvykle nezařazuji krmítka, neboť velká rána na hladinu není u vody hluboké kolem 1 metru žádoucí.

Letní montáž na kapra s“podvázanou kukuřicí“

 

Za nástrahu používám již zmíněnou ochucenou vařenou kukuřici v počtu jedno, maximálně dvě zrna nastražená na vlasovém přívěsu pod háčkem. V letních měsících se mi u nastražované kukuřice osvědčily především vůně scopex, krab a oliheň.

Braní kaprů je na této „malé vodě“ velmi závislé na počasí, respektive atmosférickém tlaku. Čím je vyšší, tím lépe. Denní doba s největší pravděpodobností záběru je od 5 do 8 hodin ráno nebo potom navečer od 18 do 24 hodin. Ovšem mám i úlovek kapra 63 cm dosažený v pravé poledne a při teplotě vzduchu kolem 30 °C. To je ovšem  za těchto podmínek spíše náhoda.

Kapří záběr nelze zaměnit, je razatní a nekompromisní. Odvíjení vlasce z cívky navijáku za typického zvuku brzdy je ta správná odměna za krmení místa a čekání na „svého“ kapra. V mělké vodě pozorujeme při záběru velký vodní vír a pak už nás čeká zdolávání říčního kapra, který má větší sílu a bojovnost, nežli jeho kolegové ze stojatých vod. Při správném zdolávání a trpělivosti jsme nakonec obdarováni krásným lyscem nebo šupináčem.

Kapr neodolal podvázané kukuřici

 

Závěrem mi dovolte popsat nejvýznamnější dodatky právě k revíru Mrlina.

Lov přívlačí je povolen od 1. 9. Podle celého revíru je zakázáno stanování a rozdělávání ohňů dle zákona o ochraně přírody. Používání rybářských přístřešků je povoleno pouze při výkonu rybářského práva. Míra kapra je stanovena na 40 cm, lína 25 cm, tolstolobika 60 cm, cejna 30 cm, candáta 50 cm a štiky 55 cm. Při výkonu rybářského práva je nutno používat podběrák.

 

411 163 LABE 21A (TŮNĚ A NÁDRŽE)

Tento revír je složen z několika rybníků a nádrží. Zaměřím se jen na ty největší a na ty, kam sám chodím na ryby.

 

Nádrž Písty

Je to typická klidná nížinná voda o rozloze 3,5 ha, která je zarybněna hlavně kaprem, amurem, candátem, štikou, línem a bílou rybou. Ovšem jezdí se sem i na sumce, přičemž některé úlovky přesahovaly 1,5 metru.

Hloubka je proměnlivá od jednoho do tří metrů.

Pístecký rybník

 

Na tuto nádrž byla v minulém roce udělena Krajským úřadem výjimka pro noční lov sumce velkého. To znamená, že v letních měsících červenec a srpen se chytal sumec NONSTOP. Ani v tomto roce tomu nebude jinak.

S trochou štěstí a rybářského umění tu lze na žížalu ulovit krásného lína obecného.

 

 

Remanence

Jedná se o další typický revír v Polabí. Je to stojatá voda o rozloze 2,6 ha, která je zarybněna obdobně jako předešlý revír: kapr, amur , candát, štika, lín, tolstolobik a bílá ryba.

 

Remanence - Nymburk

 

Hloubka je proměnlivá od jednoho do čtyř metrů. Rybáři tento revír navštěvují s cílem ulovit hlavně kapra a amura. Mezi úlovky ale patří i tolstolobik.

Úlovek tolstolobika při závodech konaných na Remanenci (foto: Petr Jakoubek)

 

Nejběžnějším způsobem lovu na těchto revírech je položená a poslední dobou i její jemnější forma - feeder. Účinné nástrahy jsou pařený rohlík, rousnice, červi, vařená brambora…

Závěrem opět určitá pravidla rybolovu:

Na celém revíru je zákaz lovu přívlačí, zavážení a zaplavávání nástrah a návnad. Vnadění je povoleno pouze ze břehů a to maximálně 3 kg/osoba/den. Podle celého revíru je zakázáno stanování a rozdělávání ohňů dle zákona o ochraně přírody. Používání rybářských přístřešků je povoleno pouze v době výkonu rybářského práva.

Míry ostatních druhů ryb jsou stanoveny takto: kapr 40 cm, lín 25 cm, štika 55 cm, candát 50 cm, cejn 30 cm a tolstolobik 60 cm. Zákaz lovu všech druhů ryb od 16. 3. do 30. 4. Při výkonu rybářského práva je nutno používat podběrák.

 

 

411 133 SADSKÁ

Revír tvoří nádrž Sadská s rozlohou 38 ha. Tato nádrž je bývalý těžební prostor po těžbě písku a tudíž je v některých částech revíru i hloubka přesahující 20 metrů. Na leteckém snímku vidíme část revíru. Od letošního roku je v jeho severní části vyhlášena chráněná rybí oblast označená tabulemi. Jedná se ovšem o poměrně malou část celkové plochy.

Letecký snímek jezera v Sadské

 

Velká hloubka svědčí hlavně candátům a okounům, kteří patří mezi vyhledávané dravce tohoto revíru. Ovšem najdou se i místa podstatně mělčí, kde jsou vytvořena tzv. plata, zhruba 3 metry pod vodní hladinou, což je přímo ráj pro kapra. Již několik let se sem jezdí na trofejní kapry.

Je na místě uvést několik bližších podmínek rybolovu stanovených pro tento revír, které platí především pro kapraře. Vnadění je povoleno pouze ze břehů a to maximálně 1 l/osoba/den. Zákaz používání echolotů a jakéhokoliv plavidla.

Krásný kapr z jezera v Sadské

 

Osobně chodím na jezero chytat na přívlač, která je zde povolena podle bližších podmínek rybolovu až od 1. září. Ve velkých hloubkach lze s úspěchem lovit candáta obecného, ale i krásné okouny. Někteří jedinci na tomto revíru dosahují délka přes 45 cm. Jako nástrahy používam hluboko potápivé woblery světlejších barev s velikostí do 7 cm nebo rotační třpytky velikosti 1 až 2.

Okouni se velmi často pohybují v hejnech a není problém na jednom místě ulovit několik kusů. Na jezeře jsou i krásné a velké štiky, ovšem ukrývají se ve spadlých stromech a větvích pod vodní hladinou. O tom jsem se předsvědčil osobně při výletech do jejich životního prostředí s potápěčskou výbavou. Nejednou jsem byl půl metru před štikou, která se ukrývala ve stínu stromu, nehybně se na mě dívala a nenechala se rušit mou přítomností. Letos si chci pořídít pořádný fotoaparát pod vodu, takže snad časem přibude i článek o rybách z jejich podvodního světa.

Břehy pískovny v Sadské jsou celkém přístupné, avšak je potřeba dávat pozor nejen kam šlápneme, ale také aby nás ryby neviděly.

Okouní ráj…

 

Štika neodolala wobbleru…

 

 

Závěrem…

Cílem článku není chlubit se trofejními úlovky či za každou cenu propagovat naše revíry. Jde spíše o malé seznámení. Závěrem chci poprosit Vás sportovní rybáře, mějte respekt mezi sebou, k uloveným rybám se chovejte s úctou a nezanechávejme po sobě odpadky. Věřím, že nás slušných a poctivých rybářů je stále více než bezcitných masařů.

Veškeré informace o naší organizaci a revírech najdete na našich  webových stránkách  www.monymburk.ic.cz, kterých jsem správcem.

Přeji úspěšný rybářský rok 2010. Petrův zdar

 

Ing. David Hrstka - hrstic