Proto jsme se s celým týmem pustili bezprostředně po návratu z Andory do příprav, abychom nic nepodcenili a nezanedbali. Vedle shánění finančních prostředků a materiálního vybavení od celé řady sponzorů jsme se ještě více zaměřili především na takticko-technickou přípravu a přípravu nástrah na třech soustředěních (Hustopeče, Jestřabice a Štěpánov nad Svratkou).

Pokud jde o vlastní lov ryb, je věcí každého závodníka a člena týmu, aby na sobě, podle pokynů trenéra, sám co nejvíce pracoval. Teprve na posledním soustředění na Svratce (bezprostředně před MS) jsme připravili pro 5 závodníků vlastní ostrý závod, podobný tomu, co je čeká v Chorvatsku.

 

Odjezd

Po drobných peripetiích a zmatcích ze strany organizátorů jsme do Chorvatska vyrazili ve středu 26. května. Návrh na výjezd schválila Rada ČRS, která pověřila reprezentací ČR a ČRS reprezentační tým ve stejném složení jako v minulém roce – Michal Tichý, Tomáš Tichý, Josef Foltýn, Tomáš Krejča, Miroslav Zvolánek, Ladislav Král, Václav Nekvapil, František Cafourek, Jiří Škeřík, David Maixner a Stanislav Pernický.

Ještě v pondělí a úterý před odjezdem řešíme s Davidem zajištění některých nástrah, jak se později ukáže velmi důležitých a večer nezbývá než rychle zabalit, protože ráno brzy vyrážíme. Ve stanovený čas se celý reprezentační tým schází u Franty v Ořechově, probíhá bleskové přeložení všech věcí do dvou aut a v 6 hodin ráno se vydáváme na cestu do Kninu, kde nás čeká krásná řeka Krka.

Cesta probíhá bez jakýchkoliv problémů a my po několika přestávkách přijíždíme do místa konání MS něco málo po 17 hodině. Malý hotýlek, ve kterém budeme trávit 5 příštích nocí spolu s výpravami Ruska, Polska, Portugalska, Rumunska, Ukrajiny a Andory, nacházíme bez problémů a během chvilky se akreditujeme a ubytováváme. Hned zjišťujeme, že ubytování je na daleko lepší úrovni než v Andoře a jak později zjistíme, stejné hodnocení platí i pro jídlo a péči, kterou nám personál hotelu věnuje.

Rychle vyložíme věci z aut a naše první kroky vedou k řece. Necelé 3 km nad Kninem je nádherný vodopád, který je součástí Národního parku Krka (obdoba Plitvických jezer) a pod ním se vine řeka stejného jména s křišťálovou, tyrkysově vápenatou vodou, ve které je vše vidět jako v akváriu a která bude předmětem našeho největšího zájmu v příštích 4 dnech.

 

Po návratu od řeky jdeme na večeři a po krátké poradě, při které se rozhodujeme, že nejen v pátek, ale i ve čtvrtek půjdeme místo návštěvy Národního parku trénovat, se připravujeme k odpočinku. Máme za sebou náročnou cestu a tak jsou všichni rádi, že se dostanou brzy do postele.

Spolu s oficiálně schválenou nominací reprezentantů s námi do Chorvatska odjíždí také Honza Gregor, který se do práce a zajišťování materiálního zabezpečení týmu výraznou měrou zapojil již doma a stal se významným pomocníkem i v Kninu. Pobyt si financuje z vlastních prostředků, stejně jako tři členové B – týmu – Pavel Brůžek, Martin Foltýn a David Nekvapil, které v pátek do Chorvatska přiváží Ruda Bayer.

Rovněž tito se zapojili do práce týmu přímo v místě mistrovství a patří jim za to velký dík.

 

Trénink

Ve čtvrtek ráno po snídani vyrážíme k řece přímo v městě Kninu, když povolenky jsme si zakoupili již ve středu. Oželíme výlet do Národního parku Krka, který připravili organizátoři a který bude jistě zajímavý, ale my jsme přijeli za jiným účelem. Chceme si co nejvíce „osahat“ zdejší řeku a zjistit, jaké ryby zde žijí, jak jsou aktivní a „na co nám půjdou“.

Naše zjištění není příliš radostné – v řece je poměrně málo ryb (zejména potočáci a tloušti), je neskutečně čistá a v závodních sektorech má dno před nedávnem srovnané bagry – tedy bez kamenů, kmenů a jakýchkoliv přirozených úkrytů, jen místy je trochu trávy a řas.

Klukům se daří dostat několik ryb, ale není to vůbec žádná sláva. A to nás organizátoři při snídani ubezpečovali, že do vody vysadí 2 tuny pstruhů…

 

Večer nás čekala první porada kapitánů a na ní jsme se dověděli, že do řeky bude vysazeno 100 kg pstruhů obecných před oficiálním tréninkem a vždy po 200 kg pstruhů před sobotním i nedělním závodem s tím, že platná chorvatská legislativa neumožňuje zarybnit řeku větším množstvím ryb.

Na poradě se začaly objevovat další organizační zmatky s losováním, pravidly, startovacím klíčem apod. Nás to ale nijak neovlivnilo a kluci si šli připravovat nástrahy na další den, kdy začínal oficiální trénink.

V pátek ráno jsme byli už v 8 hod. u řeky a začali s prohlídkou závodních a současně tréninkových úseků. K našemu překvapení nebyly jednotlivé úseky v sektorech očíslovány a na řadě z nich chyběl přístup k vodě, případně byl jeden přístup na konci úseku…

Voda mírně klesla, ale stále (zejména na sektorech C a D) byla strašně rychlá. V devět hodin začal oficiální trénink a byl jen o málo lepší než ve čtvrtek. Zajímavé bylo také zjištění, že ryby se chytají na všechny typy nástrah a jen těžko lze určit, která z nich je TOP nástrahou. Nicméně po třech hodinách tréninku jsme měli jakž takž jasno – fungují plandavky hammerky s malou barevnou úpravou, z rotaček velikosti 1 a 2 v přetíženém zlatém provedení, woblery Hornet a Tiny Fry a Berkleyho nymfy a vosí larvy. Důležité je dostat nástrahu ke dnu, co nejblíže k rybám, které jsou mnohdy velmi netečné a bez bezpečných úkrytů zřejmě i vystresované.

Po příjezdu zpět do hotelu jsme po rychlém obědě udělali krátkou poradu týmu, na které státní trenér oznámil složení čtyřčlenného týmu na sobotní i nedělní závod. Bylo rozhodnuto, že tým nastoupí ve složení Michal Tichý, Tomáš Tichý, Jožka Foltýn a David Maixner, náhradníkem zůstává Tomáš Krejča. S těmito jmény jsem šel na odpolední poradu kapitánů, kde se již rozdělovali závodníci do čtyř skupin, pouze určení, která skupina půjde do kterého sektoru, bylo naplánováno na sobotu ráno před odjezdem na úseky.

 

 

Slavnostní zahájení MS

Po poradě kapitánů proběhlo v podvečer slavnostní zahájení v prostorách tvrze nad městem Knin, kde nastoupili všichni členové všech 13 týmů, které se účastnily tohoto Mistrovství světa. Dlouho jsme se nezdrželi ani na doprovodné „zahradní slavnosti“ a raději jsme šli do hotelu na pokoje ladit teorii taktiky, připravit nové a doplnit utrhané nástrahy, zkontrolovat, zda jsou všechny bez protihrotů, namotat nové vlasce a připravit se na sobotní závod.

 

Vlastní závod MS je nově od letošního roku rozdělen do 4 kol po 45 minutách, které jsou děleny desetiminutovými přestávkami. Při těchto přestávkách jsou zaznamenány u stanoviště sektorového rozhodčího, které je umístěno ve středu úseku, výsledky z daného kola a z něj se také ve vylosovaném pořadí ve 30 sekundových intervalech vybíhá do úseků v sektoru.

Jelikož se šampionátu účastnilo třináct států, tak bylo připraveno v každém sektoru 26 úseků dlouhých cca 18 – 20 metrů. Vylosované pořadí vycházení do sektorů bylo poměrně rozhodujícím faktorem pro úspěch v závodě a náš tým v tomto bodě zrovna moc štěstí neměl. Pokud závodník vychází jako poslední, tak jeho šance na zabrání dobrého místa je minimální. Mnohdy pak nezbývá, než bleskově probíhat všechny volné úseky a snažit se ulovit jednotlivé ryby, které jsou zde zpravidla osamocené. Asistenti musí v průběhu závodů bedlivě sledovat úspěchy na těch nejlepších místech a jejich případné uvolnění závodníkům hlásit. Ne každý ze soutěžících totiž dokáže na vhodném místě zachytat, a asistent musí svého závodníka nasměrovat na tyto uvolněné fleky.

 

První závodní den mistrovství

V sobotu ráno se sektory vylosovaly tak, že „vyfasoval" sektor Tomáš Tichý „A“, Jožka Foltýn „B“, David Maixner „C“ a Michal Tichý „D“. Tím bylo rozhodnuto i o asistentech. Opět jsme se rychle přesunuli auty, takže jsme byli na sektorech něco málo po 8. hodině a mohli se pustit do prohlídky tratí za páskou tak, aby nás nikdo nemohl napomenout.

Jednotlivé úseky v sektorech již byly očíslovány, bylo prořezáno více přístupů k vodě a závod mohl začít.

Sobotní závod začal s mírným zpožděním nejprve 25 minutovou prohlídkou jednotlivých úseků v každém sektoru, při které závodníci „četli“ vodu a hledali nejvhodnější místa, kde bylo možno čekat rybu. Prohlídka sektorů nepřinesla žádné výrazné překvapení, protože jsme si závodní úseky prohlíželi jak ve středu, tak i ve čtvrtek a při oficiální tréninku i v pátek. Snad jen ujištění, že ryb je v řece opravdu málo a že bude velmi obtížné je přesvědčit k záběru a zdolat.

Sektory A a B byly situovány na naprosto rovném úseku řeky s minimem úkrytů a také minimem pobřežních porostů na pravém břehu, ze kterého lovili závodníci. Naproti tomu sektor C byl neskutečný „hrčák“, kde se dalo lovit jen na 4 – 5 úsecích. Z mého pohledu se jako nejlepší jevil úsek D, kde sice polovina úseků byla také velmi rychlá, ale střídaly se tu proudy s klidnějšími partiemi vody a celkově byl tento úsek členitější.

Potvrdilo se, že skutečně v řece není mnoho ryb, protože se za 4 kola sobotního závodu v každém sektoru chytilo zhruba 45 – 50 ryb, což je 4 ryby na závodníka. Téměř v každém kole ve všech sektorech bylo 2 až 7 závodníků bez ryby a to je tedy opravdu hodně.

Naši čtyři mušketýři se bili statečně, ale nakonec jsme se po prvním dnu dělili s Italy o 5. – 6. místo, když jednotliví závodníci dopadli takto: Tomáš Tichý – 6., Jožka Foltýn – 8., David Maixner – 3. a Michal Tichý – 5,5.

Večer jsme celý závod důkladně rozebrali, abychom našli tu nejideálnější nástrahu, kterou použijeme v neděli, leč opět jsme tu universální a zaručeně nejlepší nenašli.

Před námi byla na prvním místě Bosna a Hercegovina s 98 body, druzí byli Slováci, třetí Rusové a čtvrtí Poláci, přičemž náš tým dělilo od 1. místa pouhých 6 bodů a na 3. Rusko jsme ztráceli 4,5 bodu. Byl to výsledek, se kterým se dá něco udělat – na tom jsme se shodli všichni.

 

Druhý závodní den mistrovství

Ráno při losování došlo ke změnám. Jožka šel na „D“, Míša Tichý na „A“, Tom na „B“ a jen David zůstává na svém sobotním sektoru „C“. Přestože v sobotu večer spadlo pár kapek, s řekou to nic neprovedlo a v nedělním závodě nás opět postihla prudká vedra (tedy aspoň ve srovnání s počasím u nás). Naši kluci na taktice ve srovnání se sobotou nic výrazného nemění. Někdo začíná rotačkou, jiný woblerkem, a někdo opět nymfou nebo vosí larvou.  Nedělní závod jako by byl věrnou kopií předešlého dne. Chytá se opět málo ryb, ale naši kluci bojují jako lvi, které máme ve státním znaku. Daří se jim střídavě, padá jim hodně ryb, hodně malých ryb nástrahy nedobírá, ale stejné je to i u ostatních týmů.

Nás zajímá hlavně Bosna a Hercegovina, Italové a Poláci. V průběhu jednotlivých nedělních kol se zdá, že první dva jmenované týmy neudrží sobotní tempo a jen Poláci našim závodníkům dobře sekundují. Nakonec dopadnou naši tak, že Míša je 5. ve svém sektoru, Tomáš 7., David 9., a Jožka svůj sektor vyhrává a je 1.

 

Jsme na bedně

Po skončení nedělního závodu zůstávají asistenti na sektorech a čekají na konečné výsledky. Když se všichni sejdeme u aut, tak jsme napnutí jako luk. Jen Láďa si pro sebe mumlá něco o tom, že přece musíme být třetí. Na hotelu to počítáme a vychází nám na prvním místě Slovensko, na druhém Rusko a na třetím náš tým. V tom někdo přichází s informací, že mezinárodní jury projednává přestupky Poláků a Italů a tak trpělivě čekáme na oficiální výsledky.

Když nám potvrdí naše propočty, spadne z nás všech obrovská tíha a jsme nesmírně šťastní.

Vyhlášení výsledků opět probíhá v prostorách historické tvrze nad Kninem. My vystupujeme na stupně vítězů jako první a vůbec nám nevadí, že nás porazili Slováci a Rusové, i když ke druhému místu nám chyběly možná dvě ryby.

 

V jednotlivcích skončil na prvním místě Rus Alexej Šanin, druhý byl Polák Sebastian Mazur a třetí Slovák Juraj Mrázik.

Po oficialitách následovalo určité vnitřní uvolnění. Byla to neskutečná úleva s pocitem, že to máme za sebou. Přijímáme a rozdáváme gratulace a všichni jsme rádi, že patříme k velké přívlačové partě, která se po několika letech vytvořila a že jsme se opět vrátili mezi elitu. Rychle spěcháme do hotelu, abychom se sbalili a stihli závěrečný galavečer, na který se všichni těšíme. Domů pojedeme až ráno, protože si nechceme nechat ujít závěrečné setkání s přáteli z celého světa.

Bylo to skvělé a ukázalo se, že všichni rybáři mají k sobě vždy blízko, což mimo jiné dokumentovaly opět výměny národních dresů, čepic, rozdávání upomínkových dárků, odznaků a nástrah mezi jednotlivými závodníky ze všech zemí.

 

K úspěchu v podobě třetího místa nás znovu dovedl týmový duch, snaha, zodpovědnost, maximální soustředění a úsilí. Zapálení všech členů reprezentačního a chuť opět něco dokázat bylo fantastické. A důležité bylo také to, že přes značné fyzické i psychické vypětí probíhalo vše v naprosto klidné, přátelské a pohodové atmosféře, která byla důležitým předpokladem našeho úspěchu, a já bych rád za to všem členům týmu poděkoval. Tato pohoda nás neopustila ani v pondělí ráno, kdy jsme po snídani naložili auta a vyrazili k domovu. Cesta v průtrži Chorvatskem byla opět náročná, ale vědomí, že jedeme domů s bronzovými medailemi, nás hnalo kupředu.

 

Závěrem bych rád poděkoval Radě Českého rybářského svazu za to, že nám umožnila reprezentovat Českou republiku na této prestižní akci.

Naše účast na MS by však nebyla možná bez celé řady sponzorů, kteří nám pomohli jak finančně, tak i materiálně. Proto bych také rád poděkoval Moravskému rybářskému svazu, firmám Fish Pro (Mivardi) Mohelnice, Norstream, Rybolov Babice, MAVEP František Vévoda Přerov, ARBIS s.r.o. Valašské Meziříčí, VÁHALA a spol. s r. o. Hustopeče nad Bečvou, Hanák Competition České Budějovice, Antonín Kozák Brno, Cafin Sport Ořechov, Pozemní stavitelství Zlín, TURCOMM TRUCK SERVIS Ostrava, TILAK Šumperk, Detekta Brno, Sportovní rybářství Jestřábice, Zico, CA Josef Janča,  Rybářské potřeby Ladislav Král a dalším.

 

Stanislav Pernický, manažer reprezentačního týmu ČR

 

Kompletní výsledková listina družstev i jednotlivců:

 

 

popisek fotky