Jezero Ilova nese název podle blízké vesnice. Vzniklo uměle asi před čtyřiceti lety pro potřeby továrny v Městečku Kutina. Podle místních jezero nebylo nikdy vypuštěno. V roce 2003 místní rybářské sdružení  AMUR klub Kutina začalo praktikovat systém CH+P.

Jezero je velmi bohaté na přírodní potravu. Viděli jsme veliké škeble, na kamenech obrovské množství malinkých šnečků a v bahně je prý hodně patentek a nítěnek. Teplé  podnebí (19. dubna jsem naměřil teplotu vody 20°C) a dostatek potravy mají veliký podíl na vzrůstu a mohutnosti zdejších ryb.

Výprava se uskutečnila v polovině dubna. Překvapilo nás velmi srdečné a přátelské přivítání. Byli jsme první Češi, kteří na jezeru lovili. Hned první den jsme viděli zdolat krásné kapry o váze 19, 21 a 24 kg, což nás velmi navnadilo. Na druhý den v neděli se nám podařilo ulovit několik amurů a kaprů do 15 kg. Největší amur vážil 14 kg při délce 90 cm, což ukazuje na velmi mohutnou stavbu těla.

 

Jako vždy nám ale nakonec přestalo přát počasí a časté změny tlaku a větru se projevily na braní ryb. Do konce týdne se nám nepodařilo nic většího, myslím tím ryby nad patnáct kilogramů, zdolat. Kaprů a amurů okolo deseti kilo bylo poměrně dost, občas se objevil i obrovský cejn.

 

V pátek ráno, po jednom pípnutí hlásiče, se svinger pomalu zvedl a cívka navijáku se začala velmi pomalu otáčet. Po záseku mi bylo jasné, že na druhém konci je ryba, kvůli které jsme tam jeli. Rukou jsem přidržoval civku a užíval si ten nekompromisní tah. Bohužel to trvalo jen chvíli. Tah povolil a ryba se vypnula…

Místní borce velice mrzelo, že jsme nechytli nic většího, když už jsme vážili tak dalekou cestu.

 

Ze strany místních lidí jsme zažili několik překvapení v duchu, jak je ten svět malý. Za zády se nám ozvalo: ,,Odkud jste, chlapci, já jsem pracoval ve Vítkovicích a bydlel jsem v Hrabůvce na Majora Nováka.“

Takto nás šokoval jeden místní kolemjdoucí. Podotýkám, že zmíněná ulice je jen kousíček od mého bydliště.

Jindy zase překvapili dva porybní, kteří mluvili slušně česky. Byli z nedaleké vesnice, kde bydlí chorvatští Češi a jsou potomky lidí, kteří se přestěhovali asi před sto padesáti lety z jižních Čech. Abychom dobře reprezentovali, přivezli jsme sud piva a každý příchozí byl náležitě pohoštěn. Komunikace byla občas složitá, ale nakonec jsme si vyprávěli i vtipy. Před odjezdem nám místní nosili různé dárky a suvenýry a dobré červené domácí víno. Rozloučit se s námi přišel i předseda klubu Amur a osobně mě žádal, přesto, že jsme mu to všichni vymlouvali, abychom k nim přivedli další Čechy a zprávu o nich a jejich rybách někde u nás zveřejnili. Na jezero jezdí jen několik Rakušáků a Slovinců, ale s Čechy je prý daleko větší sranda.

Pobyt na jezeře neměl chybu, jen jedna věc nám tu chvíli vadila. Byl to hluk z nedaleké dálnice. Brzy jsme to ale přestali vnímat a myslím si, že až budou stomy plně olistěny, hluk bude slyšet méně.

Nedaleko Ilovského jezera, které má 27 ha, leží daleko větší jezero Bánovské, které má rozlohu 270 ha. Na tomto jezeru vážil největší ulovený kapr 32 kg. My jsme tam nelovili, protože týden je krátká doba  a  kapři prý tam byli ve tření. Snad příště.

 

Na jezerech je povolen lov 24 h non-stop, tři pruty, háčky bez protihrotu. Na Ilovském je zakázáno  používání  jakýchkoli plavidel. Vnadí se ze břehu raketou a kobrou. Na Bánovském je povolena zavážecí  loďka.

Cena povolenky na 24 h  je do deseti euro, podle aktuálního kurzu. Za nic jiného se neplatí. S autem se dá dojet až na místo. Bude-li mít někdo zájem, osobně mu podám podrobnější informace a přikládám adresu, kde jsou další informace.

 

http://trofejnikaprivchorvatsku.iplace.cz/

Mirin