K tomu, abych napsal pár slov o mé výrobě pelet, mě vedly dva faktory. Jednak se mi shodou náhod dostalo do rukou pár článků o doma vyrobených peletách, které mi připadaly z jednoho pohledu sice pravdivé, ale z druhého neúplné, nebo i mlživé. A tak to bylo i s některými z uvedených receptů.

Buď chci druhému něco dát a poradit a nebo nechci. V tu chvíli raději mlčím. Rybařina je a bude stále jen sport a koníček. Kdo v tom vidí a chce vidět finanční výdělek, patří na jiný břeh v této krásné zálibě.

Druhým faktorem bylo, že si boilie a pelety vyrábím dobrých 15 let a ty, kteří mají více volného času, jistě potěší nejen účinnost této návnady/nástrahy, ale i výše finanční investice.

Tento anglický způsob kaprařiny je hodně let starý. Bohužel, díky totalitnímu režimu se do Čech dostal o hodně let později. Vzhledem k tomu, že mám většinu rodiny v zahraničí, se mi dostalo do rukou několik knih z Anglie, následně hotové boilie, recepty a dál jsem už začal využívat více své představivosti, fantasie a kreativity.

 

 

Abych to konkrétněji vysvětlil, po přečtení několika článků, kde bylo např. zmíněno, že nejlepší vázací složka pšeničný gluten  je hladká mouka, jsem sedl k PC a začal psát.

Protože za pár dnů odjíždím do Španělska na řeku L´Ebre, kde pracuji jako rybářský průvodce (http://misspaja.sblog.cz/2008/12/21/124)  pro Embarcaciones E. Navarro v Riumar u Deltebre (www.pescaebro.com) a připravuji  doma pelety a boilie, udělal jsem i pár fotek, abyste byli v lepším obraze.

Z jara se mi na L´Ebre za celých 6 let nejvíce osvědčila kukuřice a z pelet a boilie čistě masové a rybí báze. V menším poměru ptačí zob, ten se mi ale osvědčil spíš v létě a na podzim. Ze všeho nejméně kaprům chutná báze mléčná a to v průběhu celého roku. Jak je to možné, nevím, ale na mléčnou bázi už na L´Ebre nechytám, protože o ni kapři téměř nejeví zájem. Velmi se mi osvědčil i Frolic (maďarské psí granule), které mají jedinou nevýhodu a to rychlou dobu rozpadu. A tak jsem začal dělat pelety a boilie z těchto granulí a nebo kombinací s rybí moučkou. Ale k tomu až později. Teď si pojďme  říci něco o peletách.

 

PELETY A BOILIE

Peleta se od boilie liší menším obsahem vajec a především tím, že se nevaří ve vodě, ale suší. Dobu rozpadu pelety ovlivníme zvýšením obsahu vázací složky. Za úplně nejlepší vázací složku považuji pšeničný gluten, což je výtažek z pšenice. Od hladké mouky se liší vyšším obsahem lepku. Všichni víme, že aby nám držel kukuřičný šrot pohromadě, musíme ho nastavit třeba strouhankou. Proč? Protože kukuřičný šrot neobsahuje lepek, tím u něho nedocílíme soudržnosti bez přidání např. strouhanky. Další osvědčenou vázací složkou je sojová mouka. Jsou k prodeji také sypká lepidla na výrobu pelet. Osobně je nepoužívám, stejně jako cokoliv, kde cítím obsah chemikálie. Vše čistě přírodní suroviny.

Další možností, jak ovlivníme rozpad pelety, je olej. Pokud chcete, aby vám pelety vytvářely při rozpadu na dně onen známý obláček, použijete čistě sušené pelety. Ty mají za úkol rychleji svou vůní přivábit ryby. Pokud ale ty samé pelety po vysušení zalijete olejem, pelety olej nasáknou, a tím se zabrání jejich rychlému rozpadu ve vodě.

Poslední možností, jak zvýšit dobu rozpadu pelety je, že pelety napaříme nad párou a pak sušíme. Jde o to, že prohřátím pelety vyšší teplotou rychleji a kvalitněji ztuhnou vejce ve směsi. Kdysi jsem pelety stejně jako boilie vařil ve vodě a jakmile kuličky nebo válečky vyplavaly na povrch, vyjmul jsem je a sušil. Bohužel, vařením boilie či pelet ve vodě rapidně snižujeme hladinu aroma a chuti také. A tak vyválené pelety vložím do síta, to poté do hrnce nad páru a zakryji pokličkou. Nad párou je pařím cca 2  až 5 minut. Pak pelety vysypu na ručník u okna, aby vychladly a taky kvůli zápachu v kuchyni. Po vystydnutí pelety přemístím na parapet okna na suchý ručník. Pod parapetem je ústřední topení. Nikdy nepokládám pelety přímo na topení, popraskají! Suším je při pokojové teplotě.

 

Dočetl jsem se, že pelety lze sušit   i v troubě, či mikrovlnné troubě. Osobně a logickou úvahou jsem přesvědčen, že pokud pelety vložím do rozpálené trouby, tak díky většímu obsahu vody v peletách musejí pelety po chvíli sušení popraskat. Pokud teplotu v troubě minimalizujeme, pelety by pravděpodobně popraskat nemusely, ale na povrchu se zatáhnou a budou plavat. Je to totiž běžný způsob výroby plovoucího koláče (předchůdce plovoucího boilie) a zároveň plovoucího boilie jako takového.

 

Jak jsem už psal, odjíždím zpět na řeku L´Ebre, a protože se mnou odjíždí čtyřčlenná parta rybářů, které budu doprovázet na lovu kaprů a sumců, sám připravuji několik kilo pelet a boilie. Recepty vám pochopitelně prozradím, protože v tom nevidím nic, čím bych si pomohl k lepšímu, ať už na duši, nebo finančně.

Jedním typem jsou pelety z psích granulí Frolic. Sypké směsi volím do váhy max. 2 kg, kvůli lepší možnosti propracovat těsto rukama. Žádné stroje nemám, ani nepoužívám. Krom masového mlýnku a mixeru (cutteru), kterým  rozsekám třeba sojový šrot na mouku. V tomto mixeru se mi špatně rozsekávaly granule Frolic, a tak jsem použil masový mlýnek, který skutečně granule rozdrtil na mouku.

 

RECEPTY

Pelety „Frolic“

1 kg drcených granulí Frolic

250 g sojové mouky

250 g pšeničné krupice

400 g šrotu ČOS

6 vajec

2 dcl stolního oleje

vývar z hovězích kostí

1 pytlíku sušeného česneku

 

Rybí pelety „Romeo“

1 kg rybí moučky (tmavé)

200 g pšeničného glutenu a  200 g krupice

200 g sojové mouky

500 g šrotu ČOS

4 vejce

3 dcl stolního oleje

odstátá voda, nebo mléko

sypký posilovač aroma-ryba

 

POSTUP

Postup u obou receptů, je velmi jednoduchý. Granule Frolic v masovém mlýnku nameleme. Do lavoru namícháme 2kg sypké směsi dle receptů. Přidáme vejce, vývar, popřípadě vodu, nebo mléko a olej. Vyhněteme těsto v lavoru či kbelíku, udusáme a zakryjeme víkem nebo igelitem. Těsto nechávám minimálně dvě hodiny odpočinout, aby sypké části směsi dobře absorbovaly vejce, vodu, mléko či vývar.

 

Při práci s těstem si vždy do rukou vetřu olej, těsto se pak na ruce nelepí (stejně tak i u těsta na boilie). Při použití rollbalu postupuji stejně jako při výrobě boilie.

 

 

Většinou ale pelety dělávám ve tvaru válečků (aby se mi nezaměňovaly či nepletly s boilie) pomocí injekčních stříkaček.

Používám stříkačky velikostí 10 a 20ml. Odříznu celý nástavec na jehlu. Postup je jednoduchý. Rukama naberu těsto a vyválím větší kouli. Na tu poté položím prkénko a stlačím do výšky válečků, která se mi zdá přijatelná. Povytáhnu tu část stříkačky, na kterou palcem tlačíme a zajedu seřízlou stranou stříkačky do těsta. Stříkačku nechám opřenou seřízlou částí o stůl a palcem stlačím. Tím vytlačíme co nejvíce vzduchu z těsta a slisujeme ho do tvaru válečku. Pak hotový váleček vytlačím úplně.

 

Pelety máme se směsi udělané a teď dělávám dvě věci. Buď pelety nechám uschnout při pokojové teplotě 4 - 6 dní na ručníku a pak přendám do malé přepravky, nebo je napařím v hrnci nad parou a pak teprve suším.

 

Sušené pelety Frolic mají dobu rozpadu  3 - 4 hodiny  a rybí pelety 2 - 3 hodiny. Napařené pelety mají dobu rozpadu o 2 - 3 hodiny delší. Napařuji ale spíše masové pelety a pelety z rybích mouček.

 

Část pelet, na které budu chytat, odeberu, vložím je do kbelíčku a zaliji stolním olejem. Často pelety promíchávám a nechám je nasávat olej max dva dny, spíše ale do druhého dne. Pak pelety vložím buď do přepravky, nebo suchého kbelíku a nechám je otevřené, aby na povrhu oschly. Chytávám spíše na pelety umístěné na vlasu pod háčkem a tak pelety před napařením propíchnu silnější jehlou.

 

Nebo je možné nastražit je i navlečené v gumičce na D-návazci.

 

Pelety z ptačího zobu dělávám spíše krmné a s maximálním přidáním dvou vajec na 1kg směsi. Někdy i vejce úplně vynechám, pouze do směsi přidávám odstátou vodu. Tyto pelety jsou maximálně do hodiny rozpuštěné. Recept spočívá v namíchání šrotu s vázací složkou, zalijeme odstátou vodou, vyhněteme těsto, vylisujeme válečky a necháme vyschnout při pokojové teplotě. Těsně před zakrmením můžeme pelety nadipovat esencí kukuřice, nebo jen sladidlem (cca 10 - 15 min. před zakrmením). Samozřejmě můžeme použít i jiné esence dle vlastní inspirace.

 

Pelety uskladňuji buď v přepravkách nebo síťovaných sacích se zipsem, aby byly v kontaktu se vzduchem.

 

Dají se také vyschlé zamrazit, stejně tak se dají konzervovat zasypáním solí. Volba je na vás. Zamrazuji nebo solí konzervuji pelety i boilie, kde jsem přidal syrové maso. V akcích v marketu se dají koupit vaničky mletého masa i za 15,- Kč  vzhledem ke končící době zpracování tovaru.

Do směsi přidávám aromatické posilovače stejně jako do boilie ( ryba, oliheň, Robin Red a další). Ale všeho s mírou! Nic se nemá přehánět. Kapři mají rádi jemné vůně a setkal jsem se s boiliem tak navoněnými, že mě za hodinu v obyváku rozbolela hlava. Na toto boilie s aroma brusinky nebyl za celou dobu ani potah. Bylo pro ryby spíše odpudivé než přitažlivé.

 

Při výrobě boilie můžete použít stejných receptů jako na pelety. Jen s tím rozdílem, že nepoužijete do směsi žádnou vodu, mléko nebo vývar, ale o to více vajec. Na 1 kg sypké směsi se v průměru použije 10 - 12 vajec. Je to dle velikosti vajec. Zkuste pro zajímavost několik kuliček boilie povařit a stejný počet kuliček napařit nad parou. Rozdíl poznáte sami.

Další věcí je, že spousta odborných názvů vzniká pouze proto, aby se odlehčilo  rybářovi peněžence a dochází k tomu docela hodně často. Nenechte se zbytečně napálit a zbytečně ze sebe „tahat“ peníze. Naopak nechte promluvit vaši fantazii, v jednoduchosti je elegance a zaručený úspěch. Kapr je sice inteligentní ryba, ale není inteligentnější než člověk! Stačí mít cit pro vodu a nad danou věcí se objektivně zamyslet, rozebrat ji do detailu ze všech směrů.

 

Přeji vám všem nejen mnoho rybářských, ale i osobních úspěchů  a hezkých chvil u vody.

 

Petrův Zdar

 

Roman Sýkora – Fishing Team Romeo