Termín odjezdu jsme stanovili na 18. května 2008. Den před námi na místo dorazili Tomáš a Pavel, aby vyhlédli a zakrmili to správné místo. Já s Karlem a dalšími kolegy, kteří se od nás, k jejich smůle, po příjezdu na místo oddělili, jsme vyrazili v neděli večer na cestu. Cesta proběhla bez problémů a tak jsme zhruba ve tři ráno stanuli na našem přechodném působišti.

 

Hned jsme vzbudili náš předvoj a začali sondovat, co stačili zjistit. Krmné místo už bylo připraveno, a tak jen stačilo ráno zakoupit povolenky a mohli jsme se začít věnovat rybám. Po zavezení všech „dobrůtek“ na krmné místo, jsme si konečně sedli a začali probírat různé taktiky. To jsme ještě netušili, že hledání strategie bude (až do středy) naší jedinou pracovní náplní. Za celých 36 hodin lovu jsme (až na tři výjimky - kapři 60 - 65 cm) neviděli záběr od pořádného kapra, a jak zjistil náš „tiskový mluvčí“ Pavel, tak v celém našem okolí to bylo úplně stejné.

Teprve ve středu po poledni začal foukat silný vítr a potvrdilo se to, o čem jsme doposud jen četli. Pokud na jezeru fouká - tak kapři berou! Během pár minut se rozezněl Tomášův hlásič a po pěkném boji se kapr ukázal u břehu. Všichni jsme zůstali stát s otevřenou pusou. Po vytažení z vody se nám v plné kráse zjevil kapr – albín o délce 88 cm a hmotnosti 11 kg.

 

Po pečlivém změření a zvážení jsme krasavce rychle pustili zpět do vody. Albín ještě ani neodplaval a už tady byl další záběr. Tentokrát pískal Pavlův hlásič. Byl to opět nádherný kapr, tentokrát šupináč dlouhý 94 cm a vážící 12 kg. Pavlův „osobák“ tím byl posunutý o celých 20 cm.

Já s Karlem jsme byli zatím bez záběru, ale to se brzy změnilo. V pátek ráno dvě hodiny po nesmyslném přerušením chytání se opět ozval Karlův hlásič. Zdolávání probíhalo podivně. Zpočátku připomínalo stahování prázdné montáže, ale u břehu už jsme věděli, že tomu tak není. Karel z vody vytáhl krásného šupináče úctyhodných rozměrů: 95 cm a rovných 20 kg! Ryba byla po změření a zvážení (jak jinak) opět vrácena do vody.

Blížil se konec týdne a já jediný zůstal jediný zůstal „bez šupiny“. Čas odjezdu jsme domluvili na páteční půlnoc a s ubývajícím časem jsem začínal propadat mírné skepsi. Bivaky a vybavení už byly naložené v autě a já do poslední chvíle seděl u stojanů s pruty. Dvě hodiny před odjezdem se nade mnou Mušov smiloval a i já měl konečně záběr. Po velice opatrném boji jsem dostal na břeh dalšího ze zdejších krásných šupináčů. Měřil 90 cm a vážil 11 kg. Pak už nám nic nebránilo v klidné cestě domů.

 

 

 

 

Každého z nás hřál v duši nový osobák. Tedy až na Tomáše, který ale zdolal krásného albína. Za týden strávený u vody jsme ve čtyřech rybářích chytili osm kaprů, což sice není moc, ale z toho čtyři ryby byly přes deset kilo a ani jedna neměla pod 60 centimetrů. Všechny ryby byly vráceny vodě. To se prý na Mušově podle místních tradic zase tak často nestává, což je pro tuto krásnou vodu opravdu veliká škoda.

 

Za Carpteam KAPRADO - Josef „Pepi“ Polák