Jako první podmínku úspěšného lovu je potřeba správně zvolit místo lovu. V chladné vodě se zpomaluje nejen metabolismus ryb, ale i všechny jejich ostatní životní projevy a tak s výjimkou ostroretek hledáme ostatní druhy ryb spíše v pomalejších a hlubších partiích řeky. Hloubka záleží na místních podmínkách. Na malé říčce může být hlubší proud tam, kde je 1,5 metru vody, na velké řece to může být v místě, kde jsou tři metry vody i víc. Velmi vhodné jsou v zimním období úseky řek pod přehradními nádržemi, protože voda vytékající z velké hloubky má teplotu 4 °C a poměrně dlouho nezamrzá.

 

 

U nás v Brně je to pod brněnskou (Kníničskou) přehradou na řece Svratce. Tam je hladina bez ledu i v době, kdy jsou ostatní řeky pokryty ledovým příkrovem. Další oblíbenou řekou je Svitava, která ovšem při mrazech kolem – 5 °C zamrzá. Na řece Svitavě v zimě nejčastěji lovím v nadjezí, kde je hloubka kolem dvou metrů a proud je mírně zpomalen. Protože se jen těžko podaří v zimních měsících lokalizovat ryby zrakem, nezbývá než je hledat.

Vybavení pro lov v zimních měsících je jednoduché. Nejlepší je bič, protože u něj ani v největších mrazech nemůže vlasec zamrzat v očkách. Devítimetrový bič mi dovoluje lovit ve vzdálenosti kolem 15 metrů od břehu a to je více než dostačující. S osmimetrovým se dostanu na nějakých 13 metrů. Tam, kde bičem nedosáhnu do zamýšleného  loviště, používám boloňku nebo odhozový prut. Sestavy, které používám, nebudu zdlouhavě popisovat a raději je nakreslím.

 

 

Sestavu označenou A používám pro lov proplaváváním a nebo pro mírné zadržování udice.

Sestavu označenou B používám v případě, že chci splávek zadržet silně nebo zastavit. Torpila nade dnem zajistí, že návazec neztratí kontakt se dnem a mohu tak lovit ostroretky a cejny.

Sestava C je pro lov s odhozovým prutem s lehkým anglickým splávkem, který je vyvážen jen několika lehkými bročky velikosti 6 nebo 8.

Při lovu bičem volím splávek tak velký, aby mi umožnil pohodlné nahození bičem dlouhým 9 metrů. Většinou je to splávek s nosností dva gramy a vyšší. Nebojím se použít i splávek čtyřgramový, pokud například fouká vítr a nahazování s lehčím splávkem by dělalo problémy. Není třeba se nějak přehnaně obávat toho, že větší splávek opatrné ryby odradí. Moje zkušenost je taková, že kvalitně citlivě vyvážený čtyřgramový splávek potopí a udrží pod hladinou i malinký hrouzek.

Jako kmen používám vlasec 0,125 mm. Pro účely zimního lovu svojí pevností zcela vyhovuje. Zátěže používám kombinované, tedy torpilu a bročky pro přesné dovážení. Návazce od 0,10 do 0,07 mm, níž jsem ještě jít nemusel. Návazce spojuji s kmenovým vlascem pomocí smyček.

Háčky používám Colmic N500 velikosti 18 a 20 a nebo B957 také velikosti 18 a 20. Délku návazců mívám od 20 do 30 cm. Při lovu boloňkou používám kmen 0,12 nebo 0,14 mm, splávky od 1,5 do 4 gramů a zátěže, návazce i háčky stejné jako u lovu bičem.

Pokud chci lovit ve vzdálenosti, kam není možné nahodit ani boloňkou, potom použiji odhozový prut. Při lovu odhozovým prutem používám odhozové splávky ze stvolu orobince nazývané anglány s nosností 3 až 5 gramů, které vyžadují dovážení necelý jeden gram, upevněné napevno na téčku. Kmen 0,14 mm, návazce a háčky shodné s předešlými způsoby lovu. Zátěž z bročků velikosti 6 a 8 rozděluji do tří skupin, u návazce nechávám jeden broček číslo 8.

 

 

Kromě prutu samozřejmě budeme potřebovat i další vybavení. Především se přimlouvám za nějaký stojánek nebo opěrku na pruty, abyste své miláčky nemuseli pokládat na zem do bláta či sněhu. Pokud je zamrzlá půda, pak je neocenitelný některý z trojnohých stojánků, které není třeba zapichovat. Dále je třeba mít podběrák, protože tenoučké návazce nedovolují žádné zvedání ryb. Pokud to ale jde, odháčkujte rybu ve vodě bez kontaktu s podběrákem, rukou či břehem. K tomu budete potřebovat dobře fungující obůstek, pokud možno vybavený jehlou, která je neocenitelným pomocníkem při rozmotávání uzlíků a motanic. Zvlášť když vaše prsty budou již vlivem zimy poněkud ztrácet ohebnost a cit. Hodně dobrou službu také udělá ručník na osušení rukou, což je zvláště v zimě víc než potřebné.

Samozřejmě budeme potřebovat nějakou nádobu na návnadu a nástrahu. Nástraha, nejčastěji bílí červi, by se měla uchovávat v teple, tedy nejlépe v kapse, proto by nádobka na červy měla být snadno a pevně uzavíratelná a přiměřeně malá. I pařený rohlík je dobré uchovávat v teple. Rozhodně není špatné mít s sebou připravené náhradní montáže na kostřičkách pro případ, že uvázneme a sestavu utrhneme nebo zničíme jiným způsobem. A neměli bychom zapomenout ani na dobrou baterku, protože v zimě přichází tma velmi brzy.

Rovněž bychom neměli v žádném případě podcenit oblečení a obutí. Protože když nám bude zima, nebudeme mít ani z krásného lovu ten správný požitek. Takže teplé, větru a vlhku odolné oblečení ve více vrstvách, čepice, rukavice (třeba ty s ustřiženými prsty) a kvalitní boty. Nezapomínejte ani na ochranu očí a přibalte brýle proti slunci, protože nízké zimní slunce dokáže lov znepříjemnit nebo úplně znemožnit, protože prostě splávek neuvidíte a ne vždy je možné změnit postavení tak, aby bylo slunce v zádech. Již jen jako zpříjemnění doporučuji termosku s čajem či kávou a lehkou svačinku, která vám dodá energii potřebnou pro výrobu tepla.

O nástrahách jsem se již zmínil, takže ještě jednou a stručně. Nejčastěji lovím na bílé červy, ať už skutečně bílé nebo barvené. Méně často na pařený rohlík nebo veku. Přesto je pečivo někdy účinnější nástraha než červi. V případě lovu tloušťů je možné použít i speciální nástrahy určené výhradně k jejich lovu, tedy drůbeží střívka, kousky jater nebo masovou směs.

 

 

Pokud je teplota nad nulou, není třeba o nástrahu nějak zvlášť pečovat, ale pokud mrzne, je dobré jak červy tak pařené pečivo uschovat ve vnitřní kapse bundy. Návnada – v zimních měsících velmi důležitá záležitost. Rozhodne často o tom, zda si krásně zachytáte, nebo ulovíte jen pár náhodných ryb. V zimním období používejte krmení tmavé barvy. Je celkem jedno, zda použijete nějakou komerční směs nebo si  namícháte vlastní návnadu, důležité je, aby byla tmavá a aby v ní byla hlína. Hlíny klidně může být až polovina celkového množství. Je důležitá z několika důvodů. Za prvé zabarví i světlou směs šrotů na tmavě hnědou barvu. Za druhé zatíží směs a ta klesá rychle ke dnu. Za třetí nezasytí ryby hledající potravu, ale udržuje je na místě, protože hledají drobné kousky krmení vyplavované ze směsi.

Již několik let používám v zimním období směs od firmy Lorpio, která se jmenuje "Plotice – tmavá". Do ní přidám stejné množství hlíny, zamíchám a navlhčím. To dělám většinou ještě doma. Po příjezdu k vodě pouze zkontroluji vlhkost směsi a pokud je to potřeba, dovlhčím. Směs musí být tak vlhká, aby bylo možné jednou rukou zmáčknout kuličku, který se nerozbije o hladinu, ale klesne na dno a tam se rozpadne. Zpočátku, než získáte praxi, doporučuji přidávat vodu hodně pomalu a trpělivě zkoušet, protože jakmile směs přemokříte, nebude ve vodě dobře pracovat a není nijak snadné převlhčení napravit, pokud s sebou nebudete mít sáček suchého krmení navíc.

 

 

Jakmile mám krmení navhlčené, přidám do něj trochu červů a udělám koule pro základní zakrmení. Dělám jich většinou pět až sedm. Tyto koule poté vhodím do místa, kde chci lovit. Doporučuji nahodit sestavu a ke splávku naházet koule. Pokud vám splávek unáší proud, vhoďte všechny koule na jedno místo, tedy tam, kam jste vhodili první kouli. Snažte se zapamatovat si místo, kde jste navnadili, pomocí orientačních bodů na protějším břehu, protože pokud budete po břehu při lovu popocházet, lehce se může stát, že budete dokrmovat na jiném místě. Pokud lovíte ve větší vzdálenosti od břehu (boloňka a odhoz) je důležité si vyznačit na vlasci vzdálenost, ve které lovíte. Je to důležité zejména proto, abyste lovili stále v místě, kde máte navnaděno a ne o dva metry dál nebo blíž.

V zimě úplně stačí nahodit sestavu za místo lovu, vlasec upevnit pod klip na cívce a zapamatovat si, kolikrát je potřeba otočit kličkou navijáku, abyste stáhli sestavu na zakrmení místo. Nyní je čas na změření hloubky v místě lovu. Na začátku lovu změřím hloubku a nastavím udici tak, aby byla přehloubená o asi 10 centimetrů. S touto hloubkou potom v průběhu lovu dále pracuji, pokud je to potřeba.

Jakmile máme změřeno a nastaveno, dostáváme se konečně k tomu, kvůli čemu jsme vlastně přišli, tedy k lovu. Popisovat lov na plavanou nemá asi valný smysl, ale zmíním se o různých způsobech vedení sestavy, protože to je často velmi důležité. Je velmi důležité si uvědomit, jak při různých způsobech vedení sestava vodou plave a jak se chová. Pokusil jsem se to nakreslit na následujícím obrázku.

 

 

Máme v podstatě několik možností, jak budeme sestavu vodou vodit.

Nejčastější je proplavávání (A) prolovovaného úseku bez vedení. Sestavu nahodíme nad zakrmené místo a necháme ji proplavat několik metrů. Nijak ji během plavání neovlivňujeme. Sestava plave vodou tak, že první plave splávek a za sebou vleče zátěže, návazec a háček s nástrahou.

Druhým způsobem je mírné zadržování (B). Sestavu opět nahodíme nad zakrmené místo, necháme ji vyklesat a poté pomocí prutu začneme chod splávku mírně brzdit. Tím dosáhneme toho, že působením proudu návazec s háčkem a nástrahou „předběhne“ splávek a nástraha se pohybuje těsně nade dnem.

Třetím způsobem je silné zadržování (C). Splávek brzdíme pomocí prutu hodně a proud způsobí, že se návazec s háčkem i nástrahou zvedá výš do sloupce. Tímto způsobem lovíme nejčastěji plotice a cejnky.

Čtvrtým způsobem je úplné zastavení sestavy (D) na místě. To lze provést, pouze když máme sestavu dostatečně těžkou, aby i při zastavení a působení proudu na vlasec zůstala nástraha v kontaktu se dnem. Tímto způsobem lovíme hlavně cejny velké.

Musíme si uvědomit, že jakékoliv zadržování sestavy způsobí, že se sestava bude přibližovat ke břehu (proud ji bude snášet) a bude opouštět zakrmené místo. Musíme s tím tedy počítat. Ideální je lovit pomocí dlouhého biče tak, aby splávek splavával právě pod jeho špičkou, tím se nám  podaří snášení proudem ke břehu eliminovat. U boloňky, která má šest až sedm metrů to je možné také.

U odhozového prutu nelze žádné vedení sestavy použít, protože anglický splávek se při jakémkoliv pokusu o vedení ihned potopí.  Co dělat, když se nedostaví během patnácti minut kýžený záběr? Změnit hloubku o přesně daný kousek vlasce. Já měním hloubku vždy o délku anténky splávku. Například zmenším hloubku o délku anténky splávku. Třikrát až pětkrát nechám proplavat a pokud není záběr, znovu zmenším hloubku. A zase to několikrát zkusím proplavat. Není záběr, zase zmenším hloubku. Když se dostanu asi 10 cm nade dno a nemám stále záběry, vrátím sestavu na výchozí hloubku na začátku lovu a zkusím o anténku přidat. A nechám několikrát proplavat. A zase přidám. Pokud se stane, že sestava začne váznout na dně a splávek se potápí, je nutné zkusit posunout zátěž splávku výš ke splávku, aby tolik neovlivňovala chod části sestavy pod ní. Pokud dostaneme záběr, máme správnou hloubku. Pokud jsou záběry jemné a nesekáme je, nebo nám ryby padají, doporučuji změnit návazce za jemnější a zvolit menší háček nebo zmenšit nástrahu. Po výměně návazce by mělo být již vše v pořádku.

 

 

Jakmile chytíme první rybu, je potřeba přivnadit, uděláme tedy jednou rukou kuličku (závodníci jim říkají jednoručka, protože ji musí vyrobit pouze jednou rukou) a tu vhodíme do místa, kde jsme vnadili. A chytáme dál. Pokud chytáme pravidelně, pravidelně dokrmujeme malými kuličkami. Jestliže  chytáme jednotlivé ryby, zkoušíme doladit hloubku a nezapomínáme přikrmovat. Velmi častou chybou začátečníků je, že chytí první rybu a tak je to vtáhne do lovu, že přestanou dokrmovat. Většinou to pak je během čvtrt hodiny vidět na tom, že záběrů ubývá a ubývá, až přestanou úplně. A je znova potřeba silně zakrmit, aby se ryby vrátily.

Základním pravidlem při lovu na plavanou je, že pokud nemáme záběry, je třeba něco změnit. Hloubku, rozmístění zátěže, návazce, háček, nástrahu. U nástrahy je potřeba vyzkoušet vhodnou velikost. Někdy ryby nechtějí malé nástrahy a i v zimě a chladné vodě vyžadují 4 červy na háčku, jindy vyžadují pouze jednoho.

Prostě pro úspěšný lov na plavanou je třeba zkoušet a zkoušet a zkoušet. V zimě to platí dvojnásob. Pokud se vám ale podaří najít optimální variantu, možná budete i překvapeni, jak si třeba i uprostřed zimy můžete skvěle zachytat.

 

text a foto: hraji

ilustrace: Osprey