NÁSTRAHY

K nejúčinnějším nástrahám na sumce patří bezesporu rippery (kopyta) a twistery, které se vyznačují maximálně intenzivním pohybem. Čím je totiž vibrace ocásku agresivnější, tím vyšší je i naděje na záběr od sumce. V podstatě stejným pravidlem se řídím i při výběru sumčích woblerů – i tyto nástrahy musí mít silně provokativní chod. Za bílého dne chytám na hlubokopotápivé „baňaté“ typy, potmě naopak lovím na woblery štíhlé a hladinové.

 

PRUT

Používám poměrně tvrdý jednodílný prut Fenwick HMG 6 ' 6“(tj. 198 cm). Má rychlou akci a celkem spolehlivě se s ním nahazují i vodí woblery až do váhy 35 g . Nemusím ale jistě připomínat, že rybolov s těžkými nástrahami je po určité době značně namáhavý. Práci za tvrdší prut musí při náhozech „oddřít“ rybářova ruka.

Nevýhody: Kratší délka prutu a nízké posazení rybáře v boatu neumožňuje extra daleké náhozy ani s těžší nástrahou.

Výhody: Kratším a tuhým prutem dokážeme lépe vést nástrahu a dobře se s ním manipuluje.

 

NAVIJÁK

Naviják na sumce musí být především spolehlivý. Měl by mít kvalitní přední brzdu, protože ta nejlépe snáší dlouhé zdolávání větší ryby. Značnou výhodou je, když je naviják menší a lehký. Pro snadnější klouzání vlasce z cívky je vhodnější použít naviják s větším průměrem cívky. Cívka by měla pojmout minimálně 100 - 150 m vlasce průměru okolo 0,30 mm.

 

VLASEC nebo PLETENKA?

Monofilní vlasec pro lov sumců by měl být  maximálně o průměru 0,28 – 0,33 mm. Silnější vlasec pak už ani nejde z boatu utrhnout. Pletené šňůrky mají velkou přednost ve vysoké nosnosti a v nulové průtažnosti, ale na boatu je jejich zdánlivá přednost dvojsečná. V okamžiku, kdy nástrahu  pověsíte do vázky, nastane velký problém v jejím utržení. Stejně tak při tvrdém krátkém prutu a neprůtažné šňůře dost sumců v průběhu zdolávání unikne – buď se od nástrahy prostě „odrazí“ nebo zdeformují háčky.

 

Nejnadějnější místa se nachází v okolí různých závad - ponořených stromů, zatopených zbytků stavení a podél původních koryt toků. Když taková místa na revíru nejsou, je pravděpodobné, že se se sumci střetneme alespoň u ostřejších zlomů dna.

 

Útok na nástrahu většinou přijde v okamžiku, kdy to nejméně očekáváme. Někdy si sumec pro kořist přijede až nad hladinu. Jednou ráno jsem byl svědkem útoku, kdy zaměřená rybka zmateně kličkovala vodou a vousatý dravec po ní chňapal s hlavou vystrčenou z vody. Na lov se tedy musíme koncentrovat do poslední chvíle! Dokud je nástraha ve vodě, šance na záběr stále žije.

 

Místo, kde se před chvílí rozprchly rybky, je vždy velmi nadějné, protože dravec operuje nedaleko. Nához do smrtonosné zóny a wobler se pomalu sune vodou k boatu. Nedopluje! Prudký útok jeho návrat neumožní! Odpor brzdy zvedne zaseklou rybu až k hladině. Pleskne ocasem hladinu a fíííí…

 

Sumec! Místo aby prchal ode mě, zamíří nehluboko pod hladinou přímo k boatu. V poslední chvíli se potopí a propluje pode mnou. Dokonce ucítím, jak se mi jeho mramorované otře o nohu.

 

Není to sice žádný obr, ale mám s ním plné ruce práce. Když se po chvíli opět zjeví pod hladinou, zjišťuji, že má wobler mimo tlamu. Volné hroty trojháčků představují problém při vylovení a zvýšené nebezpečí pro boat.

 

Boj je krátký. Sumec se několikrát převalí na hladině. Jeho prsní ploutvička mi mává na pozdrav. Několikrát obkrouží celý boat, jakoby si mě chtěl prohlédnout ze všech stran a hledal moji slabinu. Ať se snažím sebevíc, nejsem schopen rybu přitáhnout blíž než na délku prutu. Sumec si udržuje stále stejný odstup a osobní seznámení se mnou odmítá.

 

Klidná ryba ale klame tělem. Bez varování provede nečekaný výpad! Mizí v hlubině a v setině sekundy mi pod hladinu stáhne i špičku prutu. Uff! Jen díky povolené brzdě jsem nepřišel o prut či nástrahu. Je to však poslední záchvěv odporu. Snadno navádím unaveného sumce k boatu a pevně ho uchopím. Couvám ke břehu, kde rybu zbavím nástrahy a pouštím. Vzápětí vyplouvám na další lov.

 

Pod převislými travami nad vodou vidím hejna ouklejí sbírající hmyz z hladiny. Čas od času do nich „řízne“ bolen. Potichu se k místu přiblížím. První nához a hned záběr! Okamžitě poznám s kým mám tu čest. Dnes jsou sumci zkrátka při chuti!

 

Malá ryba – malý boj! Wobler se přesto ztrácí v prostorné tlamě. U sumců většinou používám vylovovací hmat za spodní čelist. Platí to ale jen tehdy, když nehrozí případné zranění prstů o trojháčky nástrahy.

 

Ve velké vzdálenosti od břehu narážím ploutvemi na mělčinu se zbytky starých kmenů. Na jedné straně se dno prudce svažuje. Na hraně zlomu wobler buší do překážek. Chvílemi vázne, ale opět se uvolňuje a pokračuje v plavbě.  Další vázka? Ne, je to ryba! Brzda zabzučí a neznámý útočník táhne boat v závěsu. Brzdím ploutvemi i brzdou navijáku, ale není mi to nic platné. Teprve po dvacetimetrové projížďce se mě „tajemný vodní oř“ zbaví. Zůstane po něm jen sliznatá stopa na vlasci v délce jednoho a půl metru!

 

Chvěji se vzrušením. Taková síla! Vyměňuji poškozenou nástrahu za jinou. Několika dalšími náhozy pohledávám slibné místo. Slunce už je vysoko a snižuje mé naděje na úlovek. Přesto si ještě vyprosím jeden záběr. Opět je to sumík.

 

Díky háčku zaseklému v okraji tlamy to vypadá, jakoby se na mě ryba usmívala. Volné hroty trojháčku mi dělají vrásky. Představují maximální riziko při vylovování, které může rybáře na boatu potkat.

 

Sumec sice není velký, ale co mu chybí v délce, nahrazuje v mrštnosti. Lítá vodou jako živá rtuť. Zdá se, že jsem našel nějakou sumčí školku. Místo se snažím zapamatovat. Většinou platí, že když je někde menší sumec, bude jich tu víc a hlavně budou tu i příště. Sumci do metru jsou společenští tvorové a rádi se drží pohromadě.

 

Malé sumce beru za týl, větší za spodní čelist. Sevření musí být razantní a pevné. V žádném případě však nesmí ublížit rybě, kterou chceme pustit na svobodu.

 

 

Existují velcí sumci, které přinesou životní trofej. Ale i menší dravci přinášejí skvělý zážitek a radost. Při rybaření z boatu je radost z úlovku mnohonásobná…

 

 

 

Foto a text: Milan + Tom Rozsypalovi