Jedinou obranou před zmíněnými povětrnostními vlivy je kvalitní oblečení. Platí známá zásada, že „ neexistuje špatné počasí, ale jen špatně oblečený člověk“. Něco na tom bude, protože skupinky dobře oblečených lidí se dokázaly procházet i na povrchu Měsíce, případně vystoupit do otevřeného kosmu. Na to, abyste vyrazili v zimě na ryby ovšem nemusíte mít skafandr. Starší trendy v oblékání ovšem neměly k tomuto speciálnímu obleku daleko. Zpravidla se vše řešilo tak, že s rostoucí nepřízní počasí na sebe jedinec toužící po pobytu v přírodě navlékal jednu vrstvu oblečení za druhou až nakonec připomínal pumpu, kterou kdysi snaživí venkované, odkázaní výhradně na tento zdroj vody, na zimu obalovali nesčetnými vrstvami starých hadrů.

Otázkou je, jak dalece byla tato oblékací strategie účinná. Nabalený jedinec byl zpravidla nepohyblivý, časem se zpotil, spodní vrstvy oblečení přestaly izolovat a do těla se zakousla zima. Pokud se zvenčí přidal déšť a vítr, bylo neštěstí dokonáno a nezbylo než se dát na ústup.V současnosti žijeme v době moderních materiálů s úžasnými vlastnostmi a tak samozřejmě byly vyvinuty i moderní textilie umožňující pobyt v přírodě prakticky v jakémkoli počasí. Rychle se rozšířily zejména ve sportovních odvětvích, jejich výhody rychle pochopily i armády a postupně se staly také součástí běžného oblečení.

V současnosti vládne velmi zajímavá situace. Mnozí lidé o těchto materiálech vědí a běžně nosí oblečení z nich vyrobené, část populace cosi matně tuší a zbytek je velmi překvapen, když se začne mluvit o jakýchsi membránách, funkčním prádle, principu tří vrstev a podobně. Pro osoby znalé věci nepřinese tento článek nic nového. Je zaměřen na ty, kdo touží po aktivním pobytu v přírodě a zatím ho popsané vymoženosti moderní doby nějak míjely.

 

Poněkud marný a spíše recesistický pokus o hlavatku. Ale dík dobrému oblečení jsem měl recesistickou náladu i na konci celodenní vycházky.


 

Vývoj lidského druhu proběhl před statisíci let v Africe. V teplém prostředí tohoto kontinentu ztratili naši předkové srst, která chrání těla většiny savců před nepřízní počasí a tak jejich šíření do chladných oblastí světa umožnil až objev ohně a oblečení. Zejména oblečení mělo celou řadu výhod – je přenosné, nespotřebovává energii, dá se libovolně měnit a dokonce i může atraktivně vypadat. Z pohledu našeho těla je oblečení vrstvou, která zpomaluje únik tělesného tepla a chrání nás před vnějšími vlivy – zejména vodou a větrem. Vlhkost a vítr totiž tepelnou výměnu drasticky urychlují, takže ve větrném a deštivém počasí ztrácí naše tělo podstatně víc tepla než v „pouhé“ nízké teplotě. Na první pohled by proto bylo ideální zabalit tělo do silné izolační vrstvy a navrch ho překrýt nějakým neprofouknutelným voděodolným materiálem typu pláštěnky. Tenhle systém má ale jednu slabinu. Naše tělo soustavně produkuje pot, který se z jeho povrchu za normálních podmínek odpařuje. Je-li tělo oblečené, prochází pot oblečením, zčásti v něm kapalní a zčásti prochází oděvem ven. S námahou množství potu vzrůstá a všechny popsané jevy můžeme snadno pozorovat. Zájemci, kteří nevědí, o čem mluvím, si mohou vzít přes bavlněné triko silnou bundu a jít si ven zaběhat. Pokud k pokusu přistoupíte zodpovědně, bude triko po čase propocené, že by se dalo ždímat a svlečete-li bundu, budou z vás stoupat oblaka páry. Tento pokus navíc skvěle demonstruje i meze klasického oblečení – jakmile se zpotíte, přestává fungovat. Pokud by navíc byla poslední vrstva oblečení totálně neprodyšná, utopí se nakonec vaše tělo ve vlastním potu a následně prochladne. Pot se z těla uvolňuje soustavně, i když je tělo v klidu a jeho množství dosahuje i několika litrů denně - všimněte si, že mezi množstvím vypitých tekutin a kapaliny vyloučené během návštěv toalety panuje zřetelná nerovnováha. Pokud budete bádat nad tím, kam se poděla zbylá voda, už nemusíte. Z větší části se vylučuje právě v podobě potu.

 

Ideální oblečení by proto mělo odvádět pot od těla, izolovat proti chladu a nepustit na kůži vodu a vítr. Chtít tohle všechno od jediného materiálu by bylo moc. Proto je dnes nejběžnější oblečení založené na principu tří vrstev.

 

Transportní vrstva

Tato vrstva je nejblíže k tělu. Jejím hlavním úkolem je odvádět pot. Proto se vyrábí z vláken, která pot neabsorbují, ale transportují ho dál do dalších vrstev oděvu. Tím, že se pot nehromadí v blízkosti povrchu těla, vzniká u jeho povrchu speciální a poměrně stabilní mikroklima, které je základem toho, že se budeme cítit dobře. Tělo neztrácí tolik tepla, ale zároveň v případě intenzivní tělesné aktivity nedochází k přehřívání. Aby plnila správně svou funkci, musí transportní vrstva přiléhat k tělu. Proto se při prostém pohledu jeví tento druh oblečení jako trika, spodky nebo i ponožky z přiléhavé a poměrně řídké tkaniny. Někteří výrobci už do této vrstvy přidávají ve vybraných sériích takovéhoto oblečení i materiály plnící izolační funkci. Takové prádlo už i slušně hřeje. Dále se někdy přidávají speciální vlákna obsahující keramické částice, stříbrné ionty nebo jiné příměsi. Úkolem těchto vláken je pohlcovat pach potu. Obvykle jsou přítomna pouze v některých řadách oblečení od renomovaných výrobců, protože se nejedná  o technologii dostupnou úplně každému. Podle vyjádření uživatelů je účinek tohoto „antipachového filtru“ rozhodně znát, ovšem cena výrobku je díky tomuto vylepšení o něco vyšší.

Transportní vrstva oděvu se obvykle v katalozích označuje jako funkční prádlo nebo termoprádlo (zejména v případě, že plní i zateplovací funkci). Funkční prádlo se vyplatí používat i v běžném životě. Pak samozřejmě není nutné dodržovat kompletní vrstvení používané do nepohody a drsných podmínek. Při sportu v uzavřených prostorách nebo v létě může být oblečeno i jako vrstva jediná. Z renomovaných výrobců lze jmenovat značky Craft, Icebreaker, Sensor, Devold, Moira, Klimatex a další.

 

Izolační vrstva

Jak už název napovídá, tato vrstva má  za úkol tepelně izolovat naše tělo. Je tu ale ještě jeden požadavek – materiál se nesmí stát houbou, která nasákne pot předaný spodní vrstvou oblečení. Naopak, velmi důležitá je schopnost předávat pot dál, aby izolační schopnost zůstala zachována. Jako materiál se proto používají různá umělá nenasákavá vlákna s dobrými izolačními vlastnostmi – ideální jsou textilie známé jako fleece („flís“). Většinou proto tvoří tuto vrstvu různé fleecové mikiny a roláky, v případě extrémního chladu použité ve více exemplářích. Je to účinnější než jedna silná vrstva, protože vzduch mezi jednotlivými částmi oděvu je výborný izolant a přenosu páry nijak nebrání. I fleecové látky se vyskytují v různé kvalitě a tak je logické, že u nejlevnějších výrobků budou užitné vlastnosti horší než u špičkového zboží, jehož cena je ale někde jinde.

 

Ochranná vrstva

Poslední vrstva oblečení už je vystavena venkovním podmínkám a jejím úkolem je nepustit k našemu tělu vodu a vítr. Zároveň ale musí být prodyšná a propouštět odpařující se pot stejně jako předchozí vrstvy. Tyto zdánlivě rozporuplné požadavky dokázaly splnit až moderní membrány obsahující mikroskopické otvory, jimiž sice nedokáže projít sebemenší vodní kapka, ale jednotlivé molekuly vody tvořící vodní páru procházejí bez potíží. Membrána netvoří přímo povrch oděvu, ale buď je nalaminována na horní tkaninu zespodu nebo je látka s membránou vložena mezi horní tkaninu a podšívku. Při normálním pohledu ji tedy nevidíme. Samotná horní tkanina může být ještě chráněna impregnací, která snižuje množství vody nasáklé do látky. Kvalitní membrána ale zastaví další pronikání vody bez ohledu na účinnost impregnace.

 

Třívrstvý komplet nesoucí viditelné známky praktického nasazení v terénu

 

U membrány jsou obvykle udávány dva parametry – odolnost vůči pronikání vody udávaná v milimetrech vodního sloupce, který dokáže protlačit kapalnou vodu skrz a potom prodyšnost udávaná v gramech vody, kterou je membrána schopná na čtverečním metru plochy propustit za 24 hodin.

Tady je dobré uvést, že pro dlouhodobý pobyt v nepříznivých povětrnostních podmínkách je třeba, aby  membrána ustála vodní sloupec minimálně 15 000, ale raději 20 000 mm a v opačném směru propustila alespoň 8 000 g vody/m2 za 24 h. Špičkové oblečení do extrémních podmínek zvládne i mnohem víc.

Čím delší a náročnější výprava, tím méně se vyplatí šetřit na kvalitě oblečení a dělat nějaké kompromisy. Speciálně to platí např. pro rybářské pobyty v Norsku, kde jsou vítr a vodní tříšť všudypřítomné, výpravy na lososové řeky a jiné náročnější rybářské akce.

 

 

Méně odolná membrána by v takovém případě časem začala protékat a hlavně – nejsnáz by jí voda prošla v místech, kde by si rybář sedl do louže vody na lavičce, přitiskl se k mokrému bortu lodi a podobně. Vůbec není nutné kupovat oblečení speciálně pro rybáře, řada uživatelů tvrdí, že je spokojenější s výrobky určenými pro extrémní turistiku a horolezectví. Kromě kvality použité membrány rozhoduje o nepromokavosti výrobku i celková úroveň zpracování – důležité jsou např. podlepené švy, stažitelné manžety rukávů, tvar kapes apod.

Membrán je dnes celá řada, mají své obchodní názvy a liší se jak cenou tak kvalitou. Asi nejznámější a první masově používanou je Gore Tex, který svými vlastnostmi dodnes patří mezi kvalitní výrobky a najdeme ho v oděvech a botách mnoha výrobců. Existují i kombinované materiály, kde se spojují dvě vrstvy v jednu. Obvykle jde o kombinaci látky podložené membránou s běžnými parametry (kolem 5 000 mm vodního sloupce) a fleecu zabezpečujícího tepelnou izolaci. Takto koncipovány jsou například lehčí bundy do spíše podzimního počasí. Z materiálů používaných pro tyto účely je hodně známý např. Soft Shell.

 

Vodní tříšť zastaví většina membránových bund naprosto bez problémů


 

Celý komplet všech tří vrstev není nutné používat za každých okolností, ale jen tehdy, vyžadují-li to podmínky. Navíc je důležité mít ve stejném duchu oblečené celé tělo. Obléci si nejdražší goretexovou bundu a k tomu obyčejné tepláky a nevyhovující obuv, je nesmysl. Pokud se ovšem hodláte kvalitně vybavit v duchu moderních trendů a pořídit kompletní oblečení od termoprádla až po nějakou tu membránovou vrstvu na povrchu, může vás odradit značná cena takového kompletu.

Je otázkou, nakolik se vyplatí do oblečení na ryby investovat částku, která se bez potíží bude pohybovat mezi 10 000 – 20 000 Kč. Pokud by ale nekvalitní oblečení mělo například zmařit dobrý pocit ze zahraničního zájezdu, rozhodně i taková částka stojí za zvážení. Navíc se jedná o oděvy, které v žádném případě „neurazí“ a můžete je nosit i kdekoli jinde.

 

Trocha únavy po náročném dnu plném natáčení, ale jinak pohoda - i díky kvalitnímu oblečení

 

Nedisponujete-li dostatečným obnosem a rádi byste alespoň nahlédli do světa moderních trendů outdoorového oblékání, nemusíte kupovat všechno najednou. Pro lidi aktivně se pohybující v přírodě je dobré vyjít od vhodného funkčního prádla včetně ponožek. I to výrazně zvýší váš tepelný komfort a vaši peněženku takový nákup rozhodně nezruinuje. Dalo by se říct, že je to dobrý základ, který se dá doplnit i běžným oblečením. Rozhodně by se nemělo zapomínat na kvalitní boty a čepici, protože od nohou postávajících na mokré zemi prochládá tělo velmi rychle a hlavou uniká značná část našeho tělesného tepla. I boty se běžně dělají v provedení s vloženou membránou, princip tří vrstev v nich je víceméně dodržen už výrobcem (dobré je ho umocnit ponožkami na bázi termoprádla) a vyplatí se do nich investovat. Asi nejlepší jsou kožené boty s Gore Texovou membránou. Vydrží roky, nechají se nosit za nejrůznějších podmínek a jakkoli se zdají být drahé, nakonec si po spočítání toho, co všechno v nich odchodíte, uvědomíte, že jste jejich nákupem možná i ušetřili. I pro spořivé je to tedy výhodná a snadno ospravedlnitelná investice.

 

Značkové membránové boty Meindl užívá jejich spokojený majitel David Havlíček už desátou sezónu a ať počítám, jak chci, mám pocit, že na tom ještě vydělal...

 

Fleecové oblečení je další stupeň. Nechá se nosit jako kterékoli jiné, ale dokud je teplo, neprší a nefouká, dá se bez problémů nahradit i jinými materiály. Své kvality úplně osvědčí až jako součást trojvrstvého systému.

Membránové bundy a kalhoty tvořící při nákupu jasně nejvyšší položku, je třeba vybírat s ohledem na počasí, v němž se ještě budeme ochotni pohybovat a množství času, které budeme chtít venku strávit. S kvalitou těchto výrobků cena rychle roste a každý si musí oprávněnost takového nákupu zvážit. Pro celodenní vycházky v čase zimních plískanic se ale jedná o vynikající volbu. Pokud se z podobné výpravy několikrát vrátíte zpocení a promrzlí zároveň, měli byste o něm pouvažovat. Dobrá volba jsou membránové bundy s vnitřní odepínatelnou fleecovou vložkou – jejich využití je díky ní o něco širší.

 

 


 

Nakonec jsem si dal práci a pokusil se na síti najít praktické

 

Připomínky běžných uživatelů:

První se týká odolnosti membránových oděvů. Sama membrána příliš odolná není, záleží tedy na odolnosti textilních materiálů, s nimiž je kombinována. Jsou oděvy vysoce odolné, ale i takové, kde se v žádném případě nedá doporučit, aby se jejich majitel prodíral trním hložím. Mohl by je zlikvidovat během jediné vycházky. Druhý případ je běžnější a zvláště u levnějších výrobků by si člověk o jejich mechanické odolnosti neměl dělat velké iluze. Mám na svých mebránových kalhotách, které nepovažuji za úplný aušus, krásnou skobičku (dnes už zalepenou), kterou jsem si udělal rybářským háčkem a nedalo to ani moc práce.

 

Další věcí, o které je třeba ztratit slovo, je tepelná odolnost membrán. Není velká a k opékání buřtů bych se raději dostavil v daleko obyčejnějším oděvu. Pár jisker dokáže s drahou bundou udělat divy a při silném nahřátí je možné změnit nejvíce zasažené části v obyčejný pršiplášť.

 

Pokud jde o celkovou životnost membrán, není samozřejmě neomezená. Póry se postupně zanášejí a nakonec po nějakých letech začne oblečení svými vlastnostmi připomínat spíše drahé šusťáky. Proto je třeba v onom čase, kdy plně funguje, využít jeho vlastnosti co nejvíc.

 

Hodně často se řeší i otázka praní membránových oděvů (termoprádlo se pere výborně). Na praní látek obsahujících membránu se používají speciální prací prostředky běžně dostupné v prodejnách s outdoorovým oblečením. Teoreticky by sice bylo možné vyprat řadu těchto látek při nižší teplotě i v běžných pracích prášcích (u Gore Texu se to zkoušelo). Membránu samu prášek příliš nepoškozuje, ale jeho zbytky výrazně snižují prodyšnost oděvu. Proto je důležité vyprané membránové oděvy důkladně vymáchat a v případě použití prášku (na vlastní odpovědnost!) dvojnásob.

 

Aviváže membránu poškodit dokážou (způsobují její delaminaci) a obvykle by se tento druh oděvů také neměl žehlit.

 

Pokud jde o protékání anebo naopak hromadění potu pod membránou, nejhůř jsou na tom místa, kde se látka k něčemu přitlačí (popruh batohu, rybářské křesílko,…).

 

Poslední rada je jednoduchá - nezapomínejte ani na drobné doplňky jako jsou čepice, rukavice a podobně. Na rybách je určitě oceníte.

To je ale už jiná kapitola...

 

 


 

A jsme u konce. Teď už záleží jen na vás, do jaké míry se rozhodnete kráčet s dobou a využít moderní technologie pro své soukromé blaho. Trh rozhodně nabízí dostatek zajímavých výrobků a zima už se letos tvrdě přihlásila. Jak odpovíte na její výzvu, to už je na vás. Každopádně ale nezapomeňte na onu větu začínající tvrzením, že neexistuje špatné počasí, ale…

 

Text: M. Horáček - Osprey

Foto a ilustrace: HaD, Osprey, pepa-č