Situace se u mne změnila doslova přes noc, tuším že v létě roku 2001, kdy jsem byl na rybářské dovolené na Berounce. Řeka byla v těch místech vlivem sucha poznamenaná nebývale nízkým stavem vody, s rychlejším prouděním a hustě zarostlým dnem. Pro vyznavače plavané prostě katastrofa.
Po marných pokusech se splávkem mě napadlo, že jsem cosi četl o nějaké nové metodě rybolovu, zvláště vhodné hlavně na řeku. Nějaký „feder“, nebo jak se to jmenovalo. Matně jsem si vybavoval něco o napnutém vlasci a měkké špičce, detekující i ty nejjemnější záběry. S těmito méně než základními informacemi jsem se vydal do nejbližšího menšího rybářského krámku, doufaje, že mi tam nejen poradí, ale i patřičně vybaví. Měl jsem neuvěřitelné štěstí. Místní prodavač o tom „jakémsi federu“ něco věděl. Nikdy takto sice nechytal a ani na skladě nic od feederu neměl. Zato měl obrovskou ochotu a trpělivost. Za dobrou hodinku mudrování jsme z mé výbavy „stvořili“ jakž-takž odpovídající „vercajk“. Místo originálního feederového prutu jsme použili můj plavačkový match prut, který měl tvrdost špičky odpovídající přibližně 3 oz. Menší háčky, jemný návazcový monofil, obratlíky a zarážky jsem jako plavačkář měl taky a tak jsem si z obchodu odnesl vlastně jen pár krmítek, vzdáleně se těm feederovým podobajících. A taky obrovské nadšení to zkusit. Hned jsem navázal průběžnou montáž a nestačil se divit, kolik je v řece ostroretek. Ten den jsem feederu absolutně propadl bez možnosti záchrany.
Zvláště když jsem později zjistil, že na mojí „domácí“ řece jsou kromě plotic a ouklejí i parmy a ostroretky. Časem mě bílá ryba přestala bavit a opět mě to začalo táhnout na „stojáky“ ke kaprům. Jenže feederu jsem se pochopitelně vzdát nechtěl. Proto jsem vše přizpůsobil pouze lovu kaprů a přesunul se z řeky na stojaté vody, kterých mám ve svém okolí dostatek. Hovořím-li o lovu kaprů na feeder, mám na mysli kapry menší nebo střední velikosti. Tedy přibližně do 70 cm a 6 – 7 kg. Kapitální kusy raději vzhledem k výbavě ponechme carp-specialistům.
Pokud je někdo ortodoxní feederař, vyznávající opravdu pouze klasické feederové zákony a styly, možná mu naskočí při dalším čtení přinejmenším husí kůže, nebo mne třeba i prokleje :-). Ale rozhodl jsem se to risknout a popsat své několikaleté zkušenosti s tímto stylem lovu převážně na stojatých vodách.
1) Zapoměňte na rohlík
Nástrahy jako rohlík, chleba, oplatky, červy atd. jistě kaprům chutnají, ale ještě více chutnají i cejnům, ploticím a jiný drobným rybám. Bohužel co do počtu, mají tyto ryby nad kapry ve většině revírů mnohonásobnou převahu. Takže se často na mou nástrahu vrhly dříve, než kapr zaregistroval, že je poblíž něco k snědku. A proč by taky s tou čipernější drobotinou závodil, když kolem je v létě dost jiných dobrot? Z tohoto důvodu jsem začal používat pouze větší nástrahy jako je klasická kukuřice (ne „bonduelka“), obří kukuřice, cizrna, nebo velké rohlíkové boilies, jehož velikost (průměr 14 mm) jsem sispeciálně pro kapry začal vyrábět sám.
Rohlíkové boilies, kukuřice, obří kukuřice
2) Zapomeňte na šrot
To samé co pro nástrahu, platí i pro návnadu. Někdo může oprávněně namítnout, že správně namíchané sypké krmení rychleji kapry přiláká k našemu místu svou vůní, zakaleným mrakem atd. A bude mít pravdu. Drobná zrnka šrotu ale opět přitahují hlavně „drobotinu“. Ještě před nedávnem jsem takto uvažoval i já. Přímo alchymisticky jsem míchal různé šroty, strouhanky a přísady provoněné lákavými esencemi, do kterých jsem přidával vařenou kukuřici, pro udržení kaprů na místě. Pak jsem nadělal koule a ty střílel prakem na místo lovu. Že to tak nemusí nutně být, jsem zjistil částečně náhodou, díky své lenosti. Příprava tohoto krmení mi vždy zabrala spoustu času, aby bylo vše ve správném poměru, navoněné, nadýchané, přesáté, ani mokré, ani suché, ani lepivé, ani rozpadající se. Kdo zvládá techniku přípravy správného sypkého krmení, jistě ví, o čem je řeč. A proto jsem musel ráno o hodinu dříve vstávat.
Párkrát jsem si ale přispal, pak vše honil na poslední chvíli a přípravu krmení jsem dost ošidil. Jenomže, světe div se, na kvalitě lovu se to nepodepsalo. Takto mi postupně „docvaklo“, že ta sypká složka, kterou jsem považoval za hlavní a nejdůležitější část krmení, je vlastně jenom nosná složka, abych mohl dopravit pomocí praku na místo lovu samotnou kukuřici. Pořídil jsem si tedy krmnou raketu, která na lovné místo dopraví jen tu kukuřici a funguje to stejně dobře, aniž se snížila úspěšnost samotného lovu kaprů.
Tímto se mi podařilo velmi zjednodušit přípravu návnady (mačkání koulí jsem šíleně nesnášel ), ale i omezit zájem drobných ryb a ještě ušetřit :-). Pouze pro náplň do feederového košíku používám kukuřici smíchanou s malým (ale opravdu malým) množstvím mírně lepivé sypké směsi, aby mi kukuřice při nahazování nevypadla z krmítka.
3) Zapomeňte na jemné záběry
V souladu s doporučeními jsem jako mnoho jiných feederařů začínal s postavením prutů špičkou vzhůru. Uznávám, že pro rozeznání jemných záběrů, je toto postavení asi nejvýhodnější. I při pouhém „ochutnávání“ nástrahy rybou se při této poloze rozechvěje nejen špička, ale často i celý prut. Takže i když jsem se na špičku momentálně nedíval, tento doprovodný pohyb celého prutu mi prozradil, že se něco s nástrahou dělo, nebo děje. Toto postavení prutu mě ale brzy přešlo, když přišly první poctivé kaprové záběry. Nebýt obvyklého zachycení navijáku o vidličku, stal bych se patrně nejlepším zákazníkem obchodů s rybářskými potřebami. Kdo takový poctivý záběr kapra zažil, jistě ví, co to obnáší. Zvláště v létě a při použití moderních montáží s nástrahou umístěnou mimo háček, se mi záběr kapra z 85 % ohlásí pořádným „kopancem“ do prutu. Prostě člověk sleduje třeba půl hodiny špičku feederu, která je bez pohybu, pak se mrkne na pár vteřin jinam, pak zase zpět a vidí prut ohnutý do luku, bez jakéhokoliv předchozího varování.
Jak známo, podstatou lovu na feeder je napnutý vlasec mezi nástrahou a špičkou prutu, s žádnou, nebo jen minimální vůlí tvořenou obloukem pod vodou. Pokud se tedy kapr rozhodné nástrahu nasát a háček mu uvízne v tlamě, obvykle se po píchnutí lekne a prudkým únikem se nepříjemného háčku snaží zbavit. Běžně se stává, že mi při záběru ve vteřině ohne kapr špičku do pravého úhlu. A hlavně ti menší velmi rádi rovnou „kradou“ pruty. Z tohoto důvodu volím výhradně polohu feederu souběžně s břehem.
Jelikož chytám prakticky pouze na stojatých vodách, nemám s tím problém. Pokud ale přece jen vyrazím na řeku, kde je postavení prutů špičkou vzhůru výhodnější, bez speciální vidličky, která upevní i konec rukojeti prutu, bych si na tuto polohu netroufnul. Proto jsem si pořídil zadní vidličky, jejichž konstrukci lze využít jak pro volné položení rukojeti prutu, tak i bezpečnější uložení v oku vidličky. V každém případě je povolená brzda navijáku při lovu kaprů nutností a to při jakékoliv poloze. Znáte to. Když se ryba rozhodne zabrat, vybere si nestřežený okamžik a prut je ve vteřině vodě:-).
4) Zapomeňte na light pruty
Ne že by se s light výbavou nedali kapři úspěšně zdolávat, ale upřímně – proč chodit na kance se špuntovkou? To ovšem na druhé straně neznamená, že je nutné si hned pořizovat kanón. Hovořme tedy o vhodné výbavě v rovině feederové. Osobně preferuji MEDIUM, ale pokud někdo chce, ani volbou HEAVY nic nepokazí. Konkrétní výběr prutu ponechám na každém dle toho, jak se kdo s určitým typem cítí. Mně osobně nejvíce vyhovuje MEDIUM s parabolickou akcí. Možná tento typ není při nahazování tak úplně přesný jako tvrdší feedery a se špičkovou akcí, ale při zdolávání si zase mohu plně vychutnat každý pohyb ryby, který se do takovéhoto měkčího prutu přenese. A právě pro toto kouzlo zdolávání na ryby chodíme, ne?
5) Bez bojovky ani ránu
Někdo nedá dopustit na navijáky s brzdou přední, někdo zadní, někdo volnoběžnou, já osobně s brzdou bojovou. Právě při již zmíněných divokých kapřích záběrech oceňuji tento systém jako velkou výhodu. Napřed si před lovem nastavím páčku bojovky do prostřední polohy a pak seřídím hlavní brzdu na zdolávací sílu. Dále již s touto hlavní brzdou nemusím během lovu hýbat. Při všech ostatních operacích používám k regulaci už jen páčku bojovky. Když chci nahazovat, pomocí páčky bojovky brzdu rychle a jednoduše přitáhnu, aby mi při náhozu neproklouzla. Po nahození naopak pomocí bojovky brzdu jednoduše a rychle povolím, aby při záběru zachytila první výpad ryby, ale přitom mi prut nevyletěl z vidličky. Výběr je na každém, co mu vyhovuje, každopádně by velikost navijáku měla být od 2500 do 4000.
6) Zapomeňte na jemné montáže
I když jsem začal chytat pouze kapry, pořád jsem ještě používal jemnější feederové montáže. Částečně pod vlivem obecně rozšířenému faktu, že jemnější montáž je pro ryby více důvěryhodná. Ale možná i tak nějak ze setrvačnosti. Až přibývající ztráty ryb mě celkem rychle přesvědčily, že tudy cesta ke kaprům nevede. Pokud bylo při zdolávání dost volného prostoru, šlo takovéto montáže ještě použít. Chtělo to ale zároveň citlivou ruku, měkčí prut a kvalitní brzdu. Horší bylo, když mi něco z toho chybělo, což bývala z počátku ta citlivá ruka a později hlavně ten prostor. Ať už z důvodu výskytu blízkých vázek, nebo třeba blízkosti vlasců sousedních kolegů rybářů. Při zdolávání zamířil trošku větší kapr spolehlivě ihned právě tam a tak bylo nutno jej trošku tvrději přibrzdit. V tom případě často povolil tenký návazec, případně se kapr prostě z háčku „vyříznul“ a plynule odplul, nezřídka doprovázen několika peprnými výrazy. A to nemluvím o výrazech těch blízkých kolegů rybářů, kterým jsem při zdolávání zamotal jejich vlasce :-).
Jemné montáže nejsou nutností
Pak mě ale napadlo, že i kapráři-specialisté používají daleko hrubší montáže, a přece mají záběry i od starých zkušených kaprů. I já proto dnes používám podobné montáže, které jsem pouze přizpůsobil jemnější feederové podobě. Vlastně se dá říct, že s klasickými feederovými montážemi už mají dnes málo společného. Jedná se o průběžnou montáž s krmítkem na kaprářském průjezdu (trubičce), pružnou zarážkou a obratlíkem, návazcem z pleténé šňůry a háčkem navázaným pro uchycení nástrahy tzv. „na vlas“ (nástraha mimo háček). Tu trubičku používám samozřejmě jednak proti zamotání, ale taky jako ochranu vlasce. Vyrábím si totiž krmítka sám z pletiva a ta mají trošku ostřejší hrany, které by vlasec mohly poškodit.
7) Zapomeňte na malé háčky
Vezmu-li to obyčejným selským rozumem, vychází mi jednoduchá rovnice: větší ryba = větší síla = větší odpor = větší a pevnější háček. Už si ani nevzpomenu, kolik ryb se mi vyřízlo z důvodu používání malého háčku. Ačkoliv jsem cíleně lovil prakticky jenom kapry, ještě chvíli patrně fungovala již zmíněná setrvačnost, než jsem se odhodlal i v této oblasti „přitvrdit“.
Nemohu ale říct: „používejte ten a ten typ, tohoto a tohoto tvaru“. Sám jsem nucen tvary a typy háčků sem tam měnit, podle situace. Některý typ perfektně fungoval třeba dvě sezóny a najednou mi z něj začaly ryby padat. A nepomohla žádna úprava návazců, uchycení nástrahy atd. A po změně typu se vše vrátilo do normálu. Některý typ fungoval tři roky a jiný jen pár měsíců. Jediné, co při výběru preferuji je, aby byl z trochu silnějšího drátu. Jsou pevnější, pruží jen minimálně a při tvrdším zdolávání kapra je riziko vyříznutí menší. Na trhu je jich dostatek, aby si každý vybral ten svůj. Já osobně v současnosti používám háčky s očkem, zahnutým směrem ke špičce, o velikosti č. 8.
Pro zvýšení šance na zachycení háčku v tlamě kapra se mi rovněž velmi osvědčilo používání tzv. rovnátka. Jedná se vlastně o kousek silikonové bužírky, převlečené z poloviny přes háček. Zároveň toto rovnátko přispívá i k menšímu riziku zamotání celé montáže, takže jej dávám i na druhý konec návazce, tj. obratlík. Silikonové hadičky lze koupit v rybářských prodejnách, ale já je kupuji obchodě s elektrosoučástkami, nebo počítačovými díly, kde 1 m stojí doslova pár korun. V rybářských obchodech se prodávají i rovnátka např. imitující různé červy, nebo larvy, které prý zvyšují zájem ryb o nástrahu a které jsou tím pádem cenově někde úplně jinde. Možná je to pravda, možná jenom reklamní trik. Nevím. Nikdy jsem neměl důvod tyto silikonové červy vyzkoušet, takže to nemohu posoudit.
8) Zapomeňte na „čtrnáctku“ návazec
Dalším „pachatelem“, podílejícím se na ztrátě zdolávaných kaprů byl návazec. Opět vlivem setrvačnosti z klasické feederařiny jsem používal monofil 0,14 mm. Ten se ale často po vytažení několika kaprů „unavil“, nebo narušil. Ať už při manipulaci na břehu, nebo o štěrkové dno „mého“ revíru – nevím. Zkusil jsem proto tenkou pletenou šňůru a bylo po problému. Samozřejmě je výhodnější zvolit takovou, aby měla nosnost menší než kmenový vlasec. Proto používám tu nejtenčí, jaká snad existuje – 0,04 mm.
Její pevnost a odolnost je pro tento způsob lovu dostačující a zároveň má o trochu menší nosnost, než kmenový monofil 0,18 mm, který používám. Značku a typ opět nechám na každém dle uvážení. Ono se v běžných obchodech stejně moc typů o tomto průměru nedostane :-).
9) Zapomeňte doma vezírek
Ne, že bych byl ortodoxní vyznavač „Chyť a pusť“. Taky si klidně rybu vezmu. Ale sedávám často vedle jednoho starého pána a ten vždycky při puštění ryby říká „Však voda ti to zase příště vrátí.“
Vše, co tu bylo napsáno, samo o sobě samozřejmě nezaručuje, že se kapříci budou o vaši nástrahu prát a polezou za ní až na břeh. Je zde jistě i mnoho jiných faktorů, které přispívají k úspěchu. Např. volba místa, způsob předkládání nástrahy, taktika lovu a vůbec celá filosofie tohoto způsobu rybolovu. Jistě bude příležitost u některých těchto témat pokračovat.
Lubo
PS. Ten plavačkový match prut, se kterým jsem před lety nouzově začínal na dovolené, používám jako feeder dodnes.
Text: Lubo OV
Foto: Lubo OV a Osprey
Diky za clanek. Jelikoz s specializaci na kapry nemam mnoho zkusenosti je uzitecny. Mas nejakou vychytavku jak levne ziskat vyrobit kaprarsky prujezd, kde sehnat/z ceho udelat vhodnou trubicku?
Díky moc hezký článek
Díky všem, dělal jsem, co jsem mohl :-))))
Článek je zajímavý,s feederem začínám a mám o čem uvažovat.
ja s feederem začinam a tento clanek mi hodne pomohl
článek je zajímavý a dobře napsaný povedl se:D
RedTom> Ano dá. Neříkám, že je to úplně to pravé jemné feederování, ale já jako jeden s prutů místo originál feederu používám plavačkový match.
chtěl bych se zeptat jestli se dá chytat na jemný plavačkový prut jako na feeder?
Juraj> to věřím. Zdolat kapra na 0,12 a aby zůstal v sektoru, to chce asi hezky citlivou ruku a velkou víru v pevnost montáže :-)))
lubo OV> Argument možná zní logicky, ale praxe je jiná. Na dvou závodech jsem loni zažil, že závodníci měli ryby v krmení a ani drc. Po sjetí na 0,12 bylo záběrů dost, problém byl kapry v rámci pravidel zdolat.
Juraj> ano, taky jsem často dumal, jestli síla návazce a velikost háčku mají tak zásadní vliv na záběry. A vždycky jsem se zaseknul na argumentu, že kapráři chytají na daleko silnější pletenky (třeba 0,10) než je moje 0,04mm a používají daleko vetší háky běžně i č. 2. A přesto dokáží přelstít staré a zkušené kapry-profesory. Tak proč by to mělo vadit těm menším, a méně zkušeným. Zatím mi to nikdo nedokázal přesvědčivě vysvětlit.
lubo OV> Taky háčky používám spíš menší, ale to je odvislé na velikosti nástrahy. Na kapry používám asi nejvíc colmic nuclear 500 ve velikosti 12 a ryby se mi nevyřezávají.
lubo OV> Netvrdím, že na hrubou montáž (myslím tím hlavně sílu návazce)se nedají chytat ryby. Ale těch záběrů je podstatně méně. Někdy už tebou deklarovaný 0,14 je docela lano. Letos jsem nejvíc kaprů vytáhl na vlasec 0,12.
Juraj> jistě, jinde to může fungovat jinak. Jaké jsou ty tvé zkušenosti?
lubo OV> Pěkný článek. Zase trošku jiný pohled na věc. V některých bodech mám sice odlišné zkušenosti, ale to neznamená, že co funguje v Aši je stejné v Čiernej pri Čope a obráceně. Každopádně ty hrubší montáže pro klid duše vyzkouším a pak dám vědět, jak porovnání dopadlo.
lubo OV>
osprey> myslím že nerazí nejvíc, akorát ho je nejvíc vidět :-)))
lubo OV: Feeder nemusí být vůbec jemný – ze všech českých feedrařů to nejvíc razí jeden dobrý známý, který ovšem shodou nepříjemných okolností vlastní konkurenční server.
Feedery můžeš klidně vrazit do tripodu místo kapráků a když tě bude bavit sledovat špičky, sekneš i nějakou rybu navíc oproti týpkovi, který bude čekat na jízdu.
Fakt ale je, že to nejhezčí na feederu je ta jemná aktivní rybařina.
A co se týče nebezpečí, které feeder představuje pro zejména původní říční ryby, tak opravdu není malé. Ono stačí, když se teď v zimě na místech, kde ryby zimují masověji chytá. Klidně i s pouštěním. Ono to těm čudlím samo o sobě dvakrát nesvědčí, večer si ty unavené popíchané podá vydra (někde jinde zas kormoráni) a za rok za dva už to na tom fleku jaksi není ono…
lubo OV> Děkuji za skvělý článek…
acam> jo, to máš pravdu. Asi by to bylo diplomatičtější :-))))
Já myslím, že kdyby slůvko „zapomeňte“ bylo zaměněno např. slůvkem „nemusíte“, tak by celý článek nebyl vůbec tak znepokojující ale to by zas nebylo o čem diskutovat, takže je to vlastně takhle v pořádku :-D
Ciffik> Teď jsi na to kápl. Feeder je při lovu kaprů velmi pohodlný. Někdo má radši aktivní rybařinu a pohodlnou bobkařinou pohrdá. Já ale naopak si chci na rybách nejen duševně, ale i fyzicky odpočinout a vychutnat si pohodlí a pohodičku :-)))) A podle poslední tvé věty vidím, že jsi přesně pochopil jeden z významů tohoto článku. Feeder opravdu nemusí být jen o jemném lovu. A jak jsem v článku uvedl, počítám s tím, že ortodoxní feederaři mě možná za tento názor odsoudí. Ale co už? Věřím, že to ustojím :-)))
acam> hmm, v tomhle máš určitě pravdu. Pokrok ale hold nezastavíme. Souhlasím, že zbývá jenom ta osvěta.
lubo OV> díky moc za článek, přesně na tohle jsem čekal…příští sezónu hodlám chytat dva feedry a nevidím důvod, proč by jeden z nich neměl být ,, na kapry", naopak v tom vidím jen výhody v manipulaci…když se rozjede bílá ryba, tak by to byl na dva pruty záhul, takle by to mohlo být celkem zvladatelný a s určitou šancí na pěknější rybu…
z ostatních si nic nedělej, to, že něco děláš jinak než většina ještě neznamená, že je to špatně…hlavně, že to chytá a plní účel…
stejně zajímavé, že si většina zafixuje feeder s tenkými návazci a malými háčky a všechno ostatní je pak úplně mimo…
lubo OV> Pro mě FEEDER je TOP technika a když nad tím tak přemýšlím, tak je to vlastně z velké části také díky takovýmto článkům.
Ale jak už to bývá, má to i své stinné stránky. Jde o to, že spousta videí na toto téma prezentuje, jak lze zdecimovat hejno nebo jeho podstatnou část. A já vím, že v reálu se to také dost často odehrává. Tento devastující efekt mě z jistých důvodů znepokojuje obzvlášť v proudných úsecích, kde byly ryby ještě donedávna chráněné před spoustou rybářů právě díky tomu, že lovit v proudu na položenou nebylo tak snadné (viz. tvá zmínka o parmách a ostroretkách).
Kdybych nevěděl, že ty zmiňovaný videa už jsou tak propálený, tak bych raději dělal, že FEEDER vůbec neexistuje. Teď už nezbývá než začít s nějakou propracovanou osvětou o tom, že FEEDER sice umí to a to ale že je potřeba si také uvědomovat případné následky, např. když ryby vyjíždí v hejnech do proudu v době tření atd.
No …, není všechno zlato, co se třpytí …
acam> máš recht, cílem bylo popsat vlastní zkušenosti. Když k tomu jiní přidají ty svoje zkušenosti a pak to dáme dohromady, uděláme z feederu top techniku a všichni sednou na prdel :-)))
osprey> Jsem vychován v duchu socialismu a tehdy se běžně jelo min. na 110%. To přece musíš pamatovat. Kdo jel jenom na stovku, tak byl průměrný občan a nedostal výjezdní doložku ani do NDR :-))))
lubo OV – děkuji za pěkný článek, já neortodoxní :o) jsem si v něm našel zase nějaké nové podněty na vyzkoušení.
osprey> No vlastně …, říkal jsem si, že na někoho, koho formovala pedagogická fakulta je ten „Atlas ryb“, udělaný až podezřele pečlivě. Ten atlas je skutečně to nejlepší co jsem na domácím internetu zatím viděl. Vlastně si nevybavuji, že bych vůbec něco podobného někde viděl na takovéhle úrovni. Takovýhle přístup si vybavuji z dob, kdy lidem ještě stálo zato se prezentovat tím co vytvořily a ne jen tím kolik vydělaly peněz.
osprey> Tak to se omlouvám, já měl za to, že jsi původem učitel (viz. pedagog) :-)
acam> V životě jsem na pajďáku nebyl, ani na vrátnici. :-)
Ospreye naučily na pajďáku napočítat do sta a teď tady dělá machry … :-D
lubo OV> Koukám, že chytáš na 110 %. To je dobře, tak to má být:-))
lubo OV> Já obdivuju, že jsi ještě dostal odvahu něco takového o FEEDERu napsat. Je jasné, že spousta rybářů bude mít spoustu jiných zkušeností ale to je přirozené.
Každopádně ten článek vnímám pozitivně.
Je to možné. Jiný revír, jiný mrav. Toto byly moje zkušenosti a mívám (jak jsem uváděl v článku a později vysvětloval níže) v 85% případů právě ty divoké záběry. Od jara do podzimu. Zbývajících 25% jsou ty jemnější, připadající na lov v chladné vodě.
lubo OV> Bod 3, nesouhlasím. Kapr je potvora, která umí nasát /prozkoumat /ochutnat a vyfouknout, což je proces někdy trvající i několik sekund a to je příležitost pro zásek. V takovém případě je jemná FEEDERová sestava nezbytnost.
Mám takovou zkušenost, že když na jaře chodím na „to“ moje místo na kapry, tak to z počátku funguje, jak píšeš …, ohne se celý prut.
Já ty kapry pouštím a po pár týdnech nebo spíš postupem času musím zjemňovat. Ty ryby nejsou úplně blbý a tak jsem si jistý, že na prochytaných místech to bude fungovat stejně. Mám za to, že kaprových prochytaných míst bude spousta a tam …, pokud vůbec něco, bude fungovat jemná sestava. Potíž je v tom, že na jemnou sestavu je problém kapra vynadat z vody ale to už je zas jiná kauza.
acam> s rozdílným názorem se počítá. Povídej
lubo OV> Dnes už má plno rybářů nějaké ty „své vlastní“ zkušenosti s FEEDERem, takže pouštět se do takového článku vyžaduje určitou odvahu. Pokud mám mluvit za sebe, tak nemůžu říct, že bych měl úplně na všechno stejný názor ale se zájmem jsem si to přečetl a budu se těšit na případné pokračování.
Hezké,na kapra se nespecilizuji ale občas se nejaký připlete chytám převážně na řece a když zabere 60cm je o zábavu postaráno,kmen mám taky 0,18 a háčky též 8 Colmic ,jako ty jsem začal s mačkou jako feedr.Piš dále ať my neumnělci máme co číst.
díky za pěkný článek, moc potěšil, když se teď nedá jít ven a relaxovat u vody…
lubo OV> Já nemyslím, že bych to tím svým tvrzením nějak rozštíp. Ale viděl jsem dělat s feederem spoustu věcí, sám s tím provádím různé vylomeniny a cokoli, co člověku vyhovuje a chytá to ryby, je dobré.
Hloupost je jenom lpět na něčem, co momentálně nefunguje, místo toho, aby se člověk pokusil zařídit, aby to fungovalo.
osprey> člověče jak ty to děláš? Když já chci něco jednoduše vysvětlit, potřebuji na to 20 řádků a ani pak si nejsem úplně jistý, že to všichni pochopí. A tobě na to většinou stačí jedna věta. Hold ne nadarmo jsi ten réédaktóór :-)))) Ta fotka myslím zase tak nevadí. Pokud to čtenářům bude vrtat hlavou, klidně ji tady do diskuze dám.
Stroft> souhlasím, že pevnostní poměr návazce a kmene by měl být větší. Bohužel na jemnější pletenku než 0,04mm jsem nenarazil. A naopak kmen 0,22 mi zase připadá pro feeder už jako extremně velký. Proč pleténku používám, jsem vysvětlil v článku. Jedná se vyloženě o to, že monofil (používal jsem nejčastěji stroft 0,14) se mi často porušil (odřel) o štěrkové dno, nebo „unavil“ při zdolávání kaprů, jak to u monfilu bývá a musel jsem proto návazce častěji měnit. Někdy jsem vadu monofilu nerozpoznal a přicházel při zdolávání o ryby. Na rovinu dnes říkám, že od té doby, co jsem začal používat pleténku jsem z těchto důvodů o rybu přišel ..... už ani nepamatuji, kdy naposled. Proč takto chytat na feeder – viz vysvětlení níže rusvovi.
lubo OV> Ospreyovi došlo velmi pozdě, jaký smysl ta fotka má. Mnohem později než v okamžiku, kdy dával fotky k článku do kupy. Už ani nevím, jak jsem to nakonec vyřešil. Možná bych se ti za to měl omluvit.
Celá tahle diskuze je o tom, že hodně lidí by chtělo chytat na feeder podle jediné šablony. Žádná není. Tak, jak jsi to popsal, jsem viděl chytat spoustu feedrařů a když to jde, není co řešit. No a když to nejde, chytá se jinak.
tomashr> ohledně těch jemných záběrů – viz odpověď pro mannice. Co se týká toho postavení prutu špici dolů, přece netvrdím, že jsem tuto polohu objevil. Pouze tvrdím, že pro mne je výhodnější a v článku jsem i vysvětlil proč. Takže tvé připomínce trošku nerozumím. Pokud se jedná o citlivost při postavení špičkou vhůru, tak mám rozdílný názor. Podle mých zkušeností je tato poloha daleko citlivější co do rozpoznání záběru a důvod proč si to myslím jsem taktéž v článku vysvětlil. Pokud se jedná o speciální vidličky pro postavení prutu špičkou vzhůru, tak toto jsem taktéž v článku uvedl v posledním odstavci bodu 3, takže této tvé připomínce taktéž nerozumím. Pravda chybí tam fotka takovéto vidličky, kterou jsem Ospreyovi dodal spolu s článkem, ale on ji zde nedal. Nevím proč, ale myslím, že se zase tak moc neděje. Kdo bude chtít, najde si nějakou fotku jinde, stejně jako ty :-)))) Háčky jsem rovněž vysvětlil v odpovědi pro mannice. Důvody, proč používám na návazci pleténku 0,04 místo monofilu jsem rovněž vysvětlil v bodě 8 a to myslím celkem srozumitelně, takže rovněž nerozumím. Krmení jsem rovněž vysvětlil v odpovědi pro mannice. Ale jinak jsi to ve své poslední větě částečně vystihl. Článek měl být mimo jiné i sdělení, že z feederu se někdy dělá věda a trošku jednoduchosti nezaškodí. Jestli je té jednoduchosti v tomto případě hodně nebo málo je na posouzení každého individualně. Díky za připomínky :-)))
rusvo> jistě, souhlasím, že při tomto způsobu feederování už rovnou mohu použít kaprářskou výbavu. V článku jsem i uvedl, že se jedná o kaprářský způsob, pouze v jemnější feederové podobě. Ale např. já mám ve výbavě pouze feedery. Kaprářský vercajk nemám. Článkem jsem chtěl říct, že pokud feederař dostane chuť zachytat si mimo bílou rybu i kapry tak si nemusím hned pořizovat klasickou kaprářskou výbavu. Mimochodem ty pípáky používám i na feeder, takže mám stejné pohodlí, jako kaprář :-)))) Akorát na to boilies mě nenalákáš :-))) To už jsem taky zkoušel. Jednak je s tím dost práce, jednak to dost stojí a kapry běžné velikosti cca mezi 45–55 cm, na které se specializuji mi berou stejně dobře na tu kukuřici. Možná jednou, až mě tahle velikost kaprů omrzí a budu chtít zkusit ty větší kousky, pořídím si kaprařskou výbavu a i to boilies :-))))
mannice> ahoj, jistě že se neurazím, každá rozumná debata má smysl pro všechny :-))) Každý, kdo napíše článek, nese tak trochu svou kůži na trh a i s nesouhlasem musí člověk počítat. Věřím, že to ustojím :-))))) V bodě dvě v článku přece i já sám uznávám, že sypká směs má obrovské výhody. Viz. cituji: „…sypké krmení rychleji kapry přiláká k našemu místu svou vůní, zakaleným mrakem atd .....“ Pouze jsem popsal svou zkušenost, že když jsem tu sypkou složku vynechal, záběrů od kaprů neubylo. Ubylo pouze záběrů od drobotiny. Na místě kde chytám je totiž kapří trasa, kde pravidelně kapři táhnou za potravou. A protože to vím, mohl jsem si dovolit tuto sypkou lákací složku vynechat, protože kapři na mé místo stejně příjdou i bez ní. Pokud bych chytal jenom tak „na zdař bůh“ na neznámem místě, patrně bych ze začátku i já tuto sypkou lákací složku použil, než bych si ověřil, že to jde i bez ní. V bodě tři opět přece i já přiznávám, že tyto divoké záběry nemám ani já vždy. Viz cituji: „…se mi záběr kapra z 85 % ohlásí pořádným kopancem do prutu.....“ Proto jsem nenapsal ze 100%, ale z 85%. Toto mám ověřeno na 7 revírech a při použití uvedené montáže. Co se týká bodu 7, tak možná příjde na to, co si představuješ pod termínem „menší velikost“. Jakou velikost si já představuji, jsem napsal v článku – č. 8. Protože často různé značky mají různé číslování, upřesňuji, že se jedná o háčky CORMORAN UK CARP. Což tedy není žádný opravdový kaprářský hák. Ale je dostatečně velký na to, aby se takovýto háček v kapří tlamě zachytil už při ochutnávání návnady hned na první pokus a seděl pevně. Kapráři používají běžně háčky velikosti č. 2 a chytají na ně staré zkušené kapitální kusy, takže si menyslím, že s menším háčkem stoupa pravděpodobnost záběru kapra. Zdůrazňuji kapra. Doufám, že jsem vše vysvětlil srozumitelně, já když se rozkecám (vlastně rozepíšu), tak nevím kdy přestat :-))))
Zdravím všechny a díky za reakce na článek. Za kladné, i záporné. Jak to správně odhadl staker – bylo třeba rozčeřit vodu a rozhýbat emoce, protože nějak to zde usínalo. Stakere, je vidět, že jsi starý mazák, který koukne a ví :-))) Takže napřed trochu obecně: článek nemá být tak úplně jako klasický návod typu: „…chytejte tak a tak a ne jinak“… Tímto článkem pouze předkládám jednu z alternativ, jak se dá feeder využít. Pouze jsem popsal jen a jen výhradně vlastní praktické zkušenosti. Popisuji, jak já osobně feeder využívám, co a jak na něj chytám a jak a čím se mi podařilo odstranit některé nedostatky, „přehmaty“ a neúspěchy, se kterými jsem se v začátcích potýkal. Jiní mají jiné zkušenosti a třeba i lepší vychytávky, než já. Proč taky ne. Nikdo není dokonalý. A proto je moudře pod každým článkem sekce „diskuse“, kde si navzájem můžeme konkrétní nápady vyměnit.
Márten> Já taky nečtu to, co mě nezajímá. Myslel jsem to tak, že zkusím napsat něco o feederu pro normální smrtelníky. I když abych pravdu řekl, Osprey je v tomto nepřekonatelný a radši mu to přenechám.
Zdarec Lubo, je vidět že tvůj článek trochu rozhýbnul emoce. Je to fajn. :-) Na mě také koukají jako na exota když kupuji 0,25 kmen. Je to ale o zkušenostech a o tom kde a co chceš chytit. Rybařina je i o tom zkusit nové a jiné, ne jen tupě dělat to co jiní někde napsali. Se těším na pokračvání, možná i u vody. Petrův zdar. A ať ti pořád koušou.
Stroft> Chytám kapry na feeder v rozích rybníků, kam se vyjíždějí vyhřívat. Takže mám prut přímo rovně do vody, ale vlasec vede kolmo do rohu, kam bych třeba kvůli rákosí nebo stromům těžko vedl prut rovně… V těchto případech je feeder naprosto vynikající :-)
Vkusně napsané,prakticky proveditelné,jen bych nechtěl čekat ty dlouhé hodiny až dny,kdy kapr nalezne naši návnadu.(absence suchého)Dále při použití navazcové pletenky 0,04 by se hodil jako kmen 0,22,jinak pletenka s takovou nosností postrádá svůj význam.Co jsem ale nepochopil je, proč takto chytat na feeder?!
Jsem z toho článku trochu rozpačitý. Typicky třeba bod 3 – jednak jsem už taky chytil pár kaprů z vyložině jemných záběrů, hlavně se mi ale nelíbí celá pasáž o postavení prutu. Postavení „špicí dolů“ je přece na stojáku zcela běžné a nejde tedy o žádný objev (mimochodem je tato varianta spíš citlivější), naopak pro postavení „špicí nahoru“ existuje řada vidliček, které to „ukradení prutu“ prakticky vylučují (třeba viz tato fotka http://www.fotozona.cz/…ing/ha98368f#… , i když zrovna na ní je to v sesazení špicí dolů). Moc se mi nezdá ani bod 7 – vyřezávání ryb je dané spíš typem háčku, vliv velikosti je dost sporný. Bod 8 o návazci trochu opomíjí klasické doporučení, že se má návazec z tenčího vlasce po větší zátěži vyměnit – práce na pár vteřin, stačí si připravit pár návazců předem – pak by s kapry do cca 55cm neměly být na vlasci 0,14–0,15mm problémy. O krmení v bodě 2 by se taky dalo dost polemizovat, ale to už je hodně o místních podmínkách.
Leccos z toho článku je jistě v pořádku, ale připadá mi, že v celkovém vyznění to padá tak trochu do druhého extrému – jistěže někeré články dělají z feederu přehnanou vědu, tady se to ale zjednodušuje až trochu moc…
Ahoj Lubo, článek je velice hezky napsaný,a se zájmem jsem si ho přešetl. Máš pravdu tato technika na kapry je dobrá,ale už to nemá s feedrem nic společného.Časem možná přijdeš na to, že je lepší použít kaprovou děličku s pípákem, kterého jsem vždy zatracoval a říkal, že ho nikdy mít nebudu a dnes na něj nedám dopustit.Uznávám, že na kukuřici jsou nádherné záběry, ale někdy se na něj čeká dvě tři hodiny a udržet pozornost takovou dobu je někdy problém. Časem přijdeš možná na to jako já ýe ještě lepší pro kapry je boilie. Já chytám jeden prut na kapry dělička s pípákem a druhý prut chtám na klasický feeder a tak si vždy krásně zachtám. Když začnou kapři na kuku hodím tam i druhý kaprový prut a feedr schovám. Jinak lovu zdar a článek se mi líbil.R.Svoboda
Ahoy Lubo,článek super sám bych ho nenapsal líp.Jenže já s tebou nesouhlasim v nějakých věcích, je to tedy jenom můj názor, ale stojim si za ním :).Snad se neurazíš když sem napíšu důvod.Tvůj 2.bod – přijde mi to jako 50/50 každý si musí vybrat, ale mě se tohle popřelo právě tehle rok a věř mi že sem měl stejný názor do té doby jak ty..Ono podle mě je lepší řešení nahodit dva – tři metry od místa kde si krmil šrotem a to je pak změna :))..A 3.bod – zapomenout na jemné záběry,mi nepřijde taky správné.Protože vše se může lišit podle lokality a mě se né jednou stalo že z decentního záběru byl největší kapr,amur dne.A pro mě ještě dost sporný bod 7 „zapomeňte na malé háčky“ – já vím,je to hodně sporné,ale osobně radši vsadim na háček menší velikosti,ale silnějšího drátu,než většího háčku.Nevim jestli to napíšu dobře,ale kupuju háčky Kamatsu a ty sou i v malých velikostech supr.Navíc čim menší tím menčí pravděpodobnost že si toho všimne:)..Samozřejmě máš na druhou stranu pravdu,ale já bych to zas tak jistě neviděl:).Každej si asi musí vybrat co mu sedí.Jinak ještě jednou říkám hezkej článek
siky123> ano, používám k zakrmování dnes už výhradně jen raketu. Chtěl bych se tomuto způsobu zakrmování věnovat v dalším pokračování článku. Jestli se teda ještě k nějakému odhodlám :-)))) Ale souhlasím, stejně jako ty jsem někdy vyslechl řeči typu „…krmíš, nebo chytáš ryby ?…“ Většinou tyhle kecy ustaly s vytažením prvních kaprů.
siky123> Tak jsem to přeci nemyslel. Články si vybírám (asi jako každý) dle tématu. Když mi nezaujme téma, tak mám většinou něco lepšího na práci, než se nutit něco číst. Ty jsi dle všeho závodník a mě závody moc neberou. Rozhodně neříkám, že ty tvé články jsou špatné, jen mi nezaujalo téma.
V létě taky tak nějak podobně chytám kapry. Už jsem ale kolikrát přemýšlel, že při tomhle způsobu lovu spočívá výhoda feederu jen v tom krásně prohnutém prutu. Jinak mít staré teleskopy, je výsledek úplně stejný. Používáš pro zakrmování partiklem raketu? Mě se osvědčila, jen si člověk musí zvyknout na hloupý obličeje přísedících, když to tam začne sypat :-) To Márten: pokusím se příště polepšit a napsat něco kloudného :-)
Pěkně napsanej článek,jen tak dál :)
Hezký článek! Plný užitečných informací a zkušeností. Už jsem si začínal myslet, že o feederu kromě Ospreye nenapíše nikdo nic kloudného.
takhle presne chytam na feeder driv sem taky pouzival srot ale kapri chteli jem partikl.ale nechytam na stojatych vodach ale na pomalu tekoucich me to tak funguje vyborne