Často opomíjená a zatracovaná labská ramena a tůně nám poskytují krásné kouzlo rybaření s mnohdy překvapujícími úlovky ať již druhově, tak i velikostně a hmotnostně. Hloubka těchto ramen se pohybuje v rozmezí 1-3m, výjimečně se najdou i místa s většími hloubkami přesahující i 5m. Šířka těchto slepých ramen je opět proměnlivá, v průměru činí zhruba 5 –10 m. Velikost tůní je zhruba do 2 ha.
Jak na ně? Feeder!
Používám feedrový prut v délce 3,30m - medium (do 70g). Výběr feedrových špiček záleží na akci prutu, zvolené zátěži, rychlosti proudu apod.
V mém případě jsem používal při lovu bílé ryby špičku 1 oz (14g), kmenový vlasec O 18mm a návazcový O 14mm. Používání háčku bez protihrotu považuji za samozřejmost. Mou nejoblíbenější montáž na bílou rybu vidíte na následujícím obrázku.
Vnadění a nástrahy
Vnadící směs používám již namíchanou od různých výrobců a přidávám do ní dále pražené konopné semínko, které zvyšuje lepivost směsi, což lze využít v silných proudech. Z namíchané směsi připravím 3-4 koule v průměru cca 12cm, kterými zakrmím lovné místo ještě před složením prutu a navázáním montáže na kmenový vlasec.
Lovné místo pro feedrové chytání vytvářím ve tvaru pomyslného kruhu o průměru zhruba jednoho metru. Při samotném lovu používám obvykle krmítko se zátěží 20g, které disponuje postačujícím objemem krmení v krmítkové kleci. Pro stažení větších ryb na krmené místo používám partiklové přísady - kukuřici, tygří ořech, arašídy a pšenici. Ovesné vločky smíchané s kokosem jsou tzv. lákadlem ryb. Jak známo ovesné vločky a kokos jsou velmi lehké a pozvolna se uvolňují do vodního sloupce a tím nalákají ryby k nástraze.
Vnadící směs musí být řádně promíchaná , většinou do ní ještě přidávám sypké posilovače, osvědčená příchuť na jaře je scopex, přes léto vanilka, anýz a na podzim opět scopex a hallibut. Ovšem je třeba opatrnosti s těmito posilovači, abychom vnadící směs neměli příliš „ ostrou“ ( pachová stopa bude moc silná a může odrazovat ryby).
Nesmírně důležitá je konzistence vnadící směsi, která je určena do krmítka. Vyvážený poměr suché směsi, partiklu a vody musí být takový, aby se směs pozvolna uvolňovala z krmítka. Příznaky špatně namíchané vnadící směsi jsou zřejmé již po pár nahozeních. Příliš lepivá směs s velkým objemem vody nám zůstavá v krmítku, naopak s malým objemem vody se špatně udržuje v kleci a po dopadnu na vodní hladinu je vnadící směs rozpuštěna do vodního sloupce. Oba tyto případy jsou pro lov nepříznivé a je nutno směs „doupravit“ buď přídavkem vody či suché směsi.
Vnadicí směs připravená k lovu
Mezi pestrou škálou nástrah jsem nejvíce úspěchů zaznamenal na bílé červy, kukuřici („bonduelku“) a napařenou housku. Nástrahy samozřejmě propichuji v celém objemu tak, aby koukal háček. Při lovu plotic se nejvíce osvědčili červi s růžovou až červenou barvou v počtu 2-3 na háček. Naopak pro lov cejnů bílí červi a kukuřice, nebo kombinace bílý červ a kukuřice na háčku.
Kukuřice, arašídy a napařená houska ve tvaru kostičky(na jaře 5x5x5 mm, v létě 10x10x10 mm) jsou ideální pro lov větších a těžších ryb jako je kapr, karas, lín…
Výsledek správného zakrmení a volby nástrahy
Zarybnění ramen
Labská ramena jsou bohatá co do druhů, tak i do velkosti ulovených ryb. Obsádku těchto ramen tvoří především kapr obecný, lín obecný, cejn velký, plotice obecná, sumeček americký, ale i krásní dravci jako je štika obecná,sumec velký a candát obecný. O lovu dravců budu pokračovat v dalších řádcích.
Kapři v labských ramenech jsou v některých případech pro většinu nás neprofesionálních sportovních rybářů kapitalní. Úlovky dosahující hranici 10 kg nejsou ojedinělé.
Ulovit cejna přibližujícího k míře 50cm není opět problém.
Úlovky plotic či perlínů mívají zhruba kolem 25 cm, což je labský průměr. Chytil jsem však i krásné plotice dosahující 30cm. Nepopulární a velmi rozšířený sumeček americký se vyskytuje v labských ramenech ve velkém množství. K separaci pro ulovení větších jedinců sumečka může být použit jako nástraha plátek rybičky, s nímž jsem lovil sumečky přesahující 35cm!
Úlovek lína obecného
Kdy na ryby?
První otázka je, ve kterém ročním období jít na ryby, druhá otázka je, jakou cílovou rybu chceme lovit. Jdeme- li si zachytat plotice či perlíny, tak v mnoha případech na ročním období ani počasí nezáleží. Bílou rybu si na lovné místo stáhneme vnadící směsí. Kapři mají na jaře rádi změnu počasí ze špatného k lepšímu, což se projeví zvýšením barometrického tlaku.
V létě je braní silnější spíše navečer nebo až za tmy. Na podzim jsem měl více úlovků kapra přes poledne. Naopak větší cejni mají rádi vyrovnané počasí a berou taktéž celoročně.
Velcí sumečkové američtí brali v podvečer letního dne za velkého rojení komárů na již zmíněný plátek rybičky. Nejvíce záběrů přicházelo až po 21 hod.
Lov dravců na feeder
Při lovu dravců na feeder jsem se zaměřil na candáta obecného. Používám stejný feedrový prut jako při lovu bílých ryb. Při lovu candáta používám kvůli silnějšímu proudu tvrdší špičku tj. 2oz (56g).
Nejvíce úspěšnými místy k lovu candátů jsou právě rychleji proudící úseky labských ramen na rozhraní proudu a tišiny.
Candátí ráj labských ramen
Montáž a nástraha na candáta
Montáž k lovu candáta obecného se velmi podobá montáži, kterou používám k lovu bílých ryb. Kmenový vlasec má průměr 18mm, jako návazec používám splétanou šňůru o síle 0,12 mm. Olůvko používám ploché, aby se nástraha udržela na místě, kde byla nahozena. Obvykle postačuje 20-25g.
Na jednoháček nastražuji 2-3cm proužek těla oukleje nebo ocásek z oukleje či plotičky. Rybičky používám čerstvé, nikoli zapáchající. Candát hledá čerstvou potravu, ne zdechliny.
Způsob lovu
Po sestavení montáže nastražíme buď cár ryby či rybí ocásek. Nahazujeme na rozhraní proudu a tišiny. Po nahození dopneme vlasec tak, aby špička byla mírně ohnutá. Nástraha je unášena proudem nad dnem a je pro candáta velmi lákavá. Výhoda lovu candáta na feeder je hlavně v tom, že ryba nemá čas „zažrat“ nástrahu hluboko do jícnu a odsoudit se k jisté smrti. Tím eliminujeme poranění či usmrcení podměrečných candátů. Po dvou až třech razantních prohnutích špičky následuje zásek.
Kdy na candáta?
V červnu a letních měsících jsem měl na labských tůních záběry jak přes den, tak i večer a v noci. Podstatnou roli hrálo počasí v tom smyslu, jaká byla či nebyla oblačnost. Za jasné oblohy byly záběry zcela výjimečné. Při oblačné obloze jsem měl záběry mnohem častější a nebyl problém chytit v pravé poledne pěkného candáta.
Candát chycený v pravé poledne
Koncem srpna a v září přicházely záběry až v podvečer a večer, opět za oblačného a teplého počasí. Není problém ulovit během hodiny i tři krásné candáty. Problém nastává v tom, že začíná být nedostatek nástražních rybiček. Tento problém řeším nachytáním rybiček a zamrazení v mrazáku. Mým dalším pokusem bude lov na kousek makrely, která by svým typickým zápachem mohla přelstít právě candáty.
Ouklejka byla večer účinná
Závěrem…
Závěrem chci napsat, že lidé by neměli zapomínat na labské tůně, které nám nabízejí výborný sportovní rybolov. Jsem zastancem rybolovu „chyť a pusť“, takže všechny ulovené ryby samozřejmě byly s největší opatrností vráceny vodě. Tímto žádám i vás sportovní rybáře, nebuďte masaři a chytejte pro radost!
Petrův zdar!
Ing. David Hrstka
obzvlaste pokud jdes na ty candaty a chces je fotit a poustet, za tu kaprarskou podlozku bych se taky primlouval. Prece jen je to jedna z nejcitlivejsich ryb, co se delky pobytu na suchu a zachazeni obecne tyce. V podlozce si muzes na nezbytne dlouhou dobu udelat bazenek, pripravit fotak, pootevrit a mokreho vyfotit bez zbytecneho poskozeni.
Moc hezký článek.Já na Feeder chytám dlouho,přeji ti hodně krásných chvil u Feederového chytání.Přeji Tobě a všem slušným rybářům krásné Vánoční svátky a mnoho úspěchů v příštím roce.Petrův zdar
Pěkný článek. Nezkoušel si chytat candáty na feeder někde na přehradě? Já jsem to párkrát zkusil, ale zatím bez viditelného záběru.
hrstic, džigit> Asi jsem se napoprve vyjadril nepresne, tak to zkusim jeste jednou:
Mluvil jsem o fotkach cejna a candata (bez podberaku) kteri jsou polozeni na suchou zem. U toho candata je i videt ze se na nej trocha travy nalepila i ze strany kterou nebyl polozen na zem. Zkratka a dobre rybi sliz se chyta na vsechno suche, takze namocene ruce jsou k nicemu kdyz tu rybu pak polozis na suchy podklad. Dovolim si tvrdit ze pokud bys ty 2 ryby vzal suchou rukou, nefotil je a hned pustil, strhnes jim min slizu nez takhle.
Chtel jsem rict, ze se je fajn ze se snazis vsechny ryby opatrne poustet zpet, ale da se to zlepsit. Napr:
PS: poznamka o polozeni ryby do travy, pisku nebo snehu byl priklad co nepovazuju za detail. Tady se to tykalo jen te travy.
Prosím Vás, kde vidíte nejake ryby na písku?Na rybach mam u sebe 2 kbelíky jeden na krmení a druhy na vodu kterou si namačím ruce abych na ryby nesahal suchou rukou…takže nevim o co vam jde…ja mam ciste svedomí a kdyby byl každý rybář alspon jako ja to by bylo krasne na světe…hezky den
MOK> samozřejmě písek a suchou trávu jsem na mysli neměl.Z těch uveřejněných fotek rybu v písku nevidím a vyloženě suchou trávu taky ne.Ona každá ryba vytažená ven z vody kvůli focení trpí.Než „zapózuje“,ať ryba či rybář,nějakou dobu to trvá.Šetrné položení nebo podržení vlastně není,pokud není ryba mrtvá.Tobě jde o hezké foto a jí o život.Věřím,že byl autor ohleduplný,úlovky netahal po zemi a hlavně zbytečně nevěšel. :-) Nechtěl jsem se Tě dotknout,chtěl jsem jen vidět Tvá fota.
Sem to nějak zkonil.Myslel jsem spoustu zákoutí pro koupající se a porůznu „tábořící“.Odra vypadá jako kanál a slepá ramena jsou ty zbytky kdysi krásné řeky.Jsou ovšem také průtočné,takže nějaký proud tam je.Jen si myslím,že nedostačující pro uvedené nastražení/ocásek do proudu/.Tohle by šlo max u přítoku.
Robur> Víš Odra, v okolí části Ostravy to je docela jednoduché.Voda si tekla,kde chtěla.Sem tam něco vyplavila,ale pořád to byla ŘEKA.Pak nějak někdo rozhodl,že už toho bylo DOST,vytvořil „krásný“ nějak i prý pro člověka nejvhodnější """Tok""" se spoustou zákoutí.Meandry vzal bagr,slepá ramena se perou o existenci,co víc…Snad Petrův Zdar?!?
džigit> Detailista? Povazujes polozeni ryby do suche travy, pisku nebo snehu za detail? Proc je pak poustis? Aby mely pomalejsi smrt?
MOK> njseš detajlista?Zveřejni svoje…
Robur: Slepá ramena jsou zbytky původních meandrů řeky, když si proud zkrátí cestu. U Labe většinou vznikla regulací toku – ten byl zkrácen snad o polovinu. Mnohá jsou dodnes propojena s řekou a některá i průtočně – aby z nich po povodních mohla odtéct voda apod. Sem tam se tam asi najde i nějaký zavodňovací nebo odvodňovací kanál, který normálně proudí a rameno bych mu neříkal.
Pekny clanek, jen si neodpustim poznamku: vsechny ryby byly „s nejvetsi opatrnosti“ vraceny vode a zaroven jsou focene ryby polozeny do suche travy a listi. Je sice fajn ze pouzivate hacky bez protihrotu abyste ryby moc neporanil, ale timhle jim ublizujete o dost vic.
Na kuku teď moc úspěchů nemám, takže preferuju bílé červy.
co je to vlastně slepé rameno? já měl vždycky za to, že je to náplava z povodní či prosak spodní vody, která se kumuluje v prohlubncíh. Proto mne mate odvolání na proud, nemluvě o vznášivosti ocásku, který by měl ležet na dně.
Taky jsem si letos pořídil feedr, sice až teď na zimu, ale přeci. Zatím jsem měl na něj 2 kapříky juniory a jednoho cejnka na červíky. Na co v tomhle počasí chytáte? Dávavé přednost červům a žížalám, nebo vám bere i kukuřice. Jinak článek je super.
Díky za pěkný článek. Dnes jsem byl na rameni Labe s feedrem a užil si pěkný den ačkoliv chvílema pršelo. Kromě dvou kapříků juniorů a bílé ryby jsem chytil pár parem. Samozřejmě vše vráceno vodě.
Díky za pěkný článek. Dnes jsem byl na rameni Labe s feedrem a užil si pěkný den ačkoliv chvílema pršelo. Kromě dvou kapříků juniorů a bílé ryby jsem chytil pár parem. Samozřejmě vše vráceno vodě.
Škoda že ty ramena nemám blízko, jsou moc pěkná. Pěkný článek.