V pátek se úderem 12. hodiny otevřel závodní úsek pro oficiální trénink.

Mimo týmů HG Brno a Ostravy, které trénovaly v horní části, se na dolní části úseku usadili kolegové z Crazy Boys. Další závodníci se objevovali jednotlivě.

Náš tým zaujal tréninkové místo poblíž obvyklé pozice stánku s občerstvením. Kolega Maty dorazil první, druhý Bob, třetí jsem dojel já, protože jsem cestou z Brna vyzvedával živou na trénink pro kolegy. Poslední se objevil a uzavřel počet členů naší výpravy na čtyři Neo z Bruntálu. V tomto pořadí jsme zaujali i místa na břehu a po vybalení jsme zjišťovali, jaká ryba na úseku je a bere.

Maty hlásil parmy, ostroretky, podoustve, všudypřítomné oukleje a okouna pánvičkové velikosti. Při soustavném krmení ryba velice rychle najela a dala se pravidelně odlovovat.

 

Sluncem zalitá závodní trať v Přerově

 

I Neovi se nakonec povedlo ulovit nějaké ryby a ověřit si účinnost krmení a sestavy na děličce. Pro něj měl být totiž Přerovský pohár premiérovým závodem s děličkou. Po děličce bylo potřeba ještě odzkoušet i lov na odhozový prut s anglánem, protože při závodě se často stává, že ryby couvnou a děličkou se na ně nedosáhne. Takže rychle naměřit hloubku, nastřílet krmení a nához. Hned při prvním proplavání záběr a podoustev na udici, tedy i zde to vypadá nadějně. Připravuji druhý prut, ale to již kolega Bob hlásí, že má velkou žízeň a že je potřeba ihned ukončit trénink, protože má žízeň, že by se o ni mohl opřít. Takže v rychlém tempu balíme vybavení a přesouváme se na ubytovnu, kde spácháme hygienu (sprcha je v tom vedru jako balzám) a vyrážíme do osvěžovny. Volíme osvědčený podnik Pivovarskou restauraci, kde mají velmi široký výběr piv, všechna značky Zubr. Při večeři a pilném doplňování iontů a tekutin rozebereme poznatky z tréninku a spřádáme plány na první závod,  což se nám při pražených mandlích a vynikajícím pivu dost dobře daří, jen není jisté, jak se plány podaří naplnit. Před devátou hodinou končíme poradu a vyrážíme směr Tesco, kde nakoupíme proviant na pokračování porady na ubytovně. Zde ještě něco málo pojíme a popijeme Neovu domácí kořalku a můžeme jít spát, což se ale moc nedaří, protože noční teplota má tropické hodnoty a ani otevřená okna nedávají šanci na ochlazení.

Ráno máme času dost, protože sraz družstev je až kolem půl desáté, nicméně Bob i Maty jsou ranní ptáčata a tak kolem sedmé již odjíždíme na trať. Bohužel s naším příjezdem se spouští déšť, který měl být přeháňkou, ale nakonec trval několik dlouhých hodin a komplikoval nám nejen celou přípravu, ale i větší část závodu. Míchat krmení v dešti, čistit a rozjíždět červy a vůbec si připravovat vybavení na závod bylo opravdu nepříjemné. Nicméně podmínky jsou pro všechny stejné a tak nebylo zbytí. Po prezentaci a uhrazení startovného půvabné paní Kolínkové jsme si vylosovali místo pro sobotní závod.

Maty, Bob i Vojtěch si vylosovali sektor A a místa 10, 4 a 11, já vylosoval B5.  Po losování následoval přesun vybavení do sektoru a čekání na zahájení oficiální přípravy na závod. Příprava v dešti stála za starou belu, ale bylo potřeba vybalit a sestavit tři topsety a dva odhozové pruty a po kontrole nástrah a návnad slepit větší část červů, což bylo v dešti také docela zajímavé, ale podařilo se.

 

Neo pečlivě vede splávek přes zakrmené místo

 

Úderem 13.55 jsem připraven na hlavní krmení a do vody se postupně stěhuje všech dvanáct připravených dvojručních základových koulí složených z osvědčené kombinace „zelená“ a „modrá“ od MILA a několik kalíšků volných a slepených červů. S třetím signálem roluji v neustávajícím dešti poprvé topset se splávkem 1,25 gramu.

Po pár sekundách přichází první záběr a zdolávám první uklidňující rybku. A pak už je to rutina, vyrolovat, dokrmit, vést udici, zaseknout a zdolat. Na B4 sedící Jindra z týmu Ostravy mi při losování slíbil, že mě dneska „seřeže“, jak řekl, za všechna příkoří, která jsem na nich spáchal. Nejsem si žádných vědom, ale protože jsme v loňském roce hráli oblíbenou hru „poraz si svého Ostraváka“, beru to jako přátelské pošťuchování.

Jindra loví na dlouhý bič a odhoz a chvílemi se mi zdá, že mě docela přechytává. Postupně během závodu několikrát skládám a zase roztahuji deštník, podle toho, zda prší nebo ne, ale hlavně pořád dokrmuji a odlovuji statné ostroretky. Jak se ukázalo, nejlépe se chytaly na červy tažené proti proudu. Bylo to nezvyklé ale účinné, proto jsem u této taktiky zůstal. Záběry přicházely pravidelně a byly razantní. V poslední půlhodině vinou snížené koncentrace ztrácím při zdolávání pár větších ryb a tak rychle mobilizuji zbytky sil na poslední ulovené ryby. Přichází signál pět minut do konce a za chvíli další, oznamující konec závodu. Začínám balit zmoklé věci a čekám na vážení. Jak ke své radosti zjišťuji, žádný ze čtyř soupeřů, kteří seděli pode mnou, nemá víc ryb než já, a tak nezbývá, než počkat na výsledky v horní části sektoru. Nakonec je z toho krásné čtvrté místo v sektoru.

 

Bob se před bodavým sluncem skryl pod slunečník

 

Rychle balím a těším se na ubytovnu na sprchu a vyprávění kamarádů o jejich lovech. Záhy zjišťuji, že Bob zabodoval a vyválčil svoji první jedničku v sektoru, když nalovil téměř deset kilo ryb.  Maty s Vojtěchem, sedící vedle sebe, se trápili po většinu závodu a až ke konci ulovili pár rybek, stačilo to však pouze na 9. a 10. místo v sektoru. Ani Jarda Havlíček, další z družstva Ostraváků, neměl na forhontu nijak slavný úlovek, na děličku neměl vůbec záběr a ryby nachytal na odhoz. Po sprše a převlečení do suchého oblečení vyrážíme zase na večeři a pivní terapii. Rozebíráme závod a probíráme taktiku na neděli. Nemá pršet, má být tepleji, tak jsme plni optimismu.

Po mnohem kratší poradě se vracíme na ubytovnu a v půl desáté již spokojeně spíme.V neděli vstáváme již v pět hodin. Rychle vaříme snídani, balíme věci a opouštíme nás dočasný domov, abychom byli v šest ráno u řeky. Hned po příjezdu mícháme krmení, rozhýbáváme červy a ošetřujeme patentku. Já míchám včera osvědčenou kombinaci modrá a zelená, neboli VIP River a SUPER River, trošku ji ovoním cejnovým posilovačem a jako partikl přidám praženou mletou řepku a konopí, které jsem nechal namočit spolu s TTX-kou. Na patentku si připravuji 2,5 litru hlíny Terre some jemně přesáté přes síto a  dovlhčené. Dále si chystám asi 4 litry normální hlíny na zatížení krmení. Samozřejmě mám připravené i kamínky na zatížení slepených červů. Na háček mám připravené červy a velkou patentku. Po sedmé hodině probíhá losování a tentokrát jdou Maty, Bob a Neo všichni tři na sektor C a já zase sám na sektor A.

Protože je časový harmonogram mnohem napjatější než včera, rychle vyrážím na vylosované místo a vykládám vybavení do sektoru a auto odstavuji zpět na silnici. Sluníčko se statečně klubalo z mlžného oparu a do přípravy již solidně hřálo a tak společně s přípravou topsetů vybaluji i vybavení, které včera zmoklo a rozkládám je v sektoru na trávu, aby na sluníčku vyschlo. Chytám si o jeden topset více, protože nechci riskovat, že při nějaké nenadálé události zůstanu bez funkční udice. Dvě hodiny utečou jako voda a je tu signál krmení. Zase na základ nahážu dvanáct dvojručních koulí plněných červy, k tomu nakalíškuji lepeňáky a trochu hlíny s patentkou. Odhoz nekrmím vůbec a věřím, že to nebude vůbec potřeba. Připravím si nejjemnější udici se čtveřicí pěkně mrštných červů a čekám na signál k zahájení závodu. Během pár sekund zasekávám první rybu a uklidněný si říkám, že to dneska zase půjde.

 

Pohled na spodní závodní úsek a jeho průmyslové okolí

 

Jde to, chytám podoustve, jelce, ostroretky, plotice a skaláky. Pravidelně dokrmuji kuličkami krmení a vozím v kalíšku lepenky, které nechci házet rukou, aby byly přesně na krmném místě. Zhruba po hodině nastává přestávka v braní. Pořád dokrmuji a hledám, kam se mi rybky schovaly. Zda jsou kus pod krmením nebo za krmením, či blíž ke břehu před krmením. Jednotlivé rybky chytám, ale je to málo. Když nemohu půl hodiny na nic přijít, zkusím udici hodit asi metr nad krmení. A okamžitě mám záběr a bojuji s ostroretkou hodně přes půl kila. Po zdolání dávám červy a znovu nahazuji nad krmení a opět okamžitý záběr. Musí tam stát opravdu nahusto. Nechápu, proč ryby stojí nad hromadou krmení.  Jediné co mě napadá je, že díky téměř neznatelnému proudu a vlivu větru, je dole opačné proudění. Nicméně lovím a snažím se, abych dohnal ztrátu na soupeře. Pravidelně střídám tři sestavy s různě nastavenou hloubkou a různým zatížením sestavy a na všechny tři lovím, nejlepší je ale zase ta nejlehčí z nich. Čas závodu ale rychle uplyne a je tu závěr. Vlastní nešikovností ještě pouštím velkou ostroretku a je tu vážení. Vážím víc než včera, přesně 6700 gramů, ale je jasné, že dneska to nebude na nejlepší v sektoru stačit. Nakonec končím na sedmém místě, což je takový standardní výkon. Balím usušené vybavení a přejíždím k sektorům B a C a hlavně ke stánku s občerstvením. Kamarádi již mají sbaleno a sedí u občerstvení. Dneska to zase moc nešlo, Maty zpočátku tápal, pak se rozchytal, a udělal osmé místo, Neo chytal celý závod, ale stačilo to na 9. místo v sektoru a Bob se tentokrát trápil a trápil a trápil, až se protrápil k poslednímu místu v sektoru.

Nevyužil tedy vynikajícího výsledku ze soboty k výraznějšímu úspěchu. Slabší výsledek u Nea je celkem pochopitelný, byl to jeho první závod s děličkou na řece, nemá zkušenosti ani praktické návyky a tak to bylo vlastně dobré. Proč nechytal ryby Bob nevím, kolem něj sedící závodníci ryby nachytali.

 

Čekáme na vyhlášení výsledků a mezitím si vychutnáváme kávu ze stánku. A již je to tady. Vítězem se součtem umístění 2 se stal Petr Kazatel, druhý skončil Petr Klásek a třetí Miroslav Kolínek.

 

Zleva doprava pět nejlepších

 

Celkové výsledky i s nalovenými váhami naleznete na stránkách našeho týmu www.hgbrno.cz/aktuality.php

 

hraji

 

PS: Návštěvu výše uvedeného odkazu opravdu doporučuji, jsou to vynikající stránky věnované závodní plavané, kde najdete i celou řadu kvalitních článků. (poznámka redaktora)