Na Labe chodím převážně celý rok.Už jako malý desetiletý kluk jsem s tátou a bratrem jezdíval rybařit na tento „český veletok“. Tenkrát ještě nikdo z nás neměl ani páru, co je to feederová metoda, a tak jsme ani moc úspěchů nemívali.

Po několika letech jsem díky jednomu báječnému rybářskému serveru měl tu čest poznat partu nových kamarádů a díky nim jsem se začal věnovat feederu. Před tím jsem na Labi převážně vláčel, muškařil, ale také chytal na plavanou. Díky zkušenostem z plavané jsem poznal výborná místa, kde jsem také začal s feederem rybařit a právě o tato místa se s vámi chci nyní podělit.

Tři boje!

Řeka Labe je velice zajímavá svými rameny, zátokami, různými přítoky a také jámami, které se za vyššího stavu zalijí a vytvoří malé laguny plné kapitálních ryb. Právě taková místa můžeme najít od Ústí nad Labem po Děčín. Na jaře se tam ryby stahují za velké vody sbírat potravu, která se tam ukládá. I přesto, že jsou tato místa hůře dostupná, stojí zato si navléci prsačky a přebrodit se na suché vyvýšeniny. Je to "první boj", který musí rybář podstoupit, aby měl šanci vyhrát. Druhý boj je podstatně obtížnější - s naplavenou potravou se totiž na lovná místa naplavují různé větve a nečistoty, a tak dost často jsme neustále nuceni vázat nové montáže. Třetí boj je také nelítostný - musíme umět v takovém terénu zdolat i velké ryby tak, abychom je nezranili nebo neutrhli někde ve vázkách.

Výběr a zmapování místa

Každé vytipované místo musíme nejdříve důkladně zmapovat. Stačí, pokud si navážeme na silnější vlasec starý feederový košíček či olůvko a pěkně postupně proházíme místo lovu. Pokud se nám někde košíček zachytne, pokusíme se jej vyprostit, ale když se to nepovede, vyloučíme místo ze seznamu potenciálních lovišť. Takto pokračujeme, až zmapujeme celé dno před námi. Pokud prohazujeme místo košíčkem, není na škodu ho plnit krmením, čímž si pomalu „předvnadíme“.

Výborné lokality jsou v okolí mostů. Zvlášť ty, co mají pilíře usazeny v proudu  a za nimiž se mohou ukrývat a odpočívat ryby. Např. v Ústí nad Labem jsou podobné mosty hned tři! Úspěchy za pilíři mám převážně v zimě, kdy zde krásně berou plotice, podoustve a ostroretky. Pod železničním mostem chytám od podzimu do zimy. Mezi úlovky dominují převážně tlousti a jeseni menších a středních velikostí - je to tím, že tam není velká hloubka, ale ryby se tam, v peřejkách, rády zdržují.

Pod mosty je to velice dobré v zimních měsících

Konkrétní místa lovu

Na podzim jsem si vyjel s kamarádem do Děčína. Byl docela nízký stav, a tak oblíbený soutok Labe s Jílovským potokem nepřicházel v úvahu. Proto jsme se vydali „pod zeď“. Jedná se o místo, kde je cca 2,5m vysoká zeď regulace, která má schůdky vedoucí k vodě. Za nižšího stavu je dole podezdívka cca 1m široká, ze které se dá pohodlně lovit. Místo bylo na první pohled zajímavé, a tak jsme dlouho neváhali. Házeli jsme zhruba pět metrů daleko, až do míst, kde začínal hlavní proud. Byla to taková hluboká tůň, ve které se dno pozvolna zvedalo ve směru po proudu. Tam se tvořily víry a zpětné proudy. Na tomto místě jsem nachytal krásné plotice, perlíny a oba druhy jelců.

Když se nám povede najít a trefit hejno plotic, je to opravdu krásná rybařina.

Další pěkné místo je těsně před Děčínem na Boletické straně (pod ním začínají loděnice). Zde se mi nejednou podařilo nachytat krásné cejny. Dokonce jsem měl i dvě jízdy od kaprů, ale bohužel s vybavením na cejny a bílou rybu jsem na „labská torpéda“ nestačil. Vlasec o průměru 0,10 mm mi na rozloučenou jen zazpíval: „Sbohem lásko…“. Dno je zde velice kamenité, občas mi v něm vázl košíček, ale s cca. 80% úspěšností jsem jej vydoloval.

Jedno z těch větších ústeckých torpéd.

V Děčíně jsem lovil takové plotice a perlíny.

Mezi Děčínem a Povrly jsou krásná "okna" a zátočiny, které nabízejí šanci na opravdu bohaté na úlovky.

Takových to cejnů se dočkáme právě z jara na "oknech"

Kamarád Michal s krásným kapříkem z jarních oken.

Dalším místem, které je velice dobré je pod ústeckou čtvrtí - Mojžíř. Voda je tam za nižšího stavu lehce tažná, dno kamenité s místními nánosy sedimentů. Tudy táhnou kapři, parmy a obrovští cejni a rádi je navštěvují i labští dravci. Na tomto místě jsem chytal převážně na červy či kukuřici, nejlepších výsledků jsem dosahoval koncem léta a na podzim. Mé úlovky tvořily převážně menší podoustve a velcí cejni. Přístup k vodě je bezproblémový a dá se tam strávit i nejedna noc.

Soutok Bíliny s Labem je oblíbený snad u většiny ústeckých rybářů. Škoda, že je nechvalně proslulý rovněž velkým množstvím odpadků a také tím, že jej často navštěvují rybáři, kteří si víc cení rybího masa než sportovního zážitku. Celkem nepříjemný je hustý automobilový provoz za zády. Místo je však bohaté snad na všechny druhy ryb. Dokonce se zde občas uloví i velcí pstruzi. Z jara, kdy teče velká voda, je místo nechytatelné, ale jakmile voda opadne, začíná ta neskutečná rybařina. Za nástrahy se zde osvědčila kukuřice, bílí červi, hnojáčci a střídka z čerstvé houstičky.

Podobně úspěšné (a stejně navštěvované) místo se nachází cca o 500 m výš a to na střekovské pláži. Tato lokalita je dnes nechvalně proslulá snad po celé republice díky nájezdům „masařských tlup“ lačnících po parmách. Tyto krásné bojovné ryby jsou zde zastoupeny početně a nejen ony. V zimě a brzy z jara je to velice úspěšné místo na jakoukoli kaprovitou rybu. Jako nástraha je úspěšná střídka z housky, červi a hnojáci.

Kousek pod pláží se nachází „okna“, která jsou za většího stavu vody rovněž horkými místy. Převažujícím úlovkem je tam cejn, jehož průměrná velikost se pohybuje zhruba kolem 45 cm, ale nejsou výjimkou ani kusy přes půl metru. Dobře se tu dají chytat i kapři, podoustve a velké plotice.

O dalšího zhruba půl kilometru výš se nachází zdymadla. Dál nad nimi je hluboká a celkem nezajímavá voda se dnem ve tvaru vany. Kousek od břehu je již hloubka okolo pěti metrů a taková hlubina rybám asi moc nevyhovuje. Povedlo se mi zde chytit jen pár menších tloušťů na hnojáčky.

Naopak hodně nadějně to vypadá až ve čtvrti Vaňov. Voda je tam mělčí a po cca 15 m se svažuje do lodního koryta. Právě tato hrana je velice úspěšná k rybaření. Převážně se zde loví kapr. Místo je oblíbené především víkendovými kapraři. Na feeder jsem zde ulovil pár menších kapříků a nějaké cejny střední velikostí.

Stejné je to až do Velkých Žernosek. V Žernosekách se nachází krásná pískovna, která je propojena s Labem - defakto je tedy průtočná. Právě vtok do pískovny je velice úspěšným místem pro federování - je zajímavé hlavně tím, že nikdy nevíte, co se bude dít. Jednou voda téměř stojí, někdy teče do pískovny a jindy z ní. Co se týče ryb, tak rybář tady nikdy neví, co se mu na háček „pověsí“. Na tomto, na pohled krásném, místě se nacházejí dravci všech druhů, vetší kapři, amuři, cejni a plotice. Doporučuji nechávat vozidlo ve vesnici, protože je to chráněná krajinná oblast a říční i silniční policie za nedovolené parkování dává „mastné“ pokuty.

Další dobré zachytání se nabízí z druhé strany od Lovosic pod zdymadly. Hodně podobná rybařina rybáře čeká i nad zdymadly od Žalhostic. Tam se dají ulovit krásní cejni v trofejních velikostech (jako kluk jsem tam s tátou a dědou ulovil cejna měřícího 63 cm a plno dalších kusů okolo magické hranice 60 cm).

Pod Lovosicemi u vtoku do pískovny se dost chytají takoví kapříci.

Posledním doporučeným kouskem labského proudu je soutok Ohře a Labe. Zde jsem vždy nachytal krásné plotice, plno cejnů střední velikosti a samozřejmě i nespočet jelců.

Jaké náčiní, krmení a nástrahy používám?

Ještě bych chtěl něco dodat o svém použitém nářadí. Osvědčil se mi feeder s tvrdší špičkou - medium nebo medium/heavy. Kvalitní naviják s jemnou brzdou je samozřejmostí spolu s vlascem od průměru 0,16 – 0,20 mm (kvůli těžším košíčkům). Koncový návazec jsem volil v rozmezí 0,10 - 0,16 mm. Jako montáž jsem používal pevný, nebo průběžný páternoster s délkou návazce od 40 cm do jednoho metru. Existují však místa, kde se loví kousek od břehu (např. okolo centra Ústí nad Labem a tam není třeba košíček žádný).

Takové parmy se dají lovit od září v Ústí nad Labem.

Krmení jsem používal od různých výrobců (třeba od polských mistrů), výborná je značka Sensas. Jako nástraha se nejvíce osvědčili bílí červi, kukuřice a hnojáček nebo jejich kombinace.

Pokud se vydáte na tato (ale i jiná) labská místa, přeji Vám mnoho úspěchů a pevně doufám, že se k úlovkům budete chovat patřičně férově.

S pozdravem David Soukup.