"Důvodem těchto skutečností je pravděpodobně jediná věc – lovná vzdálenost. Kapři (ale vlastně všechny velké ryby) se za denního světla blíže ke břehu neodváží a zdržují se dále od břehu. Proto na plavanou, kdy nahazuji do nějakých 20, 25 metrů se záběrů nedočkám, kdežto krmítkáři v 60 metrech ano. Teprve po setmění a celkovém uklidnění denního ruchu a pohybu na břehu se ryby vydávají i blíže ke břehu a je možné si je výborně zachytat i zde. Jak to ale udělat, aby mi na mou milovanou plavanou braly velké ryby už za denního světla? Řešení je nasnadě, musím vše upravit tak, abych se dostal i se splávkem na onu větší vzdálenost. Lehce se řekne, hůře udělá. Pro tento případ je nutné vše přizpůsobit, počínaje navázanou sestavou a konče přípravou vnadící směsi. A právě těmto odlišnostem, případně poznatkům a zkušenostem, získaným při plavané na dálku, se chci věnovat ve dnešním článku.

POPIS METODY, VÝHODY, NEVÝHODY

Samotná metoda se ničím neliší od lovu v malé vzdálenosti. Splávek s dlouhou anténkou, který je uchycen jen v dolní části, převážně na klouzavý způsob (lovná hloubka bývá značná), umožňuje vedení vlasce pod hladinou až ke špičce prutu, která je také ponořena pod hladinu. Vlasec takto není vystaven vlivu vlnek a hladinového proudění, takže netvoří tzv. pytel, který zabraňuje úspěšnému záseku a nutí nás stále sestavu přehazovat. Všechno staré, známé a osvědčené skutečnosti.

Výhoda lovu na velkou vzdálenost vyplývá už z prvních odstavců tohoto článku, myslím, že není třeba tuto věc už dále rozebírat. Na opačné straně stojí nevýhody, kterých je na první pohled mnohem více. Při nahazování se musíme do prutu více „opřít", abychom získali dostatečný švih a udělili sestavě dostatečnou razanci pro let do několika desítek metrů. Vzhledem k vyšší nosnosti splávku a těžší zátěži je třeba použít hrubší vlasec. Splávek je na větší vzdálenost hůře viditelný, také stahování při přehozu trvá déle …

Samotnou kapitolu tvoří problematika vnadění, koule vnadidla musí být menší, aby se daly nastřelit prakem, na partikly je pak nutností použití speciální vnadící rakety. Navíc musíme počítat s tím, že na vzdálenost nikdy nedosáhneme takové přesnosti při zakrmování jako při lovu kousek od břehu."

Přestože na první pohled nevýhody jasně převažují nad výhodami, určitě se chytání na plavanou ve větší vzdálenosti vyplatí. Po zvládnutí počátečních problémů získáme na věc nový pohled a už se nám metoda nebude zdaleka zdát tak složitá a nevýhodná. Jednoznačně pro bude navíc obvykle svědčit vysoký počet záběrů, které při plavané získáme, často na rozdíl od kolegů, kteří sice chytají ve stejném místě, ale na položenou.

VYBAVENÍ

Použijeme matchový prut dlouhý 4,20 nebo ještě lépe 4,50 m. Je třeba zvolit robusnější provedení, které umožní bez problémů nahazovat i s waglerem vyšší hmotnosti. Prut doplníme navijákem velikosti 3000 nebo 4000. Používat menší modely nemá cenu, budeme potřebovat silnější vlasec, kterého na cívce musí být NEJMÉNĚ 100 m. Já osobně používám náviny o délce 150 m, mám tak větší jistotu, že mě nedostatek vlasce nepřekvapí. Na trhu je několik značek vlasců, které jsou baleny právě ve 150 m metrážích, navíc je možné mezi nimi najít i potápivé speciály pro odhozovou metodu, které bezvýhradně doporučuji. Díky větší cívce bude navíjení vlasce při stahování rychlejší a ušetří nám čas. Z toho plyne i požadavek na vyšší převodový poměr navijáku – opět nezbývá než doporučit navijáky určené primárně pro lov na plavanou.

Délku vlasce jsem už zmínil, teď se dostáváme k jeho průměru. Za optimální sílu vlasce považuji průměr 0,18 mm, mluvím ale o kvalitnějších značkách, které mají únosnost jako běžné vlasce o průměru 0,20 mm. Na návazce pak použijeme průměry 0,12 – 0,14 mm, tady není třeba nic měnit. A dostáváme se k velké odlišnosti od lovu na „krátkou“ plavanou – k šokovému vlasci. Šokovka plní několik funkcí. Hlavně umožňuje bezpečněji nahazovat, kdy i při silném švihu nemusíme mít strach, že celou sestavu utrhneme. Další funkci plní u konečné fáze zdolávání, kdy vlasec často utrpí poškození. Šokovka je přece jen odolnější a snese bez úhony i větší namáhání. K tomuto účelu použijeme vlasec průměru 0,22 mm, který navineme v takové délce, aby pokryl 2 délky prutu a ještě několik ovinů zbylo na cívce navijáku. Bude se odhadem jednat o délku cca 10 – 14 m.


Silně umačkané koule krmení pro nastřelení prakem.

Dále se v sestavě udice bude odlišovat již jen splávek, budeme potřebovat waglery o nosnosti 15 gramů a větší. Výbornou pomůckou na anténce splávku je dutý nástavec, který klade rybě při záběru stejně slabý odpor jako tenká anténka, přitom je ale mnohem lépe viditelný, což je u větší vzdálenosti nezbytné. Tím je část sestavení udice uzavřena a můžeme jít dále.

Účinné zakrmení je, jak známo, jednou ze základních podmínek úspěšného rybolovu. A v tomto případě budeme potřebovat především kvalitní prak. Široká ramena, dostatečně silná guma ale hlavně funkční košík jsou nezbytností. Košík pro střílení koulí musí být řešen tak, aby z něj koule při výstřelu bezproblémově vyletěla, pokud možno bez deformací tvaru, protože jinak je dráha letu a tím i místo dopadu velmi nepřesné. Koule vnadidla se musí tvarovat menší velikosti než při házení rukou a je třeba je silně „utáhnout“, aby se během letu nebo ihned po dopadu na hladinu nerozpadly.


Míření před výstřelem.   


Vystřelení koule z praku.

Na vzdálenost je ale možné vnadit i samotným partiklem. K tomu nám poslouží pomůcka známá jako „vnadící raketa“. Je to dutá plastová trubka, na jedné straně otevřená, na straně druhé zašpičatělá. Ve špici je vlepen plovoucí materiál, takže raketa se ve vodě vždy otáčí špicí nahoru. K použití je dále potřeba tvrdší prut a větší naviják s návinem vlasce cca 0,25 mm. Výborné je opět použití šokové šňůry, není se třeba bát průměru, klidně použijeme i průměr 0,5 mm. Na konec šokovky se naváže vnadící raketa a pak už jen stačí ji plnit partiklem a nahazovat do zvoleného místa. I když se to nezdá, tak ztráty jsou minimální a partikl spolehlivě dopravíme i na vzdálené místo. Po nasypání do rakety se nesmí obsah příliš stlačovat, protože jinak zůstane uvnitř i po dopadu rakety do vody. Chce si to párkrát vyzkoušet, než získáme v používání jistotu.


Vnadící raketa.


Směs partiklu vhodná pro použití do vnadící rakety.


Plnění vnadící rakety.   


Silnější prut je pro použití vnadící rakety nutností.

TIPY PRO LOV

Co napsat k samotnému lovu? Je důležité nahazovat vždy do stejného místa (samozřejmě v rámci možností). Je jasné, že na velkou vzdálenost bude rozptyl přiměřeně větší než u chytání kousek od břehu. Efektivní pomůckou je vytvoření značky na vlasci, a to v okamžiku, kdy máme nahozeno na tom správném místě. Možností pro vytvoření značky je několik, lze použít lihové popisovače nebo originál tužky, určené ke zhotovení těchto značek. Materiál tužek je jakoby voskové konzistence, takže se na vlasec snadno nanáší.

Některé věci zůstávají stejné jako u „krátkého“ lovu, např. měření hloubky, musíme ale počítat s delší časovou náročností. Dále je nutné vlasec při lovu vždy odmastit. I pokud používáme potápivý speciál je dobré nečistoty před prvním náhozem odstranit. Stačí trochu Okeny v rozprašovači, kterou nastříkáme na cívku s vlascem. Pro dokonalé odmaštění je nutné postup několikrát opakovat.

Když už přesně nahodíme na takovou vzdálenost, je třeba co nejvíce omezit záběry plevelných ryb, které se samozřejmě nachází i zde. Problém je většinou s ploticemi, které zabírají ihned po náhozu a neumožní tak kaprům se k nástraze ani dostat. První věcí je nastavení hloubky tak, aby háček s nástrahou ležel na dně. Plotice hledají potravu především ve sloupci nade dnem, kdežto kapři poctivě prorývají dno, takže nástrahu nemůžou minout.

Dalším opatřením je volba nástrahy. Musíme zapomenout na bílé červy nebo vakuovanou kukuřici, ty si nechejme až na dobu po setmění. Nástraha musí být větší velikosti (vzhledem k běžně používaným nástrahám na plavanou) a dostatečně tvrdá, aby se neuvolňovala při nahazování.     Doporučuji použít miniboilie, suchary pro psy, kousky z tzv. „kočičí kapsičky“, různé nugety nebo i běžné uzeniny (např. nařezaný párek a nebo nějaký měkký salám). A spousta kaprů se dá nachytat i na „gumové“ medvídky nebo bonbony Vexta.


Miniboilie nastražená „na vlas“.


Psí suchary Frolic.

Ze psích sucharů uvádím konkrétní značku Frolic, tyto suchary jako jedny z mála neplavou, ale zvolna se potápějí ke dnu. Je nutné zvážit způsob nastražení, u boilií určitě „na vlas“, Frolic se dá šikovně nastražit i přímo na háček, chce to vyzkoušet. U méně soudržných nástrah je možné nastražení pojistit kouskem trávy, tak jak je to viditelné na příslušné fotografii.

 Vyztužení měkčích nástrah pomocí kousku trávy.

V tipech nelze nezmínit také něco o splávku. Jak jsem již naznačil, lepší viditelnost zajistíme použitím širokého dutého nástavce na anténku wagleru. I přesto ale po nějaké době lovu může být vysledování záběru problematické, protože oči se postupně unaví. Zde je výbornou pomůckou použití dalekohledu, kterým splávek můžeme sledovat. Nemusíme vlastnit nějaký extra silný model triedru, stačí jednoduchý model, který má navíc výhodu ve své malé velikosti a tím i nízké váze. Jakkoli se může zdát sledování splávku pomocí dalekohledu náročné, není tomu tak. Splávek rozhodně nemusíme sledovat nonstop, ale pokud se nám začne zdát, že se s ním něco děje, přesně můžeme pomocí dalekohledu skutečný stav ověřit.

Posledním tipem, který chci zmínit je už samotný zásek. Vzhledem k průtažnosti vlasce, která se pohybuje kolem hranice 15 % (u potápivých je to o něco méně) je jasné, že zásek musí být proveden opravdu razantně a je nutné beze zbytku využít celou délku prutu. Takže žádné jemné pošvihávání pouze špičkou prutu, ale tvrdý zásek, kdy prut skončí v zadní nejkrajnější možné pozici. Z přetržení vlasce nebo návazce strach mít nemusíme, většinu síly záseku pohltí právě ona průtažnost vlasce.

ZÁVĚR

Přes všechny problémy, které lov na odhozovou plavanou ve velké vzdálenosti přináší, se jedná o nenahraditelný způsob, kterému přijdeme rychle na chuť. Zdánlivé zápory budou rychle převáženy množstvím záběrů a ulovením spousty krásných ryb. A to často i v případě, kdy rybáři lovící jinou metodou zůstanou bez záběrů. Hodně štěstí a nashledanou!

Tomáš MIHULA