Chytej.cz
Čeburaška STANDUP

Jak jsem potkával úhoře - 1. díl necteno

21.8.2008 | Položená | Úhoř říční | 36.843 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 23

Jak jsem potkával úhoře - 1. dílNevím jak vám, ale mně tato magická ryba učarovala. Už jako dítě jsem neustále otci záviděl, že může do půlnoci zůstávat u vody a já pak mohl ráno jen tiše snít u vany s chyceným úhořem a představovat si, jaké to večer u vody bylo, když je chytal...

 


Taková náladová...

Navíc to ještě bylo okořeněno hláškami, že i po smrti je schopna se mrskat na pánvičce, že se dokáže protáhnout sebemenší škvírkou, případně ji umí roztáhnout ocasem. Že se ryba obtížně zdolává, protože se umí bleskurychle ovinout okolo překážek ukrytých ve vodě, že úhoří krev je jedovatá, samotný úhoř je holou rukou nepolapitelný. Dále že úhoři v noci vylézají na břeh, prý se pasou na hrachu nebo hledají žížaly. To vše ve finále ještě přibarveno filmem My tři a pes z Pětipes. Kdo ho viděl, pochopí. Parta dětí nahání obrovského úhoře ve starém lomu, chytá ho na slepici, bojuje s ním pod vodou ve staré potopené lodi atd.


Citlivý čtenář pochopí, že ten z Pětipes byl ještě několikanásobně větší, foto půjčeno z internetu

Prostě anakonda hadra, a to ještě vůbec nepadla zmínka o výtěru v hlubinách Sargasového moře a složitém putování monté do vnitrozemní sladké vody a při pohlavní zralosti zase zpět do moře. Možná někdo namítne, že jsem vynechal Zlaté úhoře od Oty Pavla, ale tento film u mě přilil benzínu do ohně až později. Každopádně níže napsané je dílo laika, využívajícího jen zkušenost vlastní a zkušenost důvěryhodných rybářských kolegů s přidáním mírné nadsázky.

Poprvé mně na NĚ bylo povoleno vyrazit asi v deseti letech. Řeka Svratka tehdy byla plná ježdíků a okounů, ale já byl na úhořích. Proto jsem se u každého záběru ptal, zda mohlo jít o úhoře. Zvlášť když jsem nebyl schopen nic zaseknout. Možná tehdy zobala ta drobotina, ale já tomu prostě odmítal věřit. Dokonce jsem dostal několik cenných rad, jak se při záběru chovat. Zde to prosím neberte, že je to dogma, nebo že se tím musíte řídit. Je to viděno očima desetiletého, ale zážitek to byl natolik silný, že si to pamatuji dodnes.

1/ Rybu nelze podebírat podběrákem, zamotá se do něj a utrhne se, očka síťky v mžiku roztáhne a proleze. (taky je pravda, že dřívější síťky podběráků měly poměrně větší oka)

2/ Rybu je proto dobré zvednout na vlasci, který uchopíme rukou. Bože, jak jsem této rady později litoval.

3/ Pokud dostanu záběr, je třeba rybu nechat ještě chvíli jet (zažrat) čehož dosáhnu tím, že jakmile se policajt pohne, tak udici uchopím do ruky, prut ještě vysunu nataženou paží vpřed, průvěs se zvětší, a teprve při dalším rozjezdu policajta zasekávám. Zásek sedí, mám větší páku, takže rybu i lépe odlepím ode dna.

4/ úhoř se nedává do klasického vezírku, protože je to rybí Harry Houdini a nečiní mu problém se z něj dostat. Pro ty co neznají Houdiniho, tak je to někdo jako Rumburak.

Která jiná ryba to může říci, že se speciálně pro ni vyvinul vezírek?

 

Skoro ke každé zmíněné radě se váže nějaká historka.

Před 25 lety nebyl takřka problém mít 15 záběrů za noc, a to při lovu na jeden prut. Horší to však bylo s produktivitou. Již asi při druhé výpravě na úhoře jsem se šel ještě za světla projít kolem vody a uviděl jsem rybáře, který něco ve vrbičkách zdolával. To něco byl had určitě přes metr. Ryba zběsile kličkovala u břehu, kde byly kořeny. Nabídl jsem tenkrát pomoc. Ale asi tehdy nebyl desetiletý klučina ten správný partner. Prostě jsem tak nějak pochopil, že na takovou megarybu nemám ještě tu správnou kvalifikaci. Nicméně to celé skončilo vítězstvím ryby.

Ten den asi byla správná úhoří noc, protože jsem se dočkal i já. Kolem půl jedenácté se policajt už poněkolikáté zhoupl, já vzal prut, předpažil, policajt dojel k prutu, zásek, skoro žádný odpor, přesto jsem zběsile navíjel, aby ryba nedostala šanci zajet ke kořenům a pak se u břehu ukázalo ve svitu baterky bílé úhoří tělo. Otec ho zvedl za vlasec na břeh a dal ho do připraveného kýblu. Doteď vím, že měl 72 centimetrů. Byl jsem tehdy poměrně zklamán z malé bojovnosti ryby.


Dalším atributem hovořícím ve prospěch nočního lovu úhořů je tajemná atmosféra, západy slunce, světlo svíček atd.

Opět jsem o něco povyrostl. Každoročně trávil prázdniny u babičky, která bydlela sto metrů od Svratky. Vytvořili jsme menší rybářskou partičku, která obden vyrážela za dozoru moji rybářské babičky do půlnoci na úhoře. Měli jsem několik zaručených fleků, které jsme pravidelně, ale bez valnějších úspěchů, střídali.

Top flek byl u tzv. vrby, kde Ivoš znalecky řekl, že kousek od břehu je koryto a v něm úhoři protahují. Věřili jsem tomu, takže jsem nahodili tři udice cca pět metrů od břehu a dívali se, jak si ještě po dopadu nástrahy na hladinu hloubka bere z navijáku další metry vlasce. Opět kolem desáté policajt několikrát poskočil, a pak plynule vyrovnal metrový průvěs. V tomto svém rybářské období jsem již opustil od předpažovací taktiky a naopak jsem rybě vlasec rukou povoloval. Takto si ryba vzala asi 6 metrů a do zad mně zněly neustále rady, že už mám sekat. Nakonec se jízda ryby zastavila a rady se změnily v nadávky, že jsem blbej, protože to určitě pustila. Zpětně si vybavuji, že nikdo kupodivu neřešil riziko, že ryba může zajet do vázky. Asi tři minuty jsme netrpělivě čekali a... čihátko se opět rozjelo vzhůru. Docela mi spadl kámen ze srdce. Už jsem na nic nečekal a zasekl.

Rybu jsem samozřejmě netáhl z místa přede mnou, ale pěkný kus z boku, z místa, kam si nástrahu odtáhla. Opět moc nebojovala, ale u břehu se do světla baterky podporované petrolejkou vyvalil úhoř o jakém jsem vždy snil. Délka přes metr a silný jako ruka. A teď to nastalo. Jediný podběrák zůstal doma. Přece se úhoř nepodebírá. Tak na co ho mít? Radek pro něj chtěl odběhnout, ale já jsem byl proškolen a trval si na svém, že úhoř do podběráku nemůže. Vyloučili jsem i možnost vytažení ryby po břehu, protože jsem chytali na betonové zídce tak metr nad vodou. Samozřejmě jsem musel i rychle reagovat, protože ryba jezdila sem a tam, vzpínala se na vlasci a já jsem věděl, že nade dnem jsou napadané klacky z vrby. Instruoval jsem tedy babičku, že má rybu zvednout za vlasec tak, jak jsem to viděl u mého prvního úhoře. Měl jsem tehdy pětadvacítku silon, a ten samozřejmě odstaven od pružné špičky prutu, mrtvý tah ryby nevydržel. Takže radu č. 1 a 2 si můžete klidně škrtnout. Podběrák raději použijte, zvláště když má hustou síťku. Ještě teď mám chuť si nafackovat. Druhý den dopoledne jsme pochopitelně od babičky vyžebrali zbytek záclony a vyrobili speciální úhoří podběrák.

Jinak jsme dokonce dva, co si chtějí nafackovat. Protože, když se taková věc stane jednou, tak se to může svést na silon. Empiricky jsme si ale dokázali, že EE. Na ryby jsme vyráželi i přes den a ne vždy legálně. Obzvlášť nám nedávalo spát takové jezírko (je tam zákaz lovu), přes které tekla voda do místní malé elektrárny. Toto jezírko bylo volně spojené s řekou. Vyrazili jsem tam den poté, hned po úhořové noci chytat na sýr. Začalo to celkem nevinně, pěkné plotice tak 35 cm, kapříček a pak takové jemné ťukání na splávek. Zásek. Celkem odpor a pak se z naší mimopstruhovky vyvalil duhák. Měřil odhadem dětskýma očima tak 70 cm. Báli jsme se, že podjede pod našima nohama mostek, na kterém jsme stáli a pod nimž je průplav, který spojuje řeku s jezírkem. Ryba to ale neudělala a nechala se přitáhnout ke břehu. Ale opět jsme byli bez podběráku a poměrně vysoko nad hladinou. Tentokrát jsem já hystericky křičel: „Počkej dojdu pro podběrák, netahej ho na šňůře!" Marně. Dnes už i Radek dobře ví, že pružnost a pevnost vlasce je určitým způsobem limitovaná.


Protože v té době nebyl digitál, tak aspoň něco od Jirise pro spravení oka

 

Ještě je jedna zajímavost. Už nikdy jsem snad na tom místě u vrby nedostal úhoří záběr z koryta. Pokaždé to bylo z jiných míst. Samozřejmě se dá polemizovat o velikosti duháka a úhořů. Polemizujte. Ale nechtějte, abych si kvůli tomu kazil vzpomínky na dětství.

Další inovace v lovu úhořů pak lemovaly celé mé dětství i současnost.

 

Háčky - jsou lepší velké či malé? Každý rok jsem měl jinou osvědčenou radu či teorii. Nevím. Ale nyní preferuji spíš menší velikost. Předpokládám, že se lépe vlezou do úhoří tlamy. Velký háček může úhoř držet jakoby na plocho, chcete li od ucha k uchu, takže hrot se nemá kam zabodnout. Úplná alchymie je pak zakřivení a úhel hrotu háčku. Top vychytávkou je pak více protihrotů na těle háčku. Ty brání sesmeknutí žížaly.

Napichování červa - původně jsme napichovali červa cik cak. Pak jsem dostal radu, že je to blbě. Nejlepší je to prý na kalhotky. Tj. že se červ na jednom konci napíchne a háček jím prochází, takže je žížala natvarovaná do oblouku a úhoř má tak je jedinou možnou šanci jak vzít žížalu do huby, a to od špičky háčku a zásek pak teoreticky víc sedí.

Vrátil jsem se však k cik cak způsobu. Mám pocit, že nástraha je atraktivnější a mám více záběrů.

Další osvědčenou nástrahou je rybička, mrtvá či živá, na dně či nadlehčená, případně cárek z ní.

Průvěs policajta - od 1 metru, přes předpažování a povolování jsem zakotvil na nějakých 30 centimetrech. Zjistil jsem, že eliminuji zajetí ryby do úkrytů a rozhodně si častěji zaseknu a lov je aspoň zábavnější. Nechytám ryb více ani méně, ale ubylo těch zažraných. Myslím, že při úbytku úhořů je to dobrá alternativa.

Pohne se, nepohne? Zavzpomínejte, zda jako zdroj světla používáte svíčku či petrolejku nebo to už jistí pípák se světelnou signalizací a čelovka. Foto Libor Jabůrek

Místo a doba lovu - hloubka či mělčina - nevím. Úhoř vždy překvapí. Obdobnou kapitolou je i doba lovu. Zde vítězí jednoznačně noční lov. Ale proč pak typicky noční ryba zabere v pravé poledne je milou záhadou. Další tématem je termín úhoří aktivity během roku: většinou se shodneme, že je to od přelomu dubna a května až zhruba do září. Samozřejmě to vyvrací příhoda, kdy jsem někdy začátkem prosince vláčel na Brněnské přehradě, ruce zčervenalé mrazíkem, bez jediné rybí aktivity. Voda byla křišťálově čistá, takže jsem mohl vidět úhoře tak 60 cm, jak si v pohodě plave podél břehu. To už jsem psychicky nevydržel a přívlač ten den zabalil. Zde dovolte malou osvětovou odbočku: úhoř má dobu hájení od 1. září do 30. listopadu a míru má 55 cm.

Předpažování - u něj jsem zase naopak získal pocit, že ryba pozná zachvění udice, kterému se většinou nevyhneme, když prut bereme do ruky a nástrahu tak může pustit. Samozřejmě že u záseku k chvění dochází taky, ale časová prodleva i šance ryby vyplivnout je minimální.

Další osvědčená rada je, vzít s sebou někoho, kdo nevěří, že úhoři vůbec ve vaší vodě jsou. S takovým člověkem jsem vždycky chytil.

Počasí - před lovem a během lovu. Vysoký tlak, nízký tlak, má padat rosa, nemá padat rosa, úplněk či nov, před deštěm, po dešti a pozor změna - i za deště. Toť otázka. Zkrátka a dobře, tady je šest čísel - 8, 12, 13, 31, 32, 47, vsaďte si sportku a vyhrajte první. Je to pravděpodobnější a komu to vyjde, tak mně prosím pošlete nějakou provizi. Zbytek si nechte, nepracujte, choďte na ryby a experimentujte. A až u této nevyzpytatelné ryby na něco jistého přijdete, tak mně to napište.


Myslíte, že nastává úhoří noc? Foto Filip Vrtal alias Salmo

Lovná technika - vzhledem ke světelným podmínkám v noci je preferovaná položená, ale o to hezčí je pozorovat úhoří záběry na splávek. Dokonce jsem párkrát zaregistroval zmínky o nahodilých úlovcích na přívlač, případně záběry na jiné nástrahy než žížala či rybičky. Raritou jsou i záběry na káču, kdy je rybka ve sloupci či spíše pod hladinou než u dna, kde by se úhoř měl držet častěji. Síla vlasce by měla být přímo úměrná podmínkám lovu. Asi by se mělo začínat někde kolem 0,25 mm a přitvrdit s ohledem na množství překážek ve vodě. U prutů je to individuální. Spíš se zamyslete nad tím, zda se vám bude ve tmě s prutem dobře manipulovat. Tam, kde za světla nahodíte bez problému, to za tmy může být se čtyřmetrovým prutem docela oříšek. Ještě je docela praktické mít při nočním chytání ve věcech systém, protože nic nepotěší víc, než složité hledání podběráku, peanu atd. Nemluvě o rozšlápnutých prutech a ztracených věcech. Mimochodem, jestli někdo našel u Svratky feeder Mikado T-rex, tak se ozvěte.

Návazce - protože úhoř to často mívá zažrané a vyháčkování je obtížné, doporučuji vlasec přestřihnout. Myslím, že právě vitální úhoř by měl mít velkou šanci na přežití, samozřejmě za předpokladu, že rybu pustíme. No a pak stojíme před komplikovaným navazováním za zhoršených světelných podmínek nebo sáhneme po zásobě návazců, které napojíme na obratlík či karabinku, čímž si to podstatně zjednodušíme. Kdysi jsem četl, že karabinka zachrání vlasec i pře úhořím kroucením, ale toto bych neviděl tak drasticky.

Hadr – při lovu úhořu je obzvláště nezbytný. Pomůže vám i při odháčkování či usmrcení úhoře. Neberte to tak, že úhoře tím hadrem uškrtíte, ale spíše z hlediska úchopového, protože než začnete s rybou manipulovat, je třeba ji pořádně uchopit. Někdo si pomáhá tím, že rybou udeří o zem a omráčí ji.  Dále existuje řada uchylných metod – jako přibíjení na strom či k zemi, několikeré probodnutí či protnutí páteře…. Za zmínku stojí i jakési zmrazení úhoře tím, že se po něm lehce přejede prsty a ryba zůstane narovnaná. Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem si na to při vylovení ryby nevzpomněl.   

Úhoř na mušku - velmi rád v rybařině experimentuji, takže jsem si snad jako jediný v mém okolí pořídil muškařský cajk, abych mohl muškařit na naší mimopstruhovce. Zjistil jsem, že je zábavné vzít prut a s nymfami potřepávat metr u břehu, protože na to reagují velmi pěkně okounci. Koncem dubna jsem takhle z rána na půl hodinky vyrazil, protože jsem musel jít venčit psa a potkal jsem souseda rybáře. Moc jsem se mu s mušákem a v pantoflích nepozdával, ale já mu řekl, že jdu na chvilku se psem a na zábavu to stačí. Chodil jsem lovit vždy na takové železné schůdky. Přijdu, rozdělám prut, kouknu do vody a vidím nějaký kabel, který je na předposledním schodku položený. Kouknu podruhé a vidím, že je to parádní úhoř. Tak jsem si sundal bundu, vyhrnul rukáv až po rameno a chvatem kodiak jsem úhoře podebral a vyhodil na břeh. Samozřejmě jsem hned letěl domů, a to s mezizastávkou u souseda, jenž můj muškařský úspěch nemohl vydýchat. Až později jsem mu řekl pravdu. Nevím, zda ta ryba byla zblblá z nastávajícího jara nebo mezeru mezi schody považovala za dobrý úkryt. To už nikdo nezjistí.

Úhoř a sýr - toto je samostatná kapitola, odkazující se na Knihu 1000+1 rada pro rybáře, kde je sýr jmenován jako výborná, ale neznámá a málo používaná úhoří návnada. Doposud jsem však nezaznamenal jedinou zmínku o tom, že takto někdo úhoře chytil. Takže to považuji spíš za mýtus. Jinak vím z literatury o případech, kdy úhoř vzal kolínko, kukuřici atp. Zpravidla se to stávalo na nějakém rozkrmeném fleku.

Úhoří dip - předám jen zkušenost kamaráda, který podlehl reklamě. Příbalový leták doporučoval kromě dipování žížal i osmradlování pečiva a jiných nástrah, protože úhoř pachu neodolá. Navíc to mělo být afrodiziakální i pro další ryby. Nevím. Buď neumí kamarád chytat ryby nebo měli úhoři zrovna rýmu, ale výsledkem byla kromě cejnů a dalších bílých ryb, které by zabrali stejně, úhoří nula.

konec 1. dílu

Rober Válek - robur

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

15 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 19. května ve 13:21@ Joseph Chlor

Vcera vecer to same, asi metroveho uhore jsem vytahoval rukou za vlasec. Tradaaadaa – uz si zase lebedi ve vode. Dneska radej obetuju cas venovany rozplantavani podberaku (jenze vzdycky kdyz se takhle pozitivne naladim, tak pak neprijde ani zaber…). Jinak jeste maly poznatek : kdysi jsem pred uzenim vselijak uhore " pajcoval", dneska vemu do hrsti jen sul (asi trikrat) a pomoci ni jednak vytru sliz a jednak uhore dostatecne prosolim. Do jednoho uhore pak pouze pulku strouzku cesneku, ne vice. Napichuju pres oko, brisni dutinu „rozepnu“ pomoci nekolika kousku spilky nebo drivek, behem uzeni asi dvakrat husim brkem potru mletou paprikou rozmichanou v oleji, kvuli barve.

Pátek 22. června 2012 ve 12:36® pepanek

Pěkné,je vidět,že tomu ještě někdo rozumí.

Pátek 1. července 2011 ve 12:04@ OndraA

Článek je fajn, jen bych rád dodal, že to hlazení po břiše, po vylovení úhoře na břeh sem testoval a můžů říct, že to skutečně funguje, cca na 10 vteřin. Přirovnal bych to k tomu, když strčíte slepici hlavu pod křídlo a zamotáte s ní. Prostě slepice i úhoř se nacházejí ve strnulém stavu.

Čtvrtek 10. června 2010 ve 13:13® Robur
Robur

HEZKÝ, kolik, na jaký atd. to je teda fakt paráda

Čtvrtek 10. června 2010 ve 12:29@ dondracek

Ahoj včera jsme byli s kamarády na hadech a cca ve 23.00 h. začali brát i na pruty kde byl sýr. Byla to nádhera:), takže mýtus je poražen. David

Pátek 4. června 2010 ve 13:28@ Uhori

no mas to tu dost dobre prave dnes vecer na ne razim… doufam ze neco chytnu v zivote jsem byl jednou na uhoroj u reky mel jsem par zaberu a vysledek 30 cm uhor hodne malej pustil jsem ho po vyloveni naseho chovneho ribnika rybari jsem na bahne zpozoroval uhore mel 1 metr o rok pozdeji dalsi uhor ted o neco vetsi mel 1 metr a 20 cm neuveritelny zazitek ho chytit na klacek :)

Středa 3. září 2008 v 8:42® Represent

Na Sumce se teprve chystám,protože zatim z nich mám respekt,chytám teprve chvíli,tak zatim na všechno zbírám rady od zkušenějších :) :).

Středa 3. září 2008 v 6:34® sgt.mooody

Já mám sumce a úhoře za nejoblíbenější ryby,úhoř je tajemná a krásná ryba a toho co máš v tý vaně je musím říct že nádhernej!A článek je taky pěknej.

Úterý 2. září 2008 v 17:59® Represent

Krásně napsané :) Já jsem včera poprvé v životě chytil úhoře a radost byla nesmírná :). Měl 67 cm,ale pro mě to byl obr :D :D :D.
A použil jsem tu ,,úchylnou metodu,, připíchnutí k zemi…bál jsem se,že by mi jinak zdrhl :).

Pondělí 1. září 2008 v 18:30® Robur
Robur

doufám, že se bude líbit i pokračování

Pondělí 1. září 2008 v 11:58® marty1

velmipěkně napsáno.

Čtvrtek 28. srpna 2008 v 11:18® lucioperce69
lucioperce69

taky sem přišel asi před dvěma lety o hada přes metr když sem ho chtěl zvednout na vlasci. Jinak moc pěkný

Středa 27. srpna 2008 ve 13:27® cormoran
cormoran

Jak kde…

Středa 27. srpna 2008 ve 13:01® Jonny94

uhor ma miru 45cm:)mensi chybka ale clanek pekny

Úterý 26. srpna 2008 v 8:03® Robur
Robur

yerx, o dipu ještě něco bude v dalšímčásti

Úterý 26. srpna 2008 v 7:38® Robur
Robur

Zedus: plný laminát, 180cm délka, dvojdíl, poctivá 25 silon a rexíka, a jak jsem to mydlil:-) + poznámka, kterou sji asi nečetl Samozřejmě se dá polemizovat o velikosti duháka a úhořů. Polemizujte. Ale nechtějte, abych si kvůli tomu kazil vzpomínky na dětství. Nicméně ti 3 úhoři 97 cm, byli prokazatelně změřeni a sežráni. Chyceni ze stejného místa.

Pondělí 25. srpna 2008 ve 22:31® zedus
zedus

Mě by zajímalo, co si měl tenkrát za nářadí? Jako úhoř přes metr a moc netáhl a tak mě docela zaráží. :-)

Pondělí 25. srpna 2008 ve 21:41® yerrx
yerrx

dip na uhore je olej se sardinek v plechovce…

Pondělí 25. srpna 2008 ve 13:22® Iwory
Iwory

Pěkný počtení, mě taky hadi nedávaly jako malýmu spát..a včera sem si konečně splnil sen..krasnejch 90 cm:))

Pondělí 25. srpna 2008 ve 12:37® Robur
Robur

pánové děkuji, ale víc by potěšilo vrácení feedru:-))

Pondělí 25. srpna 2008 ve 12:14® Zakin
Zakin

Pěknej článek. Hned jsem dostal chuť vyrazit.

Pondělí 25. srpna 2008 ve 12:12® wab
wab

moc pěkný,jen škoda že dneska je to spíš o tkaničkách

Pondělí 25. srpna 2008 ve 12:02® tomchamik
tomchamik

Pěkné,sám jsem prožíval podobné vzrušení z prvních vycházek na úhoře,dodnes pamatuji,jak jsem první úlovek zabalil do nové teplákové bundy z NDR a jak z toho máma neměla radost:-)))