MRAKY neboli OBLAKA
Oblaky vznikají ochlazováním stoupající masy vzduchu. Názvy oblaků jsou z latiny a daly by se přeložit asi takto:
Cumulus - hromada, kupa
Stratus - vrstva, úroveň
Cirrus - šepot, šumět
Nimbus - déšť
Alto - vrchol, výškový
Nízké mraky do výšky kolem 2000 m
Stratus - Tento šedobílý a mlze podobný mrak bez určitých obrysů většinou provází jemné mrholení. Jestliže se formuje přes noc, přináší sebou zpravidla pěkné počasí.
Nimnostratus - nízký a tmavý povlak mraků s rozptýleným sluncem v pozadí. Očekáváme déšť během několika hodin.
Stratocumulus - tmavá a chuchvalcovitá obloha s občasnými slunečními paprsky v mezerách. Brzy můžeme očekávat lehký déšť.
Cumulus - zářivě bílý s ostře ohraničenými obrysy, které jsou buď ploché, nebo se vyvíjejí do výšky ve tvaru kup nebo věží. Má téměř vodorovnou a poměrné tmavou základnu. Běžně velký a natěsnaný, je tvořen kapičkami vody, což znamená možnost přeháněk.
Středně vysoké mraky od 2000 do 5000 m
Altocumulus - je podobný cirrocumulu, ale je více nakupený a šedivější. Můžeme očekávat občasný déšť, nebo i sněžení.
Altostratus - mdlý opar nebo povlak mraku přes oblohu, přes který slabě prosvítá slunce. Předpokládáme lehký déšť
Cumulonimbus - mohutný hustý a vysoko se tyčící mrak (až do výšky přes 5000 m) s vrcholem ve tvaru kovadliny. Jestliže se na horizontu objeví tento oblak můžeme očekávat přeháňky, bouřku, kroupy a silný nárazový vítr.
Vysoké mraky nad 5000 m
Cirrus - bílé cáry mraků vláknité struktury bez vlastního stínu. Jsou tvořené krystalky ledu, které nezeslabují světlo. Objevuje se v pěkném počasí, ale předpovídá blížící se frontu v průběhu 12 - 24 hodin
Cirrocumulus - podlouhlé cáry mraků ukazují, že se již blíží déšť.
Cirrostratus - bílý a téměř neviditelný (s výjimkou kolem slunce). Přináší vlhkost. Jeho přítomnost věští, že déšť je obvykle na blízku.
Jestliže vzduchová hmota proudí nad chladnější povrch než byla oblast jejího vzniku, je tato vzduchová hmota teplá. V teplé vzduchové hmotě se vyskytují převážně oblaky typu Stratus a Stratocumulus. Naopak jestliže vzduchová hmota proudí nad teplejší povrch než byla oblast jejího vzniku je tato vzduchová hmota studená. Ve studené vzduchové hmotě převládají oblaky Cumulus a Cumulonimbus. Pokud jsou mračna různých tvarů a v různé výšce věští to výhled na nepříznivé počasí. Je-li kupovitá oblačnost cummuli s ostrými okraji můžeme očekávat pěkné počasí, jsou-li ale okraje rozmazané má počasí sklon k dešti.
Vlivy počasí na chování, respektive na braní ryb:
I. Slunečno:
Je vždy dobré - slunce ohřívá vrchní vrstvy vody a mělčiny. Tato místa budou vhodná pro odpolední a podvečerní lov, kdy se sem najíždí ryby hledat potravu.
II. Deštivo:
Déšť je vhodný, pokud je mírný a teplý, tedy pokud přichází ze západu nebo jihozápadu. Bubnující kapky na hladinu prokysličí vodu a sráží do ní potravu (hmyz, semena rostlin, atd.). Rovněž přikalená voda po dešti vyburcuje ryby k potravní aktivitě.
III. Větrno:
Vítr, zejména severní nebo východní je ve většině případů k lovu nevhodný, neboť ochlazuje vodu i vzduch. Potravní aktivita ryb tím pádem rapidně klesá. Ryby bývají letargické a ukrývají se v hlubších jamách u dna. Toto počasí je rovněž nepříjemné pro samotné rybáře. Nikdy při těchto větrech nelovte na návětrné straně, kde vítr fouká do obličeje, bývá tu totiž voda nejstudenější. Při silně vanoucím severáku radíme těm nejotrlejším kolegům: „Zůstaňte v teple domova, protože u vody o nic nepřijdete!"
Pokud fouká teplejší jižní, jihozápadní nebo i západní vítr není od věci vyrazit na ryby. Šance na úlovek je vysoká!
IV. Mrazivo:
Náhlé a rychlé ochlazení zejména přes noc dokáže aktivitu ryb dočista umrtvit. Pro rybáře je lepší zůstat doma. Pokud chcete přece jen vyrazit, pak zkuste čas okolo poledne, kdy je poněkud tepleji a ryby se již trochu aklimatizovaly. Chytejte v nejhlubších místech revíru.
V. Sněžení:
Pokud máte vhodné oblečení, pak neváhejte a vyražte na ryby. Poletující sníh je dobrý, a to zejména po mrazivých dnech, protože přináší oteplení. Ryby jsou aktivnější při hledání potravy. Navíc na úlovek kontrastující na sněhu budete rádi vzpomínat.
Dle zahraničních materiálů zpracoval: UMI
myslím tu, s tou loďkou.
no, článek hodnotit nebudu, ale ta první fotka je docela fajn.
nebylo by lepší zkusit oslovit nějakého českého odborníka, než to přebírat ze zehraničních materiálů?
dnes je o tom čláenk v MF Dnes, tj. 30. 6. pondělí