Ať už prutem, nebo samotnou sestavou. Lov na houpačku je zajímavý hlavně svou rychlou akcí, kdy během pár okamžiků musíme pohotově zaseknout a nedovolit rybě, aby nám zajela do překážky a nebo při větši rybě, jako třeba kapr, nebo velký karas, utrhnout montáž. Protože houpačka se praktikuje převážně na menších potocích a řekách, musíme mít dobře seřízenou brzdu, abychom mohli rychle čelit výpadu vetší ryby, ale také ji umět rychle povolit a snížit tak rychlý tah ryby. Proto si povíme něco o použití náčiní k této metodě.

Náčiní

Jako prut se velice a to snad i bezpodmínečně hodí dlouhý, lehký, jemný prut s vrhací zátěží do 20g. Neljepší pruty na tento lov jsou typu BOLOGNESE, nebo-li boloňky od 3 do 8 metrů. Pokud zrovna není k dispozici boloňka postačí jakýkoliv delší prut. Volba prutu také závisí na šířce řeky, na které se bude lovit. Třeba na Bílině, která je široká v průměru 5-6 m používám prut okolo 3-4 metrů a na řece jako Ohře a Labe naopak prut co nejdelší. Vlasec používám co nejslabší s ohledem na cílovou rybu. Pokud půjdu lovit bílou rybu, použiji vlasec defakto od 0,08 až 0,12 a pokud budu lovit ryby proudu, jako jelce, nebo kaprovité ryby, použiji vlasec silnější a to od 0,14 do 0,20 mm. Pokud víme, že se ve vodě dají chytat větší ryby jako třeba kapři nad půl metru a trofejní karasi, nemusíme se bát použít vlasec třeba 0,25 - 0,28 mm. V místech s výskytem vázek a velkých ryb se dá použít i pletená šňůra, ale nejsem jejich zastáncem, protože neumí moc dobře nabízenou nástrahu na háčku prodat - díky své lenosti se ve vodě přirozeně pohybovat.

Jako naviják je dobré použít typ s bojovou brzdou, kterou si pečlivě před lovem seštelujeme pro případný boj s větším kaprem či karasem. Velikost navijáku by neměla být větší jak 50 a navijáček by měl být z nějakého lehčího materiálu, ale nedoporučuji plast.

Drobné náčiní jako karabinky, bročky háčky a jiné drobnosti použijeme stejně jako v klasické plavané jen u splávků se maličko pozastavíme.

Splávky

Na houpačku se absolutně nehodí splávky tvaru slzy (ať už se slzou níže, nebo výše umístěnou). Na anglické splávky také můžeme zapomenout a jiné splávky těžšího kalibru, též nebudeme používat. Nejvhodnější splávky jsou delší štíhlé a lehké splávky z balzy, nebo z plastu. Těžké splávky nám táhnou celou montáž a splávek má tendenci sedat si na hladinu. Navíc jej ryby při záběru cítí a většinou po zatáhnutí nástrahu pouští. Těžký splávek se také na jemňoučkém prutu dlouho houpe a má za následky falešné záběry. Výborné jsou klasické známé dikobrazí pera, nebo jejich napodobeniny z balzy nebo dřeva.

Já a "houpačkový" tloušť

Montáže

Montáže na houpačku jsou velmi jednoduché a obyčejné, ale někdy je za potřebí experimentovat a také záleží na vodě, kde lovíme. Můžeme nad háček navázat pár bročků a hned lovit nebo si připravíme montáže se slabšími vlasci, než je kmenový a pomocí karabinky jej měníme. Na návazec dáme bročky a pod splávek taktéž, abychom vyvážili a vyrovnali postavení splávku nad vodou. Co je velice důležité, je hloubka. Na houpačku se nastavuje co největší hloubka. Tedy při čtyř metrovém proutku nastavíme splávek od háčku min. 2 m, při 7 - 8 metrové boloňce dáme hloubku 4 - 6 metrů. Splávek po nahození seřídíme tak, aby byl od špičky prutu 1,5 - 2 m. Docílíme toho postavením prutu na vidličce. Pokud bude ale špička prutu vysoko nad hladinou a splávek 3 m pod ním, můžeme mít problém se zásekem a tak přijdeme o rybu. Pokud bude prut položen blízko hladiny a splávek bude 0,5 m pod prutem, můžeme velice rychle přijít o větší rybu, nebo také o špičku prutu. Výpady kaprů bývají velmi razantní a pokud zaseknu rybu s prutem nad hladinou, nemáme šanci jí dát pár potřebných centimetrů akcí prutu, než si stačíme přepnout naviják na boj. Nejlepší je mít prut v úhlu 20 - 30 stupňů a splávek si srovnat povysunutím vlasce z navijáku. Pokud budeme lovit v proudu je za potřebí mít u háčku těžší brok nebo pár broků a pod splávek též umístit broček, abychom získali potřebný průvěs a proud ho nenatahoval. Já osobně v proudu nechytám, raději navštěvuji hlubší tůně, nebo vracáky a lovím na rozhraní proudu.

Návnady a nástrahy a místa lovu

Co se týče návnady a nástrahy osobně používám krmení závodní s přídavkem partiklů a hlíny. Výborné jsou nyní polské LORPIA na tekoucí, nebo stojatou vodu a nebo na cílovou rybu. Jako nástraha se dá použít téměř vše, ale můj favorit je hnojáček, bílí červíci a bramborový knedlík. Dobré je si místo navnadit ještě před příchodem, den i dva dopředu, aby nám ryby najely. Já osobně jezdím tzv. na blind a vnadím si místo dvěmi hrstmi těsně před lovem a pokud začnou ryby brát, provnadím opět po nějaké době, nebo po několika ulovených rybách. Na velkých tocích jako Labe, Vltava, nebo Ohře vyhledáváme točáky, vykousnuté břehy a různé výtoky a ústí řek. Vždy je dobré sedět s prutem maličko po proudu, aby jsme nemuseli zasekávat do boku. Při takovýchto zásecích jsem často přicházel o ryby. Nevím proč, asi neohrabaností a malým citem pro takové zaseknutí. Lov na houpačku se dá též dobře využít i na stojatých vodách. Jen je za potřebí mít dlouhou boloňku a jemnou sestavu. Na pískovnách a jiných vodách je dobré si zakrmit před příchodem. Ryby tam migrují a často se v pravidelných intervalech vracejí na tato místa. Musíme se snažit ryby udržet na jednom místě. Výhodou je, když máme s sebou dvě boloňky a dvě krmná místa. Jedno místo vnadíme směsí závodního krmení s přísadou červíků hnojáčků a patentek a druhé místo vnadíme směsí závodního krmení, partiklů, kostičkami sýru, vařenými bramborami a bramborovým knedlíkem. Migrující ryby si můžou vybrat jakou hromádku si vyberou a my, tak poznáme jaká nástraha je favorit a místo, které je defakto neúčinné, překrmíme návnadou účinnější.

Ideální místo pro lov na houpačku (Bílina)

Záběr

Záběr na houpačku má své kouzlo a je od klasického plavačkového záběru jiný. Záběr se projevuje jako brnkání směrem od prutu, rychlé rozjetí, nebo i položení splávku na hladinu a opětovné drnkavé zvednutí. Zásek musí být jemný, to proto, že lovíme převážně v menších hloubkách a zejména pak v místech, kde se nám nad hlavou tyčí větve stromů. Tam by při prudkém neúspěšném záseku mohla celá montáž uváznout na stromě. Při 5 - 7 metrovém prutu to není nic neobvyklého a můžeme v nejhorším případě poškodit i prut.

Půmetrový kapr ulovený "ma houpačku"

Na závěr bych chtěl ještě říci, že lov na houpačku je opravdu účinný a člověk by nevěřil, kolik a jaké ryby se dokážou na tak krátkou vzdálenost nachytat. Na Bílině lovím se třímetrovým proutkem doslova pod nohama a dokáži za dvě hodinky ulovit i padesátku ryb. Rozmanitost druhů je překvapivá. Od jelců přes karasy, až po veliké kapry. Vrcholem je, když se na šestimetrovou boloňku s kmenovým vlascem 0,18 a koncovou udici 0,12 pověsí třeba 60 cm parma. Ta dokáže rybáři předvést takové představení, že na to rybář nikdy nezapomene a souboj s královnou proudu si vryje do smrti do paměti. Nesmíme ale zapomínat, že máme ještě děti a ty by si zasloužily zažívat stejná dobrodružství od vody, jako jsme zažívali i my. Na každou výpravu si beru s sebou fotoaparát a tyto okamžiky si dokumentuji jak pro sebe, tak i pro přátele a kamarády, se kterými se můžu pokochat svými úlovky.

Přeji mnoho úspěchů s touto zajímavou metodou a někdy si povíme zase o jiné málo používané metodě.

S pozdravem David Soukup (Piranha)