Zimní monotónní šeď se pozvolna vytrácí a je nahrazena obrázky různorodých barev a motivů, kterým se jen těžko mohou rovnat ty z produkce České národní banky. Kdo má chuť a čas zastavit se a umí vnímat, ten tu krásu prostě nemůže přehlédnout. Kdo zamyšlen a s přivřenými víčky chvátá - přichází o mnohé.

Každý rybář, jenž si oblíbil lov kaprů, vítá jaro jako novou výzvu. Loňská občasná nepřízeň Svatého Petra je již dávno zapomenuta a naopak předchozí úspěchy vybízejí k nové aktivitě v podobě hledání nových revírů či snahy o ulovení nových a ještě větších ryb. Je to vcelku naprosto normální a netřeba se nad tím příliš pozastavovat. Tento nekonečný kaprařský koloběh má většinou jen jeden předěl právě v začátku nové sezóny.

Řeka pro mne měla vždy větší kouzlo, než-li stojaté vody. Je to nejspíš tím, že pohybující se vodní hladina navozuje spíše akčnější atmosféru, říční kapři jsou do jisté míry přeci jen o něco bojovnější, není snadné je přelstít a ta obrovská masa vody může skrývat dosud neobjevená překvapení v podobě trofejních kaprů. V případě řeky Labe je tento předpoklad ještě markantnější, snad právě proto, že tato řeka byla poněkud méně ovlivněna metodou - vysaď a ulov.

Jarní lov kaprů skýtá jednu velkou výhodu. Ryby přecházejí po zimním letargickém půstu na období intenzivního přijímání potravy, které je přímo závislé na teplotě vody. Podle mých zkušeností začínají kapři vehementněji shánět potravu v případě, že voda v řece přesáhne teplotní hranici 8°C, což je většinou koncem března či na začátku dubna. Opravdu velkým jedincům však tento přechod trvá poněkud déle. Pokud to technické podmínky (průtok vody a výška vodní hladiny) dovolí, začínám s lovem kaprů již v koncem března, ale na háčku se v tu dobu objevují kapři převážně okolo šesti, sedmi kilogramů. Je to možná tím, že teplota vody v tomto období není příliš stálá a kulminuje v závislosti na aktuálním počasí, na teplotě srážkové vody a samozřejmě na množství tzv. sněhové vody. Tedy na faktu, jak rychle taje sníh na horách a jak intenzivně ovlivňuje tato ledová voda teplotu vody v řece. V průběhu měsíce dubna již většinou všechen tající sníh odnesly horské říčky a potoky a teplota vody v řece pozvolna stoupá bez předchozích výkyvů. V tomto období je třeba bedlivě sledovat internet či teletext a hlídat si hodnoty průtoku a teploty vody na vytipovaném úseku řeky. Na základě těchto informací se pak lépe plánuje první výprava za velkými kapry. Své první kapry přes deset kilogramů se mi podaří ulovit většinou koncem dubna, kdy má voda v řece teplotu okolo 12°C a svým gurmánským choutkám podléhají i větší jedinci, i když připouštím, že krom patřičných vědomostí a zkušeností musí mít člověk i potřebnou dávku štěstí.

Dalším pozitivem tohoto období je fakt, že dno řeky je doposud pokryto pouze přirozenou potravou, což například začátkem léta či na podzim nemusí platit. Pro ilustraci jeden názorný příklad.

Koncem loňského září jsem lovil na řece Labi na svém oblíbeném místě a za tři dny jsem neměl ani záběr. To se občas stane a nebylo to poprvé, ale připouštím, že mi to trochu vrtalo hlavou a uvažoval jsem o možných příčinách. Čtvrtý den se u mne zastavil starší rybář. Měl na zádech malý baťoh a v ruce držel tenký vláčecí prut. Znali jsme se od vidění a on mi několika větami nastínil, že mé počínání je v tento moment naprosto zbytečné a marné: „Hele, minulej tejden tady byla parta čtyř rybářů a já šel zrovínka kolem, když akorát zakrmovali. Hele, nekecám, přivezli si s sebou vařenou kukuřici ve třech barelech a ten první, asi dvacetikilovej, tam hned první den celej vysypali. Náhodou sem je zastih, když po pěti dnech balili a všechny tři barely měli prázdný. Pokud se nepletu, tak máš před sebou ve vodě asi tak vodhadem padesát kilo kukuřice, tak je jasný, že je totální blbost tady teďka chytat." Pěkně jsem mu poděkoval, všechno jsem sbalil a odjel. Kdyby se tento rybář u mne nezastavil a nepodělil se se mnou o své postřehy, tak bych si jistě další tři dny lámal hlavu tím, kde že je asi chyba a proč ryby vůbec neberou.

Na jaře je riziko, že vám někdo místo překrmí (aniž by jste o tom věděli) přeci jen menší.

Největším problémem jarního chytání je období tření, které se velmi obtížně odhaduje. Jak je již známo, v období tření přijímají kapři potravu jen velmi sporadicky. Podle odborníků se kapři začínají věnovat reprodukčním povinnostem v době, kdy teplota vody přesáhne 18°C. Je to však jen hrubý, orientační odhad a záleží na mnoha faktorech. Zejména na přítomnosti či naopak absenci rozsáhlých mělkých zón v málo proudných pasážích. Pokud takové mělčiny na řece jsou, tak se stává, že teplota vody v těchto místech je často o tři, čtyři stupně vyšší než-li v hlavním toku. Pokud navíc tvoří břeh ještě hustá vegetace, vhodná k zachycení vykulených plůdků, pak nestačí měřit teplotu vody pouze v potenciálním lovišti, ale je nutné se zaměřit na průzkum vody právě v těchto mělčinách. Důvod je zřejmý. Vyhlédneme si vhodné místo k lovu, změříme hloubku a teplotu vody na potenciálním lovišti. U dna bude teplota většinou o dva až tři stupně nižší než-li u hladiny. Naměříme u dna například 15°C, na hladině řekněme 17°C (záleží samozřejmě na hloubce vody a velikosti průtoku a na intenzitě slunečního záření). Zcela logicky si můžeme říci - při této teplotě vody by se kapři ještě zdaleka třít neměli. Jenže například kilometr po proudu může být ona zmíněná rozlehlá zátoka, kde teplota vody může přesáhnout i hranici dvaceti stupňů a kapři se zde vesele mohou třít, zatím co rybář zoufale uvažuje, proč nemá již několikátý den záběr. Je to samozřejmě hypotetické, ovšem nikoli nereálné. Proto je jaro nádherné, opojné, nadějné, ale i tak trochu zrádné období pro lov kaprů.

Z hlediska návnad a nástrah se dá říci, že rybář, toužící na jaře po úspěchu, by měl volit krmení s přeci jen vyšší nutriční hodnotou. Právě v období před třením kapři vyhledávají dostatečně výživnou potravu, aby si vytvořili zdroj zásobní energie, jenž budou muset využít právě v reprodukčním období. Ačkoli doplňkovou návnadu příliš nepoužívám, na jaře dělám vždy výjimku a vozím s sebou k vodě především řepku, kukuřici a zlatý len. Součástí návnady jsou pochopitelně i pelety vyrobené ze základu masových mouček a rybích olejů. Nemíním kapry nikterak "přecpávat" (ostatně jsem rybář a snažím se je především ulovit), ale hodlám jim v přiměřeném množství poskytnout takovou potravu, která alespoň částečně uspokojí jejich nutriční nároky. Pro výrobu svého boilí pro "jarní provoz" používám vyváženou základní směs, která obsahuje:

150 g kukuřičné mouky (hrubé)
100 g pšeničných klíčků
100 g glutenu
50 g jablečné vlákniny
50 g drceného konopí
100 g sojové mouky odtučněné
100 g odtučněného sušeného mléka
50 g lactalbuminu
100 g žížalové moučky
100 g rybí moučky
100 g masokostní moučky

Do rozšlehaných vajec pak přidávám :

4 ml sladidla
5 ml výtažku - Tekutá žížala
10 ml oleje Robin Red (Karel Nikl)
10 ml Lachs - öl - Amino-Dope Top Secret
10 ml aroma Mušle Top Secret
10 ml oleje z tresčích jater

Toto boilí je již několik sezón mým favoritem pro jarní lov kaprů a rok co rok mi pomáhá ulovit několik ryb přes deset kilogramů ještě v měsíci dubnu. Současně s tímto domácím boilím používám průmyslově vyráběné boilí Top Secret s příchutí Hummer či Banán/Ryba. Oba tyto druhy společně s kuličkami Pelzer s příchutí suschi fungují velmi dobře především v jarním období a říčním kaprům evidentně chutnají.

V oblasti nástrah nesmím samozřejmě zapomenout na kukuřici, kterou na jaře často používám. Z dobře uvařené kukuřice vyberu vždy cca ¼ kg těch pevných, tvrdých zrn, které použiji jako nástrahu. Tato zrna umístím do větší sklenice a přidám polévkovou lžíci amino-dopu Top Secret Sweet dreams, nádobu uzavřu, a pak už jen protřepat, nemíchat... Další cca kilogram vařené kukuřice nechám dokonale vyschnout, poté ji uložím do nádoby a rovněž zakapu aminodopem Sweet dreams. Tuto várku používám jako návnadu, kterou posléze přidávám do PVA sáčku. Amino-dopový olej PVA sáček nepoškodí a já tak mohu nastraženou kukuřici na dně podpořit i určitým množstvím kukuřice coby návnady v bezprostřední blízkosti nástrahy. Kukuřici nastražuji mimo háček tak, aby vlastní háček ležel na dně a řetízek zrn se vznášel těsně nade dnem. To znamená, že na vlastní vlasový návazec dám nejprve malý olověný brok, poté tři až čtyři zrna kukuřice, malý molitanový váleček a na konec celého řetízku umístím pokud možno tvrdší kukuřičné zrno. V praxi to vypadá tak, že háček leží na dně, první kukuřičné zrno se ještě dotýká dna a zbylá zrna se díky molitanu lehce vznáší. Správnou funkčnost tohoto systému je dobré si nejprve vyzkoušet v příbřežní vodě a podle potřeby zvětšit či zmenšit molitanový váleček, nebo nahradit olověný brok jiným, více vyhovujícím. Někteří rybáři nastražují kukuřici tak, že se nástraha včetně háčku vznáší cca několik centimetrů nade dnem. Na řece však tento systém není příliš vhodný, neboť vodním sloupcem zejména na jaře často putují různé nečistoty, které se mohou o vznášející se háček zachytit. Ještě malou zmínku o vlastním nastražení kukuřice na vlasový návazec. Používejte pouze boilí jehlu, která je vybavena zpětnou záklopkou. Jedině tak zabráníte poškození jednotlivých zrny při instalaci mimo háček. Skvělou novinkou v oblasti boilí-jehel je novinka firmy Pelzer. Jedná se o boilí-jehlu vybavenou záklopkou a rovněž malou led diodou, která ve tmě poskytuje dostatek světla pro nastražení jakékoli nástrahy či při přípravě PVA řetízků. Boilí-jehla, kterou tvoří pouze oblouček ohnutého drátu, je pro instalaci boilí samozřejmě dostačující, ale v případě kukuřice by mohla zrna značně poškodit.

Na závěr jeden malý tip:

Koncem měsíce dubna vylétávají malí netopýři ze svých hnízd, jakmile se zešeří. Při říčním lovu kaprů směřují špičky pruty ve stojanu téměř kolmo k nebi a směrem k vodní hladině míří značná část vlasce. Velcí netopýři se napnutým vlascům většinou vyhnou, ovšem mláďata ve zmatku často naráží do našich vlasců a vytvářejí tak nechtěně falešné záběry. Kdo si nemůže na svých hlásičích upravit citlivost signalizace, tomu se každý "nálet" malého netopýra projeví několikerým pípnutím. Tedy nic příjemného. Před několika lety jsem zkoušel na řece německé fluorescenční vlasce STROFT Fluor a na rozdíl od mého kolegy, který používal zeleně zbarvené vlasce jsem neměl s netopýry žádné potíže. Proto všem, kteří chtějí mít od netopýřích elévů alespoň částečně pokoj doporučuji použít zejména na jaře fluorescenční vlasce. Jedná se možná o drobnost, ale co by člověk neudělal pro to, aby měl na rybách pohodu a klid.


plav a někdy příště ahoj

Tak tedy, jaro je tady a já přeji všem sportovním rybářům již zmíněný klid, pohodu a bohaté úlovky. Snažme se chovat k uloveným rybám tak, aby tato vzájemná setkání nebyla nikdy ta definitivně poslední.

I.Sláma

Foto: HaD