Ale pozor - není peří jako peří, není skalp jako skalp.

Když dva dělají totéž, ještě to neznamená, že výsledek je stejný. Když pustíte Inda s kukri kudlou v ruce do village ohrady s kohouty, jeho produkt je holt skalp za 2 stovky. Rozhodně se to nedá srovnat např. s prací Henryho Hoffmana z Oregonu. Desítky let jeho trpělivé práce přinesly muškařům na celém světě produkt, o kterém se vidlákům z Indie může jenom zdát.

Ovšem díky sofistikovanému přístupu pana Hoffmana může začínající vazač při nákupu v tuzemských obchodech udělat drahou chybu. Proč? Stačí se podívat na nabídku v obchodech či e-shopech nabízejících vázací top-peří. Popis zboží je většinou vágní a rozhodně nenapomáhá začátečníkovi v orientaci a výběru pro něj vhodného produktu. Použitá terminologie často neodpovídá nabízenému zboží ("tento skalp je vhodný k vázání většiny druhů mušek... kvalitní skalpy z geneticky šlechtěných kohoutů pocházejí ze sedla tzn. zadní část skalpu... hlavový skalp... tyto skalpy pocházejí z hlavy tzn., že se jedná o přední část skalpu...") a začátečník tak lehce může v krátké době vynaložit dlouhé peníze za něco, co v reále nebude schopen využít.

Proto je nanejvýš vhodné udělat tomuto bordelu přítrž a zjistit, z čeho se vlastně kromě stehen a biskupu skládá nejvíce používaný kohout kura domácího a jaká brka se na něm můžou vyskytovat. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě i anglická terminologie.

Nejprve jazyková lekce z mezinárodního vazačského jazyka:

Cock - kohout - evropský samec kura domácího
Cock-ot - kohout - slovenský samec kura domácího
Jungle cock - peří nikoliv z kura domácího, ale z ptáka z čeledi bažantovitých, podčeleď kurové hřebenatí s názvem kur Sonneratův (Gallus sonneratii). Nějaký Francouz ho vyhrabal v Indii. Mám pocit, že je chován na farmách, ale má jakýsi ekoteroristický statut, takže dovozy a vraždění podléhají pěkným obstrukcím. Navíc to není blbá slepice, takže má pár vajec jednou do roka, ne každé kuře má požadovanou kvalitu skalpu, ne každé je zrovna kohout a možná i proto je tak drahý. Pozor, toto peří vypadá na obrázku z e-shopů hutně, ale je to optický klam! Moc mušek z toho neuděláte.
Rooster - kohout - americký samec kura domácího
Hackle - peří na krku kohouta, též výraz pro krční skalp
Cape - jiný výraz pro peří či skalp z krku kohouta
Neck - krk, jiný výraz pro krční skalp z kura domácího - v našich "podmínkách" se poměrně často vyskytuje výraz "hlavový" skalp, ale pokud vím, tak kur domácí je až na výjimky skin head...
Hen - slepice - samice kura domácího
Saddle - sedlo - výraz pro skalp ze zad kura domácího
Whole - celý skalp
Half - půlený skalp
Feathers, Feather - peří, jednotlivý srpek
Bird Fur - ekonomická záležitost pro vázání mořských mušek a spey mušek. Je to velké peří ze sedlového skalpu kohouta, dodává se až na výjimky barvené. Vyznačuje se extrémní až "kožešinovou" jemností. Nějaké české krocan-marabu se může jít zahrabat.
Schlappen - peří z ocasu kura domácího.
Pelt - kůže - domnívám se, že amíci nepoužívají výraz skalp (scalp), jako my, ale spíše výraz pro staženou či surovou zvířecí kůži. Zřejmě u nich výraz skalp nabývá spíše lidského rozměru v souvislosti s oblíbenou kratochvílí původních obyvatel severní Ameriky.

Krk nebo záda?

Otázka za sto bodů. Většina začátečníků, mě nevyjímaje, podlehla kouzlu 30 centimetrových pírek na sedlových skalpech. Bohužel je nutno poznamenat, že tyto "zádové" skalpy jsou vhodné pouze pro minimální rozpětí velikostí háčku a až na výjimky (např. u streamerů) jsou vhodné pouze pro malé, menší a menší než menší suché mušky. Pochybuji o tom, že by začátečník měl ambice z tohoto skalpu najednou uvázat tisíce mušek v omezené velikosti. Tuto vlastnost tedy začátečník zřejmě nevyužije. Pro něj je vhodná volba krční skalp, který umožní vázat mušky v širokém rozpětí velikostí i druhů.

Tvrdý nebo měkký alias dražší nebo levnější?

Podle jistých empirických zkušenosti doporučuji pořídit spíše levnější verzi skalpu. Z nějakého důvodu jsou top grade skalpy většinou tvrdé jak dikobraz (Moolis citace - díky Milane). Sebelehčí muška pak má jisté problémy s povrchovým napětím vodní hladiny - v podstatě ji naježené tvrdé paprsky po dopadu propíchnou (můj subjektivní dojem). Takové peří je pak vhodné spíše na vázání display mušek, ale na praktické chytání je lepší koupit mainstream od Keougha nebo rovnou low-end kvalitu Zachar nebo Wapsi. Za ideální považuji u drahých skalpů nenakupovat "na oči", ale "na ruce". Samozřejmě je řeč o peří z kohoutů vyhlášených značek Whiting, Metz či Keough. Indové a Číňané jsou ve všech případech soft, česky měkkejši.

Kterou kůži tedy vybrat?

V tuzemsku lehká odpověď. Čeští obchodníci jedou z ekonomických důvodů pouze v krčních a sedlových skalpech z kohoutů, občas pustí na pult i pár slepic. Sem tam se mihne v krámu nebo na webu nějaká exotika s názvem cock de leon. Ovšem vždy jen v pár kusech na skladě, jde-li to vůbec tak nazvat.

Řeč je samozřejmě o značkovém peří, asijských a předo-zado-indických výrobků jsou na krámech plné krabice. Je to pochopitelné - za jeden kvalitní Whiting v ceně 2-3 tisíce může obchodník nabízet 20 čínských kopií.

Ovšem průšvih nastane, pokud např. v zahraničí uděláte tu chybu, že vstoupíte do obchodu se zaměřením na muškařinu a vázání mušek.

 

Místo 15-20 skalpů, které se skromně krčí na zdi klasického českého muškařského obchodu s otevřenou hubou zíráte na ultimativní přehlídku skalpů a vaše kreditka v peněžence kouká, kde nechal tesař díru. Metz, Keough a Whiting kam se podíváš, od každého druhu a barvy několik kusů na háčku, a to nemluvím o levných, ale kupodivu v poměru výkon/cena velmi kvalitních produktech firmy Wapsi. Pak nastává dilema, který vzít a na co ho vlastně použít.

Zatím nejbrutálnější nabídku má Whiting - ten nabízí ucelenou řadu skalpů jak tzv. přírodních, tak barvených, pro různé použití a aby to nebylo jednoduché, navíc i v několika řadách vycházejících z různých plemenných větví whitingovských kohoutů a slepic.

A protože Whiting je zřejmě sen každého vazače a začátečníka tuplem, nezaškodí pár řádek o třídění slavné americké patriot drůbeže.

V každé níže uvedené plemenné linii dodává Whiting skalpy pro širokou škálu mušek:

Whiting

Hebert-Miner

American

Coq de Leon

Spey

Brahma Hen

Navíc, aby to neměl český začínající vazač tak jednoduché, existuje ještě u každé řady další členění podle druhu peří a části kura, ze které skalp pochází. Tak např. Coq de Leon se dodává na trh jak přírodní, tak barvený, a to v těchto specifikacích:

Tailing Packs

Rooster Saddles

Rooster Capes

Hen Capes

Hen Saddles

Soft Hackle / Matuka Pelts

A podobné šílenosti si představte u každé produktové řady...zkrátka běs.

Whiting Dry Fly Hackle - Whiting tvrdí, že tyto skalpy jsou odkazem slavného původního chovného páru ve zbarvení "grizzly" (jehož startovní chovné páry hledal po farmách široko daleko složitě a dlouho) a je docela pravděpodobné, že tvrzení, že jsou to nejlepší brka pro vázání suchařiny, není daleko od pravdy. Tento brand pořídíte jak v neck, tak v saddle provedení, přírodní či barvený. Je to kříženečeeek, ale je milej a přátelskej...

Hebert-Miner - pravděpodobně nějaká další genetická kuří míchanice z plemene pocházejícího z oblasti Středozemního moře, možná pocukrovaná nějakým legendary americký vazačem, co už je po smrti, ale určitě s ním bude mít podepsanou fotku z Hiltonu Parmič.

Nicméně tohle peří má perfektní přírodní barvy a osobně mám dojem, že se mi na suché mušky líbí nejvíce. A mám pocit, že jsem ho snad ještě na našem fragmentovaném trhu s muškařinou ani neviděl. Btw. tuším že tato slepičí značka patří výhradně Whitingovi.

American - vejcoinženýři v USA udělali speciálního ptáka pro vázání velkých mušek pro mořské muškaření či spey fishing. Použití u nás max. pro streamery, poppery nebo podobné obludy.

Coq de Leon - výraz, o kterém často "vazači" hovoří o to více zasvěceněji, oč méně o něm vlastně ve skutečnosti ví. Někde na severu Španělska se nachází distrikt s názvem Leon (to není SEAT f tédéíčku f plnej palbě f metle na hlínách, ale něco na způsob našeho kraje či okresu). Tam už někdy v 17. století baštili kuřecí soté, které se stalo základem pro chovnou linii, na kterou má jakási práva, mimo Španělsko, pouze Whiting. Ostatní informace - ultra speciál kvalitní skvrnitá (říká se jim Pardo) a jemná pírka použitelná nejenom na tailing (např. barvený coq de leon vůbec není špatný na streamery, mořské či spey mušky.

Spey - extra kategorie, která nemá v našich svazových podmínkách, až na pár úchylných výjimek (některé druhy streamerů či mušek na mořské pstruhy), praktické uplatnění a také ji na krámě nikde neuvidíte. Pouze pro zajímavost - paprsky pírek z těchto skalpů jsou dlouhé 3 až 5 cm a s tímto materiálem se dají dělat ve svěráku zázraky. Btw. původně se pro vázání spey mušek hojně používala volavka, ovšem její zbožňování ekoteroristy vedlo doktora Whitinga k nadyzajnování speciální drůbeže.

Brahma Hen - extra skalpy z vytuněné slepice plemene brahmánka...už podle názvu asi původem z Indie, odkud vlastně pochází úplně všechny průsery, včetně cikánů, kamasutry, programátorů, investorů a „arabských" číslovek.

Brahma Hen with Chick-a-bou - extra jemné peří z hrudi, podle Whitinga ještě lepší než marabu - akorát nepíšou, jestli je to marabu z marabu nebo z krocana...

Kromě druhu příslušné slepice či kohouta pak při nákupu skalpu od Whitingů můžete narazit na další problém, a to je whitingovský grading systém hodnocení kvality skalpů. Tento sofistikovaný způsob třídění skalpů zaručuje u všech typů peří stejnou kvalitu pírek, ohebnost dříků, tuhost a hustotu paprsků pírka. Pokud skalp nesplňuje tato kritéria konzistence, nesmí přijít do prodeje.

U nás se většinou z cenových důvodů vyskytuje pouze silver a bronze kategorie, ovšem pro jistotu uvedu kompletní specifikaci:

Pro-Grade

Bronze

Silver

Silver-Select

Gold

Platinum

Ultra-Platinum

Podle statistiky prodeje je nejžádanější kategorie Silver a Bronze. Obrázek o "kvalitě" a tím i o ceně skalpů lze získat z tabulky hodnocení jednotlivých "grades" podle počtu mušek, které se dají namotat z celého skalpu (POZOR - zde je řeč o sedlovém skalpu) - např. z Bronze 900 mušek a z Platinum 2800 mušek. Též platí, že čím lepší a dražší skalp, tím větší rozpětí velikostí mušek lze vázat. Použijeme-li příklad Bronze vs. Platinum, pak se jedná o rozpětí 10-16 vs. 10-26 ! (tzv. Dry Fly skalpy - už z názvu vyplývá, že jde o skalpy primárně určené pro vázání suchých mušek).


Mimochodem, pro zajímavost a pro zájemce o vlastní chov kvalitních skalpů za hubičku je vhodné pustit si toto video: http://www.whitingfarms.com/video/videohigh.html , případně se podívat na stejném webu na historii vzniku skalpů Hoffman či později na vznik značky doktora Thomase Whitinga.

POZOR, pan doktor Whiting je chytrý a část své produkce má zašpérovanou písmenem R v kroužku. Takže čeští zájemci o chov originálních whiting kurů doma na balkóně mají stejně jako v mediálně známém případě zatížených patentovaných háčků smolíka velkého jakó Brnó.

Tak co? Který skalp vybrat ? Chcete za svoje prašule garantovanou kvalitu či půjdete do jistého rizika? Dělejte si co chcete, všechno záleží jen na vaší šrajtofli.

Ale pozor, varování!: Kupování kvalitních skalpů je prudce návykové!

Poznámka:

Při psaní tohoto článku a výrobě fotografických ilustrací nebyl zabit ani zraněn žádný pták, kur nebo funkcionář, nebyl použit rotačně ballbearingově vytuněný svěrák proslulé tuzemské značky a ani jeden patentovaný zatížený háček proslulého tuzemského Státního Trenéra. Pro napsání článku byl použit legální software firmy Microsoft Windows XP a Office Word.

Poděkování:

Fotografie stěn tapetovaných kůžemi byly pořízeny na podzim roku 2007 v Odense s laskavým svolením firmy Go Fishing.

Miloš Kotrba

www.czechfly.com