Chyť a pusť
Rybolov stylem chyť a pusť, samozřejmě za upravených pravidel: žádné batohy, košíky, používat mušky bez protihrotu, pokud povolena přívlač tak nástraha s jedním jednoháčkem, také samozřejmě bez protihrotu; součástí pravidel by mohlo být, že tomu, kdo v daný den rybaří pouze v úseku ch. a p., by se tento den rybolovu nezapočítával do povolených tří dnů v týdnu.
X
Oblast zákazu rybolovu; to myslím nepotřebuje objasnění.
Běžný lov
Oblast rybolovu dle běžných pravidel jak jsou zapsána v Bližších podmínkách k rybolovu, ale i zde bych se přikláněl k omezení: ne 3 ale 2 lososovité ryby, pouze 1 ryba nad 50 cm povolena (zní jako sci-fi, ale je to reálné).
Princip tohoto návrhu je, že na dané řece by se tato pásma pravidelně prostřídávala a tím by vznikl jakýsi tříroční cyklus během kterého by ryby měly možnost růst, v klidu se přirozeně vytřít a také by se zvýšil jejich počet v řece.
Princip hospodaření
Do úseků Ch. a P., a X (zákaz rybolovu), by se každý rok nasadila polovina ryb dle zarybňovacího plánu, tedy do každého úseku čtvrtina: tak, že by v té čtvrtině převažovaly více původní druhy: potočák a lipan, duhák by se dával okrajově.
Do úseku běžného lovu by se každoročně nasadila také polovina ryb dle zarybňovacího plánu: s tím, že zde by převažoval duhák nad potočákem a lipanem.
Už v druhém roce vidíme, dle nákresu, že po dosazení jsou počty v úsecích s povoleným rybolovem vyšší a že tím pádem v řece není 100% běžného zarybnění, ale 125% v úsecích s povoleným rybolovem a dalších 25% v úseku zákazu rybolovu. Dalším pokrokem je, že ryby nasazené v prvním roce do úseků Ch. a P. a zákaz lovu jsou už nyní řádově o 8 až 10 cm větší, což při vysazování ryb v lovné velikosti znamená ryby o velikosti 35-45 cm – ne občas, ale výrazné procento: úsek Ch. a P. – 50%; úsek běžného lovu 33%.
Třetím rokem vidíme, že po dosazení jsou počty v úsecích s povoleným rybolovem na 150% běžného zarybnění a stále zůstává oněch 25% v záloze na příští rok. A teď oblast přírůstků:
Úsek běžného lovu
Tam je teď tolik ryb co za běžného hospodaření v celé řece. Tady je velikostní rozložení: 25% jsou z předloňského vysazení: 40-50 cm (pododhad, závisí na úživnosti řeky); 25% z loňského vysazení: 35-45 cm; 50 % letošní vysazení – běžné ryby co znáte. Ostatní úseky zde nebudu rozebírat, protože bych se opakoval.
Další aspekt - přirozený výtěr
V úseku zákaz lovu, a i v úseku Ch. a P. budou mít jak potočáci, tak i lipani možnost přirozeného výtěru a nejen, že budou mít možnost výtěru, ale budou se vytírat ryby větší, než obvykle, což také přispěje k lepšímu zarybnění řeky.
Na závěr jen malou poznámku, možná vám tento plán připadá nereálný: existuje jedna řeka v USA, kde podobný styl hospodaření funguje. Možná vám připadá jako nesplnitelný sen, či pohádka. Vím jedno, stačí jedna organizace, která se odváží do toho jít a věřím, že dané výsledky budou mluvit za sebe. Je jasné, že u nás, v ČR vyžaduje takovéto hospodaření pevný dozor a přísné kontrolování, ale stojí to za to.
S tímto nápadem se mi svěřil můj kamarád Míša, tak ho zde s jeho svolením uveřejňuji
o all – pri svych teoriich myslite na ryby nebo jen na sebe . . .
1 – zadnej revir se neda rozdelit na tri plnohodnotne useky 2 – jsou useky nevhodne k vysazovani 3 – jsou useky nevhodne pro treni 4 – jsou useky s minimem vody a nevhodne pro zivot lososovite ryby 5 – v ruznych usecich prevazuje jina ryba, bude sama migrovat 6 – hajena ryba vyjede do treni na usek chyt a sezer
a dalsi milion proti, ryba neni rejze neda se zapichnout do dna . . . . . .
Doudleban: asi mas pravdu…proste vzdy se najde duvod, proc to nejde :-D
Prichy:Z pohledu MP vod by byl nejspíš problém ve velkých nádržích,dlouhých nadjezích a podjezích+větší koncentrace rybářu (než u P vod).Toť si myslím já.Jinak na pstruhovkách jsem pro všema deseti.
Honzo: ono to nebude jednoduché prosadit ani tady,ale Míša jde do toho a já ho chci v tomto maximálně podpořit. Realizace tady je stejně možná až v době, kdy už z řeky zmizí těšká technika a povodí Odry usoudí,že už nahrabali dost!!!
Bubu : Když jsme si naposled splu povídali, jako to u tvé MO funguje, tak bych se ani moc nedivil, kdyby se to tam v horách podařilo prosadit. Navíc profil vašich P revírů je relativně stejný po celé délce toku, takže zřejmě nebude docházet k útlumům na některých úsecích a k ryba nebude mít důvod migrovat do chladnějších a kysličnatějších částí řeky. U zkostnatělého vedení mé MO vidím problém ve všem vč. zarybnění po celé délce toku vč. zarybnění po celé délce toku, ne jenom tak, kam se dostane auto k vodě. Takže přeji mnoho úspěchů.
mě se to moc líbí!!!Ač laik…představa možnosti lovu na pstruhovce ryb větších jak 22cm mě přímo euforuje!!!:-)
Robe, ono je to asi tím,že u nás prosadit něco nového je sakra problém. Hodně lidí po zkušenostech nevěří,že by se ve svazu mohlo něco změnit k lepšímu. Já ano. Možná jsem naivka, ale snad toto prosadíme u naší MO. Alespoň se o to s M.Ondruchem snažíme.Že to nebude hned je mi jasné,prostě běh na dlouhou trať.
ač prakticky nepstruhař, bych tedy nad tímto návrhem očekával nadšenější debatu, zvlášt když je to tak jednoduché a myslím, že v praxi i proveditelné a že dostáváme argumetny pro ryb.svaz na stříbrném podnosu
je, tak to je zajimavy napad.....je nejaky duvod to neaplikovat na MP? Zadny me nenapada, ale clovek nikdy nevi
bubu zkus to poslat panu Jaroňovi a pak zveřejni odpověd :-)))))))
no prostě by se mělo lidem věřit, myslím, že pokud se někde s tím experimentem začne, tak to bude u organizace, kde jsou rybáři trošku na výši, takže si to i sami ohlídají a pokud to bude experiment, tak si myslím, že by i státní orgány, tj. policie či RS tomu mohla věnovat větší pozornost. Zároveň ubude třetina lovných úseků, takže tam bude snad víc lidí, takže se zveden riziko, že někoho potkám.
No a o protihritech či trojhácích je snad v článku napsáno vše.
Ve světě jseu úseky či revíry čistě CHaP úplně normální. Proč by to nešlo právě tady … . Na Slovensku pokud se nepletu je osm revírů a dva tady u nás (priváty vynechávám). Myslím, že by stálo za to konkrétně na P vodě vytvořit několik reprezentativních revírů s režimem CHaP. To ale ovšem za předpokladu, že se nakáže lov pstruhů na trojháčky a podobné šílenosti (nebo jen moucha). Do pstruhů moc nedělám, ale díky několika několika informacím z privátních P vod (např. Kouty) vím, že při lovu na trojháčky a háčky s protihrotem je vysoká mortalita … v tom případě by bylo CHaP k prdu, když by ryba zanedlouho pošla.
Pokud si tento model převedu na revíry co mám prakticky nejblíž, čili Svitavu pár kiláků za Brnem a Svratku od Tišnova (cca 30 km), tak se musím zamyslet nad tím co napsal Axamith. Ta Svratka by asi byla svým způsobem ideální, jednak je přece jen větší i když to až takový rozdíl není a taky mě připadne, že je tam kapinku víc těch proudnějších úseků. Rozdělit revír na 3 díly, by nemusel být až takový problém, za předpokladu, že by se chtělo a to je asi dost důležité. Myslím, že by to dost narazilo u „místních“, protože by se určitě nemohlo jednat o několika stometrové úseky, ale úseky několika kilometrové, tudíž by museli tak jako já za rybama dojíždět. Dalším faktorem je to, že by mě zajímalo, kdo by tyto úseky, alespoň ty s režimem C&R a zákaz rybolovu dozoroval, čímž pádem jsme opět u tématu RS apod. Vzhledem k tomu, co jsem za ty roky u vody viděl, nevěřím tomu, že by spousta našich takykolegů, tento režim úzkostlivě dodržovala. Svitava by mohla být zdánlivě problematičtější, díky většímu množství klidných úseků, nicméně nedá se říct, že přímo nevhodná. Možná by stálo za to se zamyslet, pochopitelně v případě, že by tento úmysl měl šanci na přežití, na kterých konkrétních úsecích řek by to mělo svoje opodstatnění vzhledem k vhodným podmínkám pro původní druhy ryb. Úživnost vody je asi taky poměrně limitující parametr. Jako myšlenka je to jistě zajímavý, myslím si, že alespoň na části našich revírů proveditelný, jen ty pantáty dokopat k tomu, aby se to, řekněme prozatím zkušebně, začalo někde praktikovat. Nastala by s tím ale nejspíš další smutná etapa českého rybářství a to je nájezdy za ulovením většího pstruha nebo lipana na revíry s normálním režimem (pokud by předchozí dva roky byl v režimu C&R nebo zákaz rybolovu). Obávám se že by se konečný efekt minul účinkem. Nicméně nápad je to určitě dobrej, horší bude, jak se s tím rybářská veřejnost se svým většinovým smýšlením popasuje.
Už staří hospodáři obdělávali pole na 3 díly : hrách, brambory, pšenice. Tento model se mi osobně líbí, nebudu se zdržovat důvody proč to u nás NEJDE. Spíš by mě zajímalo, jak by se asi vyvíjela situace na řece, která má na cca 10 km pstruhové délky tak rozmanitý profil, že se vystřídá podhorská bystřina s linanovými proudky až po línou jelcovou vodu. Zřejmě by některé úseky prosperovali více než jiné. Ale to se moc nedá ovlivnit. Další věc je, jestli by daná řeka byla schopna uživit zvýšené množství ryb co do počtu i do velikosti. A v neposlední řadě zřejmě nemá moc šancí na úspěch ve vodách, kde místo pstruhů a lipanů převládají tloušti, okouni a nedejbože štiky. Nechci tento model zatracovat, jsem pro každou možnost navýšit možnost si zachytat na slušně zarybněné vodě ( ne se odchytat ), ale mám trochu obavy, že toto uvést do praxe je trochu utopie, vzhledem k tomu, jak skostnatělé vedení je na vrcholných funkcích ČRS a jednotlivých MO. (většinou)pokud by se ale tento model podařilo prosadit a fungovalo by to, tak doufám, že by se začal praktikovat na více tocích.
robur-samozřejmě to druhé,aby se co nejvíce zamezilo migraci.
spíš by mě zajímalo, jak si představuješ ty hranice revírů, třetiny, jestli je to jen vyznačení na břehu nebo i něco jak splavy či případné překážky v migraci
to co je logické nemá šanci? PROČ??
Trojpolní způsob hospodaření, to už tady někdy bylo. :o) Zní to logicky – to nemůže u Svazáků projít! Škoda :o(