Chytej.cz

Vláčení s multiplikátorem necteno

8.8.2007 | Přívlač | 26.766 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 10

Vláčení s multiplikátoremPřed nedávnem jsem byl ukecán, abych napsal článek na toto téma. Nemyslím si, že bych měl tolik zkušeností, abych o tom mohl psát, zrovna tak nemám iluze o tom, že jsem zrovna literární talent, ale nakonec jsem se do toho pustil. Nebude to ani moc o rybách, spíš takové vesměs technické zhodnocení proč ano či ne a možná taky spousta odpovědí na otázky položené v různých fórech nebo možná i na ty nevyřčené...

Já sám jsem se k tomu to způsobu lovu dostal úplně náhodou a první sezónu, co jsem to zkusil, jsem kromě ultralehké přívlače nevzal do ruky prut se smekacím navijákem. Jakýmsi způsobem mě to „pohltilo", přestože jsem lehce konzervativní. Počáteční nezvyk se během velice krátké doby vytratil a najednou mi připadlo, že je to vlastně mnohem pohodlnější. Pro začátek bych nejdříve shrnul několik faktů. Možná se bude jednat místy až o technický popis. Především fotografie a popis z hlediska velikostí budou dle značení, které používá ABU Garcia, protože vlastním multiplikátory od této značky. Fotky jsou tudíž s Abu a ostatní obrázky jsou naskenované z různých katalogů..

Multiplikátor

Pod tímto pojmem si možná většina rybářů představí těžké monstrum, určené k lovu velkých ryb, v našich podmínkách především sumců. Opak je však pravdou. Nejmenší multiplikátory jsou lehčí než jejich smekací kolegové a v žádném případě to nejsou monstra. Pokud se vláčecích multiplikátorů týká a o nich bude řeč, dají se rozdělit zhruba do dvou skupin a to multiplikátory s klasickou konstrukcí a tzv. vajíčka. Na rozdíl od smekacích navijáků u multiplikátorů nelze jednoduše přehodit klička z jedné strany na druhou, proto je potřeba si rozmyslet, zda multiplikátor s kličkou na pravé straně (naprosto všechny modely se dělají v tomto provedení) nebo na levé straně (v tomto provedení se dělá jen asi 50-70% modelů). Já, jelikož si nejsem schopen zvyknout na chytání v „opačném gardu", mám všechny multiplikátory levoruké. Pro mnoho lidí to může být jedno, pro leváky může být pravoruký multiplikátor třeba i výhodou.


Uvnitř multiplikátoru není nic světoborného. Jednoduchý převod a „pár pružinek"

Brzdy

Omáčku máme za sebou, tak se tedy vrhneme na popis multiplikátoru. Začneme brzdami. Kromě té zdolávací, která slouží k tomu, aby nám ryba neurvala vlasec nebo šňůru při zdolávání a která je pravděpodobně téměř vždy hvězdicová (páková se u vláčecích multiplikátorů pokud vím nepoužívá) má multiplikátor ještě další dvě: mechanickou a pracovní (chtělo se mi napsat odstředivou, jenže by to nebyl ten úplně správný termín, proto jsem zvolil neutrální název pracovní).

 


Šipka z boku ukazuje na zdolávací hvězdicovou brzdu, šipka ze spodu na mechanickou brzdu a pracovní, odstředivá nebo magnetická je pod krytem uvnitř, regulace magnetické brzdy bývá na druhé straně od kličky.

Zdolávací brzda

Jak už bylo předesláno, slouží k tomu, aby to ryba, které se nechce na břeh a rozhodne se náhle jet směrem od rybáře, neměla tak jednoduché a v neposlední řadě, aby se zabránilo přetržení vlasce nebo šňůry. Zjednodušeně řečeno funguje vlastně jako kluzná spojka. Je to několik lamel, které se o sebe třou v závislosti na tlaku, který na ně působí. Tento tlak se nastavuje zmiňovanou hvězdicí, která není nic jiného než matka s jemným závitem a přitahováním tlačí na pružinové podložky a ty zase na lamely a vzniká nám z toho brzdný efekt.

Mechanická brzda

Slouží k částečnému přibrzďování cívky, aby se cívka při náhozu netočila rychleji, než se odvíjí šňůra nebo vlasec (bude to rozebráno později). Princip je opět jednoduchý - je to matka, která tlačí přes plíšek na osu cívky a tím pádem ji přibrzďuje.

Pracovní brzda

Je brzda, která stejně jako ta předchozí slouží k přibrzďování cívky při náhozu, ale tato pracuje v závislosti na otáčkách cívky. Používají se dva hlavní principy a to brzda odstředivá a tzv. magnetická. Oba principy si trochu rozebereme.

Odstředivá brzda

Pracuje na principu odstředivé síly. Na cívce je věneček, na kterém je volně uloženo 2, 4 nebo 6 pinů, dalo by se použít i slovo kamínků nebo závažíček, ale slovo pin mi připadne přesnější, které vlivem této síly tlačí na bubínek, ve kterém se otáčí a v závislosti na otáčkách více či méně přibrzďují cívku. Podle typu multiplikátoru jsou piny buď vyměnitelné (jsou dodávány zpravidla 2 velikosti, lehčí a těžší), je možno použít všechny čtyři nebo jen dva, případně i žádný nebo „vypínatelné". V tom případě má pin aretaci a je možno zapnout jen potřebné množství pinů. Některé menší typy multiplikátorů mají jen dva nevypínatelné piny.



Zleva brzda dvoupinová, čtyřpinová s vyměnitelnými piny a šestipinová s „vypínatelnými" piny

Magnetická brzda

Pracuje na principu magnetického odporu, jelikož ale nemám dostatečné informace o přesném principu, necháme si to napříště, kdy se pokusím srovnat odstředivou a magnetickou brzdu v praxi. Nabízí se několik technických řešení, v prvním případě jsou uvnitř multiplikátoru umístěny permanentní magnety na cívce a statické části tak, aby se navzájem odpuzovaly. Ovládacím knoflíkem na boku multiplikátoru se nastavuje jejich vzdálenost a tím pádem i brzdný účinek. Dalším možným principem je magnetická brzda využívající vířivé proudy. Je to vlastně kotouček v magnetickém poli permanentních magnetů. Reguluje se opět mechanicky přibližováním a vzdalováním magnetů od kotoučku a poslední řešení je systém, který pracuje na principu elektromagnetické indukce. Zjednodušeně řečeno funguje to jako generátor a bývá doplněn řídící elektronikou.

Různí výrobci magnetické brzdy různě vylepšují, např. systém Digital Control firmy Shimano, další z vylepšených systémů je MagForce který používá mimo jiné firma Daiwa. Podrobně rozebírat jednotlivé vylepšené systémy však patrně nemá cenu.

 


Magnetická brzda DIGITAL CONTROL firmy Shimano
http://fish.shimano.com/publish/content/fish/sac/us/en/dc_technology/calais_dc.html

 

Graf zobrazuje průběh otáček cívky při náhozu v závislosti na použité pracovní brzdě
http://www.daiwa.com/Reel/baitcasting.aspx

Pokud jste to dočetli až sem, tak si asi myslíte, že jsem se zbláznil a místo článku vám tu budu dopodrobna rozebírat každou část rybářského vybavení, včetně jeho technických parametrů. Jste ale na omylu, tolik pozornosti si zasloužily jen ty brzdy a to proto, že jsou u multiplikátoru jednou z nejdůležitějších součástí. Proto jsem je trochu podrobněji popsal, aby jste věděli o čem tu je vlastně řeč.

Zbytek multiplikátoru je už nepodstatný. Klička v různých provedeních, řadič, aby se stejnoměrně navíjel silon nebo šňůra a to je tak asi vše. Multiplikátor je oproti smekacímu navijáku náročnější na údržbu. Musíme se o něj v průběhu sezóny tedy víc starat Jsou tam mazná místa, která je potřeba čas od času namáznout olejem, který bývá obvykle přibalen. Mazná místa jsou označena v návodu k použití.

Prut

Mnoho lidí žije v domnění, že s multiplikátorem je možné použít jakýkoliv vláčecí prut, jenže to není pravda. Tedy možné to asi je, ale nikoliv vhodné. Multiplikátor je na prutu usazen tak, že je nad prutem, proto se jeví prut z pohledu, který je v našich zeměpisných šířkách běžný „vzhůru nohama", tedy vlastně očkama nahoru. Protože to je správná pracovní poloha prutu, je potřeba zajistit, aby šňůra nebo silon zbytečně nedřela o blank a z toho důvodu má prut na multiplikátor těch oček více než prut na smekací naviják. Jsou k sobě blíž, jsou konstrukčně trochu jiná a taky jsou skoro stejně velká, přesněji řečeno, mezi špičkovým očkem a očkem u navijáku je v porovnání s prutem na smekací naviják velmi malý rozdíl v průměru. Není totiž potřeba mít první očko od navijáku s velkým průměrem kvůli náběhu, když se vlasec či šňůra smekají z cívky při nahazování. Další věcí, která je patrná na první pohled, je sedlo navijáku. Šroubení je vždy od špičky, tedy z opačné strany než u většiny prutů na smekací naviják a navíc je tam takový hrb, který musí na první pohled zcela určitě překážet. Opak je ovšem pravdou. Témata jako délka prutu, gramáž a akce si necháme na později.


 Nejen sedlo navijáku na multiplikátor je jiné, všimněte si rozdílu ve velikosti a rozteči oček

Když přívlač s multiplikátorem, tak jaká ...

Tady bych měl asi zdůraznit jeden fakt, že multiplikátorem nelze nahazovat příliš lehlé nástrahy. Hranice je i u malých typů multiplikátorů někde okolo 7g. Dá se nahodit i 5g nástraha, ale 00 rotační třpytku s ním opravdu nenahodíte. Z toho vyplývá, že multiplikátor je použitelný pro střední a těžkou přívlač. Pokud bych to měřil „na woblery", tak podle jednotlivých typů je to od velikosti 8 - 10cm směrem nahoru. Z druhé strany se dají pohodlně nahodit i wobleří monstra o váze 100 g a více. Další omezení vyplývá ze způsobu nahazování a proto není multiplikátor příliš vhodný do hustě zarostlých terénů. Proč, to vyplyne z následujících řádek.

V tomto okamžiku asi některé z vás napadlo, proč vlastně používat multiplikátor, když se s tím nedá tamto a ono...? Jedním z hlavních důvodů je to, že je cívka uložena ve dvou bodech, není tak mechanicky namáhána jako cívka, respektive její oska, u smekacího navijáku, tudíž podstatně delší životnost a menší opotřebení než smekací naviják. Už jen proto, že multiplikátor je, jak je vidět z obrázků v úvodu tohoto článku, strašně jednoduché zařízení. Dalším důvodem je, že máte přímý kontakt s rybou a v neposlední řadě, když si na to zvyknete, je to podstatně pohodlnější, váhově lehčí sestava prut+naviják s větší životností. Musíte u toho udělat méně pohybů, překlopení překlapěče a přidržení silonu nebo šňůry se změní na stisk jediného tlačítka se současným přidržením cívky palcem. Pohodlně celou tuto operaci zvládnete jednou rukou.

Nahazování, jak na to?

Jedním s největších rozdílů mezi chytáním se smekacím navijákem a multiplikátorem, je způsob, jakým se nahazuje. U vody to vypadá skoro stejně, pokud jste v pozici diváka, jenže tak to jen vypadá. Zásadní rozdíl je v tom, že v případě chytání s multiplikátorem musíte mít letící nástrahu „pod kontrolou" během celé fáze letu. Pokusím se vám to přibližně popsat, nejsem si však jistý, jestli to bude naprosto přesné. V první řadě se nenahazuje švihem, ale tahem. Mechanickou, případně i pracovní brzdu, pokud je nastavitelná, musíme přizpůsobit nástraze, její váze, odporu, který bude klást během letu - jinými slovy v závislosti na její ploše bude ve vzduchu více, či méně brzdit a ostatním podmínkám. Především síle a směru větru. Toto všechno z jediného důvodu - během náhozu musíte udržet v rovnováze rychlost letící nástrahy a rychlost odmotávání silonu nebo šňůry z cívky multiplikátoru. Pokud budete cívku moc přibrzďovat, zkracujete si délku náhozu, pokud vám bude cívka odmotávat silon nebo šňůru rychleji než letí nástraha, vznikne vám na ní velice pěkná motanice a máte na pěknou chvíli o zábavu postaráno. Je naprosto neuvěřitelné, jak moc se to může zamotat. Poslední a asi nejdůležitější věcí je to, že musíte palcem cívku zastavit těsně před, nebo v okamžiku dopadu na hladinu. S těžšími nástrahami se nahazuje poměrně bez problémů. Čím víc se ale blížíme k oněm asi 7g, tím víc si musíme dávat pozor.

Pokusím se tu nastínit, jak celou sestavu předběžně seřídit. Prvotní nastavení mechanické brzdy dělám tak, že si odblokuji cívku a mechanickou brzdu dotahuji tak, abych dosáhl bodu na rozhraní toho, kdy si nástraha vlastní váhou začne odmotávat silon nebo šňůru z cívky a kdy jí to mechanická brzda už nedovolí. Podle toho jestli je nástraha lehčí nebo těžší pootočím brzdu tak, že v případě lehčí nástrahy ji mírně dotáhnu a v případě těžší nástrahy lehce povolím (jedná se o opravdu malinký kousíček, tak 1 až 2 mm na obvodu brzdy). Kde je ta hranice mezi lehčí a těžší nástrahou nelze říct jednoznačně, závisí to na její váze a objemu, neboli jaký klade odpor za letu. Během prvního kratšího náhozu zjistím, jak moc jsem to odhadl a upravím nastavení brzdy, jak je potřeba. Pokud má cívka tendenci se přetáčet, tak ji utáhnu, pokud mi připadá, že zbytečně moc brzdí, tak ji povolím. V případě, že jsem to netrefil, tak to doladím ještě během dalších několika kratších náhozů. Časem pro to získáte cit a prakticky to nastavíte napoprvé. Navíc postupem času budete mechanickou brzdu méně přitahovat, protože se naučíte přetáčení cívky jemně korigovat palcem.

Jakým způsobem nahazovat? Mírně odlišně, než při nahazování se smekacím navijákem. Nevím jestli je to přesně řečeno, ale takovým táhlým pohybem, nikoli švihem. Před náhozem si odblokujte cívku a palcem ji přidržte, nástrahu pusťte o kapinku dříve než u smekacího navijáku, aby vylétla asi pod úhlem 45 stupňů. Ideální je, když nástraha letí balistickou křivkou. Během letu, pokud je to nutné, lehce korigujte velice mírným přibrzďováním palcem cívku, aby se nepřetáčela a těsně před nebo v okamžiku dopadu nástrahy na hladinu ji zabrzděte úplně. Je důležité kontrolovat celou fázi letu. Nahazování stylem, že nástrahu rozhoupete a nahodíte spodem, je nepoužitelné. Dá se nahodit bokem, ale opět je třeba palcem dobrzďovat cívku, jinak se vám to zamotá. Asi největší katastrofa je, když během náhozu, zachytnete o nějakou překážku za vámi nebo nad vámi. To co se nám na cívce vytvoří se snad ani nedá nazvat pavouk. Z toho důvodu je nutné mít při chytání s multiplikátorem více místa. I boční nához vyžaduje víc místa, než při chytání se smekacím navijákem. Prakticky téměř nelze nahodit švihem špičky.

Velkým problémem je silný boční vítr nebo protivítr. Cívka má tendenci se zamotávat, lehčí nástrahy se obtížně nahazují. Naopak po větru se délka náhozu výrazně prodlouží.

Pokud se délky náhozů týká, tak je to přibližně srovnatelné se smekacím navijákem. Nedá se říct, že by to u běžných nástrah létalo výrazně dál. S větší váhou nástrah se však délka náhozu u multiplikátoru poměrně dost prodlužuje, takže jsou patrně delší. Je to ovšem také závislé na prutu. Pro názornost s 10 cm Rapalou Husky Jerk nahodím s 3 m prutem něco mezi 30-40m. Nikdy jsem to neměřil, je to odhad z řeky, která má šířku okolo 40 m a běžně nahazuji téměř na druhou stranu.

Výběr multiplikátoru

Je velice těžké vybírat věc, o které má člověk jenom strohé informace, nikdy to nedržel v ruce a buďme upřímní - na informace v prodejně se nedá moc spolehnout, pokud nechci přímo říct, že se leckterý prodavač zbaví ležáku na úkor člověka, který o tom skoro nic neví. Pro ty, co by s tím chtěli začít a nemají potřebné informace se to tu pokusím rozebrat. Bude to samozřejmě ovlivněno mými názory, ale snad to bude objektivní.

 

Vlevo multiplikátor v provedení „vajíčko" a vpravo multiplikátor s klasickou konstrukcí

Nejdříve je třeba si vyřešit dilema, zda pravoruký či levoruký model. Je to rozdílné člověk od člověka a není to sumcařina, kdy prut stojí v držáku a čeká až ryba zabere. Zdolání ryby pravorukým multiplikátorem je pro praváka podstatně snažší než vedení vláčecí nástrahy. Nejlépe je si to asi vyzkoušet, přehodit si kličku na smekacím navijáku a podle toho se rozhodnout. Pokud si zvolíte pravoruký model, budete mít k dispozici větší výběr, pokud levoruký tak to taky nebude žádná tragedie, jen se budete muset smířit s tím, že se některé modely v levoruké verzi nevyrábí.

Druhou věcí, kterou si budete muset ujasnit, je velikost multiplikátoru. Souvisí to především s tím, na jaký typ přívlače ho budete používat nebo spíš kolik a jak silného vlasce nebo šňůry budete chtít na cívku navinout, což nepřímo souvisí s tím, jak velké nástrahy budete chtít vláčet. Pro názornost si velikosti rozdělíme na A, B a C, přičemž velikost A je nejmenší.

Velikost A

Odpovídá multiplikátorům v provedení „vajíčko" a v případě klasické konstrukce u modelů ABU Garcia značených 4xxx. Jeho kapacita je přibližně 150m/0,28mm (170yd/10lb) a je spíše na přívlač s nástrahami do 30g. Jestli koupit některý z modelů typu „vajíčko" nebo s klasickou konstrukcí je velmi těžké poradit. Můj subjektivní názor je ten, že je lépe si pro ty co začínají, koupit klasický multiplikátor. Připadá mi, že se to z něj lépe vymotává. Je tam jaksi víc prostoru, ale je to jen moje domněnka.

Velikost B

Odpovídá multiplikátorům klasické konstrukce u modelů ABU Garcia značených 5xxx. Jeho kapacita je přibližně 190m/0,30mm (205yd/12lb) a je spíše na přívlač s nástrahami od 20g do 60g.

Velikost C

Odpovídá multiplikátorům klasické konstrukce u modelů ABU Garcia značených 6xxx. Jeho kapacita je přibližně 225 m / 0,32 mm (245 yd / 14 lb) a je spíše na přívlač s nástrahami nad 40g.

Když vezmu v potaz velikost, tak jsou multiplikátory, pokud se průměru týká, stejné (pochopitelně je to myšleno řada jednoho výrobce), ale i od různých výrobců se průměry nijak zvlášť neliší. Rozdíl mezi řadou 4xxx a 6xxx, pokud se budu bavit o výrobcích ABU Garcia, je jen v jejich v šířce a tím pádem v kapacitě. Váhový rozdíl mezi 4xxx a 6xxx je asi 50g. Veškeré ostatní komponenty jsou naprosto shodné - myšleno z hlediska provedení i mechanické odolnosti. Jednotlivé řady se od sebe samozřejmě liší počtem ložisek, typem pracovní brzdy apod.

Výběr prutu

Tak toto je na dobrou radu ještě horší než výběr multiplikátoru. Co člověk, to trochu jiný názor na parametry prutu ať už z hlediska akce, nebo jeho tvrdosti a často i délky. Ponechám zcela stranou některé parametry a budu pruty pro naše účely rozlišovat jen z hlediska vrhací zátěže (její horní hranice) a délky. Pruty si rozdělíme do 4 kategorií A, B, C a D, přičemž A je s nejmenší gramáží.

Kategorie A

Jsou to pruty s vrhací zátěží méně jak 20g. Vhodná velikost multiplikátoru je A a zařadil bych je do kategorie prutů pro ty, co už to s multiplikátorem umí a nejspíš i pro ty, co vláčí s gumovými nástrahami.

Kategorie B

Jsou to pruty na střední přívlač s vrhací zátěží do 20-40g. Dá se říct, že je to univerzální prut, vhodný pro všechny, co začínají, vhodná velikost multiplikátoru A, B.

Kategorie C

Jsou pruty s vrhací zátěží do 40-60g. Jsou vhodné k lovu větších ryb např. sumců a k lovu s většími nástrahami, vhodná velikost multiplikátoru B,C.

Kategorie D

Pruty s vrhací zátěží více jak 60 g a jsou vhodné pro lov s velmi těžkými nástrahami a ke speciálním rybolovným technikám, jako např. jerkbaits. Vhodná velikost multiplikátoru B,C.

Pokud se budu bavit o vhodné délce prutu, tak je to dost podobné jako u výběru prutu pro smekací naviják, s tím rozdílem, že je zde nutno brát větší ohled na prostředí, kde se bude lovit.

Délka 2,7 - 3,0 m

je vhodná pro kategorii A-C především na větší řeky a stojaté vody s dostatkem místa pro nahození.

Délka 2,4 - 2,7 m

je vhodná pro kategorii A-C pro menší řeky a tam kde je méně prostoru pro nahazování.

Délka 2,1 - 2,4 m

je vhodná pro kategorii A-D pro terény s malým prostorem pro nahazování a pro chytání z lodi

Délka méně jak 2,1 m

používá se pro chytání z lodi a např. pro jerkbaits.

Největším problémem u prutů je jejich horší dostupnost v naší obchodní síti, takže vám nejspíš v dohledné době nezbude nic jiného, než si prut koupit ze zahraničního e-shopu, popřípadě si ho ze zahraničí dovézt.

Rada na závěr

Nakonec si dovolím malou radu pro ty, co to chtějí vyzkoušet: Pro začátek si kupte jednu cívku toho nejlevnějšího silonu v přiměřeném průměru, Je velmi pravděpodobné, že ho budete mít poměrně rychle „spotřebovaný". Především jedinci s menší trpělivostí to raději urvou, než by se s tím rozmotávali. Až dosáhnete toho, že se vám to nebude stále motat (zvládnete to během jednoho odpoledne), tak si tam naviňte to, co budete chtít používat. Upozorňuji, že pletená šňůra se hůře rozmotává a navíc bývá podstatně dražší než silon. Proto ji doporučuji začít používat až to trochu dostanete do ruky.

Takže to by bylo asi tak vše. Doufám, že vám to něco objasnilo z tajů záhadného a přitom tak jednoduchého zařízení, zvaného vláčecí multiplikátor.

Přeji vám mnoho příjemných zážitků u vody a samozřejmě ty NEJ ryby.


Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

22 hodnocení, v průměru 4.5 hvězdiček

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 15. ledna ve 21:18@  Cyrano

Chtěl bych moc a moc poděkovat za článek k používání lovné techniky s nahazovacím multiplikátorem. Podceňování autora co se týká jeho technické zdatnosti a slohové vyjadřovací schopnosti je neopodstatněné. Je to souhrn zkušeností a výborných rad a poznatků a jsem autorovi velmi vděčen za tento jeho kvalitní příspěvek.Je to velice hodnotný článek pro nás všechny, kteří s touto lovnou technikou se budeme seznamovat. Autorovi děkuji a srdečně tisknu ruku.

Sobota 15. března 2008 ve 4:28® regulus
regulus

OK 59 – zkušenosti s ním nemám, váha je možná, v Ravenu jsou k mání výrobky od této firmy, ale nějak mne neoslovily a upřímně řečeno moc důvěryhodně nepůsobí.

HEGEDU – ano menší multiplikátory nemají tzv. cvrka, takže při protáčení cívky přes brzdu se žádný zvuk neozývá. Na roztočení cívky rukou se účinek odstřediné nebo magnetické brzdy neprojeví, začne působit až při vyšších otáčkách. Jinak multiplikátor Prodigy má v klasické konstrukci jakousi kombinaci šestipinové odstředivé brzdy s magnetickou u toho vajíčka nevím, patrně to bude stejné. V ruce jsem ani jeden z nich neměl.

Omlouvám se za opožděnou odpověď, nezaregistroval jsem otázky.

Úterý 11. prosince 2007 v 19:19@ ???

clanok uz som cital davnejsie, bol pre mna velkym prinosom. Teraz mi ale dorazil castovy multik z Cabelasu a prekvapilo ma, ze som na nom nenasiel pri odvijani z brzdy rapcatko (teda neaky zvuk, ked prave brzda preklzuje). Naozaj to nema? Este som ho v praxi sice nevyskusal, ale ked rukou rostocim cievku mozem nastavit na magnatickej brzde co len chcem, nevidim rozdiel v spomalovani ciavky, je to ale mozne, ze pri nahadzovani zataze sa to chova inak. A je to Prodigy od cabelasu, robi to pre nich Daiwa. Dakujem za odpoved.

Neděle 9. prosince 2007 v 16:05® OK 59

Velmi dobře napsáno. Měl bych dotaz, na trhu se ojevil multiplikátor od rozemajiera SAPHIR 3500 (LH) deklarují tam váhu 110g. Máte s ním někdo nějakou zkušenost?

Neděle 19. srpna 2007 ve 23:11® PetrC

Chválihodný počin, chválím, chválím a ještě jednou chválím. Abych nezapomněl, budu chválit i nadále – autora, který se nebál psát! Mám jen pár otázek. Před více než rokem se v jedné diskuzi vesele diskutovalo. Takže se opět ptám, jsem stále za blázna, když tvrdím: www.chytej.cz Autore (Jiří), kolik těch otáček za jednu minutu může být? Jestli odpovíš dobře, položím ti další otázku. :-) :-)

Pátek 17. srpna 2007 v 0:36® regulus
regulus

Mno, dle počítadla to včílka přečetlo 1007 lidí a asi se hodí odpovědět jednak na komentáře a asi i poděkovat za velice kladné hodnocení článku, což jsem absolutně nečekal, ani co se týká množství lidí co si to přečte za tak krátkou dobu (samozřejmě za předpokladu, že počítadlo nešidí). Předpokládám tedy, že se mi podařilo článek napsat srozumitelně, z čehož jsem měl největší strach. Pokud se komentářů týče, tak mě Milky velmi příjemně překvapil a Prutosova poznámka o nahazování spodem rozhoupáním, je sice věcná, ale jen v případě mega nástrah na řekách, kde spíš nahodíte na druhou stranu než do vody. Psal jsem to obecně pro všechny typy s multiplikátorem nahoditelných nástrah a předpokládal jsem délku náhozu nejméně 10–15m. Se 100g nástrahou se pochopitelně tímto způsobem nahodit na tuto vzdálenost dá. Pokud se používání pletenky týká, tak si stojím za svým a rozhodně jsem nevyzkoušel všechny nebo větší množství druhů abych to mohl objektivně posoudit. To, že se suk neboli uzel rozmotává lépe na silonu než na pletence je ale tvrdá realita života, z druhé strany zase nemá pletenka tvarovou paměť. To co komu vyhovuje více nechám na konkrétním soudruhovi. -:))))) Pokud se týče nastavení mechanické brzdy, tak v článku byl popsán jakýsi základní systém pro začátečníky. Postupem času zkusmo zjistíte, že to co jsem napsal, především u větších nástrah není tak úplně ono, dost také záleží na schopnostech konkrétního rybáře jak citlivě umí palcem korigovat rychlost otáčení cívky a v neposlední řadě záleží na tom, jak velkou a těžkou nástrahu na jakou vzdálenost a tudíž jakou silou nahazujete. Postupem času zjistíte, že ke dlouhému náhozu nemusíte vyvíjet ani tak vekou sílu.

Na závěr ještě jednou děkuji všem, kdo měli tu trpělivost a tento článek si přečetli a doufám, že jim přinesl potřebné informace.

Čtvrtek 9. srpna 2007 ve 12:27® Prutos
Prutos

Chválím…pěkně a detailně napsané. Jelikož těžkou přívlač provozuju taktéž s MP dovolím si nesouhlasit " Nahazování stylem, že nástrahu rozhoupete a nahodíte spodem, je nepoužitelné."
U menších nástrah to možná bude pravda,ale s těmi nemám zkušenosti. U velkých nástrah spodem odcházím i většinu vycházky, chce to jen trošku upravit styl hodu. Možná to bude i v nastavení mech. brzdy…mám ji volněji než ty. Né že by mi nástraha po uvolnění cívky spadla na zem,ale poroučí se dolů dost svižně. Taky není vždycky pravda že pletenka se rozmotává hůř. Hodně záleží na konkrétní šňůře. Např FL jde rozmotat bez větších problémů.

Středa 8. srpna 2007 v 18:13® Milky
Milky

Osobně si myslím, že jsi nešetřil technickým popisem, což je dobře. „Příhod od vody“ se šťastným koncem je tu kopec, ale takhle pěkně napsaný článek, nešetřící detaily, to tu opravdu dlouuuuho nebylo!

Středa 8. srpna 2007 ve 14:19® antony

Výborný článek, konečně trochu osvěty, teď už nemusím každému složitě vysvětlovat, jakže to s tím mulťákem nahazuju, stačí ho odkázat sem. Snad jen malou poznámku pro případné zájemce o přívlač s multi, nebo jen nahazování třeba přes dva pruty – Regulus to v závěru článku píše až moc dramaticky, ono to naučení se házet s multi není až tak těžká věc, dá se to zvládnout za pár desítek minut, jasně, že první hody budou kratší, ale později to bude padat možná i dál, než se smekáčem, hlavně u těžkých nástrah.

Středa 8. srpna 2007 v 10:45® Vlackar
Vlackar

Hm to je zajmavý…rád bych zkusil, ale mám jen velký multiplikátor na sumca, a s tim to asi nepůjde (prut 5–15g)…