U okřídlených mokrých a suchých vzorů se hlavní dominantou ve tvaru a siluetě bezpochyby stávají křidélka. Různými materiály, ze kterých se dají křidélka mušek vázat, se budeme podrobně zabývat v následujících dílech. Postupně si ukážeme, jak se vážou křidélka z výřezů letek, srstí, cdc apod. Dnešní lekce bude patřit právě výrobě a vázání křidélek z výřezů letkových per. Začněme tedy popořadě. Pomocí výřezů z letky můžeme využít perfektní siluetu mušky, která vznikne správným navázáním křidélek. Bohužel díky struktuře materiálu si tento druh křidélek nezachová tvar na věky. Perfektní tvar křidélek vydrží zhruba dvě ryby a potom se z nich nenávratně stává užmoulaný snopeček. To však na účinnost mušky nemá žádný vliv. Je možné použít i speciální impregnační prostředky pro delší životnost tvaru křídel, ale dle mého názoru je to zbytečné. Většinou je potřeba naimpregnovat pírko před tím, než z něj uděláme křidélka a s tuhým materiálem se naopak špatně pracuje při stahování volnou smyčkou, ale o tom až později. Vždy připomínám, že je nanejvýš důležité mít kvalitní materiál. Při vázání výřezů tohoto typu křidélek platí vše dvojnásob. Bez pečlivě vybraných pírek se Vám křidélka nepodaří nikdy udělat dobře. Nejčastěji používaným materiálem pro výrobu křidélek jsou křídla z bažantí slepice, zlatého bažanta, kačera, koroptve, husy atd obr. 1.

Hlavní zásadou je, pořídit si vždy celý pár křídel tzn. levé i pravé obr. 2.

Na křidélka z výřezů se používají sekundární letková pera, protože zde je struktura materiálu přímo ideální pro tento účel obr. 3.

Primární letky jsou tuhé a větvičky u sebe příliš nedrží. Další řady pírek už jsou zase příliš měkké, při stažení volným ovinem se bortí a kroutí, což je nežádoucí. Pro oddělení těchto pírek je dobré použít nůžky na tuhé materiály a celé pírko vystřihnout. Jestliže by jste jej chtěli vytrhnout, tak si můžete poškodit ostatní pírka a křídlo tak znehodnotit, což by byla pochopitelně škoda. Na obou křídlech jsou sekundární letková pera zaoblená vždy na jednu stranu – záleží na tom zda-li se jedná o levé či pravé křídlo. Pokud použijeme na křidélka dva výřezy ze stejné strany pírka a přiložíme je na sebe, tak nebudou mít požadovaný tvar písmene „V“ ale budou směřovat na jednu stranu, což je špatné obr. 4.

Proto se vždy používají dvě protější pírka z levého a pravého křídla obr. 5.

Vybraná pírka by měla být neporušená a bez kazů. Ty mohou způsobit špatný tvar křidélek. Ještě bych podotknul, že pírka by měla mít stejnou tvrdost. Pokud bude jedno výrazně měkčí než druhé, tak je možné, že se budou křidélka po stažení stáčet na levou či pravou stranu. Po tom, co jsme si pečlivě vybrali dvě pírka, tak můžeme konečně přistoupit k vázání. Nejprve si ostrými nůžkami „vyřízneme“ křidélko. V podstatě jej oddělíme od ostatních větviček z levé a pravé strany obr. 6.

Křídlo by nemělo být příliš široké ani moc tenké. Je potřeba počítat s tím, že po stažení se křídlo trošku zúží (ztenčí). Oddělné křídlo vystřihneme nůžkami, nikdy jej nevytrháváme nebo nevytahujeme. Mohla by se tak poškodit struktura a seřazení větviček. Tímto způsobem oddělíme obě křidélka a přiložíme je k sobě barevnou stranou. Pokud je chytneme za odstřiženou část, tak by od sebe měly být odchlíplé ve tvaru „V“ obr. 7.


Postup navázání je následující:

1. Před navázáním výřezy důkladně srovnáme, aby měly stejnou délku.

2. Uchopíme oba srovnané výřezy do pravé ruky pouze za odstřižené konce.

3. Přiložíme je k háčku, zkontrolujeme si délku křidélek a dle potřeby si jí posunutím upravíme.

4. Křidélka přechytíme do druhé ruky mezi palec a ukazováček a pevně je stiskneme, aby se neposunula. Ramínko háčku musí procházet přesně mezi oběma výřezy a tvořit tak jejich osu. Vše musí být perfektně a přesně usazené jinak se vázací operace nepovede.

5. Vázací nit si zasadíme mezi články prstů a jedním rychlým ovinem jí stáhneme kolmo dolů. Následně uděláme cca 2 až 3 pevné oviny směrem k očku (ne k obloučku – křidélka by se pokroutila!). Nyní by měla být křidélka pevně usazena.

Výřezové křídlo je složeno z několika desítek jemných větviček. Pokud se na ně podíváme v detailu tak uvidíme, že větvičky jsou ploché a jsou na sebe naskládané tak, že připomínají tvar skládací harmoniky obr.8.


Ovin, kterým křídla stáhneme musí tyto větvičky stáhnout přesně na sebe, aby nedošlo k jejich vybočení. Potom by se celá struktura křídla zbortila. Právě uchycení nitě mezi články prstů, rychlé a přesné stažení, a několik ovinů směrem k očku tvoří hlavní fintu při navazování výřezových křidélek.

Důležitou součástí této kapitoly, o které se nemohu nezmínit, je poloha křidélek, ve které budou navázané. Jsou tři základní polohy pro navázání křidélek z výřezů. Pokud se na křidélka podíváte z boku tak mají jednu stranu zkosenou – rovnou obr. 7. Podle ní se bude určovat poloha ve které se křídla navážou. První způsob je navázat křídla tak, že budou směřovat směrem do zadu a zkosená strana bude souběžná s ramínkem háčku, tj. vodorovně (viz. vázací postup). Tento způsob se používá na mokré mušky. Druhá možnost je opačné navázání, tzn. že zkosená strana bude téměř kolmá na ramínko háčku. Tato poloha se používá na suché vzory jepic. Postup je naprosto stejný, pouze se křídla otočí a po navázání se kromě prvních několika ovinů směrem vpřed udělají cca 3 až 4 oviny za křidélky, aby se podvázala a zachovaly si vzpřímenou polohu obr. 9.

Je dobré ještě mezi křidélky udělat cca 3 přesné křížové oviny, aby si zachovaly tvar písmene „V“ . Poslední možnost se používá převážně na klasické anglické mokré vzory mušek. Jedná se o navázání křidélek podobně jako na suché mušky ale s tím rozdílem, že po navázání se už křidélka nepodvazují a zachovají si ležatou polohu obr. 10

Muška, kterou si v dnešní lekci navážeme, bude klasický anglický vzor Red Quills. Je to jemná mokrá muška určená k lovu opatrných pstruhů, lipanů a jelců. Její hlavní zbraní je jemný vzhled a výrazná silueta. Účinná je rovněž díky svému přírodnímu zbarvení s dráždivými tmavě červenými nožičkami. S Red Quills lovím převážně na řekách, kde ji umisťuji jako horní přívěsnou mušku. Na konec návazce umístím malou mikronymfu. Tato sestava je vhodná k prochytávání mělkých částí řek, kde se ryby zdržují. Mokré mušky je dobré nahazovat šikmo přes proud a nechávat je volně splavávat. Materiál, ze kterého si mušku navážeme je zobrazen na obr. 11.

Křídla jsou vyrobena z výřezů letky zlatého bažanta. Na štěty je potřeba použít co možná nejkvalitnější větvičky ze slepice nebo kohouta. Nožičky jsou vyrobeny z červeného hřbetního peří zlatého bažanta. Základ na tělíčko tvoří tmavě krémová elastická vázací nit přes kterou je okroužkován odraný paprsek z pera páva. Jemné zelené štětinky z paprsku můžeme stáhnout v protisměru mezi prsty nebo si můžem pomoci obyčejnou školní gumou. Na tento typ tělíček je důležité použít co možná nejvyzrálejší paprsky přímo z oka pavího pera. Tělíčka tohoto typu je dobré zalakovat, protože se snadno poničí a prasknou. Teď už ale přistupme k samotnému vázání.

Krok 1:
upneme háček M-art FLY 610k č.8 nebo 14 pevně do svěráčku.

Krok 2:
navážeme elastickou vázací nit a několika oviny si jí pojistíme.

Krok 3:
na ramínko háčku přiložíme snopeček několika větviček z kohouta nebo slepice a přichytíme jej několika pevnými oviny.

Krok 4:
štěty uchopíme za špičky aby se neobalily kolem háčku a postupně je několika oviny navážeme až na úroveň protihrotu (pokud máte háček bez protihrotu tak si jej představte). Nakonec uděláme jeden fixační ovin pod štěty.

Krok 5:
vázací nití si přejdeme zhruba do přední poloviny ramínka háčku. U tohoto vzoru je důležité dát si záležet na tenkém a jemném tělíčku. Doporučuji nedělat zbytečně oviny navíc. I po navázání a dokončení tělíčka musí zůstat cca 2mm od očka naprosto prázdné.

Krok 6:
v pření třetině si za tenkou špičku přichytíme odraný paprsek z pera páva. Dáváme si pozor, aby nebyl příliš vyschlý. Snadno by se potom přetrhnul.

Krok 7:
paprsek mírně napneme a postupně jej navážeme po celé délce tělíčka až tam, kde jsme udělali poslední ovin nití při navázání štětů. Vázací nití rovněž vyvážeme mušce tenké tělíčko.

Krok 8:
odraným paprskem teď okroužkujeme tělíčko. Oviny musejí být pravidelné a přesné. Můžeme je udělat řídké nebo je pokládat přesně vedle sebe.

Krok 9:
odraný paprsek přichytíme několika oviny nití. A odstřihneme přebytečný konec těsně u očka.

Krok 10:
k ramínku přiložíme zešikma snopeček červených větviček z pírka zlatého bažanta.

Krok 11:
těsně u ramínka háčku odstřihneme ostrými špičatými nůžkami přebytečný konec.

Krok 12:
na mušku nasadíme dle obrázku k sobě přiložená křidélka z výřezů letek. Ty držíme v pravé ruce a zkontrolujeme si tak správnou délku. Křidélka by měla mírně přesahovat za oblouček háčku.

Krok 13:
přiložená zkontrolovaná křidélka uchopíme do levé ruky a nití si uděláme volný ovin tak, že si vázací nit vložíme mezi články palce a ukazováčku.

Krok 14:
nit rychle stáhneme kolmo dolů. Při tom držíme křidélka na háčku pořád pevně u sebe aby se nám nepokroutila. Dále uděláme tři pevné oviny směrem k očku. Pokud bychom je udělali dozadu k obloučku tak se křidélka dalšími oviny pokroutí a rozpadnou.

Krok 15:
ostrými nůžkami zešikma odstřihneme přebytečný materiál. Zde je důležité jej odsřihnout co nejblíže u očka, aby nebyla hlavička příliš velká a mohutná.

Krok 16:
mušce vyvážeme pomocí několika ovinů malou hlavičku a zalakujeme jí lakem.

Krok 17:
muška je hotova!

Krok 18:
pohled shora.

Krok 19:
pohled zespoda.

Případné dotazy posílejte na e-mail: tomucha.info@seznam.cz

Tomáš Vítek


Tento a další články naleznete v červnovém vydání časopisu KAJMAN Kajman