Díky neustálým inovacím výrobců zlatých korálků jich je k dostání celá řada jak z tvarového hlediska tak i barevného. Samostatnou kapitolou je i materiál, ze kterého se vyrábějí tyto korálky. Před nákupem je potřeba věnovat trošku pozornosti korálkům, které chceme použít. Není prostě gold jako gold. Kuličky se vyrábějí většinou z mosazi, plastu nebo wolframu (zvláštní kategorií jsou mušky s jigovou olověnou hlavičkou nebo-li jigy obr.1).


Obr. 1:

Díky tomu má každý typ korálku jinou barvu, pevnost i lesk. Některé zlaté korálky nemají skoro žádný lesk, naopak jsou spíše matné oproti těm kvalitně provedeným, které se lesknou mnohem více a mají hladké opracování. Toto je jeden z faktorů, které mohou negativně ovlivnit úspěch při lovu. Osobně mám s matnými korálky špatnou zkušenost. Pokud jsem použil stejnou mušku navázanou s lesklou a naopak matnou hlavičkou, tak měla každá jinou účinnost. Muška s více lesklou hlavičkou byla pro ryby mnohem více atraktivní než ta matná. To, že je hlavička matná svědčí i o kvalitě její výroby. Některé kuličky mají špatně vysoustružené okraje, což může způsobit opravdu neskutečné komplikace při vázání mušky. U nekvalitních kuliček se lehce stává, že se nit předře nebo dokonce uřízne o okraj. Je proto nejlepší si před nákupem většího množství zakoupit menší balení a vyzkoušet si, jak se s kuličkami pracuje. Tento problém je pouze u kovových kuliček. Další kategorií jsou kuličky vyrobené z plastů obr. 2.


Obr. 2:

Ty jsou lehké, je proto potřeba je dovažovat olověným drátkem. Plastové kuličky mívají i zajímavé odstíny barev jako různé fluorescentní barvy, které mají hlavní využití převážně na jezerech. Bohužel se stává, že při rychlém nárazu na tvrdou překážku hlavička praskne nebo se roztříští úplně. Samozřejmě že kromě barev existuje i nespočet tvarů. Od klasických kulatých, přes oválné, kónické ve tvaru zvonečku apod. Konické hlavičky se nejčastěji používají na streamery a jezerní lury (obr. 5 a 6).

Klasické kulaté tvary jsou pak ideální na menší pstruhové a lipanové mušky obr. 3. Další důležitá věc, která se týká převážně designu, je sladění velikosti korálku - tj. jeho průměru a velikosti háčku. To je další častý problém, kdy je v krabičkách začínajících vazačů vidět malý drobný háček osazený velkou zlatou hlavičkou hodnou středního streamera. Bohužel velikosti a typy háčků má každá firma jinak označené a i korálky se někdy liší. Proto není možné udělat tabulku, podle které by se dala sladit velikost háčku k velikosti kuličky. To už je na každém vazači, aby měl správný odhad. Pokud chceme menší zlatohlavou nymfičku, tak je váhu potřeba dohnat přidáním olověného drátku a ne velikostí kuličky. Zde platí stejné pravidlo jako u nákupu hlaviček. Klidně si vyzkoušejte, jak kulička na háček pasuje a jestli je její velikost přiměřená velikosti háčku. Může se stát, že velikost bude pasovat, ale kulička nepůjde na háček díky jeho menšímu ramínku navléknout. Zde je nejlepší háček mírně narovnat kleštěmi a hlavičku navléknout. Háček se ale nesmí narovnávat příliš mnoho, aby se nenarušila jeho pevnost. Tento případ je spíš ale trošku extrémní, lepší je si vždy vybírat háčky a kuličky tak, aby na sebe dobře pasovaly. Zajímavou otázkou týkající se goldů, která se věcně prodiskutovala na internetu bylo, zda-li se má zlatá kulička protáčet či nikoliv. Osobně vážu zlatohlavé mušky, tak aby se kulička mohla volně protáčet. Fakticky je samotná muška rozdělená na dvě části - tj. kulička a tělíčko se štěty apod. Pokud bude materiál tělíčka a hlavohrudi příliš tlačit na kuličku, která je na háčku jen volně nasazena, může se muška lehce rozvázat a rozpadnout, pokud kuličkou začneme otáčet v opačném směru než jsme mušku navázali. Někdo může sice namítat, že není důvod kuličkou otáčet, nicméně to určitě není správně navázané, pokud se Vám muška po pár otočeních kuličkou rozpadne v ruce. Jestliže chceme, aby se kulička mohla volně protáčet, tak si po navázání tělíčka musíme nechat ještě cca 1 mm místo před korálkem. Do tohoto prostoru se nadabuje hlavohruď z knotu. Oviny tohoto knotu nebudeme klást vedle sebe, ale převážně na sebe. Vázání ukončíme těsně za hranou hlavičky. No a konečně druhá možnost je ta, že hlavička bude nehybná, tzn. nebude možné s ní otáčet. Toho docílíme tak, že po navléknutí korálku natočíme za korálek několik ovinů olověného drátku a ten dotlačíme přímo do korálku (ten je dutý) tak, jak je tomu na obr. 4.


Obr. 3:


Obr. 4:


Obr. 5:


Obr. 6:

Následně budeme mušku vázat dle vázacího postupu na obrázcích. Osobně nemám rád extrémně zatěžkané vzory, nicméně se bez nich často nedá obejít, proto již goldy dále nezatěžuji. V tomto případě by se hlavička neměla při použití menší síly protáčet. Je na každém, aby si vybral jakou cestu zvolí, protože vázání mušek je věcí přístupu, vlastního vkusu a estetického cítění.

V dnešním díle si navážeme mojí oblíbenou zlatohlavou nymfu Hrajnoha. Tato verze se dá použít také s fialovým nebo oranžovým konečkem. Je to výborná muška na lipany a pstruhy při lovu na řece. Nejčastěji jí používám při lovu na dlouhou nymfu, kdy celou sestavu nahazuji přímo nebo šikmo proti proudu. Oranžová verze je dobrá do mírně přikalené vody, kdy je potřeba na mušce zvýraznit zadeček jako atraktor.

Vázací materiály: háček č.10, zlatá kulička, pírko z koroptve, dabing z australské vačice a tmavě hnědého králíka, zelená tělíčková nit a zlatá nit nebo lametka.

Postup vázání:


krok 1

Na háček navlékneme zlatou korálku a upneme háček vodorovně do svěráčku.


krok 2

Zhruba v polovině ramínka navážeme vázací nit.


krok 3

Několika oviny přichytíme snopeček větviček z pírka koroptve. Délka štětů od obloučku by měla být cca 1/3 délky ramínka háčku.


krok 4

Oviny jsme přichytili u očka háčku a postupně je navazujeme směrem k obloučku. Vázání ukončíme přesně na úrovni protihrou. Uděláme jeden ovin pod štěty abychom je fixovali.


krok 5

Od obloučku si vázací nití přejdeme zhruba do poloviny ramínka.


krok 6

Vázací nití přichytíme zelenou nebo oranžovou tělíčkovou nit a postupně jí navážeme až na úroveň protihrou tj. přesně tam, kde jsme udělali poslední ovin při navázání štětů.


krok 7

Zelenou vázací nití vyvážeme mušce pomocí několika vrstevných ovinů zelený koneček. Tento počátek tělíčka by měl být výrazněji konický a na něj by mělo tělíčko plynule navazovat.


krok 8

Po tom co vyvážeme koneček zelenou nit přichytíme vázací nití a ustřihneme ji. Vázací nití si přejdeme zhruba do poloviny tělíčka.


krok 9

Navážeme zlatou nit nebo tenkou lametku se kterou budem v zápětí tělíčko kroužkovat.


krok 10

Na vázací nit naneseme malé (opět důrazně připomínám malé! ) množství dabingu dle návodu z minulých lekcí a nasoukáme na nit. viz. dabování nebo dabování do smyčky.


krok 11

Tenký nadabovaný knot začneme natáčet na ramínko háčku. Poslední oviny je dobré mírně překrývat aby bylo tělíčko více konické.


krok 12

Navázání tělíčka ukončíme cca 1 mm před zlatou kuličkou. Musí zde zbýt ještě místo na hlavohruď.


krok 13

Uchopíme zlatou nit nebo lametku a začneme jí tělíčko kroužkovat v opačném směru než jsme natáčeli knotek dabingu.


krok 14

Pevně navážeme zlatou nit a odstřihneme její zbytek.


krok 15

Jako poslední krok na nit nadabujeme malé množství hrubé dabingu z australské vačice. Dabing příliš neutahujeme a spíš se snažíme stáhnout vázací nit. Hlavohruď musí být jemná a přesto objemná.


krok 16

Na vázací nit naneseme trošku laku a ihned uděláme několik ovinů aby se nit nerozmotala. Můžeme ještě zakončit několika ztracenými uzly.


krok 17

Hlavohruď vyčešeme mírně suchým zipem. Některé extrémně dlouhé chlupy vytrhneme.


krok 18

Muška je hotova !

Případné dotazy můžete zasílat na e-mail.

Tomáš Vítek
tomucha.info@seznam.cz


Tento a další články naleznete v dubnovém vydání časopisu KAJMAN