Časem stejně zjistí, že je to jeden z nejefektivnějších a nejrychlejších způsobů, jak vyrobit tělíčko mušky, nebo jeho část. Jestliže ostříháme nějakou srst, např. ze zajíce či králíka a několik málo vteřin ji pomeleme v mixéru nebo ve starším mlýnku na kávu. Dlouhé chlupy ze srsti se při mixování roztříští a vznikne tak směs, se kterou můžeme dále pohodlně pracovat – onen již zmíněný dabing. Pomocí dabingu můžeme vyrábět – dabovat tělíčka malých i velkých mušek, používat dabing jako podklad pro ostatní materiály atd. Dabování je sice o něco obtížnější než výroba tělíček z paprsků per páva a pštrosa, jak jsme si ukázali v minulých dílech, nicméně patří mezi naprosté základy ve vázání mušek. V této, již třetí lekci, si ukážeme, jak správně dabovat. Naznačíme si různé dabovací techniky, druhy dabingů a práci s nimi. Technicky je velice obtížné roztřídit dabingy do přehledných skupin. Na trhu jich dnes je velké množství a vybrat si ten správný není vždy jednoduché. Osobně si dabingy pečlivě vybírám, jak z hlediska kvality, tak i barvy. A především také podle jejich hrubosti. Je potřeba vědět, na jaký typ mušky si dabing budete kupovat a na jakou část mušky jej budete používat. I když se to někomu může zdát jako nepodstatný detail, tak mi věřte, že tomu tak není. Dabingy můžeme rozdělit na 2 základní skupiny. Syntetické a přírodní.

Popis výroby přírodních dabingů jsem už stručně popsal. Tyto dabingy jsou vhodné z větší části na mokré mušky, protože dobře sají vodu. Osobně bych řekl, že se s nimi i lépe pracuje. Jak si tedy vybrat ten správný? Hrubost dabingu záleží na typu srsti, ze které je dabing vyroben a v neposlední řadě i na barvě. Na barvu je potřeba si dávat zvlášť pozor již při nákupu. V obchodech bývá někdy špatné osvětlení a na denním světle se hned barva dabingu o nějaký ten odstín posune. Není od věci, vzít si dabing pod denní světlo a zkontrolovat si barvu. Je důležité počítat i s tím, že při namočení a nasátí vodou dojde k ztmavnutí dabingu. Ze zvířat, ze kterých se dabingy nejčastěji vyrábějí, je k dostání domácí králík. Ten je velice jemný a navíc jeho pořizovací cena není závratně vysoká. Všeobecně je to jeden z levnějších dabingů s jemnou strukturou (obr.1). Hodí se převážně na výrobu tělíček mokrých a suchých mušek. Králík někdy obsahuje hrubší části chlupů, které vzniknou při výrobě. Po jejich odstranění se hodí i na ty nejjemnější mušky. Hrubší dabingy se hodí na objemnější části mušek, které je potřeba vyčesat suchým zipem např. hlavohruď u zlatohlavých mušek, jigů nebo pakomárů. Ideálním materiálem pro tento účel je australská vačice (obr.2). Je to dabing, se kterým se výborně pracuje a který je navíc všestranně použitelný. Jedním z dabingů je dabing z tuleně. Na rozdíl od ostatních má výborné plovoucí vlastnosti. Dá se tak použít na výrobu suchých mušek s objemnějším tělíčkem (obr.3). Dabing z tuleně obsahuje hrubší částice, proto je někdy problém jej správně nasoukat na nit. Stane se, že většina opadá na zem nebo do pytlíku na odpad, což mohou být nepříjemné ztráty vzhledem k tomu, že tuleň nepatří mezi levnější materiály. Vázání se tak může někdy nepříjemně prodražit. Vše je pouze otázka citu v ruce a také je třeba trošku dabovací praxe. Otázkou je používání dabovacích vosků. Osobně dabovací vosky nepoužívám, protože na ně nejsem zvyklý. Navíc si myslím, že je to zbytečné a při dabování se dá bez větších problémů bez nich obejít.


obr.2
obr.3

Co se týče barev dabingů, k dostání jsou spousty barevných odstínů. Při prvotním nákupu je nejlepší zvolit přírodní barvy a později dokupovat další barevné odstíny. Na trhu se dají dabingy pořídit buď jako jednotlivé v sáčcích viz. obr.4 nebo v sadách na obr.5.


obr.4
obr.5

Pro začátek je nejlepší pořídit si sady dabingů. V těch je vždy zhruba 5 různých barev nebo více odstínů od jedné barvy. Skladování sáčků s dabingy není příliš pohodlné. Kdo má doma více dabingů pohromadě, tak mi dá jistě za pravdu, že to není žádný med. Dabingy v sáčku snadno někam zapadnou nebo je jejich skladování nepraktické. Zde nezbývá nic jiného, než si vyrobit speciální krabičku, která nám všechny tyto komplikace odstraní. Celé kouzlo spočívá v průhledné plexisklové krabičce s přihrádkami. Dno krabičky má vyvrtané dírky, které poslouží jako otvory pro vyndávání dabingu obr.6. Výhodou je, že se do malého prostoru vejde velké množství dabingu. Navíc je vše pohromadě, dobře přenosné a přehledné. Krabička na dabing bývá většinou k dostání ve specializovaných obchodech (samotná nebo i s dabingy). A pokud ne, tak nemusíte zoufat. Bez problému se dá vyrobit v domácích podmínkách. V některém ze supermarketů s domácími potřebami si můžete tyto malé krabičky nakoupit, doplnit je přihrádkami a otvory pro vyndávání dabingu. Přihrádky se dají bez problémů vystřihnout z tvrdého kartonu nebo si je můžete vypilovat z plexiskla či plastu. Místo hromady igelitových sáčků tak budete mít na stole jen několik krabiček.


obr.6
obr.7

Na začátku jsem napsal, že pomocí dabingu se dají tělíčka i modelovat. Základem pro dobře udělané tělíčko z dabingu je perfektní knot, který vznikne nasoukáním srsti na vázací nit. Většina začátečníků dělá chybu, že se na nit snaží nasoukat co možná největší množství srsti. To by přitom stačilo na několik dalších mušek. Základem je použít pouze tolik srsti, kterou na tělíčko opravdu spotřebujeme. Navíc se s menším množstvím vždy lépe pracuje. Při tvarování tělíčka postupujeme tak, že si nadabujeme menší množství a to natáčíme na háček. U malých mušek můžeme dabování provést najednou a u větších třeba na víckrát. Záleží, jak bude tělíčko velké, objemné. Při takovémto postupném dabování si lze lépe ohlídat tvar, objem, množství a také pravidelnost množství dabingu na různých částech mušky. Například pokud budeme mít nadabované tělíčko blešivce tak, že bude v každé části tělíčka jiné množství, na konci vázání se při kroužkování vlasec zařízne při každém ovinu jinak hluboko. Muška pak bude vypadat opravdu děsivě, protože vyniknou všechny chyby, které vznikly během dabování.

Dopředu je nutné vědět, jak má muška vypadat a tomu se také podřídit již při soukání srsti na nit. Zde je vše otázkou citu v prstech. Jestliže budeme chtít, aby výsledné tělíčko bylo tuhé a hladké, nezbývá nic jiného, než si malý knot při natáčení na háček vždy před každým ovinem mírně utáhnout, aby srst nebyla zbytečně načechraná a objemná. Naopak je-li naším cílem chlupaté tělíčko, tak musíme srst při natáčení na háček nechat volnější, aby nebylo tělíčko utažené a mohli jsme volný materiál vyčesat suchým zipem.


Základní materiály pro navázání blešivce – vlasec, suchý zip, dabingy, olověný drátek, gamarový háček, vinylový pásek na zádička.


olivová vačice: jemnější druhy jsou výborným materiálem i na tělíčka


tuleň: přírodně nabarvený dabing z tuleně je vhodný jak na hlavohrudi menších nymfiček, tak i na přírodní pakomáry

Přímo ideální muškou, na které si můžete vyzkoušet dabování, je blešivec. Na začátek se zdá jako jednoduchá muška, ale věřte mi, že spoustě lidí trvalo, než přišli výrobě blešivce na chuť. Zde se právě projeví většina zmiňovaných chyb při dabování a tvarování tělíčka. Většina z vás si určitě všimla, že postupně jsou v lekcích tohoto vázacího kurzu znázorněny vázací postupy na základní typy mušek. I přesto, že je určitě většina začínajících vazačů zná. Pokuste se na tyto postupy podívat spíše z pohledu vázacích technik a práce s materiálem, a možnost aplikace vázacích technik na další vzory mušek.

Můžeme se nyní konečně pustit do vázání blešivce krok po kroku.

Postup vázání:

krok 1

Upneme gamrový háček vel. 10 do svěráčku tak, aby byl mírně očkem natočen dolů.



krok 2

Na háček natočíme olověný drátek, jehož průměr by měl zhruba odpovídat velikosti háčku (zhruba 0,2 až 0,4mm). Drátek natáčejte tak, že jej budete přendávat z ruky do ruky. Tzn. natáčejte jej rovnoměrně, aby se zbytečně nekroutil. Zachovejte poměr ovinů tak, jak je tomu na obrázku.



krok 3

Teprve nyní navážeme vázací nit před očkem háčku. Volný konec neodstřihneme, ale položíme jej na olověné oviny a začneme nepravidelně natáčet vázací nit. Tento krok poslouží k tomu, aby se při dabování nezařezávala nit mezi oviny a nerozřízla drátek.



krok 4

Začneme postupně navazovat další vázací materiály a to tak, že jako první navážeme vlasec. Na jeho konci uděláme malý suk. Potom už nehrozí vyklouznutí vlasce při závěrečném kroužkování.



krok 5

Jako další materiál navážeme hřbítek. Osobně nejčastěji používám nařezané vinylové pásky. Ty by měly být co možná nejtenčí. Vinylové pásky se pokládají při navázání lesklou stranou nahoru, aby při přetažení byla vidět matná strana.Pozor na to, aby při posledním ovinu nebyl vinylový pásek zmačkaný. Musí při navázání rovnoměrně obepínat háček.
krok 6

V této fázi jsme dokončili vše potřebné a můžeme přistoupit konečně k samotnému dabování. Při natočení olověného pásku vznikly na tělíčku nerovnosti. Ty nyní zamaskujeme tenkou vrstvou dabingu, aby byl základ pro dabování tělíčka pravidelný.Na nit přiložíme velmi malé množství dabingu – záměrně podotýkám malé! Zkuste si uvědomit, kolik ho bude na zamaskování přechodu potřeba.



krok 7

Srst jemně stiskneme mezi palcem a ukazováčkem pravé ruky a jako bychom chtěli lusknout prsty, začneme dabing stáčet na nit. Posupně při stáčení postupujem směrem nahoru dokud nebude dabing na niti pevně držet.
krok 8

Pomocí tenkého nadabovaného knotu zakryjeme přechody u očka a obloučku háčku. Na konci by měla nadabovaná část volně navazovat na olověný drátek.



krok 9

Okroužkujeme několika oviny nití, aby se nadabované přechody srovnaly a vytvořily tak pravidelný přechod.



krok 10

Přejdeme nití na konec mušky a stejným způsobem si nadabujeme menší množství dabingu. Postupně vytvoříme tělíčko. Nejdříve nadabujeme zadní třetinu. Dabing klademe pravidelně a v menších dávkách.
krok 11

Uprostřed nadabujeme menší množství dabingu, které nám vytvoří barevný střed – „srdíčko“ . Zde je vhodné použít barevný dabing, ale není to pravidlem. Na srdíčka jsou vhodné taky syntetické lesklé dabingy.
krok 12

Přední třetinu nadabujeme stejně jako předchozí dvě části tělíčka. Celé tělíčko musí být konické. Tělíčko by mělo končit zhruba 1 mm před očkem. Zde bude ještě přichycen vinylový pásek a vlasec. Na to je potřeba myslet, abychom si na konci, díky nedostatku místa, nezavázali očko. Jestliže chceme více barevné tělíčko, měla by být zadní třetina tmavší a směrem k očku by se měly odstíny zesvětlovat.
krok 13

Pokud máte tělíčko stejně tvarované tak, jak je tomu na obrázku, nezbývá nic jiného než mušku dokončit. Před přetažením hřbítku je ještě potřeba vyčesat suchým zipem horní část dabingu. Tento krok je dobrý k tomu, aby se ze hřbítku vyčesaly přebytečné chlupy a zvětšil se objem mušky. To bude mít na závěr výsledek v podobě hustších nožiček.
krok 14

Uchopíme vinylový pásek a mírně jej napneme. Pokud bude napnutý málo, bude volný a kroutit se při kroužkování. Naopak pokud bude příliš napnutý, tak z tělíčka sklouzne. Napnutí je potřeba odhadnout. Napjatý pásek přichytíme pomocí vázací nitě.
krok 15

Pásek mírně napneme a odstřihneme jej přímo u očka. Pokud jej ostřihneme správně napnutý, tak nebude vyčnívat žádný kousek. Po tomto kroku je nejlepší mušku zakončit ztraceným uzlem, jinak se může stát, že nit sklouzne a zádíčka se mohou uvolnit. Potom by už nebyla možnost je přetáhnout zpět, protože by je nebylo zač chytit.



krok 16

V předposlední vázací operaci tělíčko okroužkujeme vlascem. Pomocí těchto ovinů dostane blešivec charakteristické článkování a celé tělíčko se oviny zpevní. Při kroužkování je nezbytné mít vlasec pořád napnutý a natáčet oviny stejnou silou. Na obou koncích tělíčka je dobré, aby byly oviny hustší a uprostřed řidší.



krok 17

Jako poslední operaci přichytíme vlasec vázací nití a mušku zakončíme ztraceným uzlem. Vlasec a nit odstřihneme těsně u očka. Spodní část vyčešeme suchým zipem a dlouhé nožičky vytrháme rukou. Nezastříháváme je, protože musí zůstat nepravidelně dlouhé.



krok 18

Muška je hotova! Umístěte jí do krabičky a navažte si další vzory ať si procvičíte dabování.

Blešivci jsou jedním z nejoblíbenějších druhů mušek posledních let. Za tu dobu dostávají spousty tvarových i barevných variant. Jsou to většinou napodobeniny vodních živočichů – gammarus, čili blešivců. Tyto živočichy můžete najít na většině toků pod kameny, kde je poznáte dle charakteristického skrčeného profilu. Blešivci jsou velice účinným a univerzálně použitelným druhem mušek. Jejich hlavní využití však spočívá na řekách při lovu pstruhů a lipanů. Blešivce umisťuji jako koncovou mušku v kombinaci s horní přívěsnou mokrou muškou. Pochopitelně lze využít i jiné možnosti sestav, ale např. při použití dvou blešivců už výrazně riskujeme uváznutí a ztrátu mušky.


další varianty blešivců

Nastal konec roku a tím bohužel i závěr muškařské sezóny. Pro vazače ale nastává období, kdy mohou u vázání mušek strávit více času a nachystat si oblíbené vzory na další sezónu. Chtěl bych tímto všem popřát příjemné prožití vánočních svátků a pohodové chvíle u svěráčku a samozřejmě i bohatého rybářského Ježíška!


Tento a další články naleznete v prosincovém vydání časopisu KAJMAN