- ryby dna (kapr, cejn, lín, candát, sumec, úhoř)
- ryby vodního sloupce (štika, okoun)
- ryby povrchové (bolen, tloušť, jesen, ouklej)
A jak zástupci uvedených skupina reagují na změny tlaku? Na prudké výkyvy atmosférického tlaku reagují ryby zastavením příjmu potravy!
V létě, kdy prudký pokles tlaku s sebou přináší sychravé a větrné počasí spojené s ochlazením, se úplně zastaví potravní aktivita ryb dna. Ta se novým tlakovým podmínkám přizpůsobí asi až za tři dny.
Ryby žijící ve sloupci a při hladině se stáhnou do hlubších (pro ně netypických stanovišť), ale potravu přijímají ve zmenšené míře stále.
Prudké zvýšení tlaku (slunečné počasí bez srážek) korigují ryby přechodem do stanovišť blíže k hladině. Povrchové ryby však minimalizují příjem potravy. Jejich životní funkce se upraví za 3 až 4 dny.
S tlakem pochopitelně souvisí i kolísání vodní hladiny. Pokles hladiny znamená pokles tlaku, stoupání hladiny znamená růst tlaku.
Nezapomínejme, že atmosférický tlak kolísá i během dne. Dlouhodobé výzkumy zjistily dvě maxima a dvě minima v průběhu dne. Z toho pak byl odvozen ideální čas (optimální tlak) pro příjem potravy většiny druhů ryb:
- 5.30 – 7.30 hod.
- 17.30 – 20.00 hod.
- kolem půlnoci
Tyto informace je však brát jen jako pomocné vodítko, nikoliv jako dogma. Tzv. ideální čas, resp. doba braní ryb může být ovlivněna řadou specifických místních podmínek.
Závěr: Obecně platí, že pro ryby je nejlepší ustálený až o málo vyšší tlak.
Souhlasím.A je taky dobře,že neexistuje univerzální recept,protože by v těch vodách nic nezbylo.