Milná byla má představa, že to místním domorodcům s feederem slušně nandám a náležitě je vyškolím. Opak byl pravdou. Mnohdy jsem měl tendenci feeder sbalit a nahodit své staré teleskopy. Takovou potupu jsem však nepřipustil a začal bádat.
Jako nejdůležitější považuji krmení a to ne tak, jak ho běžně známe, leč skutečně masivní a dlouhodobější. Na komerční směsi jsem mohl klidně zapomenout, jelikož jednak cenou a také účinkem byly nevhodné. Za použití lodě jsem krmil na písečné kose ve vzdálenosti padesáti metrů od břehu a to pravidelně za rozbřesku a stmívání (pro upřesnění uvádím, že se jednalo o místo v blízkosti Bučil v horní části Slapské nádrže). Krmení, které bylo nejúčinnější se skládalo z kukuřice, hrachu, šrotu a hrubé mouky. Skoro rozvařenou kukuřici a hrách smícháme se šrotem a moukou, čímž vznikne nevábná hmota nelibé vůně, přesto perfektně fungující.
Pro vyznavače lovu cejnů doporučuji obměnit kukuřici a hrách za ječmen a garantuji lov nádherných cejnů, kteří zde dosahují rekordních velikostí a pod čtyřicet centimetrů se snad nedostanete, přičemž několik desítek padesátníků není problém.
Krmná dávka je tak třicet až padesát kg dvakrát denně. Komu by přišlo množství nadměrné a nákladné byl by na omylu, neb jednak jde ve skutečnosti o cca deset kilogramů zrna a pět kilogramů sypkého komponentu,což bylo asi 150,- Kč na den a také menší množství by se míjelo účinkem. Pro srovnání jen dodám, že za stejnou cenu bychom s komerční směsí sotva obarvili vodu a krmení by na této lokalitě připomínalo vhozenou jehlu do stohu sena a kapr by ji asi nenašel. První opravdová aktivita ryb se projeví tak po třech až pěti dnech a to zejména v době krmení tedy ráno a večer.Samozřejmě čím déle se krmí tím roste i úspěšnost lovu.
Jako nástrahu doporučuji na Slapech velice dobře fungující kuličky do polévky, které jsou k dostání běžně v potravinách a stojí kolem 15,- Kč. Jsou bezkonkurenční jak na kapry tak na cejny. S jedním balením se dá vystačit asi tak na jeden týden. Doporučuji pár kuliček nasypat do vytvořeného žlábku v zemi nebo na vlhký hadřík, což několikanásobně prodlouží jejich životnost na háčku.
Koncové montáže zmiňovat nemusím, jelikož o těch je již napsáno spousty cílených článků a knih. A tak jen dodám, že nejúčinnější a nejen zde byl známý balaton.
K samotnému lovu doporučuji tvrdší pruty typu medium a heavy v délce 360 – 420 cm, které pro tento lov mají skutečné opodstatnění. Feeder, pokud to okolní vlivy dovolují, vždy stavím do nebeské polohy a doporučuji být opravdu vždy ve střehu i přes správně seřízenou brzdu. Kdo zdolával pravého říčáka nad 70cm, dá mi jistě za pravdu. Osobně používám navijáky s bojovou brzdou a vlasec průměru 0,18 - 0,22 je dostačující. Samozřejmě používám vlasec s nejnižší průtažností. Pletenku nevolím jen s ohledem na její cenu.
Signalizace záběru je vlastně dvojí - jednak tzv. jízda, kdy jen přidržuji rozječenou brzdu a sotva stíhám reagovat. Feeder zde vlastně postrádá svůj smysl a druhá, kdy kapr špičku slušně přihne a chvilku přidrží. Hlavně v těchto okamžicích byl feeder ohromný konkurent běžným způsobům. Nezřídka jsem zejména v ranních hodinách kolegu lovícího klasikou doslova školil. Po pravdě po zdolání dvou sedmdesátek, kdy říční kapři vymotají cívku navijáku mnohdy na kov, jsem únavou zkolaboval a nabíral sílu pro další, díky feederu, ohromný zážitek z lovu kaprů, nad kterými by se specializovaný kaprař jen pousmál. V průběhu jednoho týdne jsem takto zdolal přes třicet kaprů říční formy od dvou do osmi kilogramů a mnoho urostlých cejnů
Přeji i Vám stejný zážitek a doufám, že byť jen maličkost z tohoto článku bude ku prospěchu.
Piskot
Docela by mne zajímalo jak vyrobím z 15 kg základu 50 kg krmné směsi, či dle článku spíš 100 a to pouhým povařením ve vodě.
pokud vim, tak na takové vodě je to za pár hodin stejně vymetený od cejnů, kaprů, plotic, takže podle mě no problem
No tak jste mně vysvětlili, že se jedná asi o namočenou směs, nicméně takhle krmit je dle mého prasárna, ale proti gustu … Jinak mě teda fascinuje tvrzení, že kdyby toho bylo míň, tak má kapr problé to najít. Co potom tedy žere, když tam nemá svých x kg nepůvodníh žrádla?
taky jsem to pochopil tak, že suchá směs váží něco, ale když se to nechá nabobtnat a pak ještě smísí s vodou, tak je váha někde jinde
kokso to je fakt česky povedané „nářez“, ja by som nemal trpezlivosť vláčiť 2× denne 15kg krmiva k vode – to je obdiv nie výsmech.Keď sa to tak vezme, všade sa píše len o boilies a na klasiku sa zabúda, nie je o nič horšia…
Autor asi myslí 10kg suchých zrn.když nabobtnají ve vodě,několikrát znásobí svou hmotnost…takže se asi můžeme dostat na těch 50kg „mokré“ směsi. ..... :-)
Jak tomu má rozumět: Krmná dávka je tak třicet až padesát kg dvakrát denně. Komu by přišlo množství nadměrné a nákladné byl by na omylu, neb jednak jde ve skutečnosti o cca deset kilogramů zrna a pět kilogramů sypkého komponentu,což bylo asi 150,– Kč na den a také menší množství by se míjelo účinkem. TO tam nasypeš lidně metrák za den nebo tu skutečnost tj. 10 kg + 5Kg?
Nazdar Zdendo, to jsem tě tu pěkně našel co? Tak co jak jdou ryby?Včera jsem byl na nich a jdou ty násaďáci 40–50cm.Napiš. Radek. Borotice.
Dodávám,jedná se o skoro rozvařenou směs.
Jen trošku doplním,že kuku i hrách či zrno je namočeno a po té skoro rozvařeno!Až po té se mísí se šrotem atd.,a vnadí se .
Ano samozřejmě tzv.násaďák převládá,ale právě při zde popisovaném krmení se často loví kapr (šupináč) kdy jeho tělo spíše připomíná amura(obrazně řečeno).Většinou kapři nad 60cm.
Nevím co je na tom tak těžkého naložit skoro rozvařené krmení v hrnci do lodě a u bojky je zvrhnout do vody ?Vše zabere tak 10min.
Souhlasím s Tebou.S krmením se to určitě přehání. Např. konkrétně na Slapech v Županovicích. Podle celého břehu je jedna bójka vedle druhý.(cca 20–30 m od sebe)Ke každý bójce vyjede několikrát za den maník a nasype tam kýbl krmení.Mám pocit , že tím se smysl krmení ztrácí , protože ryby se nestáhnou k jedné bójce , když mají potravu všude.
Asi jsem idealista, ale jsem prostě rád, že tak nekrmí každý, jak by to u té vody vypadalo, kdyby každý, kdo si chce zachytat, tam šupnul x metráků krmení. Já prostě rád chytám ryb přirozeně, tj bez krmení, zavážení atd. Zároveń uznávám, že u určitého stylu rybaření /třeba lov sumce/ se tomu nevyhneš, ale v tomto případě to tak nevidím. Vzniká pak soupeření v tom, kdo více nakrmí, kdo dále nahodí či zaveze. Ale nemyslím, že to je téma na hlubokomyslnou debatu, protože si na tom každý najde to svoje – klady i zápory.
Piškote ,chytávám skoro ve stejných místech , co Ty(Záběhlice,Županovice)Nezlob se na mě , ale kapra říční formy jsem na Slapech nikdy nechyt. Podle mého názoru jsou to všechno násaďáci.Pravda , chytám většinou klasicky , ale to asi nebude mít vliv.