Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

Osobnosti české přívlače - Stanislav Brávek al. Bass necteno

11.9.2005 | Rozhovory s rybáři | 9.880 čtenářů | hodnocení: dobrý | komentáře: 9

Osobnosti české přívlače - Stanislav Brávek al. BassDalším vláčkařem, kterého jsme za vás oslovili, je Standa Brávek, který je na www.chytej.cz znám pod přezdívkou Bass. Sice se tentokrát nejedná o ligového závodníka, ale jeho schopnosti ulovit přívlačí šupinaté obyvatele vodní říše jsou mimořádné. O jeho kvalitách svědčí i časté, mnohdy až provokující fotografie v rubrice Z lovu zde na Chytej.cz...

Stanislav Brávek alias Bass
Můj rybářský příběh není ničím výjimečný a nesahá ani do nějak daleké historie. Jako každý malý kluk jsem pokoušel kapříky na rybníčku za vsí, kam jsem jezdil k babičce na prázdniny, ale jestli se to dá považovat za rybaření, to opravdu nevím, protože s odstupem času si stále častěji kladu otázku, jestli v tom rybníku vůbec nějaká ryba byla. Vzhledem k času stráveném na jeho břehu, který nebyl nikdy korunován úspěchem o tom však silně pochybuji. Potom jsem se ale na poměrně dlouhou dobu s rybařinou rozloučil, jelikož jsem se aktivně věnoval sportu a nedostatek času nedovoloval další koníčky. Rybařina ale byla ve mně a já jsem v hloubi duše byl přesvědčen, že se k ní jednou zcela jistě vrátím. Uplynulo několik let a já jsem v roce 97 stál s povolenkou v kapse opět na břehu řeky. Od začátku mi ale bylo jasné, že tentokrát nebudu v křesle čekat na kapra, ale budu prohánět dravce s vláčákem v ruce. Moje tehdejší zaměstnání mi dovolovalo být takřka denně u vody a tak jsem sám poměrně brzy odhalil spoustu tajů vláčkařiny a začali se dostavovat první úspěchy. Strašně rád na tu dobu vzpomínám, ne snad kvůli rybám které jsem nachytal, ale jelikož jsem měl opravdu spoustu času, tak jsem pěšky prošel snad všechny řeky v ZČ. Každou jsem znal, řekl bych až velmi důvěrně a nebojím se říci, že lépe než někteří místní rybáři. Viděl jsem spoustu krásných míst, nedotčenou přírodu a nachytal spoustu pěkných ryb. Chytal jsem ale, jak se říká co přišlo a cítil jsem, že chci něco víc, že to bude chtít se na nějakou konkrétní rybu zaměřit, protože jenom tak to k něčemu vede a bude to mít, jak se říká výšku. Ryba která mě fascinovala a přitahovala asi ze všech nejvíce, byl okoun, ale bál jsem se že jsou to příliš vysoké cíle, že nachytat opravdu trofejní okouny je práce pro ty opravdové mistry. Osud tomu ale asi chtěl a já jsem jednou na přítoku takové malé říčky do přehrady natrefil na "pana okouna". Samozřejmě, že jsem ho tenkrát nedokázal udržet na prutu a po chvilce se mi vypnul, ale odhadem to byl tak čtyřicátník a já byl tenkrát jeho obrovským tělem doslova uhranut. Doslova mi to vyrazilo dech a já stál na břehu té říčky, jak zasažen bleskem. Krásnější rybu jsem prostě nikdy neviděl a bylo rozhodnuto. Věděl jsem teď s určitostí, že v mé milované přehradě jsou i takový frajeři a dalo by se říci, že tím dnem začala moje honba za okouny. Musím ale přiznat, že z počátku jsem se docela trápil a trvalo poměrně dlouho, než jsem začal chytat opravdu jenom okouny a potom než jsem vůbec překonal hranici 35 cm, ale i to se mi nakonec podařilo a dnes můžu s klidem říci: "jdu na okouny"! Nerad bych ale, aby to vypadalo, že jsem na ostatní ryby úplně zanevřel. Když jsou pro to příhodné podmínky, tak se docela rád věnuji lovu bolenů a štik, ale nikdy to netrvá moc dlouho a zase brzy a hlavně rád se vrátím ke svým milovaným okounům.

Vím, že tvůj nejoblíbenější způsob lovu je přívlač, tak se chci zeptat, jakou techniku přívlače a jakou rybu máš nejraději?
Již sedmým rokem se cíleně věnuji lovu okounů, tímto se stal jednoznačně mojí nejoblíbenější rybou. Je to nádherná ryba a dokonalý dravec. Mám je rád především pro svoji bojovnost, ale taky pro jejich náladovost, rafinovanost a opatrnost, kterou jsou pověstní. Nejoblíbenější technikou přívlače je pro mne lov na gumové nástrahy, plovoucí woblery a v průběhu léta věnuji také spoustu náhozů rotačním třpytkám, protože v teplých letních dnech mají dravci rádi trochu agresivnější nástrahy, čímž třpytky bezesporu jsou. Nejčastěji se ale věnuji klasické “twistrovačce“. V dnešní době, kdy jsou obchody doslova zaplaveny nepřeberným množstvím nástrah všech možných materiálů a barev, a proto mnohdy není těžké zvolit tu správnou nástrahu a nabídnout rybám to, na co mají právě chuť.

Jaká ryba z těch, které Ti utekly, Tě mrzí nejvíc?
Možná to zní trochu paradoxně, ale ryba která mě nejvíc mrzí, je štika. Právě protože se věnuji pouze okounům, používám poměrně jemné náčiní, které je k tomu nezbytné a občasnému útoku štiky se prostě neubráním. Měl jsem na prutu několikrát štiku okolo 1 metru, ale právě díky tomu jemnému náčiní jsem o ni vždy přišel. Někdy hned po záběru, jindy doslova pod nohama, ale doposud jsem prostě neměl to štěstí si takovou krasavici pochovat a to mne trochu mrzí. Myslím si, že ať už se rybář věnuje cíleně jakékoliv rybě, štika je prostě dominantou našich vod a v hloubi duše by si štiku přes metr přál určitě každý z nás.
O největší štiku jsem přišel před dvěma lety na Orlíku. Bylo to takřka na dosah ruky. Odhadem jí tipuji tak na metr deset, možná metr dvacet. Zhruba po 15 minutovém boji se mi vypnula pod nohama.. Záběr přišel na rippera 9 cm. Na svojí kořist číhala pod zatopeným stromem padlým do vody. Háček měla na kraji tlamy a tak celou dobu vypadali moje šance velice slibně. Podařilo se mi jí dostat od stromu, kde se skrývala a tak nehrozilo ani nebezpečí, že by mi vlasec o něco přeřízla. Kamarádi kteří tam tenkrát se mnou byli stáli z obou stran zátoky, kde se souboj odehrával a úžasem nebyl ani jeden z nich schopen slova. Když viděli jak rozevřenou tlamou mlátí ze stany na stranu a snaží se zbavit nástrahy, která se jí stala osudnou. Situace vypadala opravdu nadějně. Po celou dobu jsem měl rybu pod kontrolou a kousek po kousku jsem jí pomalými krůčky dostával ke břehu. Potom ale ukázala svoji sílu a při zákeřném obratu zpět na vodu nástraha už dál neunesla tak velké zatížení a rybě se podařilo se dotěrného háčku zbavit. Dodnes mám ten pohled před očima, když jí vylítla nástraha z tlamy. A já viděl jen padat k zemi bezvládný vlasec a její obrovskou tlamu rozevřenou dokořán, zmítající se na hladině té malinké zátoky,které bylo její království. Podobných situací jsem prožil několik. Tyto ryby nebyli o nic menší, ale tenkrát jsem byl nejblíže tomu, abych si svůj osobní rekord štiky o “ trochu “ vylepšil.

Chodíš na ryby raději sám, nebo s přáteli?
Docela rád chodím sám, ale poslední dobou chodím čím dál tím častěji s kamarádem, který je mi zároveň i kolegou v práci. Pouze ojediněle sebou bereme i někoho dalšího. I když se přívlači věnuje teprve krátce, zažili jsme spolu u vody řadu nezapomenutelných chvil. To je potom příjemné, když máš s kým se o takové zážitky podělit, probrat úspěchy i neúspěchy a nebo společně pilovat nové techniky vedení nástrah. Je ale jenom otázkou času, kdy se mým společníkem na rybářských výpravách stane i můj čtyřletý syn, který o rybaření projevuje nemalý zájem. S nadšením se vrhá na vše co s rybařinou souvisí, z čehož mám samozřejmě velkou radost. Moc se těším, až mu začnu předávat svoje zkušenosti.

Co říkáš na horní hranici míry ryb (i dravců) a celkově „chyť a pusť“?
Osobně vidím horní hranici míry ryb, jako rozumné řešení toho, jak dostat do našich vod větší množství trofejních ryb. Jsem přesvědčeném o tom, že by tento počin jednou všichni ocenili, až by na vlastní kůži okusili ten úžasný pocit z toho, když pouští zpátky do vody trofejní kus. Metoda „ chyť a pusť „ mi ale připadá tak nějak až příliš radikální. Když si chce někdo od vody rybu odnést, prosím, ať má tu možnost, ale neměla by to zrovna být ryba trofejní. To, že je mi odepřeno odvěké právo lovce usoudit sám podle vlastního svědomí, jak se svojí kořistí naložím, mi připadá trochu násilný zásah do lovecké etiky. Ta možnost volby by tu prostě měla zůstat a myslím že právě vhodné a uvážlivé stanovení horní hranice míry dravců je ve svém smyslu vlastně metoda „ chyť a pusť „ a jsem opravdu přesvědčen o tom, že by našim vodám jen a jen prospěla a zvýšila tím atraktivitu našich revírů. Protože ty kapitální kusy by tam prostě byli.

Které ryby si ceníš nejvíce a jaký je tvůj nejsilnější zážitek z lovu?
Cením si každého okouna přes 40 cm kterého jsem dostal a souboj s každým z nich si kdykoliv dokážu promítnout v hlavě. To myslím dostatečně svědčí o tom, jak silný zážitek to pro mě byl. Velice rád ale vzpomínám také na to, když jsem se trefil do aktivity bolenů. Ne že bych nějak cíleně na boleny chodil, ale občas se stane, že přijdu k vodě a ten den mají boleni záchvat žravosti a to je potom zážitek, na který se taky jen tak nezapomíná. Když jsme s kolegou za pár hodin nachytali skoro 40 bolenů a byli tam i krásné kusy přes 70 cm, na to se prostě zapomenout nedá.

Chytáš raději z loďky, nebo ze břehu ?
Možná to leckoho překvapí, ale osobně raději chytám ze břehu. Mám takovou utkvělou představu, že lodí musím všechny ryby, široko daleko vyplašit. Ač se snažíš sebevíc, na lodi se neubráníš různým zvukům, které způsobuješ byť jen sebemenším pohybem v lodi. Třeba jenom banální výměnu nástrahy doprovází řada klepnutí prutem o loď, několikrát nástrahou, k tomu ještě pár kroků a aniž si to uvědomíš, to všechno se přenáší do vody. Nevím, možná to rybám nevadí, možná si fakt jenom namlouvám, že o mě musí vědět každá ryba v přehradě. Navíc ze břehu jsem zvyklý házet na hloubku a s tím jak se blížím ke břehu, nástrahu zvedat. Na lodi je to naopak. Většinou se hází ke břehu a postupně sestupuješ do hloubky a to mi taky zrovna moc nevyhovuje. Bohužel, v létě, kdy je přehrada plná po okraj a břehy zarostlé, není pohyb po břehu zrovna jednoduchý a tak se loďka stává nutností. Letos budu spouštět na vodu úplně novou loď. Neodolal jsem nabídce firmy Lavex a jeden „ křížník „ mi tam vyloženě padl do oka, tak doufám, že mi moc ryb nepoplaší.

Jaký rozdíl vidíš mezi klasickou a závodní přívlačí?
Se závodní přívlačí nemám zkušenosti, ale ten zásadní rozdíl je zcela evidentně v tom, že klasická přívlač je záležitostí odpočinkovou a rekreační. Sám si zvolíš místo a čas kdy na ryby půjdeš a zrovna tak způsob lovu. Kdežto závodní přívlač je soutěž. Je ti přidělen revír, nebo jeho úsek, abych byl přesnější, no a potom jde už jenom o to nachytat co největší množství ryb v co nejkratší době. Vždycky jsem měl ale za to, že závodníci v přívlači, jsou chlapi na svém místě. Taková rybářská elita. Aspoň teda těch pár, které osobně znám jsou opravdu rybáři jak mají být. Nedávno jsem ale viděl na nejmenované přehradě jistého reprezentanta v přívlači, jak plní tašku dvaceti centimetrovými okouny, k čemu se pár dní na to i nepřímo přiznal kamarádům v místní prodejně rybářských potřeb. Pro mne je to jednání zcela nepochopitelné a neslučitelné s chováním někoho kdo chytá přívlačovou ligu. Někoho kdo by měl hodnotu ryby znát a někoho, pro koho by neměl být problém si chytit rybu za kterou se nemusí stydět, že si jí dá doma k večeři. Možná to bylo proto, že měl sebou kamaráda a ryby byli pro něj, to nevím, ale na každý pád jsem tím byl dost nemile překvapen. Tenhle jediný člověk ale svým jednáním můj pohled na závodní rybolov pochopitelně trochu poznamenal. Ani ne tak na závody samotné, jako na lidi, kteří je provozují. Mě je naprosto jasné, že nemohu a ani nechci házet všechny do jednoho pytle. Jak už jsem řekl, mám spoustu kamarádů, kteří ligu chytají a jsem si jist, že stejně důstojně se chovají k rybám i mimo závod. O těch prostě vím, že rybářskou elitou jsou a některé z nich jsem měl dlouhá léta dokonce za vzor, ale i mezi závodníky se najde nějaká ta černá ovce i když při závodech se určitě tváří jako profesionál, kterých bezesporu většina závodníků je.

Uvažoval jsi někdy o tom, zkusit závodní přívlač ?
Několikrát jsem už tuto nabídku dostal, ale nikdy jsem to nezkusil. Bojím se toho,že bych tím zanedbával docházku na moje oblíbená místa a to by mi „ moji okouni „ asi neodpustili.

Jakou rybu by si chtěl chytit nejvíce - tvůj sen?
Nečekej, že ti teď řeknu, že mým snem je tak či tak velká ryba o nějaké vysněné hmotnosti. Pro mne je to otázka druhu a mojí rybou snů je bass. Jestli chceš, tak Black bass, nebo ještě přesněji Largemouth bass, česky okounek pstruhový. To je můj sen. Tenhle okoun je pověstný svojí bojovností, svými výskoky nad hladinu a ani jeho rozměry nejsou zanedbatelné, když trofejní kusy mají i 8 až 10 kg. Na takový kus samozřejmě ani nepomýšlím, ale jednou bych rád na ně někam vyrazil a trochu jim prohnal ploutve. Pořádný turbo okoun na prutu. To je prostě můj sen a jsem rozhodnut že, to musím aspoň jednou zažít. Vím, že to není sen v žádném případě nesplnitelný, protože se celkem bez problémů dají nachytat ve Španělsku na přehradách řeky Ebro, ale moje cesty za rybami do zahraničí vedli doposud pouze na sever a tak si na splnění svého snu budu muset ještě chvíli počkat. Nedokážu ti teď říci, kdy se za nimi vypravím, ale jednou k tomu určitě dojde. To vím už teď.

Máš oblíbený typ prutu a navijáku?
Tak jako všichni, mám prutů hned několik. Tvrdé, měkké, dlouhé, krátké, každý na něco jiného, ale osobně nejraději chytám na Berkley Serie One ozdobený Twin Powerem od Shimana. Je to můj oblíbenec. Skvostný prut, který mi po všech stránkách vyhovuje. Měl jsem i předchozí model. Už i ten byl ve své době, řekl bych nadčasový svojí kvalitou, použitými matriály a vlastnostmi. Abych ale řekl pravdu, musím přiznat že mne velice nadchla nová kolekce vláčecích prutů od firmy Fenwick. Především svojí nabídkou kvality v poměru k ceně, ale také spektrem nabízených prutů, kde si vybereš mezi pruty od 1,8 m až po klasickou délku 2,7 m . Jsou to opravdu nádherné pruty v té nejvyšší kvalitě a s největší pravděpodobností si dopřeji jeden kratší model, vhodný na loď.

U vody se setkáváš se slušnými nebo neslušnými rybáři?
Řekl bych , že je to tak 50 / 50, ale připadá mi že se to rok od roku lepší. Mám dobrý pocit z toho, když vidím na břehu dědu s vnukem, který svému žáčkovi vysvětluje, jak důležité je ryby pouštět. Protože jediná ryba, kterou může chytit znovu, je právě ta co pustí. A v jaké vzácné a křehké symbióze je život na břehu a ve vodě. Jak to spolu všechno souvisí, jak úzce spjaté ty dvě věci jsou a jak důležité je obojí chránit.
Potom se ale musím pozastavit nad myšlením člověka, který sedí na břehu se čtyřmi pruty. Vedle něj sedí v křesílku jeho žena klepajíce o sebe vidlicemi při pletení, kterou rybařina sice ani trochu nezajímá, ale zcela jistě si „ musela „ udělat rybářský lístek, právě proto, aby její drahý manžel mohl chytat na 4 pruty a zvýšil tak tím svojí šanci na pořádný úlovek. No a když se potom dovíš, že už v květnu má v sumáři napsaných 80 kaprů a z nich jen vyjímečně některý má přes 40 cm, tak je ti z toho na nic. Taková je ale bohužel realita našich vod a tak nezbývá než doufat, že těchto dědů s vnukem bude jenom přibývat.

Co by si u vody změnil?
Strašně mi vadí nepořádek u vody. Mít tu moc, tak každého, kdo nechá u vody, ať už alobal od svačiny, nebo láhev od piva, bych nechal vyčistit od odpadků 5 km úsek vody a garantuji Ti, že by si každý sakra rozmyslel, jestli má krabičku od cigaret hodit do roští, nebo ji raději strčit do kapsy a vyhodit jí až doma do koše.

Lov na dírkách… Jak se na to díváš?
Proti lovu na dírkách nic nemám. Jestli není povolen jenom kvůli bezpečnosti lidí pohybujících se po ledu, tak je to totální nesmysl, protože to samé nebezpečí hrozí třeba bruslařům, nebo běžkařům, kterých jsou zamrzlé vodní plochy plné a nikdo jim taky vstupovat na led nezakazuje. Jako rozumnější argument pro zákaz lovu na dírkách bych viděl, nutnost jakéhosi vegetačního klidu pro ryby, ale ve Skandinávských zemích, v Rusku, nebo v Kanadě má lov na dírkách velkou tradici. Ryb je tam stále dost pro všechny a sami dobře víme jakých. Tak že dírky, proč ne?

Děkujeme za rozhovor a přejeme Ti mnoho úspěchů v osobním životě i u vody.

HaD & jiris

foto: archiv autora & jiris

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

5 hodnocení, v průměru 3.4 hvězdičky

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Úterý 20. září 2005 v 9:23® red
red

aj tak si myslim ze tam ma este vacsieho ostrieza !!!! este nas prekvapi :o) go Bass Go!!!

Neděle 18. září 2005 v 16:58® kkarlos
kkarlos

ty okouni sou proste uzasni doufam ze take aspon jednou takovyho chytim sou to nejhezci ryby ktere se daji chytit na privlac. bassi se proste specialista na okouny a a to mi nikdo nevezme !!!

Neděle 18. září 2005 v 9:09® Zlinsky_lovec
Zlinsky_lovec

Bass je mistr, to víme všichni. Jeho ryby jsou nádherné a myslím, že jeho fotky zatraktivňují tento web. Blahopřejí ke krásným úlovkům a přejí další.

Sobota 17. září 2005 v 11:49® DEATH

Mno,komu čest,tomu čest,obdivuji ty jeho okouny,to jsou ryby,který snad na háčku neuvidím :-( Holt,jen mistři dokáží ve vodě najít a chytit to co chtějí…

Úterý 13. září 2005 v 9:32

… Mám je rád (okouny) především pro svoji bojovnost, ale taky pro jejich náladovost… :-)))))))

Pondělí 12. září 2005 v 10:31® kostnak
kostnak

bass, este by si mohol uviest typ pouziteho kompresora. :-)

Neděle 11. září 2005 v 19:23® TomasA

Moc hezký.

Neděle 11. září 2005 v 17:05® xycht

myslel sem samozřejmě osobně :-)) aby nedošlo k omylu

Neděle 11. září 2005 v 17:05® xycht

Basse neznám, ale ty okouni to je paráda :-) kdo umí ten umí