K lovu přívlačí těchto ryb jsem se dostal jednoduše - v okolí mého bydliště protéká řeka velice, ale opravdu velice hojná na tyto ryby. Nejdříve byly úlovky náhodné a ojedinělé, ale přesto jsem zastával názor, že je tloušť, s prominutím, hloupá ryba, která se dá chytit na vše. Časem jsem se však dostal k poznávání těchto ryb z „jiného úhlu“ a zjistil, že jelec není hloupý, ale že to je velmi chytrý, mazaný a plachý tvor (u trofejních kusů to platí mnohem více). Nejvíce mě na něm vzrušuje právě ta plachost, mazanost a jeho bojovnost. Mám rád, když si musím rybu doslova najít, vytipovat a pak se jí snažit přelstít a následně zdolat. Myslím, že už jsem ho představil a popsal dostatečně a teď už si pojďme říct něco k lovu.

Vybavení

Prut
Nejlepší pruty na přívlač jsou, jak je všeobecně známé, dělené, nejlépe uhlíkové s korkovou rukojetí. Nepoužíval bych teleskopický prut, protože si s teleskopem nikdy tak nevychutnám souboj jako s děličkou. Proč zrovna uhlík? V dnešní době je to nejpraktičtější a nejpoužívanější materiál k výrobě prutů. Je velmi lehký, ale křehký, takže na něj musíte dávat pozor. Korkovou rukojeť velmi doporučuji, protože prut budete držet dlouhé hodiny v rukou a pohodlí korku oceníte. Délka prutu by měla být zvolena podle šířky řeky či říčky a prostoru pro nához. Je nevhodné si brát na malý zarostlý potůček prut dlouhý tři metry, anebo brát si na přehrady s dostatečným prostorem pro náhozy prut metr a půl dlouhý. Jsem zastáncem UL vláčení - vyhovují mi pruty s menší gramáží. Kamarád by nikdy na tlouště nevzal nic jiného, než prut 10-30 gramů. Ovšem takový prut je dělán převážně na štiky, ale ne na tlouště. Myslím, že nejvhodnější gramáž je do desíti gramů - to bohatě stačí k "tlouští vláčce".

Naviják
I naviják je třeba uzpůsobit daným podmínkám. Na tlouště postačí menší naviják (smekací či multiplikátor), jehož cívka pojme cca stopadesát metrů vlasce s půměrem 0,18 mm. Jestli použít zadní či přední brzdu, to je otázkou zvyku. Čtyři roky jsem vláčel se zadní, teď jsem vyzkoušel přední a je to mnohem lepší. Baví mě nastavit si před lovem brzdu a pak jen měnit nápor držením cívky navijáku. Je docela jedno, kolik má naviják ložisek (i když zase čím víc má ložisek, tím lépe „chodí“), v mém případě je to naviják se čtyřmi ložisky. Dobré je, když je k navijáku taky náhradní cívka.

Nástrahy
Jelec je poměrně malá ryba, budeme tedy lovit na menší nástrahy. U rotaček to budou velikosti 00,0,1 a maximálně 2. Na jelce platí klasické barvy - stříbrná, zlatá, měděná, ale nemusíte se jít bát i do křiklavějších vzorů jako např.: tygrová. Mnohdy bývají tyto křiklavější barvy účinější než ty klasické. Délka u woblerů by neměla by neměla přesahovat 6 centimetrů, i když jsem zažil případy, kdy tloušť 30 centimetrů skočil po woblerovi "jedenáctce". I zde platí stejné pravidlo jako u rotaček - nebát se vyzkoušet nepřírodní vzory. Já nejraději chytám na woblera v tygrované barvě a je to můj tloušťový favorit. I gumové nástrahy používat spíše menší. Nejvíce se mi osvědčily barvy bílá, zelená, žlutá, perleť či černá. Záleží na stavu vody, počasí, atd.

Vlasce
Řídím se pravidlem - čím tenčí vlasec tím lepší. Zastávám ten názor, že když ryba vlasec ryba vidí, tak nástrahu spíše nevezme. Zkoušel jsem vláčet tlouště i se šnůrou, ale záběrů bylo daleko méně než s vlascem. Na jedné cívce mám dvanáctku a na druhé čtrnáctku. Dbejte taky vždy na to, aby se vlasec nekroutil a byl dostatečně pevný, jinak z přívlače pak můžete mít peklo.

Lov
Lov tloušťů praktikuji především na tekoucích vodách. Nemusíte se bát vodit nástrahy rychleji, jelikož tloušť je dostatečně rychlá ryba na to, aby dokázala nástrahu dojet a polapit. Také se nemusíte bát nástrahy vodit trhavě. Někdy je trhavý pohyb pro ryby atraktivnější než plynulý. S nástrahou se vždy snažte prochytat celý vodní sloupec, i když mám odzkoušeno, že při vysokých teplotách se tloušti zdržují pár centimetrů pod hladinou - to je pak čas pro lov s plovoucím woblerem, který se zanoří maximálně do metru, nebo s rotační třpytkou taženou těsně pod hladinou. Naopak při nižších teplotách se drží uprostřed sloupce, nebo u dna. To je pak ideální pro chytání s gumovými nástrahami. Jelec se zdržuje téměř ve všech místech řeky, proto doporučuji proházet celý úsek. Vždy začnu u protějšího břehu, kde je nejvyšší pravděpodobnost záběru. Pokračuji přes hlavní proud řeky a končím u břehu, odkud nahazuji.

Několik typů
- Snažte se být co nejtišší a taky co nejméně viditelní, aby jste rybu nevyplašili.
- Při lovu s plovoucím woblerem ho nechejte plavat na hladině a občas prsty zatahejte za vlasec, aby se wobler zanořil tak do 20 centimetrů.
- Vždy kompletně proházejte místo všemi směry a snažte se prochytat všechny místa vodního sloupce.
- Nadějná místa pro lov tloušťů bývají: peřejky, malé splávky i větší splavy a přítoky potůčků do řeky.
- Když tloušti sbírají hmyz z hladiny a nechtějí brát, zkuste si udělat rotačku „tloušťovku“. Vyrobíte ji přemalováním plíšku rotačky na černo a navázáním mouchy (nebo pár pírek) na trojháček. Anebo vyzkoušejte popy.

Pár slov nakonec…..
Doufám, že několik předchozích řádků vám nějak pomohlo jak při lovu tlouště, tak při výběru vláčkařského náčiní. Zároveň taky doufám, že se mezi Vámi nenajde nikdo, kdo by tento návod bral jako návod na "vymasaření" těchto nádherných ryb. Co hezčího, než krásná a zdravá ryba plující ve svém živlu? Myslím, že nic a těch pár gramů nepříliš dobrého masa za to nestojí.

Text: Denis Groeger alias denyg
Ilustrační foto: HaD