V rámci tohoto způsobu rybolovu rozhodně nejvíce dominuje již několik let velmi populární Norsko. Pokud rybáři zamíří na východ, jsou jejich cílem spíše země s optimálními podmínkami pro lov dravců a to zvláště pstruhů, jako například Slovinsko.

V současné době profesionálně provozovaný mořský rybolov v Chorvatsku je záležitostí nepříliš početného množství kanceláří a zatím není příliš konkurence schopný, oproti jiným lokalitám s možností lovu stejných trofejních ryb, jako například velkých tuňáků atd. Jedním z důvodů může být i velmi vysoká cena za tzv. „Big Game Fishing”, který se v Chorvatsku řadí k těm nejdražším na světě. Pokud byste během dovolené zatoužili rybařit na moři, je důležité vědět, že Chorvatsko možná jako jediná země na světě zpoplatňuje mořský rybolov a lov bez platné povolenky se může velmi prodražit. Většinou se povolenka dá bez problémů sehnat ve většině turistických center. Podrobný článek o zdejším mořském rybaření včetně cen za povolenky vyšel v jednom z čísel časopisu Rybářství v roce 2003.

Naše cesta do Chorvatska za mořským rybařením se uskutečnila na přelomu října a listopadu roku 2002. Iniciátorem této cesty byl kolega Jirka, který tuto lokalitu navštěvuje již několik let a má se zdejším zázemím nejlepší zkušenosti. Cílem naší cesty byl poloostrov Pelješac a místní provinční městečko Žuljana. Ubytování s maximálním komfortem jsme měli zajištěno u Jirkova chorvatského přítele a jeho české manželky, kteří zde provozují menší penzion. Moře s menší soukromou pláží začínalo hned u penzionu, k dispozici byla menší motorová jachta a člun s benzínovým motorem, takže podmínky dokonalé.

V rámci týdenního pobytu jsme zkoušeli kombinovat různé druhy rybaření, jako přívlač ze břehu i z lodi, při vyjížďkách lodí jsme zkoušeli dále trolling (přívlač za lodí) a pilkrování. Jako nástrahy jsme měli různé standardní typy třpytek, woblerů a podobně. Na tuňáky bývají doporučovány středně velké a velké woblery s křiklavými barevnými kombinacemi žluté, červené a zelené barvy.

Vyjížďky jachtou bývali zhruba ve vzdálenosti kolem čtyřech kilometrů od pobřeží, kolem místních poloostrovů atd. Na velké tuňáky se jezdívá i desítky kilometrů od pobřeží na volné moře. Většinou se chytá pomocí trollingu. Jednou z osvědčených nástrah bývá mořská jehlice. Naše úlovky ani zdaleka nedosahovaly monstrózních trofejních velikostí, ale vzhledem k atraktivitě zdejší lokality to nebyl zase nijak zásadní problém.

Zajímavé bylo například shlédnout místní způsob rybolovu zvaný „parangále”, pomocí šňůr umístěných na dně. Na začátku a konci celé sestavy byla z prázdného barelu umístěna bójka, na dně závaží a na hlavní šňůře umístěné zhruba metrové boční návazce ze silného monofilu s většími jednoháčky a kusy sleďů. Návazců bývá na šňůře kolem stovky, při délce celé sestavy kolem 200 – 300 metrů. Sestava se pokládá i vytahuje z lodi většinou ve večerních hodinách, jedním z nejčastějších úlovků bývají mořští úhoři ve standardní velikosti kolem jednoho metru. Úhoři se dali chytat i normálně na těžko kolem břehů v odhozové vzdálenosti, jako nástraha byl opět použit kus rozmraženého sledě. Za jeden večer jsme takto chytli 3 ve velikosti 70 – 80 cm. Zajímavostí byl i noční lov olihní na speciální woblery pozvedávané u dna v hloubkách kolem 30 metrů.

Pokud zatoužíte mořský rybolov v Chorvatsku vyzkoušet, nelze nic jiného než vřele doporučit. Myslím, že nelze většinou očekávat tak masivní úlovky jako v norských fjordech, ale vzhledem k vzdálenostní i cenové dostupnosti Chorvatska může být zdejší mořský rybolov velmi atraktivním zpestřením při zdejší dovolené.

Pavel Uhlíř