Předjaří na nížinném pstruhovém potoce.
Už za měsíc to přijde!

Radek Střemcha z Bezna
rád si koncem března
na Jizeru v prsačkách
vyrazí. On nemá strach

padnout tváří do peřeje!
Neopren tak krásně hřeje,
když Radoslav pod pilířem
hledá okouny v té díře,

kterou léty vymlel proud.
Strímrem svým, jak teskný bloud,
protahuje chladnou řeku.
Celý den však bez úspěchu!

(Jiljí Rybkin, Jizerní elegie)

O jablku, jež nepadá daleko od stromu
V den, kdy dopisuji tento příspěvek, pečuji o nemocnou šestiletou dceru. Když utichne rozverný tenorek Hurvínka z CD přehrávače, nesměle navrhuji, že bychom si pro změnu mohli něco přečíst sami. Za zády žmoulám potrhaný výtisk Pohunkových „Prvních lovů”. Hlavou mi víří pochybnosti – není v šesti letech ještě brzy? Po několika prvních řádcích dcerka ani nedutá. Nábožně naslouchá vyprávění o zrození nového „rybaříčka”. Když kapitola skončí, Kája náhle zvážní a zeptá se: „Tatínku, a budu už letos moct taky chytat na mouchu?” Pohledem bezděčně zabloudím na zahradu. Je zavalena metrovými duchnami mokvajícího sněhu. Dívám se na zčernalé větve jabloní u plotu a náhle cítím, že mám oči stejně vlhké, jako je ten sníh za oknem...

Krátká, leč inspirativní vzpomínka na leden
Ještě dnes se najdou rybářští kolegové, kteří nad mými zimními výlety s mušákem nechápavě kroutí hlavou. Na plavanou s hnojáčkem, to ano, říkají, ale kterápak ryba by se v takové zimě honila za nanicovatou změtí chlupů, peří a drátků? A přece – věřili byste, že letos v lednu jsem si zachytal nejenom na nymfy, strímry a jejich hybridy, ale dokonce i na suchou mušku? V autě s sebou vždy vozím alespoň jeden muškařský prut a vyšetřím–li mezi obchodními schůzkami nějakou tu volnou chvilku, křepce se převlékám do maskáčových kalhot a vesty...

Tak tomu bylo i letošního desátého ledna. Když jsem na Labi v Roudnici zahlédl kroužkující oukleje, nemohl jsem prostě odolat! Třesoucíma se rukama jsem ze tří dílů vlasce (0,28 – 0,20 – 0,12) pospojoval ujímaný návazec. Na konec „dvanáctky” jsem přivázal svůj oblíbený ouklejový speciál, který však v létě stejně úspěšně používám k lovu tloušťů, proudníků i potočáků – jiskřivou dvojchmýřenku (Sparkling Bivisible). Je to muška, která mě málokdy zklamala – kromě toho, že je nepřekonatelná během odpoledních a večerních sběrů, dokáže zvednout ode dna i vypaseného rybího lenocha, který se jinak o dění na hladině již pramálo zajímá. Vyzkoušejte; popis vázání a snímek nástrahy najdete jako obvykle na konci příspěvku.

Abych se však vrátil k lednovým ouklejím – po ulovení desáté „šavličky” mě přemohl ukrutný hlad; nevěda, že právě mařím poslední příležitost k suchému muškaření této zimy, jsem se převlékl do „civilu” a jal se pátrat po mrzkém žvanci...

Na louce jako v muškařské speciálce
Nejenom v prodejnách rybářských potřeb lze sehnat prvotřídní vázací materiály. Určitě se vám již nejednou stalo, že při cestě ke svému oblíbenému revíru jste na louce, polní cestě či v lese našli velké pero z letky volavky, káněte, jestřába nebo třeba výra. Chybuje ten, kdo tyto „dary přírody” míjí bez povšimnutí! Ze stočených paprsků letkových per velkých ptáků, charakteristických nenapodobitelnou „chlupatou” strukturou, lze vázat vysoce účinná tílka – především rozenců a dospělců jepic, ale i drobných chrostíků či pakomárů.

Mimořádně chytlavou napodobeninu utonulé jarní jepice z vlastní vazačské dílny vám představuji jako druhou nástrahu dnešní série. Nazval jsem ji docela neromanticky – utopenec (Drowned Brown). Jako každá hnědá muška je tou pravou volbou pro předjaří a časné jaro. V letních měsících pak je – v malých velikostech, kolem č. 16 staré stupnice – výbornou nástrahou pro lov v nehlubokých prokysličených proudech. Používám ji zásadně jako nezatíženou, zpravidla na konci návazce. Kromě salmonidů a většího lipana si na utopenci ráda pochutná i pořádná plotice, která s oblibou číhá na hmyz ve stínu pobřežních porostů. Prostě, mám dojem, že tato nástraha je rybám stejně milá jako nám stejnojmenná uzenka v octovém nálevu...

Zlatá hlava – správná volba
Nevím, jak vy, ale já mám třetí měsíc neodmyslitelně spjatý s lovy na nástrahy se zlatým hlavovým korálkem. Uvedené vzory jsou samozřejmě neobyčejně účinné i po celý zbytek roku; právě v březnu mě však pravidelně postihuje pravá „zlatohlavá mánie”. Ještě před pěti lety jsem tyto nástrahy nabízel pouze metodou krátké nymfy. Nyní je můj rejstřík již poněkud pestřejší – s nymfami chytám i „na dlouho”, a když nástrahy dosáhnou konce dráhy volného splavávání, lovím s nimi podobně jako se strímry.

Vzory se zlatou hlavičkou (Gold Head Nymphs) najdou své uplatnění i na stojatých vodách. Na šňůře o náležité potápivosti (mělčí revíry dobře obsáhnete i se šňůrou plovoucí) je voďte poblíž dna; odměnou vám budou úlovky všech kaprovitých ryb a okounů, na chladnějších rybnících též duháků nebo sivenů. Pro případ záběru kapra samotného mějte na cívce navijáku dostatečnou zásobu podkladového vlákna – backingu. Vyskytují–li se ve vašem revíru kapři „jako selata”, určitě oceníte poněkud silnější prut – alespoň AFTMA č. 6 – 7. Velký kapr zdolávaný na lipanovém proutku věstí dlouhý, únavný souboj, potažmo bolavou ruku. Vím, o čem mluvím – v lednu jsem absolvoval elektroléčbu lokte, namoženého loňským nemírným muškařením na nádržích. A to jsem používal prut „sedmičku”...

Popisy vázání:

Jiskřivá dvojchmýřenka
Háček: č. 14 – 16 staré stupnice, suchý
Štěty: špetka bílých, černě melírovaných (grizzly) kohoutích paprsků
Zadní nožky: kohoutí srpek téhož vybarvení jako štěty
Tílko: našedle bronzová mikrofleš
Přední nožky: vyzrálý kohoutí srpek ostře rezavý

Utopenec
Háček: č. 10 – 16, mokrý
Tílko: několik stočených paprsků z letkového pera káněte, jestřába a podobně
Hruď: tmavohnědá vačice s příměsí lesklých červených vlasů
Křídlo: špetka měkkých béžových paprsků nebo výřez z jakéhokoli ptačího pera v odpovídajícím odstínu
Nožky: rezavý slepičí srpek

Zlatohlavá nymfa I
Háček: č. 8 – 14, mokrý
Štěty: špetka paprsků z prsního pírka divokého kačera nebo koroptve
Koneček: fluo žlutý Spectra Dubbing
Tílko: středně hnědá srst vačice dabovaná do smyčky
Hlavička: zlatý korálek

Zlatohlavá nymfa II
Háček: jako předchozí
Štěty: špetka paprsků z krčního pírka zlatého bažanta
Tílko: šedomodrá střiž dabovaná do smyčky
Hruď: fialový Spectra Dubbing
Hlavička: jako předchozí

Zlatohlavá nymfa III
Háček: jako předchozí
Štěty: špetka paprsků z prsního pírka divokého kačera
Tílko: růžová střiž s příměsí nastříhaných stříbrných lametek
Hruď: bílý Spectra Dubbing s fialovým leskem
Hlavička: jako předchozí

Zlatohlavá nymfa IV
Háček: jako předchozí
Koneček: oranžový Spectra Dubbing
Tílko: nahnědle béžová srst zajíce dabovaná do smyčky
Nožky: prsní pírko koroptve
Hlavička: jako předchozí

Jirka RYŠÁNEK

 

Tento a další články naleznete v březnovém vydání časopisu KAJMAN