Na přelomu března a dubna jsou už podstatně aktivnější. Rehabilitují se po zimě a zároveň se pilně připravují ke tření. Když teplota vody vyšplhá k 10° C, což v našich podmínkách bývá nejčastěji v dubnu a začátkem května (výjimečně již koncem března), jdou okouni do tření. Je nutné uvést, že během vlastního rozmnožovacího aktu okouni příliš nežerou. Činili tak před třením. Jikernačky kladou slepené řetízky jiker na ponořenou vodní vegetaci (kořeny, tráva, větve, ale třeba i utrhané rybářské vlasce), nezřídka v hloubce 1,5 až 3 metry.

Zhruba za tři týdny se líhne plůdek, který okamžitě hraje o přežití. Prvním velkým útočníkem, před kterým se vykulená okouní nemluvňata musejí mít na pozoru, jsou totiž jeho vlastní rodiče! Okouni svůj kanibalismus nijak neskrývají. Po orgiích se okouni cpou jako o závod, aby už koncem května byli ve výborné fyzické kondici, a rychle se přesunují na mělčiny, kde se rozeběhlo tření bílých a kaprovitých ryb. Pro hltavé okouny jsou cizí jikry opravdovou pochoutkou.

V létě, které pro českomoravské okouny startuje již na přelomu května a června a končí koncem září, prožívají zlatý čas hojnosti. Na prohřátých mělčinách se zdržuje velké množství drobných rybek, trdluje zde suchozemský i vodní hmyz, v červnu leckde nechybějí pulci. Proto jsou okouni fascinováni zarostlými mělčinami (od 0,5 do 2 metrů), na kterých rozjíždějí několikaměsíční žně, a to především ráno a večer. Když pak udeří tropická vedra, krotí svůj apetit a stěhují se do stínů, k ústí přítoků nebo se vyskytují poblíž původního koryta, a to kvůli většímu obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě. Stále se však drží na dostřel malým rybkám, kterých tou dobou bývá všude habaděj.

Na přelomu září a října, jakmile odezní Babí léto, se okouni otáčejí směrem na hloubky. Jsou ale příliš chytří na to, aby se tam hrnuli jako o závod. V klidu následují drobnou rybí havěť, přičemž neustále regulují její počet. V tomto směru si počínají stejně jako candáti. Ostatně nejen na přehradách lze v tomto období ulovit okouna společně s candátem. Jejich příbuznost se nezapře. Koncem října už většinou okouni hlídkují v okolí pozdějších zimních stanovišť, kde je můžeme s lovit ještě i v listopadu, jelikož potravu přijímají prakticky až do zamrznutí revíru. Pakliže je mírná zima, objevují se na seznamu úlovků i v prosinci a dalších zimních měsících.