Rychle jsem se přesvědčil o pravém opaku. Je to další napodobenina běžně se vyskytující potravy, kterou však ryby jako rybářskou nástrahu naštěstí příliš neznají. Na menší napodobeniny myšek se dají nachytat nejen pěkní pstruzi, ale i jelci, štiky nebo mazaní boleni. Místo lovu, počasí, nebo roční období nejsou v podstatě rozhodujicí. Myši lze používat na všech typech vod a to jak řekách tak i stojatých vodách nehledě na jejich velikost. Vše je závislé na výskytu myší v místě loviště a ty jsou přítomny většinou všude. Pokud se rozhodnete lovit s tímto typem nástrah doporučuji prochytávat partie poblíž břehů a vodních porostů, kde číhají dravci na svoji kořist. Osobně na řece upřednostňuji lov šikmo proti proudu, kdy nahodím nástrahu kousek nad předpokládané stanoviště ryby. Myš nechám plavat kolem břehu, kdy ji postupně oživuji krátkým, ale intenzivním stahováním muškařské šňůry.
K lovu používám vždy prut vyšší váhové kategorie, myš je sice poměrně lehká, ale zato oproti ostatním muškám velmi objemná. Nahazování s jemnou výbavou by proto bylo poněkud obtížnější. Délka a průměr návazce musejí být uzpůsobeny podmínkám, za kterých lovíme. Osobně používám jednoduchý monofilní návazec, jehož maximální délka je přibližně stejná jako délka prutu a průměr se pohybuje v rozmezí 0,16 až 0,20mm. Vše ovšem záleží na velikosti nástrahy. Správná velikost, tvar a především silueta jsou základními předpoklady k úspěchu. Velké myši používám především k lovu štik, na rozdíl od jelců a pstruhů, kde je vhodnější použít menší velikosti. Jako vždy se vše odvíjí od použití správného materiálu. Při výrobě myší není potřeba nic speciálního. Na tělíčko používám v zásadě dva druhy materiálu – zonkerové pásky nebo srst z daňka popř. jelena. Tělíčko vyrobené ze srsti je o něco pracnější na výrobu, nabízejí se nám dva způsoby navázání srsti.
Obr. č. 1
Při prvním způsobu se srst naváže tak, že tělíčko vytvoří špičky srsti obr.1 a 2.
Obr. č. 2
Na obr.2 je tělíčko vyrobeno z tvrdší srsti jelena. Takto vyrobená myš vypadá velmi dobře, nicméně problém je v tom, že tělíčko nemůžeme dotvarovat zastříháním nůžkami. Celkový polokulatý tvar tak vznikne již při navazování snopečků. Každý špatně navázaný snopeček je na tělíčku bohužel vidět a celkový dojem je narušen. Po navázání a naježení srsti odstřihnu přebytečnou část snopečku přímo u háčku, aby nebyl efekt narušen jinou barvou než tou, kterou tvoří špičky srsti.
Obr. č. 3
Druhý způsob je o něco jednodušší, protože si můžeme tělíčko dotvarovat zastřižením nůžkami obr.3. Srst můžeme navázat špičkami nahoru nebo dolů, osobně preferuji druhou variantu, ale doporučuji vyzkoušet si obě. Všechna tělíčka z těchto srstí vážeme běžným madlerovým způsobem. Po navázání potřebného počtu snopečků dosáhneme požadovaného tvaru zastřižením ostrými nůžkami – důležité je zastřihnou spodní část tělíčka do rovného tvaru a to včetně hlavičky. Stříhání tělíčka je nutné provést ještě před navázáním uší. Uši jsou poměrně nenáročné, vyrobíme je vystřižením z tenkého kousku vyčiněné kůže nejlépe hnědé barvy. Tloušťka kůže by se měla pohybovat v od 0,5 do 1mm. Opět záleží na velikosti myši. Příliš tlustá kůže se obtížně navazuje a nevypadá zrovna nejlépe, naopak tenká se bortí a uši nedrží správný prohnutý tvar. Ze stejného materiálu jako uši lze vyrobit i ocásek. Ten by měl mít mírně konický tvar.
Obr. č. 4
Druhý způsob výroby tělíčka je použití zonkerového pásku obr.4. Postup je velice jednoduchý a je znázorněn na obrázcích. Výhodou je velká životnost a také nenáročnost na výrobu. Tělíčko však nemusíme vyrobit pouze z králíka, ale lze použít i kůži jiných zvířat. Záleží na barvě a délce srsti. Pokud použijeme příliš dlouhou srst, vnikne nám po natočení pásku velmi dlouhé a objemné tělíčko. V tomto případě doporučuji navázat delší ocásek, který se dá později zkrátit dle potřeby. Hlavičku lze vyrobit stejně jako tělíčko dvěma způsoby. Jako madler tzn. z měkké srsti daňka či jelena nebo ze srsti králíka či jiného zvířete, kterou nadabujeme do smyčky pomocí skřipce. Po navázání hlavičky ji zastřihneme do konického tvaru. Výhoda madlerové hlavičky je ta, že velmi dobře drží tvar a lépe se s ní pracuje, alespoň dle mého názoru. Materiály ze kterého je vyrobeno tělíčko a hlavička můžeme libovolně kombinovat.
Obr. č. 5
Dobře vypadá myš se zonkerovým tělíčkem a madlerovou hlavičkou nebo naopak obr.5. Oči jsou také důležitou a nezbytnou součástí. Jejich barva by měla být černá, ale dají se vyrobit i zlaté nebo stříbrné. Způsobů je hned několik. Stříbrné oči je nejjednodušší použít z kuličkového řetízku, který se dá pořídit v železářství. Klasické černé nebo zlaté se dají vyrobit tak, že korálky navlékneme na vlasec o Æ 0,30 až 0,45mm a na každém konci zatavíme rozžhaveným předmětem např. šroubovákem, aby se nevyvlékly. Jen podotýkám, že oči by neměly být příliš těžké, aby nebyl ovlivněn chod myši ve vodě. Závěrem celého vázacího procesu je přichycení vousů, na které lze použít např. několik tuhých štětin z divočáka. Osobně používám dvě až tři plastové štětiny ze smetáku, ale je to jen drobná kosmetická záležitost.
Závěrem bych shrnul a stručně popsal celý vázací postup:
Pomůcky použité při výrobě – nůžky, plastový skřipec, finišér, dabovací setrvačník a bobina s vázací nití.
- Navážeme ocásek, zde je dobré nanést na háček vrstvu laku pro větší pevnost. Při celé výrobě myši doporučuji použít pevnou kevlarovu vázací nit.
- Přichytíme zonkerový pásek tak, aby chlupy směřovaly směrem dozadu. Vázání ukončíme přibližně v úrovní špičky háčku dle obrázku.
- Pásek začneme natáčet na ramínko háčku směrem „od sebe”(opět záleží na zvyku). Před každým ovinem překlopíme srst do zadu a následovně ovin dokončíme. Srst tak bude díky překrytí sklopená do zadu a tělíčko nebude roztřapené.
- Po dokončení tělíčka přichytíme vázací nití přebytečnou část pásku, kterou odstřihneme. Nezapomeňte, že minimálně přední třetina háčku musí zůstat volná a materiálu pro další vázací operace!
- Navážeme uši, které jsem vystřihli z kůže. Uši musejí být mírně prohnuté, aby držely tvar.
- Křížovými oviny navážeme oči ve tvaru činky a zajistíme zakápnutím laku nebo lepidla.
- Do skřipce si vložíme srst a ustříhneme nůžkami.
- Tuto srst vložíme do smyčky, kterou jsem vytvořily pomocí dabovacího setrvačníku(Twisteru).
- Setrvačník roztočíme a vytvoříme velký hustý chlupatý knot.
- Knot natočíme na ramínko háčku tak, že provedeme dva oviny za a dva až tři oviny před oky – záleží na délce a velikosti hlavičky.
- Hlavičku zastříhneme ostrými nůžkami do konického tvaru.
- Závěrem navážeme černou nití vousy, ta nám zároveň vytvoří i čumáček a myška je hotova!
Chvíli mi trvalo než jsem do vázání myší a dalších netradičních mušek pustil. I když vše vypadá velmi složitě a náročně, je tomu přesně naopak. Všechny techniky je potřeba si osvojit a to lze jen pravidelným vázání. Pokud se Vám první myš nepovede, tak nezoufejte – každá z následujících bude vždy lepší! O tom, která z uvedených myší je nejvíce účinná na velké ryby se už můžete přesvědčit sami na Vašem oblíbeném revíru.
Tip: při výrobě velkého tělíčka ze zonkrového pásku, který má krátkou srst je dobré před jeho natočením navinout na ramínko háčku např. folii nebo tlustou vrstvu dabingu. Tělíčko si tak můžeme elegantně vytvarovat předem.
Tomáš Vítek
Zdar, s velikostí háčků je to trošku problém..každá firma to má trošku jinak. Na ty myši se dají použít háčky ve velikosti od 6ti do 1/0(ozn. Hayabusha). Velikost by měla být zhruba kolem 4cm vč.ocasu, ale klidně dělej i větší-na šiky a candoše to není problém. Ty malý velikosti jsou tak na jelce nebo opstruhy. Jinak buď v klidu když prvních pět výtvorů nebude ono-každá další je lepčí:)Hondě trpelivosti!zatím se měj Tomucha ps:jakej je tvuj mail-nemuzu ho najit
Jsem začátečník, a tak bych prodil o doporučení velikosti háčků na myši. děkuji Honza
Čau, pěkný myši!! Taky jsem se pokoušel uvázat něco podobného (sice ne tak dizajnově povedené kousky :-)), ale účel to splnilo. Mělo to tělíčko ze srnce zastříhané do tvaru myši a ocásek byl z lišky nebo marabu (něco mezi myší a plůdkem). A úspěšně na to šli v létě tloušti. Jinak těším se, až se s Tebou na srazu seznámím.