Vždyť ve zdejším podnebném pásu není mnoho těch, kteří se dají lovit i v zimním období, nota bene všemi dosud známými technikami lovu (plavaná, přívlač, muška, položená, na třepačku). Zjednodušeně lze říci, že tloušť přirozeně konzumuje vodní i suchozemský hmyz, řasy, plody a bobule, jikry či potěr.
Mezi rybáři bývá v letním období populární ovoce (třešně, višně, rybíz, švestka) či tzv. bahýnko (drobný chuchvalec jemných zelených řas), večer si na své přijdou muškaři (to když se nad hladinou třepetá drobný suchozemský hmyz) nebo milovníci ultralehké přívlače. Ti se mohou úspěchu dočkat také brzy po ránu.
Zima, jaro a podzim pro změnu přejí žížalám, bílým červům, vosím larvám, drůbežím střívkům, sýru, kouskům vepřových jater, lanšmítu či chlebové kůrce. Lze ale zkoušet i další nástrahy, jelikož tloušť si těžkou hlavu z potravy nedělá. Opět zde platí železné pravidlo, že záleží jen na podmínkách v dané lokalitě.
Roční období a... apetit
Potravní apetit všežravých tloušťů je podobně jako u ostatních rybích druhů výrazně ovlivněn ročním obdobím. V létě se v příjmu potravy omezují prakticky jen na ranní a večerní dobu, na jaře a na podzim bývají tloušti aktivnější a dají se lovit během celého dne. V zimě žerou méně, avšak jejich chuť naroste s náhlým oteplením, které trvá alespoň čtyři až pět dnů.
Pro lov tloušťů se zdá být optimální ustálená teplota vzduchu kolem 8 – 13° C, kdy se také nejčastěji loví trofejní exempláře (jedinci dlouzí přes 50 cm). Pokud je navíc proud v řece táhlý, hladina toku nekolísá a voda je mírně přikalená, máme přímo výtečné podmínky k rybolovu.
Tloušť, jinak velmi přizpůsobivý druh, přestává žrát v následujících případech:
- když teplota vzduchu klesne dlouhodobě pod nulu
- při prudkých výkyvech počasí (např. při citelném ochlazení)
- když je voda přikalená po vydatném dešti, nebo chemicky znečištěná
- při kolísání hladiny a tlaku