Stokrát omýlaný problém s tím, že schází nejmenší lovní míra amura – no, co myslíte? No jistě – zase není! Ale za to je tam míra u lososa, který je chráněný zákonem. Hned v prvním odsatavci se opakují dvě do očí bijící věci, které byly už na jaře tolikrát, dokonce i mediálně protřásány. Takže je jasně vidět, že se asi nic nového nezměnilo a že těch přehmatů tu bude spíše více než méně.

V dobách hájení je opět zmiňován losos, tentokrát je mu přisouzeno hájení od září do června. V rybářském revíru je hájen bolen a candát, ale v pstrruhovém revíru je to ryba škodlivá – opět rozpor na který se upozorňovalo a nic se nezměnilo. Zajímavostí je ulovení ryby opatřené značkou pro vědecké účely. Už se zde totiž nepíše, jestli jí může lovec bacit po hlavě (asi ano) a co stane, když nesplní tuto povinnost (ohlásit velikost, tvar ..... uživateli revíru).

V mimopstruhovém revíru je, jak se píše dále, možno lovit na na přirozenou nástrahu a může být použit systém s jedním až třeni jedno až trojáčky. Co je to přirozená nástraha?? V zákoně ani ve vyhlášce totiž není ukotven termín návnada/nástraha! Opět jedno silné místo!

Co se týká úlovků a jejich zapisování, zase musíme uvádět hmotnost úlovku, nepovinného mincíře nemaje.

V pstruhovém revíru se smí používat při lovu přívlačí pouze nástraha opatřená jen jedním jedno až trojháčkem – jdu–li na ryby lososovité a lipana, dvěma jedno až trojháčky při lovu ryb ostatních. Dále je sporný odstavec o přisvojování nedravých ryb (i když jsou všeobecně hájené).

Zkazuje se... zde je spíše slovíčkaření. V bodě b) vybraných druhů ryb, které nedosáhly nejmenší lovné míry, z důvodu ochrany těchto druhů ryb – jak mám tušit, co mi zabere!

V dobách hájení některých dalších živočichů je najednou zmínka o lososech – ooooooch, jak záslužné, že by konečně někomu svitlo?

Na pstruhových vodách je dále omezen lov na tři dny. Opět návrat ke starým dobrým časům, jen nemohu najít, kde je uzákoněna vedoucí úloha jedné strany a že si všichni musíme u vody tykat a oslovovat soudruhu/soudružko.

Novinkou je také "natvrdo" zapisování příchodů k vodě (pozor na to, že musíte vypisovat číslo revíru).

V odstavečku, týkajícího se zacházení s ulovenými rybami je vcelku nejasné co se myslí cituji: Pokud lovící ulovenou rybu usmrtí, očistí a zbaví vnitřností, nesmí zbytky vhazovat do vody nebo je ponechat na místě (asi když je dá o metr vedle, tak je to správně?).

V jednotlivých popisech lovných metod je uveden rozdíl mezi muškařením a lovem na umělou mušku, což ještě není zcela vžito v rybářské veřejnosti. Opět je tu protismyslnný popis bójky, posuďte sami:

  • Při lovu dravých ryb může být použito bójky a pomocné bójky jejichž rozměry nepřesahují 6 x 6 x 30 cm, nebo dvou bójek maximálního rozměru 10 x 10 x 10 cm, které jsou propojeny spojkou v maximální vzdálenosti do 150 cm.
  • Za bójku se považuje každé signální zařízení (splávek), sloužící k lovu dravců, či systém dvou a více bójek spojených (tyčí, pružinou, drátem, vlascem apod.), jejichž cílem je držet nástrahu tak, aby se nezaplétala do vlasce.

Stručně řečeno. Poměrně dost zprasenou předlohu (zákon a vyhlášku) dorazil Rybsvaz do podoby, která se snaží co nejvíce dostat vše do stavu, před rokem. Samotné provedení je citelně poznamenáno prací v operačním systému Windows, kde charakteristické a bezmyšlenkovité používání klávesových pomůcek CTRL+C a CTRL+V zcela vylučuje možnost propašování tvořivé myšlenky.