Rozhodující pro jeho výskyt jsou místní podmínky, zvlášť pak profil dna a možnosti přirozené potravy. Obecně platí, že tento rybí druh preferuje tvrdé dno s kamenitým, štěrkovým či pískovým podkladem.
Je také nutné říci, že tloušť se přizpůsobí i stojatým vodám (spíše přehradám, méně pak bahnitým rybníkům), i když vzhledem k jejich rozlehlosti je obtížné ho zde objevit. Jeho výskyt v revírech tohoto typu navíc není tak hojný jako na řekách. Proto také z těchto důvodů doporučuji tekoucí vody.
Zdržují se zde tloušti?
V létě lze nejsnadněji poznat, zdali se v "naší" řece tloušti vyskytují. Tehdy se zdržují u hladiny v prosluněných tišinách mezi proudy, kolem přirozených i nepřirozených překážek na dně, za balvany v proudech, v táhlých tůních kolem balvanů, v peřejích pod jezy či v blízkosti ostrůvků vodní vegetace. Libují si v klidnějších lokalitách se zarostlými, podemletými a těžko přístupnými břehy, zbožňují se ukrývat pod nízko položenými větvemi stromů (zejména větší kusy). Početná hejna menších a středních jedinců můžeme pozorovat také v klidnějších partiích nad nízkými jezy.
Pro zajímavost – v létě bývá odpolední stanoviště tlouště jiné než stanoviště noční. Zatímco během slunečného dne se tloušti rádi opalují v mělkých partiích vodního toku, pozdě večer se přesunou hlouběji nebo zamíří pod střechu z rozkvetlých stulíků či leknínů. K přenocování však tloušti využijí i strmější zarostlé břehy, vlasatou korunu vrby nebo hlubší tišiny nad jezy.
Denní stanoviště může být od toho nočního velmi vzdáleno. Na Ohři jsem například vypozoroval, že ráno po probuzení v klidné tůni poblíž vodních rostlin tloušti posnídali, a pak pomalu táhli až 300 metrů proti proudu do mělké, avšak dravější části řeky. Tam stáli celý den u hladiny, aby se při soumraku pustili s proudem dolů zpět do ložnice...