Bolen dravý – dravá ouklej (2. díl)

V úvodním dílu tohoto seriálu jsem se zmínil o tom, jak a proč jsem se dostal k lovu bolena dravého. Hlavní roli v celém příběhu sehrál wobler rapala original floating. Protože se jedná o wobler, který je určen pro lov pod hladinou. Bylo nutné upravit uchycení wobleru, které jste mohli vidět na fotografii. Sám jsem se na něm pokusil upravit nedostatky, které mi dost vadily. Bohužel se mi nepodařilo odstranit všechny jeho chybičky. Jednou z nich bylo, že se wobler při náhozech dost často zamotával trojháčkem za silon. V případě, že čekáte na projíždějícího bolena delší dobu, se tento nedostatek stane velkou přítěží. Další podstatná vada spočívá v tom, že gumička často sklouzává z očka wobleru. Zkoušel jsem ji i protáhnout očkem, bohužel o to víc praskala. I přesto, to byla svého času jedna z mých nejoblíbenějších boleních nástrah, a to až do chvíle kdy se na českém trhu objevil wobler pod názvem rapala – skitter pop.

Tento wobler naprosto vyhovoval všem požadavkům, které by měl správný povrchový wobler mít. Následující řádky budou o mých nejoblíbenějších bolenových nástrahách – povrchových woblerech. Nejdříve ale zmíním pár výhod, které nám lov přehradních bolenů nabízí:

• bolen se vyskytuje v téměř každé přehradní nádrži
• dorůstá více než slušných velikostí
• vyskytuje se v daleko větším množství než ostatní dravci, někde bývá dokonce silně přemnožen
• jeho ulovení na nádrži, na rozdíl od řeky je daleko obtížnější
• každý lovící bolen prozradí své stanoviště a pokud jim budete věnovat trochu více času, odhalíte i jeho trasu a časové intervaly, ve kterých loví (na mysli mám letní lovy)

Takto bych tedy charakterizoval výhody a nevýhody tohoto stříbrného dravce. Hlavní složkou potravy přehradních bolenů (dospělých jedinců, tj. ryb větších než 50 cm) jsou rybky do 20 cm. Mými nejoblíbenějšími měsíci pro lov jsou červen a červenec a to zejména proto, že k lovu bolenů používám v těchto měsících pouze hladinové woblery. Záběr bolena na různé druhy popů (storm, rapala, berkley atd.) bych zařadil mezi nejúžasnější zážitky, o které se s námi vodní hladina může podělit.

K lovu bolenů používám vláčecí prut 8 stop dlouhý s vrhací zátěží 10–40 g. Na místech kde lovím, mi plně vyhovuje. Rady týkající se vhodného vybavení k lovu bolenů přenechám ochotným prodejcům. Podle mého názoru je to otázkou především peněženky a typu loviště.

Výhodou bolena je jeho kostnatá tlama, která je vystlaná měkkou kůži ve které spolehlivě sedí většina záseků. Bolen není moc velký bojovník, do několika minut po záběru úplně odpadne. V závěru boje už jen krouží a nechává se pomalu zdolávat, občas udělá menší výpad, na který je nutné pohotově zareagovat. Většinu bolenů vylovuji rukou za temeno, popřípadě si můžeme pomoci i hmatem za kořen ocasu, k tomu je ale nutné mít obě ruce volné.

Nejčastěji obývaná bolenová loviště na přehradách

• lov na plážích
• lov u přítoků
• lov na skalnatých březích
• lov z vyvýšenin (různých typů skal)
• lov u pontonů a různých druhů mol

Mezi má nejoblíbenější loviště patří lov na skalnatých březích, z různých skal a skalek, kterých je na každé větší přehradní nádrži dostatek. Způsoby lovu jsou téměř totožné, a tak se je pokusím spojit a seznámit vás s technikou, kterou používám.

Pokud přehradu neznáme již z předchozích lovů, tak bych každému rybáři nejdříve doporučil projít se kolem vody bez prutů. Vezměte si hlavně kvalitní obuv, oblečení už nechám na vás. Doporučuji ale něco s dlouhými rukávy a nohavicemi, jako ochranu před poškrábáním stromy a keři, ačkoli v parném létě to může někdy být dosti vysilující. Vhodný repelent je samozřejmostí. Poté co objevíte proplouvající nebo lovící boleny, se můžete začít těšit na zítřejší lov, tentokrát s prutem.

Příští den se u vody chovejte velmi tiše a snažte se neshazovat kamínky do vody. Většina těchto lovišť má velmi strmé břehy. Po příchodu na místo, kde jste včera viděli lovit nebo proplouvat bolena, se posaďte co nejvýše nad úroveň hladiny, aby jste přesně a rychle nahodili za proplouvající rybu. V krvi se vám zvyšuje hladina adrenalinu. Když vidíte v poklidu proplouvat prvního bolena nedaleko břehu. Boleni se vyznačují typickým chováním, které vám ve skutečnosti popíšu.

• Bolen kopíruje břeh ve vzdálenosti 0,5–3 metry. Tyto ryby jsou velmi agresivní a dají se celkem dobře chytat, jelikož plavou pomalu.
• Bolen plave ve větší vzdálenosti od břehu. Někdy plavou v hejnu i dva, tři – stejně jako tloušti. Ryby často směřují na volnou vodu. Jsou velmi náladové, někdy po popu zaútočí neuvěřitelnou rychlostí, někdy se však leknou, a co nejrychleji se ztratí v hloubce.
• Bolen se v určitých intervalech zvedá z hloubky a objevuje se pod hladinou, kterou někdy rozvíří. Boleni najíždějí do hejn potěru ode dna a tlačí ho k hladině. Ryby jsou opět velmi agresivní, ale je dosti obtížné je chytat, neboť se velmi rychle přemisťují.
• Boleni číhají, téměř jako štiky zaparkovaní nedaleko břehu. Někdy je to jen pár cm od velkých kamenů nebo skal. Tito boleni jsou také agresivní, protože zde číhají na hejna rybek, do kterých najíždějí. Jejich ulovení bývá velmi obtížné, protože bolen, který číhá kousek od břehu se nedá lehce vydráždit skajtrem, který nemá dostatek času, aby svým pohybem bolena vydráždil. Na většině těchto míst se totiž nedá házet kolem břehu, ale pouze kolmo s břehem, kvůli keřům a stromům, u kterých stojíme.
• Lov bolenů na volné vodě, aniž bychom bolena viděli, je velmi nevyzpytatelný. Někdy máme to štěstí, že se do lovících bolenů trefíme. Jindy jsme dlouhé hodiny bez záběru.

K lovu používám všechny velikosti u nás prodávaných popů. Velké tehdy, když boleni loví v hejnech odrostlých ouklejí, malé když loví v hejnech potěru. Na barvách moc nezáleží. Někdy jsou úspěšné přírodní barvy, jindy zase fantasticky zbarvené vzory. Mé favority v barvě SD vidíte na obrázku č. 1. Větší popy pukají hlasitěji, protože mají větší placičku v přední části těla, menší pukají méně. Různé druhy pukání budou mít určitý vliv na agresivitu lovících bolenů. Usadíte se na kámen a čekáte, až bude bolen proplouvat. Když bolena spatříte, začnou se vám třást ruce. Napočítejte si do pěti, zkontrolujte rolničku, prostor za vámi a pošlete popa asi 4–7 metrů za místo, kudy bude ryba proplouvat. Nyní začnete s popem pukat, až se „skajtr” dostane do zorného pole bolena. Bolen zbystří. V tomto okamžiku se bolen může leknout a zmizí v hloubce nebo začne „skajtříka” pronásledovat. Někdy bolen za „skajtrem” plave až k samotnému břehu, kde o něj ztratí zájem. Teď přijde velmi důležitá informace. Na vyvýšených místech po dotáhnutí „skajtra” ke břehu švihem prutu nástrahu vymrštíme až na břeh. Chce to cvik a trénink. Někdy se nám „skajtr” zachytí mezi kameny nebo větvemi a máme po lovu. Musíme slézt k vodě a tím si většinou ryby vyplašíme. Poté se přesuneme na jiné místo, které jsme si včera našli a takto je můžeme střídat do nekonečna. Nesmí vás však odradit to, že váš „skajtr” bude mít otlučené tělíčko. Bolenům to nevadí o tom jsem přesvědčený. Hlavně si nezapomeňte brousek na háčky. Mezitím co na našem stanovišti neproplouvá žádný bolen, můžeme si brousit háčky na „skajtru”. Bohudík častěji na popotahovaného „skajtra” skočí bolen takovou rychlostí, že mnohdy vyletí celý nad hladinu a udělá salto. Mnohokrát se stane, že bolen za „skajtrem” jede a útočí na něj, ale netrefí se. Je to docela časté, protože rychle přitahovaný pop, dává bolenovi málo času na přesný útok. Už několikrát se mi přihodilo, že bolen přitahovaného „skajtra” vymrštil až na břeh! „Skajtříka” musíme přitahovat co nejblíže k břehu, častokrát až u něj se bolen rozhodne a zaútočí. Po zdárném útoku bolena zasekneme a zdárně zdoláme. Jak už jsem psal bolen není moc velký bojovník, ale větší jedinec nám může zajistit nejednu pernou chvilku zdolávání. Zvláště v závěrečné fázi vylovování.

Záměrně jsem nepsal o době lovu a hladině. Lze chytat téměř celý den od rozednění až po soumrak. Podmínkou však je, aby byli boleni ve vodě vidět. Nelze to praktikovat v kalných vodách nebo ve vodách, kde se vyskytuje nadměrné množství zelených řas. Pokud je slunečné počasí, můžeme použít kvalitní polarizační brýle, které mnozí dosti opovrhují. Na hladině tolik nezáleží, měl jsem dobré výsledky i ve velkých vlnách. Ryby jsou hůře vidět, ale zato „skajtr” není tak nápadný. Dobře se loví i na hladině, které je úplně klidná.

Ještě bych rád dodal, že nedávno jsem začal na svých „skajtrech” zamačkávat protihroty, protože záběr bývá často velmi brutální a ryba se může o skajtra nešťastně poranit. Někdy se bolen může chytit i za oko volným háčkem. Nechtěné poranění ryb už k námi obdivované rybařině patří. Tento článek píši pro ty, kteří zatím nenašli k těmto nástrahám dostatečnou důvěru. Vyzkoušejte je – stojí to za to! Příště Vás seznámím s dalšími typy nástrah, které jsou pro lov bolena úspěšné.

jiris