foto DaH Technické řešení smekacích navijáků a jejich konstrukční provedení je dáno mnoha faktory, hlavně úrovní výrobce. Ještě nedávno jsme posuzovali kvalitu smekacího navijáku podle počtu ložisek. Na jaře jsem měl rozdělaný naviják, který mě kamarád přinesl po roce chytání s tím, že mu divně hrčí a rachotí. Moc se tomu divil protože naviják měl všude uvedené, že obsahuje 5 kusů kuličkových ložisek. Po demontáži jsem zjistil, že naviják je celý zaplněn vazelínou nebo pochybným mazacím tukem. Po jeho odstranění jsem uvedená ložiska opravdu našel. Překvapením bylo, že ložiska nebyla zakrytovaná – neměla takovou základní věc jako je jemná prachovka. Drobná věc, ale nesmírně důležitá pro ochranu ložiska. Ta má zabránit vniknutí drobných nečistot mezi valivé části ložiska a podstatně prodloužit jeho životnost. Obyčejnými ložisky osazený naviják a ještě tak nevhodným způsobem promazaný má opravdu krátkou životnost. Velké vůle mezi talířovým kolem a unašečem hřídelky cívky navijáku, společně s vychozenými ložisky udělají z Vašeho navijáku „řehtačku”.

Jaké ponaučení si vzít z tohoto případu?

Jednoduché. Nesnažit se kupovat za každou cenu naviják z co největším počtem valivých ložisek. Vždyť takové krásné a do dnes plně spolehlivé navijáky jaké jsou například Sigma – Shakespeare mají kvalitní kluzná ložiska. Každopádně je lépe se při výběru navijáku zaměřit na renomovaného, známého výrobce a minimálně na střední třídu kvality navijáku. Tato třída má často stejné těleso navijáku, stejný převodový mechanizmus, ale liší se od vyšší třídy navijáku, například o cívku s lepším otěruvzdorným okrajem cívky, větším počtem valivých ložisek, popřípadě další maličkostí. Nepatrný rozdíl mezi střední a vyšší třídou navijáku je na pultě prodejny kolikrát oceněn částkou vyšší než tisíc korun. foto DaH Přitom jednoduchou úpravou – doplněním ložisek do navijáku dostaneme perfektní stroj. Z této práce nemusí mít průměrně zdatný rybář žádný strach. Výrobce, který se snaží z důvodu unifikace sjednotit co možná nejvíce výrobní program „vyšperkuje” svoje navijákové „vlajkové lodě” a do navijáků nižších tříd vloží místo ložisek např. kluzná silonová nebo teflonová pouzdra. Ty mají ale stejné vnitřní a vnější rozměry jako valivá ložiska a tak nic nebrání jednoduché výměně. Ložiska dnes totiž můžeme koupit v  každé lepší prodejně a jejich cena se bude pohybovat maximálně okolo sta korun.

Jak by měl být naviják ošetřen?

Především tak, aby bylo naprosto zabráněno vniknutí vody a nečistot ( prachu, písku atd.) do vnitřních soukolí navijáku. Znáte ten zvuk když zmoknete a nebo namočíte naviják do vody? Vzpomínáte na to, jak jste zdolali pěknou rybu a při vylovování jste odložili naviják na písčitou pláž? Nezdálo se Vám potom, že máte místo navijáku šrotovník ?

Je překvapující, že takovému základnímu požadavku jako je odolnost proti vniknutí vody a prachu není výrobci věnovaná dostatečná pozornost. Na trhu se začínají objevovat první novinky, ale musím být kritický. Každé obyčejné čerpadlo je opatřené na hřídeli hřídelovým těsněním a pod víčkem těsnícím kroužkem. Dva takovéto základní těsnící prvky dokáží celkem spolehlivě ochránit čerpadlo i od toho nejagresivnějšího prostředí. Proč by tedy neochránily náš naviják.

Už při výběru navijáku můžeme jednoduchým způsobem zkontrolovat jeho těsnost. Stačí do něj v místě dělící roviny fouknout. Když to jde snadno, můžeme si být jisti tím, že tady je cesta k vzniku budoucích problémů a nepříjemností. Odstranit tyto potíže vložením těsnícího O–kroužku bez úpravy (drážky pro kroužek) v dělící rovině navijáku také nelze. Řešení jednoduché je dobře dělící rovinu odmastit ( např. technickým benzínem ) a opatrně na ní nanést silikonový tmel. Tím dojde k vytmelení a  utěsnění dělící roviny.

Kdo maže ten jede? Platí to i u navijáků?

foto DaH Platí, ale jak se říká všeho s mírou. Náš případ přeplněného navijáku mazacím tukem je extrémem, stejně tak jako naviják nikdy nemazaný. Měly bychom se vyvarovat mazání olejem. Jeho viskozita se výrazně mění se změnou teploty. To znamená že v létě olej zřídne natolik, že nám prakticky z navijáku vyteče a vše okolo umaže. Na olej sedne jemný prach, který tak má možnost vniknout do ústrojí navijáku. Použití vazelíny nebo speciálního mazacího tuku je proto nejvhodnější. Koupit je lze jak v  rybářských prodejnách, tak ve specializovaných prodejnách zabývajícími se prodejem maziv. Sám již delší dobu požívám tubu (125g) plastického maziva Madit LTA (TPD 25–475–93) a jsem s ním velmi spokojen. Další důležitou zásadou je, že mazání musí být prováděno vždy raději střídmě, ale častěji.

Na závěr jen poslední vysvětlení. Nechtěl bych, aby tento článek sloužil k porovnávání značek navijáků nebo jejich technického provedení. Mou snahou je pouze ukázat několika postřehy na věci společné všem navijákům, jejich provozu a údržbě. Věřím, že odměnou za jejich uplatnění bude kvalitní rybářské náčiní, které nám umožní odpoutat se na rybách od skutečného života a všedních starostí. Spočinout v tichém obdivu a očarování ze štěstí, které nám rybaření tak často dopřává.